1 Samuel 25
Bayịburu Izii (IZZ) vs BKJ
1 Ọo ya bụ; Sámẹlu bya anwụhu; ndu Ízurẹlu bya edzukọbe raa ẹkwa iya. Ẹphe bya elia ya l'ibe iya lẹ mkpụkpu Rama.
1 E Samuel morreu; e todos os israelitas estavam reunidos, e lamentavam por ele, e o sepultaram na sua casa, em Ramá. E Davi se levantou, e desceu ao deserto de Parã.
2 Ọ dụru nwoke lanụ bụ lẹ mkpụkpu Mawonu. Ọ bụ onye nweru ẹku lẹ mkpụkpu Kamẹlu; bya abụru onye nweru iphe shii. Atụru, o nweru enweru dụ ụnu ẹsaa l'ụkporo iri. Eghu iya dụ ụnu labọ l'ụkporo iri. Ọ nọdu lẹ Kamẹlu eseshi atụru iya ono ẹji l'ẹhu.
2 E havia um homem em Maom, cujas posses estavam no Carmelo; e o homem era mui abastado, e tinha três mil ovelhas, e mil cabras; e ele estava tosquiando as suas ovelhas no Carmelo.
3 Ẹpha nwoke ono bụ Nebalụ; ẹpha nyee ya bụru Abigelu. Nyee ya ono bụru onye maru iphe ọkpobe amaru; bya amakwaphọ mma. Ọle ji iya bẹ dụ ẹhuka bya abụru onye ẹjo-obu l'iphe, oomekpọo ememe. Ọ bụ onye shi l'eri Kalẹbu.
3 Ora, o nome do homem era Nabal, e o nome da sua esposa Abigail; e ela era uma mulher de bom entendimento, e de formosa aparência; mas o homem era grosseiro e mau nas suas ações; e ele era da casa de Calebe.
4 Dévidi nọdu l'echiẹgu nụma lẹ Nebalụ bẹ eseshi atụru iya ẹji l'ẹhu.
4 E Davi ouviu no deserto que Nabal tosquiava as suas ovelhas.
5 Ọ bya ezia ụmadzu iri l'ime ụnwokorobya, ẹphe l'iya swị sụ phẹ: “Unu jepfu Nebalụ lẹ mkpụkpu Kamẹlu; unu ekeleru mu iya.
5 E Davi enviou dez jovens, e Davi disse aos jovens: Subi ao Carmelo, e ide até Nabal, e saudai-o em meu nome;
6 Unu sụ iya: ‘Gẹ ndzụ ngu tsekwaa ogologo. G'ẹhu dụkwa ngu guu lẹ ndibe ngu; mẹkpoo iphemiphe, i nweru enweru!
6 e assim direis àquele que vive em prosperidade: A Paz seja contigo, a paz seja com a tua casa, e a paz seja com tudo o que tens.
7 Mu nụmaru l'i bushi atụru ngu ẹji. Teke anyi lẹ ndu nche-atụru ngu shi tụko nọdu l'ẹka lanụ bẹ anyi te emekpajẹkwaru phẹ ẹhu; ọphu ọ tọ dụdu iphe phẹ, phuhujeru nụ l'iphe, bụ teke anyi l'ẹphe nọkotaru lẹ Kamẹlu.
7 E, ora, tenho ouvido que tu tens tosquiadores: Ora, os teus pastores que estavam conosco, nós não os ferimos, nem houve qualquer coisa que lhes faltasse, todo o tempo em que estiveram no Carmelo.
8 Ị -jịa ya ndu-ozi ngu bẹ ẹphe a-kọru ngu iya-a. Ọo ya bụ; g'obu ngu dụnu l'ẹka ụnwokorobya mu-a nọ eshi ọphu anyi byaru l'ọbo-iphe-a. Jiko nụnu ndu-ozi ngu; mẹ nwa ngu, bụ Dévidi iphe, ẹka ngu rwukpọerupho.’ ”
8 Pergunta aos teus jovens, e eles te mostrarão. Portanto, permite que os jovens encontrem favor em teus olhos; pois chegamos em um bom dia; dá, rogo-te, o que quer que venha à tua mão aos teus servos e ao teu filho Davi.
9 Ndu ozi Dévidi ono rwuẹpho; ẹphe bya eworu ozi ono, Dévidi ziru ono bya ezia Nebalụ; bya adaa ngabẹru iya.
9 E quando os jovens de Davi vieram, eles falaram com Nabal segundo todas estas palavras em nome de Davi, e terminaram.
10 Nebalụ bya asụ ndu-ozi Dévidi ono “?Bụ onye bụ Dévidi? Mu sụru: nwa Jiesi ?ọ bụ onye? Ndu nta-a bẹ dụakwaa igwerigwe anashịhu nnajịuphu phẹ agbakashịhu.
10 E Nabal respondeu aos servos de Davi, e disse: Quem é Davi? E quem é o filho de Jessé? Há muitos servos, atualmente, que rompem, cada qual, com o seu senhor.
11 ?Bụ k'ishi gụnu bẹ mu e-wota nri mu waa mini; mẹ anụ, mu gburu ndu ebushiru mu atụru mu ẹji woru nụ ndu mu ta amadụ ẹka ẹphe shi?”
11 Devo eu, portanto, tomar do meu pão, e da minha água, e da minha carne, que matei para os meus tosquiadores, e dar a homens a quem não sei de onde são?
12 Ụnwokorobya ono dakọbe laphushia azụ je edokọtaru Dévidi iphe ono, o pfuru ono.
12 Assim, os jovens de Davi voltaram no seu caminho, e se foram novamente, e vieram e lhe contaram todos aqueles dizeres.
13 Dévidi sụ phẹ: “Ngwa; onyenọnu wota ogu-echi iya turu!” Ọo ya bụ; onyenọnu bya ewotachaa ogu-echi iya turu. Dévidi bya etukwarụpho nkiya. Ndu ọphu tso Dévidi bẹ rwuru ụnu nemadzụ. Ụmadzu ụkporo iri nọdu swiru ivu phẹ.
13 E Davi disse aos seus homens: Cingi sobre cada homem a sua espada. E eles cingiram sobre cada homem a sua espada; e Davi também cingiu a sua espada; e subiram lá atrás de Davi cerca de quatrocentos homens; e duzentos permaneceram junto aos pertences.
14 Nwokorọbya lanụ l'ime ndu-ozi Nebalụ je edooru nyee Nebalụ, bụ Abigelu sụ: “Lekpọdapho lẹ Dévidi bẹ nọ l'echiẹgu zia ndu-ozi iya g'ẹphe bya ekeleru iya nnajịuphu; ọ gbẹ meru iphe-iphere kpua phẹ.
14 Porém, um dos jovens contou a Abigail, esposa de Nabal, dizendo: Eis que Davi enviou mensageiros do deserto para saudar o nosso senhor; e ele ralhou com eles.
15 Ọle ndu ono mekwanụru anyi ree shii; ọphu ẹphe emekpajẹduru anyi ẹhu; ọphu iphe anyi te ephuhujeduru lẹ teke ono, anyi l'ẹphe tụkoru nọkotakpo lẹ mgbẹgu ono.
15 Porém, os homens foram muito bons para conosco, e não fomos feridos, nem nos faltou coisa alguma, contanto que estivéssemos em trato com eles, quando estávamos nos campos.
16 Eswe l'ẹnyashi mbọkumboku bẹ ẹphe shi abụjeru igbo-ụlo gbobuta anyi lẹ teke ono, anyi shi anọ-kubeje phẹ eche atụru anyi ono.
16 Eles eram uma muralha para nós tanto de dia, como de noite; todo o tempo estivemos com eles cuidando das ovelhas.
17 Nta bụkwa g'ị rịedu iya ọriri maru iphe, ii-me; noo kẹle ẹjo-iphe abyakwa adapfuta nnajịuphu anyi yẹe ndibe iya l'ophu; kẹle ọ kwatarụ bụru onye iwashị k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu onye ejiru iya ọnu dẹe.”
17 Agora, portanto, sabe e considera o que farás; pois o mal está determinado contra o nosso senhor, e contra toda a sua casa; pois ele é de tal modo filho de Belial, que um homem não consegue falar com ele.
18 Abigelu bya emekebe ẹgwegwa je achịta ishi buredi ụkporo iri; waa otumu mẹe labọ; waa atụru ise, e gburu hụchaa ya ahụ̀hù; bya ajaa ya àjàjà dobe; waa akpe, a hụru yejia ogbongu ise; waa ẹcha-mbekee ụkporo ise, e gude akpụru vayịnu ghee; waa ẹcha-mbekee ọphu dụ ụkporo iri, e gude akpụru figu ghee. O gwekọo ya tukobegbaa l'eli nkapfụ-ịgara.
18 Então Abigail se apressou, e pegou duzentos pães, e duas garrafas de vinho, e cinco ovelhas recentemente preparadas, e cinco medidas de cereal tostado, e cem cachos de uvas passas, e duzentos bolos de figos, e os colocou sobre jumentos.
19 Ọ bya asụ ndu-ozi iya: “Unu tụgbua vuta ụzo; mu a-nọdu-a etso unu l'azụ.” Ọle o to pfukwanụru iya ji iya, bụ Nebalụ.
19 E ela disse aos seus servos: Segui avante, antes de mim; eis que vou depois de vós. Ela, porém, não contou ao seu marido, Nabal.
20 Ọ nọdu l'eli nkapfụ-ịgara iya agba agbazeta l'ụwuru, nọ l'úbvú ono; ọ bya l'amarụ Dévidi yẹle ndu ẹphe l'iya swị nọdu agbazetawaa abyapfuta iya. Ọ bya agba phẹ ndzuta.
20 E assim foi que, enquanto ela montava o seu jumento, ela desceu pela cobertura do monte, e eis que Davi e os seus homens desceram contra ela; e ela os encontrou.
21 Ọ bụru teke ono bẹ Dévidi pfukwadụru-a sụ: “Ọ tọ dụdu urwu, ọ barụ mu mbụ echeche, mu shi echeru nwoke-a ẹku iya l'echiẹgu; mbụ chekọta iya k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu iphe, o nweru enweru dụru ọphu tuphahụru nụ. Ọ bụru ẹjo-iphe bẹ o gude pfụa mu ụgwo ree, mu meru iya.
21 Ora, Davi havia dito: Certamente, em vão guardei tudo o que este companheiro tem no deserto, de modo que nada faltou de tudo o que lhe pertencia; e ele me retribuiu o bem com o mal.
22 Gẹ Chileke mekwaa mu iphe, o meru ndu ọhogu Dévidi; m'ọ bụru l'e rwuru l'ụtsu mu dobe m'onye lanụ, bụ nwoke ndzụ lẹ ndu o nwekọtaru.”
22 Assim, e ainda mais, faça Deus aos inimigos de Davi, se eu deixar de tudo o que lhe pertence, pela manhã, qualquer um que mije contra a parede.
23 Abigelu bya ahụmaepho Dévidi; o nyizetakebe l'eli nkapfụ-ịgara iya ono; bya ephozeta l'iphu Dévidi bya eworu iphu kpube l'alị.
23 E quando Abigail viu Davi, ela se apressou, e apeou do jumento, e caiu diante de Davi sobre a sua face, e se curvou até o chão,
24 Nwanyị ono daa gbushi ikpere l'iphu Dévidi sụ iya: “Nnajịuphu mu; g'ọ bụru mu rọ bẹ aa-ta ụta iya nwẹkinyi mu. Jiko gẹ mụbe nwozi ngu nwanyị pfunuru opfu yeru ngu. Ngabẹnuru mụbe nwozi ngu nwanyị nchị.
24 e caiu aos seus pés, e disse: Sobre mim, meu senhor, sobre mim deixa esta iniquidade estar: e deixa a tua criada, rogo-te, falar ao teu ouvido, e ouve as palavras da tua criada.
25 Ọ -bụru kẹ nnajịuphu mu; ba ngakwaru mkpọkoro nwoke ono, bụ Nebalụ nchị; kẹle ọo ẹpho g'ẹpha iya dụ bụ g'ọ dụ. Ọoza onye-eswe l'ẹpha; tẹme ọ nọdu emehukwaphọ eswe. Obenu lẹ mụbe nwozi ngu nwanyị gbẹ ọphu mu ta ahụmaduru ndu-ozi ono, gụbe nnajịuphu mu yeru ono.
25 Rogo-te que o meu senhor não leve em consideração este homem de Belial, a saber, Nabal; pois como é o seu nome, assim é ele: Nabal é o seu nome, e a loucura está com ele; mas eu, tua serva, não vi os jovens do meu senhor, aos quais enviaste.
26 Ọle-a nnajịuphu mu; bẹ eshinu Chipfu sephuwaru ngu azụ g'i ti je egbua ọchi waa g'ị tị gwata ụgwo iphe, e meru ngu l'ẹka onwongu; bẹ Chipfu -nọdu-a ndzụ g'ọ nọ iya-a; gụbedua nọdu; bẹ bụkwa gẹ Nebalụ dụ bụ gẹ ndu ọhogu ngu waa iphe, bụkota ndu l'achọ g'ẹphe e-shi mekata gụbe nnajịuphu mu a-dụ.
26 Agora, portanto, meu senhor, como vive o SENHOR, e como vive a tua alma, visto que o SENHOR te deteve de vir para derramar sangue, e de te vingar a ti mesmo com a tua própria mão; deixa, agora, os teus inimigos e aqueles que buscam o mal ao meu senhor, serem como Nabal.
27 G'e wonụru iphe-a, mụbe nwozi ngu nwanyị guderu gụbe nnajịuphu mu-a nụ ụnwokorobya ono, unu l'ẹphe swị ono.
27 E, agora, esta bênção que a tua criada trouxe ao meu senhor, que seja também dada aos jovens que seguem o meu senhor.
28 Jiko gụaruro nwozi ngu nwanyị nvụ l'ẹka mu mesweru; noo kẹle a makahawaru lẹ Chipfu e-me g'abụ eze kẹ gụbe nnajịuphu mu nọo ọdu; kẹle ọo ọgu Chipfu bẹ ịilwu. G'ọ tọ dụkwa ẹjo-iphe, aa-hụma ngu l'ẹhu jasụ teke ịi-nọ-beru.
28 Rogo-te que perdoes a transgressão da tua criada; pois o SENHOR certamente fará do meu senhor uma casa segura; porque o meu senhor luta as batalhas do SENHOR, e o mal não foi encontrado em ti em todos os teus dias.
29 O betakpọoru nemadzụ nọdu achị ngu k'egbugbu bẹ Chipfu, bụ Chileke ngu e-woẹrupho ndzụ gụbe nnajịuphu mu kwachia rengurengu l'ite ndzụ. Ọle ndzụ ndu ọhogu ngu phẹ bẹ aa-gbáphù ẹgube aagbaphuje mkpuma rọbo-a.
29 Contudo, um homem se levantou para te perseguir, e para buscar a tua alma; mas a alma do meu senhor estará atada ao fardo da vida com o SENHOR teu Deus; e as almas dos teus inimigos, aquelas ele arremessará por funda, como se do meio de uma funda.
30 Tọbudu iya bụ; teke Chipfu meẹrupho gụbe nnajịuphu mu iphe, dụ ree ono, o kweshigbaaru ngu ukwe iya ono; bya eworu ngu mee onye-ishi l'alị Ízurẹlu;
30 E sucederá, quando o SENHOR tiver feito ao meu senhor segundo todo o bem que falou a teu respeito, e tiver te indicado soberano sobre Israel;
31 ọ tọo bụeduru nnajịuphu mu aphụ; ọzoo g'obu waahaa ngu mini l'i gburu ọchi enwedu ishi; ọzoo l'ị gwataru ụgwo iphe, e meru ngu. Lẹ teke ono, Chipfu e-meshiru gụbe nnajịuphu mu iphe, dụ ree ono; nyatakwa mụbe nwozi ngu nwanyị.”
31 que isto não te será por angústia, nem ofensa de coração ao meu senhor, por teres tu derramado sangue sem motivo, ou ter o meu senhor vingado a si mesmo; mas quando o SENHOR tiver lidado bem com o meu senhor, lembra-te, então, da tua criada.
32 Dévidi sụ Abigelu: “G'ajaja bụru kẹ Chipfu, bụ Chileke kẹ Ízurẹlu; mbụ onye ziru ngu g'ị gba mu ndzuta ntanụ-a.
32 E Davi disse a Abigail: Bendito seja o SENHOR Deus de Israel, o qual te enviou neste dia para me encontrar;
33 Gẹ mmamiphe ngu bụkwaru iphe, a gọru ọnu-ọma nụ; tẹme g'a gọkwarupho ọnu-ọma nụ gụbedua gbobutaru mu gẹ mu te egbu ọchi lẹ ntanụ-a; waa gẹ mu te egude ẹka onwomu gwata ụgwo iphe, e meru mu.
33 e bendito seja o teu conselho, e bendita sejas tu, que me impediste, neste dia, de vir a derramar sangue, e de vingar a mim mesmo com a minha própria mão.
34 Ọme ọ tọ bụ l'ị gbaru ẹgwegwa bya mu ndzuta-a; bẹ mu shiakwa ribua nte sụ: ‘L'eshinu Chipfu, bụ Chileke kẹ ndu Ízurẹlu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; mbụ onye ono, gbobutaru ọphu mu te emekaẹduru ngu iphe ono; bẹ ọ tọ dụkwa onye nwoke l'ibe Nebalụ m'onye lanụ mu gege egbuphodo mẹ o -rwutashịa l'ụtsu echele.’ ”
34 Pois, em verdade, como vive o SENHOR Deus de Israel, o qual me refreou de te ferir, se tu não tivesse se apressado e vindo me encontrar, certamente não teria sobrado a Nabal, pela luz do amanhecer, ninguém que mijasse contra a parede.
35 Ọo ya bụ; Dévidi bya anata iya iphe ono, o gwetarụ iya ono; sụ iya: “Tọkwa ẹhu. Mu nụmawaru iphe, i pfuru bya ekwetawaa iphe, ị rwọru.”
35 Assim, Davi recebeu da sua mão aquilo que ela havia lhe trazido, e lhe disse: Sobe em paz à tua casa; vê que atentei à tua voz, e aceitei a tua pessoa.
36 Abigelu bya alapfu Nebalụ je ahụma l'ọ nọroo abọ-iphe l'ibe iya; ẹgube ono, onye eze emeje ono. Ẹhu nọdu atsọ Nebalụ ụtso; kẹle mẹe atsụshi iya ike. Ọphu ọ tọ dụdu iphe, Abigelu pfuru iya jasụ nchi bọhu.
36 E Abigail veio a Nabal; e eis que ele fazia um banquete na sua casa, como o banquete de um rei; e o coração de Nabal estava alegre dentro de si, pois ele estava mui embriagado; pelo que ela não lhe contou nada, menos ou mais, até a luz do amanhecer.
37 O -rwua l'ụtsu iya lẹ teke mẹe ono sahụwaru Nebalụ; nyee ya bya atụko iphemiphe ono dokọtaru iya; meji tọfu iya; ọ kpọ-kerehu gẹ mkpuma.
37 Porém, sucedeu pela manhã, quando o vinho saiu de Nabal, e a sua esposa lhe contou estas coisas, que o seu coração morreu dentro dele, e ele se tornou como uma pedra.
38 A bya anọchaa iphe, dụ g'abalị iri; Chipfu chitsua Nebalụ; ọ bụru iya anwụhu.
38 E sucedeu, cerca de dez dias depois, que o SENHOR feriu Nabal, e ele morreu.
39 O be teke Dévidi byaru anụma lẹ Nebalụ nwụhuwaru ọ sụ: “G'ajaja bụru kẹ Chipfu; mbụ onye ono, gwataru ụgwo iphe-iphere ono, mu natarụ l'ẹka Nebalụ. Ọ bya egbobutakwaphọ mụbe nwozi iya gẹ mu te eye ẹka l'ẹjo-iphe. Chipfu bẹ wowaru ẹjo-ememe, Nebalụ meru kpukposhi iya l'ishi nkiya.”
39 E, quando Davi ouviu que Nabal estava morto, ele disse: Bendito seja o SENHOR, que pleiteou a causa do meu vexame da mão de Nabal, e guardou o seu servo do mal; pois o SENHOR devolveu a impiedade de Nabal sobre a sua própria cabeça. E Davi mandou buscar e conversou com Abigail, para tomá-la para si por esposa.
40 Ndu ozi Dévidi jeshia mkpụkpu Kamẹlu je ezia Abigelu sụ iya: “Dévidi bẹ zikwaru anyi g'anyi bya eduta ngu g'ị bụru nyee ya.”
40 E quando os servos de Davi chegaram a Abigail, no Carmelo, eles lhe falaram, dizendo: Davi nos enviou a ti, para te tomar para si por esposa.
41 Abigelu gbalihu bya ephozeta iphu iya l'alị sụ: “Waa mụbe nwozi unu nwanyị baa; mbụ onye a-nọdu asajẹ ndu-ozi nnajịuphu mu ọkpa.”
41 E ela se levantou, e se curvou sobre a sua face até o chão, e disse: Vede, permite que a tua criada seja uma serva para lavar os pés dos servos do meu senhor.
42 Abigelu jịkobe ẹgwegwa bya eduta ụnwumgboko ise, l'ejeru iya ozi yeru onwiya; o nyikota eli nkapfụ-ịgara tsoru ndu ono, Dévidi ziru ozi ono; o je alụru Dévidi.
42 E Abigail se apressou, e se levantou, e montou em um jumento, com cinco das suas donzelas que iam após ela; e ela foi após os mensageiros de Davi, e se tornou sua esposa.
43 Dévidi bẹ alụhawaa Ahinowamu, bụ onye shi lẹ mkpụkpu Jiezerẹlu; yẹe Abigelu bya atụko bụru unyomu Dévidi.
43 Davi também tomou Ainoã de Jezreel; e elas também foram, ambas, suas esposas.
44 Teke ono bẹ Sọlu kutawaru nwada iya, bụ Mikalu; mbụ nyee Dévidi woru kee Paliti nwa Layishi; mbụ onye shi lẹ mkpụkpu Galimu.
44 Porém Saul havia dado Mical, sua filha, esposa de Davi, a Palti, filho de Laís, o qual era de Galim.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.