Mateus 7
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs ARIB
1 Yeꞌ koꞌxh eyol paal u aanima oj niyolpu sevatz. Ech yeꞌk sakuꞌ vikꞌaꞌnal u Tioxh setiꞌ, tiꞌ veyolpu majte.
1 Não julgueis, para que não sejais julgados.
2 Tan kaniꞌch itxꞌolax inujul qꞌu aanima sebꞌaneꞌ, echat chit itxꞌolax enujul siꞌan u Tioxh majte. Utz kam chit vaꞌl sebꞌan tu qꞌu aanima, echat chit sabꞌanax sete majte.
2 Porque com o juízo com que julgais, sereis julgados; e com a medida com que medis vos medirão a vós.
3 Pek ¿kam tokeꞌ aas taꞌxh tii nesaji u tal yeꞌxtxojla kam niꞌan emol sevatz utz, yeꞌxhat niꞌenku sete aas paalchu vebꞌanon siiꞌ? Ela koꞌxh tuchꞌ siil maꞌl tal juy chꞌis tu bꞌaqꞌ iatz amol; loqꞌ aꞌ yeꞌ niileꞌ aas mam tzeꞌ vaꞌl atil tu bꞌaqꞌ aatz.
3 E por que vês o argueiro no olho do teu irmão, e não reparas na trave que está no teu olho?
4 Ela koꞌxh tuchꞌ siil maꞌl tal juy chꞌis tu bꞌaqꞌ iatz amol; loqꞌ aꞌ yeꞌ niileꞌ aas mam tzeꞌ vaꞌl atil tu bꞌaqꞌ aatz. Yeꞌk saveeti aas setoksa maꞌl aanima tu jik tiꞌ koꞌxh maꞌl u tal yeꞌxtxoj niꞌaneꞌ oj, tuul aatz ex, paalchu vepaav siatz. Tan ela koꞌxh tuchꞌ setal te ech tzaꞌ atziꞌ: «Aqꞌ tzii saveesa eluꞌl maꞌl u juy chꞌis taatz tziꞌ.» Chajex te. Tuul aatz ex, aal maꞌl mam tzeꞌ at okoꞌp tevatz utz, yeꞌ veet esajin taqꞌo.
4 Ou como dirás a teu irmão: Deixa-me tirar o argueiro do teu olho, quando tens a trave no teu?
5 ¡Kaꞌvatz, yaꞌsataj qꞌu mamaj paav bꞌaxa! Ech nal saꞌtekveeti setal tu vemol aas siyaꞌsa qꞌu talaj kam niꞌaneꞌ. Eesataj eluꞌl u mam tzeꞌ xeꞌ bꞌaqꞌ evatz bꞌaxa tziꞌ. Utz aatz bꞌaꞌn tek etiloneꞌ, ech nal seꞌneteesa eluꞌl u juy chꞌis xeꞌ bꞌaqꞌ iatz vemol.
5 Hipócrita! tira primeiro a trave do teu olho; e então verás bem para tirar o argueiro do olho do teu irmão.
6 Yeꞌ koꞌxh etal veꞌt u yolbꞌal Tioxh tu qꞌuꞌl echaꞌ txꞌiꞌ tiꞌ paav. Utz yeꞌ etal tu qꞌu bꞌoch xichin majte qꞌuꞌl tiira yeꞌ nitabꞌi yol tan, kam koj itxaꞌk te. Nikoꞌntaqꞌka eloꞌp echil tziꞌ utz; noj koꞌn iꞌan sete.
6 Não deis aos cães o que é santo, nem lanceis aos porcos as vossas pérolas, para não acontecer que as calquem aos pés e, voltando-se, vos despedacem.
7 Uncheeꞌ jajtaj tu u Tioxh kam nesavsa utz, saꞌaqꞌax sete. Choktaj utz, sechabꞌa. Sichꞌinojex vatz jubꞌal utz, sajajaxex.
7 Pedí, e dar-se-vos-á; buscai, e achareis; batei e abrir-se-vos-á.
8 Tan abꞌil qꞌuꞌl kam nijaj tu u Tioxh, nikꞌuleꞌ. Abꞌil qꞌuꞌl nichokoneꞌ, nichabꞌa. Utz abꞌil qꞌuꞌl nisichꞌin vatz jubꞌal, nijajaxeꞌ.
8 Pois todo o que pede, recebe; e quem busca, acha; e ao que bate, abrir-se-lhe-á.
9 Echaꞌ ex, ¿oj tzik sivan koꞌn setaqꞌ tekꞌaol emeꞌal oj sijaj ikaxhlaan txꞌix sete?
9 Ou qual dentre vós é o homem que, se seu filho lhe pedir pão, lhe dará uma pedra?
10 Utz echat koꞌxhtuꞌ oj sijaj maꞌj ichiꞌo txay sete. ¿Tzꞌoj tzik txꞌiꞌla txokop setaqꞌ te?
10 Ou, se lhe pedir peixe, lhe dará uma serpente?
11 Tan kꞌuxh yeꞌxtxoj chit etxumbꞌal, etootzajle kam bꞌaꞌnla chaj kam netaqꞌ tu qꞌul enitxaꞌa utz, aꞌ chixh u kuTat tu Amlika nenacheꞌ tziꞌ, yeꞌ koꞌxh sataqꞌ bꞌaꞌnla chaj kam tu qꞌuꞌl kam nijaj te.
11 Se vós, pois, sendo maus, sabeis dar boas dádivas a vossos filhos, quanto mais vosso Pai, que está nos céus, dará boas coisas aos que lhas pedirem?
12 Ech tokeꞌ kajay qꞌu bꞌaꞌnil esaꞌ siꞌan qꞌu aanima sete, echat sebꞌan te majte. Tan ech nital u oꞌtla mantaar. Utz ech alelka tu qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh majte.
12 Portanto, tudo o que vós quereis que os homens vos façam, fazei-lho também vós a eles; porque esta é a lei e os profetas.
13 — ausente —
13 Entrai pela porta estreita; porque larga é a porta, e espaçoso o caminho que conduz à perdição, e muitos são os que entram por ela;
14 — ausente —
14 e porque estreita é a porta, e apertado o caminho que conduz à vida, e poucos são os que a encontram.
15 Kuentaꞌex tiꞌ qꞌu chulin alol tetz u yolbꞌal Tioxh qꞌuꞌl tul texoꞌl. Suula niman Tioxh tiloneꞌ, pek jolol eesanal tu bꞌey. Ech tuleꞌ maanxhola karneꞌl. Loqꞌ aatz tu taanima tan, echaꞌ vaꞌynajla lobo.
15 Guardai-vos dos falsos profetas, que vêm a vós disfarçados em ovelhas, mas interiormente são lobos devoradores.
16 — ausente —
16 Pelos seus frutos os conhecereis. Colhem-se, porventura, uvas dos espinheiros, ou figos dos abrolhos?
17 — ausente —
17 Assim, toda árvore boa produz bons frutos; porém a árvore má produz frutos maus.
18 Yeꞌxh bꞌoj siꞌaneꞌ aas yeꞌxtxoj ivatz u bꞌaꞌnla vatzomla tzeꞌ sataqꞌeꞌ. Utz yeꞌxh bꞌoj siꞌan majte aas bꞌaꞌn ivatz u yeꞌxtxojla vatzomla tzeꞌ sataqꞌeꞌ.
18 Uma árvore boa não pode dar maus frutos; nem uma árvore má dar frutos bons.
19 Tan aatz qꞌu vatzomla tzeꞌ qꞌuꞌl yitꞌ bꞌaꞌn koj ivatz nitaqꞌeꞌ, nitzokꞌax el. Utz nikꞌachax ok tu xamal.
19 Toda árvore que não produz bom fruto é cortada e lançada no fogo.
20 Ech tokeꞌ tu koꞌxh qꞌul ibꞌanoneꞌ setilva oj chulin alol tetz u yolbꞌal Tioxh. Echaꞌ u tzeꞌ, nimnaꞌl tu vivatz bꞌaꞌn tzik oj yitꞌ bꞌaꞌn koj.
20 Portanto, pelos seus frutos os conhecereis.
21 Tan yitꞌ kajay koj qꞌuꞌl: «unBꞌaal, unBꞌaal,» chu ve, soꞌokoꞌp tu viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika. Pek taꞌxh soꞌokoꞌp qꞌuꞌl nibꞌanon vitxumbꞌal vunTat tu Amlika.
21 Nem todo o que me diz: Senhor, Senhor! entrará no reino dos céus, mas aquele que faz a vontade de meu Pai, que está nos céus.
22 Utz sibꞌal koꞌxh toj alon ve tu maꞌl u qꞌii siꞌaneꞌ, ech tzaꞌ: «unBꞌaal, vetqal paal u yolbꞌal Tioxh tabꞌii. Vetqojcheꞌl qꞌu tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj tabꞌii. Utz sibꞌ koꞌxh txaichil vetkubꞌan tu vabꞌii majte.» Chaj.
22 Muitos me dirão naquele dia: Senhor, Senhor, não profetizamos nós em teu nome? e em teu nome não expulsamos demônios? e em teu nome não fizemos muitos milagres?
23 Pek aatz in tan, sakoꞌnuntzaqꞌbꞌe ech tzaꞌ: «Tiira yeꞌ ootzajimalex vaqꞌo. Elojbꞌenex sunvatz aa paavla chaj aanima.» Chajin te.
23 Então lhes direi claramente: Nunca vos conheci; apartai-vos de mim, vós que praticais a iniqüidade.
24 Uncheeꞌ abꞌil niabꞌin qꞌu yol nivaleꞌ tzaꞌ utz, niꞌaneꞌ kam nitaleꞌ, ela tuchꞌ u tzakꞌkin vinaj atziꞌ aas aꞌ taqꞌvu jeꞌ totzotz viꞌ sivan.
24 Todo aquele, pois, que ouve estas minhas palavras e as põe em prática, será comparado a um homem prudente, que edificou a casa sobre a rocha.
25 Ech kꞌuxh kuꞌ mam jabꞌal, yeꞌt kuꞌ taqꞌo. Utz kꞌuxh el nimaꞌ utz, ipaqꞌoꞌk tibꞌ mam kajiqꞌ tiꞌ, yeꞌt kuꞌi. Tan viꞌ sivan taqꞌvu jeꞌ.
25 E desceu a chuva, correram as torrentes, sopraram os ventos, e bateram com ímpeto contra aquela casa; contudo não caiu, porque estava fundada sobre a rocha.
26 Pek abꞌil paj vaꞌl niabꞌin qꞌul unyol tzaꞌ utz, yeꞌ niꞌaneꞌ kam nitaleꞌ, ela tuchꞌ u txoxkin vinaj atziꞌ vaꞌl vatz txꞌavaꞌ koꞌn iꞌanvu jeꞌ totzotz.
26 Mas todo aquele que ouve estas minhas palavras, e não as põe em prática, será comparado a um homem insensato, que edificou a sua casa sobre a areia.
27 Ech aatz kuꞌ mam jabꞌal, el nimaꞌ utz, paal mam kajiqꞌ. Ipaqꞌoꞌk tibꞌ tiꞌ, yakich kuꞌoj taqꞌo. Ech bꞌoono isotz sotzi.— Texh u Jesuus.
27 E desceu a chuva, correram as torrentes, sopraram os ventos, e bateram com ímpeto contra aquela casa, e ela caiu; e grande foi a sua queda.
28 Uncheeꞌ aatz tek tzojpu u Jesuus tiꞌ talax kajay qꞌu yol tziꞌ, tiira vaꞌlich motx itzꞌejx ikꞌuꞌl qꞌu aanima tu vichusuneꞌ.
28 Ao concluir Jesus este discurso, as multidões se maravilhavam da sua doutrina;
29 Tan, atil tijleꞌm tu vichusuneꞌ. Txayoꞌm niꞌan tu qꞌul iyol. Yitꞌeꞌch koj aꞌ qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar.
29 porque as ensinava como tendo autoridade, e não como os escribas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.