Mateus 22

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs BKJ

Sair da comparação
1 Uncheeꞌ yolon paj u Jesuus tu qꞌu qꞌesala tiꞌ kꞌamich kam. Utz tal te ech tzaꞌ:
1 E respondendo Jesus, novamente lhes falou em parábolas, dizendo:
2 —Aatz viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika, ela tuchꞌ maꞌl u ijlenal iꞌan nimla qꞌii tiꞌ itzumeꞌ vikꞌaol.
2 O reino do céu é semelhante a um certo rei, que fez as bodas de seu filho,
3 Ech ichaj bꞌen ichaj tiꞌ en isikꞌlel qꞌu aanima qꞌuꞌl savsamich taqꞌo tiꞌ u tzumbꞌaꞌa. Pek yeꞌt koꞌn motx isaꞌa ulchil.
3 e enviou os seus servos a chamar os convidados para as bodas, e estes não quiseram vir.
4 Ech ichaj paj bꞌen unjolt ichaj utz, tal bꞌen te ech tzaꞌ: «Altaj tu qꞌuꞌl savsamal vaqꞌo ech tzaꞌ: Aatz cheel, veeti qꞌu echbꞌubꞌal. Vetvallu ikuꞌ qꞌul unvaakaxh tuchꞌ qꞌul unqꞌiitinajla txokop. Ech chꞌiam texh niꞌan u echbꞌubꞌal. Pek niꞌextaj tu u tzumbꞌaꞌa. Chajex te.» Texh teꞌleꞌ.
4 Mais uma vez, ele enviou outros servos, dizendo: Dizei aos convidados: Eis que tenho o meu jantar preparado, os meus bois e meus cevados estão mortos, e todas as coisas estão prontas; vinde às bodas.
5 Pek yeꞌt koꞌn motx isaꞌa qꞌuꞌl savsamich. Motx koꞌn ichok ibꞌey. Maꞌl, bꞌen tu taqꞌon. Utz vaꞌt, tu kꞌaꞌy.
5 Mas eles, fazendo pouco caso, seguiram os seus caminhos, um para sua fazenda, outro para o seu negócio.
6 Utz aatz unjolte, motx koꞌn itxay qꞌu chaj; motx iꞌan te utz, iyatzꞌa.
6 E os outros, tomaram os seus servos, os maltrataram e mataram.
7 Ech aatz tabꞌi u ijlenal, lakpu tek iviꞌ. Ech tek ichaj bꞌen qꞌul isol. Ex isotzsa qꞌu yatzꞌol. Utz ikꞌachka vitenam.
7 Mas, ouvindo disso o rei, irou-se, e enviando os seus exércitos, destruiu aqueles assassinos, e incendiou a sua cidade.
8 Ech tal tepaj u ijlenal tu qꞌul ichaj ech tzaꞌ: «Nojchit chꞌiam texh niꞌan qꞌu kam tetz u tzumbꞌaꞌa. Pek aatz qꞌuꞌl vetunsavsa, yeꞌ peꞌk nikꞌuloꞌk tiꞌ.
8 Então ele diz aos servos: As bodas estão preparadas, mas os que foram convidados não eram dignos.
9 Pek aatz cheel, bꞌenojex tu qꞌu qꞌeꞌtx chaj bꞌey utz, savsataj ul tu u tzumbꞌaꞌa tzaꞌ jatvoꞌj aanima letila.» Texh te.
9 Ide, pois, às estradas, e convidai para as bodas todos quantos encontrardes.
10 Ech motx bꞌen qꞌu chaj tulaj qꞌeꞌtx chaj bꞌey. Utz imol kajay qꞌu aanima motx tila. At bꞌaꞌnla aanima utz; at yitꞌ bꞌaꞌnla koj aanima imola. Ech inoo u atibꞌal vaꞌl uchku u tzumbꞌaꞌa.
10 E os servos, saindo pelas estradas, ajuntaram todos quantos encontraram, tanto maus como bons; e o casamento ficou cheio de convidados.
11 Uncheeꞌ oktekꞌop u ijlenal toꞌotzotz utz, til qꞌu aanima oponi. Utz til maꞌl u vinaj aas yitꞌ atich koj ok toksaꞌm tetz ilbꞌal tzumbꞌaꞌa.
11 E o rei, entrando para ver os convidados, viu ali um homem que não estava com veste de casamento.
12 Utz tal u ijlenal te ech tzaꞌ: «¿Vinaj kaniꞌch muukuꞌl tzaꞌ? Tan yeꞌ oknaj ooksaꞌm tetz ilbꞌal tzumbꞌaꞌa.» Texh te. Pek paat yeꞌt tzaqꞌbꞌu u vinaj.
12 E ele disse-lhe: Amigo, como entraste aqui, não tendo veste de casamento? E ele emudeceu.
13 Ech tal tek u ijlenal tu qꞌul ixekol ech tzaꞌ: «Qitztaj u vinaj siqꞌabꞌs tajan tziꞌ utz, aqꞌtaj eloꞌp tu uken qꞌanal. Ech latziꞌ soꞌoqꞌka utz, latziꞌ sajarachꞌunku tee.» Texhtuꞌ.
13 Então disse o rei aos servos: Amarrai os seus pés e mãos, levai-o embora, e lançai-o nas trevas exteriores; ali haverá pranto e ranger de dentes.
14 Tan sibꞌal qꞌuꞌl sikꞌlemal koꞌxhtuꞌ, pek bꞌiil koꞌn qꞌuꞌl txaael.— Texh u Jesuus.
14 Porque muitos são chamados, mas poucos são escolhidos.
15 Uncheeꞌ ech tek motx telkꞌasuꞌl qꞌu fariseo utz, motx inukꞌ sivatzaj kaniꞌch itxaypu u Jesuus siꞌan tiꞌ maꞌj yol.
15 Indo, então, os fariseus, consultaram entre si como o apanhariam em alguma palavra.
16 Ech motx ichaj ul qꞌu tetz aa uqꞌaybꞌal. Aꞌ imol uli qꞌuꞌl oknaj tiꞌ u Herodes utz, tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Chusul, qootzajle aas naal vinujul. Utz tinujul nachusun tiꞌ u bꞌey maꞌt xeꞌ Tioxh. Yitꞌ aꞌ koj nooksa tetz aanima utz, yitꞌ aꞌ koj nasaji kam tatin aanima.
16 E enviaram-lhe os seus discípulos, com os herodianos, dizendo: Mestre, nós sabemos que tu és verdadeiro, e ensinas o caminho de Deus em verdade, e sem te preocupar com nenhum homem, pois não reparas na aparência dos homens.
17 Pek kantal nanacheꞌ, al qe. ¿Bꞌaꞌn tzik aas nikuchoo jaꞌmel alkavaar tu ijlenal Cesar? Pek ¿oj yeꞌka?— Texh te.
17 Dize-nos, portanto, o que tu pensas? É lícito dar tributo a César, ou não?
18 Ech aatz u Jesuus tan, yakich til u tonkonil qꞌu vinaj tziꞌ utz, tal te ech tzaꞌ: —¡Kaꞌvatz! ¿Kam tokeꞌ aas vet sekꞌuꞌl netal ve ech tziꞌ?
18 Mas Jesus, percebendo a sua maldade, disse: Por que me tentais, hipócritas?
19 Aqꞌtaj ul u puaj qabꞌi savil vaꞌl nechoobꞌev u jaꞌmel alkavaar.— Texh te. Ech motx ikꞌuchtu maꞌl puaj te, jaꞌmel maꞌl qꞌii aqꞌon.
19 Mostrai-me a moeda do tributo. E eles lhe trouxeram um denário.
20 Utz tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —¿Abꞌil etz vatzibꞌal vaꞌl atoꞌk vatz u puaj tziꞌ utz; abꞌil etz bꞌii vaꞌl tzꞌibꞌamal ok siatz majte?— Texh te.
20 E ele disse-lhes: De quem é esta imagem e inscrição?
21 Utz motx tal ech tzaꞌ: —Tetz u ijlenal Cesar atziꞌ.— Texhtuꞌ.
21 Disseram-lhe: De César. Então ele lhes disse: Dai, portanto, a César as coisas que são de César, e a Deus as coisas que são de Deus.
22 Taꞌxh tek motx tabꞌi u yol tziꞌ, motx tzꞌejx ikꞌuꞌl tiꞌ. Utz taqꞌtexhka u Jesuus, motx bꞌeni.
22 Quando eles ouviram essas palavras, maravilharam-se, e, deixando-o, foram pelo seu caminho.
23 Uncheeꞌ ankoꞌxh tu u qꞌii tziꞌ, opon qꞌu saduceo kꞌatz u Jesuus. Ayaꞌ qꞌuꞌl nimotxniman aas yeꞌk saqꞌaavitzꞌpu qꞌu kamnaj nimotxtaleꞌ.
23 No mesmo dia vieram até ele os saduceus, que dizem não haver ressurreição, e o interrogaram,
24 Ech vet sikꞌuꞌl motx ichꞌoti te ech tzaꞌ: —Chusul, tal u Moisees aas: «Oj sakam maꞌl vinaj, yeꞌk initxaꞌa sakaai, sikꞌulka tibꞌ u tixoj tuchꞌ vitzaꞌqꞌ. Ech lachee ichꞌexel vaꞌl vetkami.» Chia.
24 dizendo: Mestre, Moisés disse: Se um homem morrer, não tendo filhos, seu irmão casará com a esposa dele, e suscitará descendência a seu irmão.
25 Pek aatz iꞌana, atich jujvaꞌl vinaj tu kuxoꞌl, itzaꞌqꞌ tibꞌ. Utz ikꞌul tibꞌ u bꞌaxa, pek kam koꞌn u vinaj tziꞌ. Yeꞌt kaa initxaꞌa. Ech ikꞌulka tibꞌ u tixoj tuchꞌ vitzaꞌqꞌ.
25 Ora, houve entre nós sete irmãos; e o primeiro, casou-se com uma mulher, e faleceu, e não tendo descendente, deixou a sua esposa para o seu irmão.
26 Utz echat koꞌxh paj iꞌan u kaꞌbꞌ tzaꞌqꞌ tuchꞌ u tox tzaꞌqꞌ, kam kuꞌen. Ech tzojpu koꞌxh sijujvaꞌ tziꞌ, motx kameꞌl vatz u ixoj.
26 Da mesma forma o segundo, e o terceiro, até o sétimo.
27 Ech aatz maꞌtich ikameꞌl jujvaꞌl qꞌu vinaj, kam tek u ixoj majte.
27 E por último de todos, morreu também a mulher.
28 Utz aatz tek tu u qꞌaavitzꞌpichil, ¿abꞌil tek etz ixoj u ixoj liꞌan tu jujvaꞌl qꞌu vinaj tziꞌ? Tan vetikꞌul tibꞌ tuchꞌ sikajayil.— Texhtuꞌ.
28 Portanto, na ressurreição, de qual dos sete será a mulher, pois todos a tiveram?
29 Tzaqꞌbꞌu tek u Jesuus utz, tala: —¡Tiira yolpinajex aabꞌi! Yeꞌ etootzaj u Yolbꞌal Tioxh utz, yeꞌ etootzaj u mam tijleꞌm u Tioxh.
29 Jesus, respondendo, disse-lhes: Vós errais, não conhecendo as escrituras, nem o poder de Deus.
30 Tan aatz siꞌan tu u qꞌaavitzꞌpichil, yeꞌkan kꞌuliꞌbꞌ suꞌuchi. Tan ela tek qꞌu aanima tuchꞌ qꞌul iaanjel u Tioxh tu Amlika siꞌaneꞌ.
30 Porque na ressurreição não casam, nem são dados em casamento, mas são como os anjos de Deus no céu.
31 Pek aatz tiꞌ u qꞌaavtitzꞌpu qꞌu kamnaj netaleꞌ tziꞌ, ¿yetz sikꞌlemal setaqꞌo vaꞌl alel tu u Tioxh ech tzaꞌ?
31 E, quanto à ressurreição dos mortos, não lestes o que vos foi dito por Deus, dizendo:
32 «In viTioxh u Abrahaam, u Isaac, tuchꞌ u Jacoob.» Chia. Tan aatz u Tioxh, yitꞌ iTioxh koj kamnaj; pek iTioxh itzꞌlich.— Texh te.
32 Eu sou o Deus de Abraão, e o Deus de Isaque, e o Deus de Jacó? Deus não é Deus dos mortos, mas dos vivos.
33 Ech motx tzꞌejx ikꞌuꞌl qꞌu aanima aas tabꞌi vichusbꞌal u Jesuus.
33 E as multidões, ouvindo isto, maravilhavam-se com a sua doutrina.
34 Uncheeꞌ taꞌxh tabꞌi qꞌu fariseo aas subꞌax qꞌu saduceo tu yol, motx tek imol tibꞌ tiꞌ u Jesuus.
34 Mas os fariseus, quando ouviram que ele fizera emudecer os saduceus, eles se reuniram.
35 Ech aatz maꞌl u chusul tetz u oꞌtla mantaar tixoꞌl, vet koꞌxh sikꞌuꞌl ichꞌoti tu u Jesuus ech tzaꞌ:
35 Então um deles, que era mestre da lei, perguntou-lhe, provando-o, dizendo:
36 —Chusul, ¿abꞌiste chit u mantaar vaꞌl tiira ibꞌoꞌqꞌol tu u oꞌtla mantaar?— Texh te.
36 Mestre, qual é o grande mandamento na lei?
37 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: — «Tzꞌejoj avaanima tiꞌ u Tioxh u kuBꞌaal tuchꞌ avaanima, tuchꞌ avaanxelal utz, tuchꞌ atxumbꞌal.» Chia.
37 Respondeu-lhe Jesus: Tu amarás o Senhor teu Deus de todo o teu coração, e de toda a tua alma, e de toda a tua mente.
38 Aꞌ u bꞌaxa utz, aꞌ vibꞌoꞌqꞌol u mantaar tziꞌ.
38 Este é o primeiro e grande mandamento.
39 Utz aatz u kaꞌbꞌ mantaar, ela koꞌn tuchꞌ u bꞌaxa tziꞌ. Utz nital ech tzaꞌ: «Tiiꞌaxh tiꞌ amol, echat koꞌxhtuꞌ naꞌan saiꞌ.» Chia.
39 E o segundo é semelhante a este: Tu amarás o teu próximo como a ti mesmo.
40 Ech aatz kaꞌvaꞌl u mantaar tziꞌ, aꞌ vixeꞌal kajay u oꞌtla mantaar tuchꞌ viyol qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh.— Texh u Jesuus.
40 Desses dois mandamentos dependem toda a lei e os profetas.
41 Uncheeꞌ tuul ankoꞌxh molich tibꞌ qꞌu fariseo, chꞌotil te tu u Jesuus ech tzaꞌ:
41 Enquanto os fariseus estavam reunidos, Jesus os indagou,
42 —¿Kam bꞌoj netal tiꞌ viTxaaom u Tioxh? ¿Abꞌil etz tuꞌxh xalam netaleꞌ?— Texh te.
42 dizendo: O que pensais vós do Cristo? De quem ele é filho? Eles disseram-lhe: O filho de Davi.
43 Tal u Jesuus te: —¿Kam tokeꞌ uncheeꞌ aas “UnBꞌaal” texh u Daviid tiꞌ viTxaaom u Tioxh? U Tioxhla Espiiritu oksan sikꞌuꞌl aas tal ech tzaꞌ.
43 Disse-lhes ele: Como então Davi, em espírito, lhe chama Senhor, dizendo:
44 «Aatz u Tioxh tal tu vunBꞌaal ech tzaꞌ: Kꞌujach tunsebꞌal tan, saꞌnalvaqꞌka qꞌul akoontra jaqꞌ axaabꞌ. Chia.»
44 Disse o SENHOR ao meu Senhor: Assenta-te à minha direita, até eu fazer os teus inimigos por escabelo?
45 Tan oj “unBꞌaal” texh u Daviid tiꞌ, ¿kam tek tokeꞌ oj ituꞌxh ixalam kuꞌen netaleꞌ?— Texh u Jesuus te.
45 Então se Davi lhe chama Senhor, como é ele seu filho?
46 Ech yeꞌxhabꞌil maꞌj txꞌolon itzaqꞌbꞌeleꞌ. Utz abꞌil tereꞌn koj vaꞌtoj chꞌotin kam te tu qꞌu qꞌii taabꞌaul.
46 E nenhum homem era capaz de responder-lhe uma palavra; e daquele dia em diante nenhum homem ousou fazer-lhe mais perguntas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.