Mateus 26

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Uncheeꞌ aatz tzojpu u Jesuus tiꞌ talax qꞌu yol tzaꞌ, tal tek tu qꞌul ichusulibꞌ ech tzaꞌ:
1 — ausente —
2 —Etootzajle aas tu kaꞌvaꞌt qꞌii cheel, saxeꞌt u nimla qꞌii tiꞌ u Elchil Vatz Kamchil Tu Egipto. Utz satxaypu u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima. Ech saꞌaqꞌax jeꞌ vatz kurus.— Texhtuꞌ.
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Anchituꞌ. Aatz qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh tan, motx imol tibꞌ tuchꞌ qꞌu aa txumbꞌal tetz u oꞌtla mantaar utz, tuchꞌ qꞌu qꞌesal qꞌatol tzii. Aꞌ imolvu tibꞌ tiqꞌanal u bꞌanbꞌal topiisyo u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh vaꞌl Caifaas ibꞌii.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Utz motx inukꞌ tibꞌilaj aas kam koꞌn sichuli tiꞌ itxaypu u Jesuus ech siyatzꞌeꞌ.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Pek loqꞌ nichmotxtal ech tzaꞌ: —Yitꞌ tu koj u nimla qꞌii sakubꞌan te, ech yeꞌk txabꞌkin liꞌan qꞌu tenam.— Texhtuꞌ.
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Uncheeꞌ atich u Jesuus tu Betaania tu otzotz xeꞌ u Xhim vaꞌl chꞌaꞌkꞌiꞌich.
6 — ausente —
7 Tuul kꞌujlich u Jesuus vatz meexha, opon maꞌl u ixoj kꞌatza, iqꞌomich maꞌl tal bꞌaꞌnla tzꞌaj taqꞌo. Txꞌumqꞌixsabꞌal atil kuꞌ tuul. Tiira sibꞌ ijaꞌmel. Utz taqꞌ jeꞌ u txꞌumqꞌixsabꞌal tiviꞌ u Jesuus.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Ech taꞌxh til u kam qꞌu chusulibꞌ tziꞌ, motx lakp iviꞌ tiꞌ. Utz motx tal ech tzaꞌ: —¿Kantuꞌ atziꞌ aas maꞌkoꞌxhibꞌuchleꞌl?
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Aal bꞌaꞌn maꞌkojikꞌayi. Jeꞌnaj sabꞌenka. Ech saꞌaqꞌax vijaꞌmel tu qꞌu meꞌbꞌaꞌ.— Texhtuꞌ.
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Pek aatz u Jesuus, tootzaji utz, tal tek te ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ aas kam koꞌxh netal tiꞌ vaꞌl vetiꞌan u ixoj tziꞌ? Tan maꞌl bꞌaꞌnil vetiꞌanlu ve atziꞌ.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Aatz qꞌu meꞌbꞌaꞌ netaleꞌ tziꞌ, bꞌenamen koꞌxh atil texoꞌl atziꞌ. Pek aatz in tan, bꞌenamen koj saꞌatinin texoꞌl.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Tan aatz vaꞌl vetiꞌan u ixoj tziꞌ, aas vettaqꞌ jeꞌ u txꞌumqꞌixsabꞌal tunviꞌ, aꞌ vetiꞌanlu bꞌen vuch tu mujbꞌal vetz aas lakamin.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Utz niꞌxhtekꞌval sete, til chit sapaxsalik itziiul u bꞌaꞌnla chusbꞌal tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ, sayolax kꞌasuꞌl vaꞌl vetiꞌan u ixoj tziꞌ; nachbꞌal taanima.— Texh u Jesuus.
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Uncheeꞌ aatz maꞌl xoꞌl kabꞌlaal qꞌu chusulibꞌ, ayaꞌ u Judas aa Cariote, bꞌen xeꞌ qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh.
14 — ausente —
15 Utz tal te ech tzaꞌ: —¿Kam vetz setaqꞌeꞌ utz, savoksa u Jesuus teqꞌabꞌ?— Texhtuꞌ.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Ech aatz u Judas tan, yakich texh xeꞌt ichok txumbꞌal tiꞌ aas kaniꞌch toksal u Jesuus tiqꞌabꞌ siꞌaneꞌ.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Uncheeꞌ aatz iꞌan tu u bꞌaxa qꞌii tetz u nimla qꞌii, u Txꞌaꞌbꞌal Kaxhlaan Txꞌix Yeꞌk Itxꞌamil, opon qꞌu chusulibꞌ kꞌatz u Jesuus. Tal te ech tzaꞌ: —¿Til asaꞌ sakubꞌanvu tuch u echbꞌubꞌal tetz kuꞌebꞌal qꞌii vaꞌl nitechbꞌul tu u nimla iqꞌii tiꞌ u Elchil Vatz Kamchil Tu Egipto? Ech laqechbꞌu.— Texh te.
17 — ausente —
18 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Bꞌenojex tu tenam xeꞌ maꞌl u vinaj latziꞌ utz, letal te ech tzaꞌ: «Nital u chusul: Najabꞌyu vuntiempo. Utz tu val ootzotz satxꞌaꞌnkꞌin tuchꞌ qꞌul unchusulibꞌ tu u nimla qꞌii tiꞌ u Elchil Vatz Kamchil Tu Egipto. Chia.» Chajex te.— Texh u Jesuus.
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Anchituꞌ. Ech iꞌan qꞌu chusulibꞌ kam vaꞌl tal u Jesuus te utz, iꞌan tuch u echbꞌubꞌal.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Uncheeꞌ aatz tek sotzsaj, ok u Jesuus vatz meexha tuchꞌ kabꞌlaal qꞌul ichusulibꞌ.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Utz tuul nichmotxtechbꞌuneꞌ, tal u Jesuus ech tzaꞌ: —Niꞌxhtekꞌval sete aas maꞌl sete soꞌoksanin tiqꞌabꞌ qꞌu txayol vetz.— Texhtuꞌ.
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Ech tiira motx txumun qꞌu chusulibꞌ tiꞌ u yol tziꞌ. Utz junun nichichꞌoti tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Yitꞌ tzik in unBꞌaal?— Chia.
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Tzaqꞌbꞌu u Jesuus utz, tala: —Ayaꞌ vaꞌl nikuꞌ unqꞌabꞌ tuchꞌ tu u puraato tzaꞌ. Aꞌ vaꞌl soꞌoksanin tiqꞌabꞌ qꞌu txayol vetz.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Tan nojchit aꞌ sapaalku u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima tu qꞌu kam qꞌuꞌl tzꞌibꞌamalka tiꞌ tu u Yolbꞌal Tioxh. Pek tilayol sayaꞌk u vinaj vaꞌl soꞌoksan u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima tiqꞌabꞌ qꞌu txayol. Aal tek bꞌaꞌn atziꞌ yeꞌt koj itzꞌpi.— Texh u Jesuus.
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Ech tzaqꞌbꞌu tek u Judas, vaꞌl soꞌoksan u Jesuus tiqꞌabꞌ qꞌu txayol, tal ech tzaꞌ: —¿Chusul, untzꞌoj in?— Texh te.
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Ech tuul koꞌxh nichmotxitxꞌaꞌneꞌ, itxay u kaxhlaan txꞌix u Jesuus. Utz tal bꞌaꞌnil tiꞌ. Ipixh tuul. Utz taqꞌ tu qꞌul ichusulibꞌ utz, tal te ech tzaꞌ: —Tiꞌextaj utz, txꞌaꞌtaj tan, aꞌ vunchiꞌl atziꞌ.— Texhtuꞌ.
26 — ausente —
27 Ech paj itxay u ukꞌabꞌal. Ikꞌamabꞌe Tioxh tiꞌ utz, taqꞌ tu qꞌul ichusulibꞌ. Tal ech tzaꞌ: —Tiꞌextaj. Ukꞌataj u taꞌl uuva kajay ex tziꞌ.
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Tan aꞌ vunkajal atzaꞌ vaꞌl sael tiꞌ u akꞌ nukꞌuꞌm tetz kuybꞌal ipaav sibꞌal aanima.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Utz nival sete cheel, aas yeꞌxhjatu veꞌt savukꞌa u taꞌl ivatz u uuva taabꞌaꞌbꞌen tzaꞌ. Pek analen tu maꞌl u qꞌii vaꞌl ela lavukꞌa u akꞌ taꞌl uuva setuchꞌ tu viQꞌesalail vunTat.— Texhtuꞌ.
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Ech taꞌxh veet motx ibꞌitzat maꞌl u bꞌitzal, motx bꞌen viꞌ u muunte Olivo.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Uncheeꞌ tal paj u Jesuus tu qꞌu chusulibꞌ ech tzaꞌ: —Kajay ex samotxsotz ekꞌuꞌl viꞌ tu u aqꞌbꞌal cheel tzaꞌ. Tan tzꞌibꞌamal ech tzaꞌ:
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Pek aatz maꞌt qꞌaav vitzꞌpeꞌ, sabꞌaxabꞌbꞌenin sevatz tu Galilea.— Texhtuꞌ.
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Ech tzaqꞌbꞌu u Luꞌ utz, tal ech tzaꞌ: —Kꞌuxh kajay samotxelabꞌenkaꞌaxh, aatz in tan, ¡jatu koj savelabꞌekaꞌaxh!— Texh te.
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Niꞌxhtekꞌval see, tu u aqꞌbꞌal cheel tzaꞌ, ox pajul saaleꞌ aas yootzajin, tuul yeꞌsajen toqꞌ u bꞌaal tꞌel.— Texh u Jesuus te.
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Tal paj u Luꞌ te: —¡Kꞌuxh sakamin saiꞌ, jatu koj saveesa vibꞌ tuul aas vootzajaxh!— Texh te. Echat chit motx tala sikajayil.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Uncheeꞌ opon tek u Jesuus tuchꞌ qꞌu chusulibꞌ tu u chikonbꞌal vaꞌl Getsemanii utz, tal te ech tzaꞌ: —Kaaojkaꞌex tzaꞌ tan, seꞌnunqꞌila sikꞌle Tioxh latziꞌ tziꞌ.— Texhtuꞌ.
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Ech tiqꞌo bꞌen u Luꞌ tiꞌ. Aꞌ imol kaꞌvaꞌl qꞌul ikꞌaol u Zebedeo. Ech xeꞌt tul maꞌl mam txumuꞌm tu taanima u Jesuus utz, oks il.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Ech tal tek u Jesuus te ech tzaꞌ: —Techal bꞌoj itxumun vaanxelal. Saꞌtekkamin taqꞌo nunnacheꞌ. Pek kaaojkaꞌex tzaꞌ utz, itzꞌlojex sunkꞌatza.— Texh te.
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Ech xaan bꞌen bꞌiil utz, pecheꞌi. Taqꞌ kuꞌ ivatz vatz txꞌavaꞌ utz, iqꞌila sikꞌle Tioxh. Tal ech tzaꞌ: —Tateey ¿yetz saveeti aas yeꞌk sapaalin tu u mam tzaꞌl tziꞌ? Loqꞌ aꞌ saꞌan vatxumbꞌal, yitꞌ aꞌ koj sapaal u vetz.— Texhtuꞌ.
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Ech tek ul kꞌatz qꞌul ichusulibꞌ utz, jolol koꞌn vatchiche. Utz tal tu u Luꞌ ech tzaꞌ: —¿Yeꞌxh eqꞌiꞌ itzꞌeꞌchil maꞌj oora sunkꞌatza tzik?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Pek itzꞌlojex utz, qꞌilataj sikꞌletaj Tioxh. Ech yeꞌk sakuꞌex tu paav. Tan nojchit vatz ikꞌuꞌl iqꞌilal sikꞌlel Tioxh u aanxelal; pek aatz u kuchiꞌl tan, yiꞌsaꞌ.— Texh te.
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Bꞌen paj unpate. Ex iqꞌila sikꞌle Tioxh tikaꞌpaj. Utz tal ech tzaꞌ: —¡Tateey chiꞌin! ¿Yetz saveeti aas yeꞌk sapaalin tu u mam tzaꞌl tziꞌ? ¡Bꞌan vatxumbꞌal!— Texhtuꞌ.
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Ech qꞌaavuꞌl utz, vatchich koꞌn paj qꞌul ichusulibꞌ. Tan axhibꞌi tiira techalich motx ikam tu vataꞌm.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Pek aqꞌaxkoꞌnpajka tu u Jesuus. Utz ex iqꞌila sikꞌle Tioxh titoxpaj. Utz echat chit qꞌu yol tala qꞌuꞌl tal bꞌaxa.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Ech ul paj kꞌatz qꞌu chusulibꞌ utz, tal te ech tzaꞌ: —¿Ankoꞌxh vatchelex utz, nikoꞌnetilan tzik? Pek kꞌasojtajex tan, oponyu u oora soꞌoksal u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima tiqꞌabꞌ qꞌu aa paav.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Pek ¡lakpojex utz, koꞌtaj! Tan tul vaꞌl saꞌaqꞌonin tu qꞌu txayol.— Texhtuꞌ.
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Ech ankoꞌxh nichiyolon u Jesuus, tuul opon u Judas. Ayaꞌ maꞌl xoꞌl kabꞌlaal qꞌu chusulibꞌ. Sibꞌal aanima imol, ichaj qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh, tuchꞌ qꞌu qꞌesal qꞌatol tzii. Jolol iqꞌomal ichꞌichꞌ tuchꞌ itzeꞌ.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Ech aatz u Judas, vaꞌl aqꞌon u Jesuus tu qꞌu txayol tan, maꞌtich taltaꞌ kam u xheenya siꞌan tiꞌ ikꞌuchlu u Jesuus. Tal ech tzaꞌ: —Abꞌiste vaꞌl luntzꞌutzꞌa, letxaya tan, aꞌ i.— Texhtuꞌ.
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Ech xaan opon u Judas kꞌatz u Jesuus, tal te ech tzaꞌ: —Cheentzikꞌaxh chusul.— Texh te. Ech itzꞌutzꞌa.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Pek tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —¿Kam ul aꞌaneꞌ vamiigo?— Texh te. Ech xaan opon qꞌu aanima utz, itxay u Jesuus.
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Pek aatz iꞌan maꞌl qꞌul ichusulibꞌ u Jesuus tan, ijuu ichꞌichꞌ. Utz ech itzokꞌteꞌl ixichin maꞌl u taqꞌonom u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Ech yakich tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Qꞌaavixsa koꞌp vachꞌichꞌ tu totzotz tziꞌ. Tan abꞌil qꞌuꞌl sayatzꞌon tuchꞌ chꞌichꞌ, tu chꞌichꞌ sayatzꞌlik majte.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 ¿Yetz ootzaj tzik aas saveeti sunjajuꞌl aanjel tu vunTat yeꞌ achebꞌe ixaaneꞌ? Sataqꞌuꞌl atziꞌ oj sakꞌulelanin sunnacheꞌ.
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Tan ¿kam tek ech itzojpu u yolbꞌal Tioxh satzojpi oj ech sunbꞌaneꞌ? Pek ministeer ech chit siꞌaneꞌ atziꞌ.— Texhtuꞌ.
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Uncheeꞌ aatz tu u muꞌkꞌul tziꞌ, tal u Jesuus tu qꞌu txayol tetz ech tzaꞌ: —Ayaꞌl aꞌ itxayax maꞌj elqꞌom nuꞌlebꞌan ve; iqꞌomal echꞌichꞌ tuchꞌ etzeꞌ. Tan aal jun qꞌii nichunkꞌujeꞌ texoꞌl tu viqꞌanalil u totztioxh. Nichunchusuneꞌ. Utz yeꞌt etxayin.
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Pek ech chit siꞌaneꞌ tan, aꞌ nitzojpu qꞌu yol qꞌuꞌl tzꞌibꞌamalka tu qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh.— Texhtuꞌ.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Uncheeꞌ aatz qꞌuꞌl txayon u Jesuus, tiqꞌo bꞌen vatz u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh vaꞌl Caifaas ibꞌii, tu vaꞌl molichku tibꞌ qꞌu aa txumbꞌal tetz u oꞌtla mantaar tuchꞌ qꞌu qꞌesal qꞌatol tzii.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Pek xamtichka u Luꞌ tiꞌ u Jesuus tzian. Opon koꞌxh vatz qꞌanal xeꞌ u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh. Utz okoꞌp. Kꞌujeꞌ ok xoꞌl qꞌu polesiꞌy. Aꞌ isaꞌ siꞌchtileꞌ kam chit sayaꞌk u Jesuus.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Ech aatz qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh tuchꞌ qꞌu qꞌesal qꞌatol tzii, nichmotxichok txubꞌaꞌl tiꞌ u Jesuus. Aꞌ isaꞌ sayatzꞌaxi.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Loqꞌ yeꞌ nichmotxteloꞌp tuul, kꞌuxh jankꞌal txakbꞌaꞌn txubꞌaꞌl nichitxakbꞌaꞌ tibꞌ. Pek tiyaꞌtebꞌal tekuꞌen, opon kaꞌvaꞌl qꞌuꞌl taꞌn aꞌ itxakbꞌaꞌ txubꞌaꞌl tiꞌ.
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 Utz motx tal tiꞌ ech tzaꞌ: —Aatz u vinaj tziꞌ vettala: «Soꞌoleꞌin tiꞌ inilax kuꞌ vikuentail totztioxh tziꞌ. Utz tu koꞌn oxvaꞌl qꞌii soꞌoleꞌkꞌin tiꞌ qꞌaav inukꞌaxeꞌ.» Chia.— Texhtuꞌ.
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Ech lakpu tek u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh utz, tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Yeꞌxh natzaqꞌbꞌu bꞌoj tiꞌ qꞌu kam nitalchu saiꞌ tziꞌ tzik?— Texh te.
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Pek aatz u Jesuus tan, tiira yeꞌ nichitzaqꞌbꞌeꞌ. Ech tal tepaj u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh te ech tzaꞌ: —Sakoꞌnaꞌan bꞌaꞌnil, al vinujul qe tibꞌii u itzꞌlich Tioxh, ¿axh tzik viTxaaom u Tioxh, ayaꞌ vikꞌaol?— Texh te.
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Ayaꞌ vaꞌl naaleꞌ tziꞌ. Utz nival sete majte aas saꞌnaletil u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima kꞌujlel tisebꞌal u Tioxh tu u mam tijleꞌm. Setil tul tu sutzꞌ.— Texhtuꞌ.
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Uncheeꞌ aatz tek u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh, iqꞌix jeꞌ toksaꞌm kꞌatza tu kꞌaꞌnal utz, tal ech tzaꞌ: —¡Vetiyoqꞌlu Tioxh! ¡Kam tereꞌn texhtiigo kusaꞌ! ¡Matz etabꞌil viyoqꞌon cheel tzaꞌ!
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Pek ¿aatz ex, kam setal tiꞌ?— Texhtuꞌ.
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Ech tek motx itzubꞌa ivatz u Jesuus. Nichmotxipaqꞌoꞌk ivatz. Utz atia mutxꞌimal iqꞌabꞌ nichiqꞌos majte.
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 Tuul nichmotxtal te ech tzaꞌ: —Ala qabꞌi, iTxaaom Tioxh, ¿abꞌil vaꞌl niqꞌosonaxh cheel tzaꞌ?— Texh te.
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Uncheeꞌ aatz u Luꞌ tan, kꞌujlich eluꞌl qꞌanal. Ech xaan opon maꞌl u kꞌulanal kꞌatza utz, tal te ech tzaꞌ: —Ant axh majte atichꞌokꞌaxh tiꞌ u Jesuus u aa Galilea.— Texh te.
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Pek aatz u Luꞌ tan, teesa koꞌn tibꞌ tuul vatz kajay qꞌu aanima utz, tala: —Yeꞌ vootzaj kam vaꞌl naaleꞌ tziꞌ.— Texhtuꞌ.
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Ech ichok teluꞌl tziꞌ jubꞌal. Utz ilax koꞌn paj tu vaꞌt u kꞌulanal. Utz tal tu qꞌu aanima ech tzaꞌ qꞌuꞌl atich tziꞌ: —Antu vaꞌl atich ok tiꞌ u Jesuus aa Nazareet atziꞌ.— Texhtuꞌ.
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Pek teesa koꞌn paj tibꞌ u Luꞌ tuul. Nichtoksa Tioxh tuul. Nichtal ech tzaꞌ: —Vatz Tioxh nivaleꞌ, yeꞌ vootzaj u vinaj naaleꞌ tziꞌ.— Texhtuꞌ.
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Ech bꞌiil koꞌxh paj tuul, xaan opon unjot aanima kꞌatza, ayaꞌ qꞌuꞌl atich tziꞌ. Motx tal tu u Luꞌ ech tzaꞌ: —Nojchit tiira ant axh imol majte. Tan nimnaꞌl koꞌxh tu vayoloneꞌ tziꞌ.— Texh te.
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Aatz tek u Luꞌ tan, xeꞌt tal tzꞌejbꞌal yol tiꞌ utz, nichtoksa Tioxh tuul. Tal ech tzaꞌ: —Vatz Tioxh nivaleꞌ, yeꞌ vootzaj u vinaj netaleꞌ tziꞌ.— Texhtuꞌ. Ech tuul oqꞌ u bꞌaal tꞌel.
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Ech ul tek viyol u Jesuus sikꞌuꞌl u Luꞌ vaꞌl tal te ech tzaꞌ: —Aatz yeꞌsajen toqꞌ u tꞌel, ox pajul maꞌt aaltaꞌ aas yootzajin.— Texhich te. Ech ipaal eluꞌl u Luꞌ utz, itzꞌejeꞌl maꞌl mam oqꞌel.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.