Mateus 21

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Uncheeꞌ aatz tek motx opon najaꞌch u Jerusaleen utz, opon tu Betfagee, viꞌ u muunte vaꞌl Olivo. Aatz u Jesuus, ichaj bꞌen kaꞌvaꞌl qꞌul ichusulibꞌ.
1 Quando já se aproximavam de Jerusalém, Jesus e seus discípulos chegaram a Betfagé, no monte das Oliveiras. Jesus enviou na frente dois discípulos.
2 Utz tal te ech tzaꞌ: —Bꞌenojex tu u tal tenam sukuvatz bꞌen tziꞌ. Utz yak setil maꞌl u txutx bꞌuuro qitzel. Aꞌ imol maꞌl chelemla tal. Chittaj utz, iqꞌotaj ul ve.
2 “Vão àquele povoado adiante”, disse ele. “Assim que entrarem, verão uma jumenta amarrada, com seu jumentinho ao lado. Desamarrem os animais e tragam-nos para mim.
3 Pek oj abꞌil maꞌj kam latal sete tiꞌ, letal te ech tzaꞌ: «U kuBꞌaal satxakunsan.» Chajex te. Ech oora sataqꞌ kꞌasuꞌl setiꞌ.— Texh u Jesuus.
3 Se alguém lhes perguntar o que estão fazendo, digam apenas: ‘O Senhor precisa deles’, e de imediato a pessoa deixará que vocês os levem.”
4 Pek sauch kajay u kam tziꞌ tan, itzojpu chit u yol vaꞌl alelka tu u alol tetz u yolbꞌal Tioxh aas tal ech tzaꞌ:
4 Isso aconteceu para cumprir o que foi dito por meio do profeta:
5 —Al tu qꞌu aanima qꞌuꞌl atil tikuenta Sioon ech tzaꞌ: «Abꞌitaj tan, suꞌul vetIjlenal texoꞌl vaꞌl maanxho.
5 “Digam ao povo de Sião: ‘Vejam, seu Rei se aproxima. Ele é humilde e vem montado num jumento, num jumentinho, cria de jumenta’”.
6 Ech motx bꞌen qꞌul ichusulibꞌ utz, ech iꞌana kam vaꞌl tal u Jesuus te.
6 Os dois discípulos fizeram como Jesus havia ordenado.
7 Tiqꞌo ul u txutx bꞌuuro tuchꞌ u chelem bꞌuuro. Ech motx taqꞌ jeꞌ qꞌul ichakeꞌt tiꞌ qꞌu bꞌuuro utz, jeꞌ u Jesuus tiꞌ u chelem bꞌuuro.
7 Trouxeram a jumenta e o jumentinho e puseram seus mantos sobre o jumentinho, e Jesus montou nele.
8 Uncheeꞌ aatz tek qꞌu mam tenam tan, xeꞌt motx iliiu kuꞌ qꞌul ichakeꞌt tibꞌey u Jesuus. Utz at qꞌabꞌaj tzeꞌ nichichokeꞌ. Ech nichtaqꞌ kuꞌ tibꞌey majte.
8 Grande parte da multidão estendeu seus mantos ao longo do caminho diante de Jesus, e outros cortaram ramos das árvores e os espalharam pelo chão.
9 Utz nichmotxiqꞌeqꞌun qꞌu tenam qꞌuꞌl bꞌaxaich siatz tuchꞌ qꞌuꞌl xamich tiꞌ. Ech nimotxtal ech tzaꞌ:
9 E as pessoas, tanto as que iam à frente como as que o seguiam, gritavam: “Hosana, Bendito é o que vem em nome do Senhor! Hosana no mais alto céu!”.
10 Ech aatz tek opon u Jesuus tu Jerusaleen, mam tenam motx chokon taanima taqꞌo utz, motx tal tibꞌilaj ech tzaꞌ: —¿Abꞌil chaj vaꞌl tziꞌ?— Texh tiꞌ.
10 Quando Jesus entrou em Jerusalém, toda a cidade estava em grande alvoroço. “Quem é este?”, perguntavam.
11 Utz motx tzaqꞌbꞌel tunjot aanima ech tzaꞌ: —U Jesuus atziꞌ, u alol tetz u yolbꞌal Tioxh vaꞌl aa Nazareet tikuenta Galilea.— Texhtuꞌ.
11 A multidão respondia: “É Jesus, o profeta de Nazaré, da Galileia”.
12 Uncheeꞌ opon u Jesuus tu viqꞌanalil u totztioxh utz, tojcha eluꞌl kajay qꞌuꞌl nichikꞌayin tziꞌ utz, tuchꞌ qꞌuꞌl nichiloqꞌoneꞌ. Ixhutꞌpi qꞌul imeexha qꞌu chꞌexun puaj majte, tuchꞌ vikꞌujlebꞌal qꞌu aa kꞌaꞌy paroomaxh.
12 Então Jesus entrou no templo e começou a expulsar todos que ali estavam comprando e vendendo animais para os sacrifícios. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
13 Utz tal te ech tzaꞌ: —Tzꞌibꞌamalka tu u Yolbꞌal Tioxh:
13 dizendo: “As Escrituras declaram: ‘Meu templo será chamado casa de oração’, mas vocês o transformaram num esconderijo de ladrões!”.
14 Ech opon unjolol moy tuchꞌ unjot koꞌx kꞌatz u Jesuus tu viqꞌanalil u totztioxh. Utz ibꞌan bꞌaꞌn te.
14 Os cegos e os coxos vieram a Jesus no templo, e ele os curou.
15 Pek aatz qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh tuchꞌ qꞌu aa txumbꞌal tetz u oꞌtla mantaar, motx lakp iviꞌ aas til qꞌu mamaj txaichil iꞌan u Jesuus. Utz lakp iviꞌ majte aas tabꞌi viqꞌeqꞌun ibꞌitz qꞌu talaj nitxaꞌ tu viqꞌanalil u totztioxh ech tzaꞌ: —¡Techal axh ituꞌxh ixalam Daviid!— Chia.
15 Quando os principais sacerdotes e mestres da lei viram esses milagres maravilhosos e ouviram até as crianças no templo gritar “Hosana, Filho de Davi”, ficaram indignados.
16 Ech motx tek tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Ni tzik aabꞌi vaꞌl nital qꞌu talaj nitxaꞌ tziꞌ?— Texh te.
16 “Está ouvindo o que as crianças estão dizendo?”, perguntaram a Jesus. “Sim”, respondeu ele. “Vocês nunca leram as Escrituras? Elas dizem: ‘Ensinaste crianças e bebês a te dar louvor’.”
17 Pek elabꞌelka tu u Jesuus. Kꞌasuꞌl tu u tenam tziꞌ utz, aꞌ vatku tu Betaania.
17 Então ele voltou a Betânia, onde passou a noite.
18 Ech aatz tek iꞌan qꞌalaꞌm, qꞌaavbꞌen u Jesuus tu Jerusaleen utz, kam tu vaꞌy tu bꞌey.
18 De manhã, enquanto voltava para Jerusalém, Jesus teve fome.
19 Ech til maꞌl u tzeꞌil viikuxh tziꞌ bꞌey. Opon kꞌatza. Ex ichok ivatz, loqꞌ yeꞌkich maꞌj ivatz. Taꞌxh atich ixaj. Utz tal tek tzꞌejbꞌal yol tiꞌ ech tzaꞌ: —Yeꞌxhjatu veꞌt savatzinaxh.— Texh te. Ech yakich tzajoj u tzeꞌil viikuxh.
19 Encontrando uma figueira à beira do caminho, foi ver se havia figos, mas só encontrou folhas. Então, disse à figueira: “Nunca mais dê frutos!”. E, no mesmo instante, a figueira secou.
20 Aatz tilt u kam qꞌu chusulibꞌ tziꞌ, motx tzꞌejx ikꞌuꞌl. Utz nichtekmotxtal tibꞌilaj ech tzaꞌ: —¡Kan chaj tek tokeꞌ aas yakich koꞌxh vettzajoj u tzeꞌil viikuxh tziꞌ!— Texhtuꞌ.
20 Quando os discípulos viram isso, ficaram admirados e perguntaram: “Como a figueira secou tão depressa?”.
21 Tzaqꞌbꞌu u Jesuus, ech tzaꞌ: —Niꞌxhtekꞌval sete, kꞌujlel koj chit ekꞌuꞌl tiꞌ Tioxh, yeꞌ koj nekaꞌtziiuneꞌ, echat koꞌxh sebꞌan majte. Utz yitꞌ taꞌn koꞌnkoxh sebꞌaneꞌ echaꞌ vaꞌl vetunbꞌan tu u tzeꞌil viikuxh. Ech oj setal tu u muunte tziꞌ: «Elenbꞌen; kuxh tu u choo tziꞌ.» Chajex te. Nojchit siꞌaneꞌ.
21 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: se vocês tiverem fé e não duvidarem, poderão fazer o mesmo que fiz com esta figueira, e muito mais. Poderão até dizer a este monte: ‘Levante-se e atire-se no mar’, e isso acontecerá.
22 Sakoꞌnenima. Ech sekꞌuleꞌ kam kajay vaꞌl sejaj tu veqꞌilat esikꞌlet Tioxh.— Texh u Jesuus.
22 Se crerem, receberão qualquer coisa que pedirem em oração”.
23 Uncheeꞌ opon u Jesuus tu viqꞌanalil u totztioxh utz, xeꞌt ichusuneꞌ. Tuul opon qꞌu qꞌesal oksan yol kꞌatza tuchꞌ qꞌu qꞌesal qꞌatol tzii utz, alax te ech tzaꞌ: —¿Kam iijleꞌm aas ech naꞌan tziꞌ? Utz ¿abꞌil vetaqꞌon val iijleꞌm tziꞌ?— Texh teꞌleꞌ.
23 Quando Jesus voltou ao templo e começou a ensinar, os principais sacerdotes e líderes do povo vieram até ele e perguntaram: “Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu esse direito?”.
24 Tzaqꞌbꞌu u Jesuus utz, tal te ech tzaꞌ: —Sunchꞌoti maꞌl kam sete majte. Oj letzaqꞌbꞌe vaꞌl sunchꞌoti sete, saval sete abꞌil vetaqꞌon vijleꞌm tiꞌ qꞌu kam nunbꞌaneꞌ tzaꞌ.
24 Jesus respondeu: “Eu lhes direi com que autoridade faço essas coisas se vocês responderem a uma pergunta:
25 ¿Abꞌil vetaqꞌon tijleꞌm u Xhan, u bꞌanol vautiismo, tiꞌ ibꞌanax vautiismo? ¿Tioxh tzik untzꞌoj sikꞌuꞌl koꞌn aanima cheeka?— Texh te.
25 A autoridade de João para batizar vinha do céu ou era apenas humana?”. Eles discutiram a questão entre si: “Se dissermos que vinha do céu, ele perguntará por que não cremos em João.
26 Utz oj: «Aanima koꞌn chajon.» Saqaleꞌ, nikuxoꞌva qꞌu tenam tziꞌ. Tan nojchit alol tetz u yolbꞌal Tioxh u Xhan siatz.— Texhtuꞌ.
26 Mas, se dissermos que era apenas humana, seremos atacados pela multidão, pois todos pensam que João era profeta”.
27 Ech motx itzaqꞌbꞌet u Jesuus ech tzaꞌ: —Yeꞌ qootzaj.— Texh te.
27 Por fim, responderam a Jesus: “Não sabemos”. E Jesus replicou: “Então eu também não direi com que autoridade faço essas coisas.”
28 Tal paj u Jesuus: —Pek ¿kam bꞌoj saelka nenacheꞌ? Aatz maꞌl u vinaj, atich kaꞌvaꞌl ikꞌaol. Utz opon kꞌatz maꞌl, tal te ech tzaꞌ: «Unkꞌaol, seꞌnaqꞌoninaxh tu uuva cheel.» Texh te.
28 “O que acham disto? Um homem que tinha dois filhos disse ao mais velho: ‘Filho, vá trabalhar no vinhedo hoje’.
29 Tzaqꞌbꞌu u xiak utz: «Yuꞌnsaꞌ.» Texh kuꞌen. Loqꞌ xamtel tuul ikꞌaxa utz, bꞌeni.
29 O filho respondeu: ‘Não vou’, mas depois mudou de ideia e foi.
30 Ech opon kꞌatz vaꞌte utz, echat koꞌxh paj tal te. Tzaqꞌbꞌu u xiak utz, tal ech tzaꞌ: «Oji tat, sabꞌenin.» Texhtuꞌ. Loqꞌ yeꞌt bꞌeni.
30 Então o pai disse ao outro filho: ‘Vá você’, e ele respondeu: ‘Sim senhor, eu vou’, mas não foi.
31 Uncheeꞌ ¿abꞌiste tu kaꞌvaꞌl qꞌu xiak inima imantaar vitat nenacheꞌ tziꞌ?— Texhtuꞌ.
31 “Qual dos dois obedeceu ao pai?” Eles responderam: “O primeiro”. Então Jesus explicou: “Eu lhes digo a verdade: cobradores de impostos e prostitutas entrarão no reino de Deus antes de vocês.
32 Tan ul u Xhan texoꞌl. Aꞌ nichiꞌan vijikomal. Utz yeꞌt koꞌn motx enima aas ichaj Tioxh. Pek aal aꞌ niman qꞌu subꞌulla chaj jajol jaꞌmel alkavaar tuchꞌ qꞌu aa paavla chaj ixoj. Utz kꞌuxh etil qꞌu kam tziꞌ, yeꞌt ekꞌaxa qꞌul epaav.
32 Pois João veio e mostrou o caminho da justiça, mas vocês não creram nele, enquanto cobradores de impostos e prostitutas creram. E, mesmo depois de verem isso, vocês se recusaram a mudar de ideia e crer nele.”
33 Abꞌitaj vaꞌt u kꞌamich kam tzaꞌ. Atich maꞌl u bꞌaal nitxaꞌ, ichik untanul iuuva tu vitxꞌavaꞌ. Utz toksa peꞌ tiꞌ. Ikꞌot maꞌl pachꞌbꞌal tetz uuva tuul. Inukꞌ jeꞌ maꞌl u tꞌankin xeebꞌ tetz u chikobꞌeꞌm. Ech taqꞌtuka kꞌam tunjolol kꞌamol. Utz bꞌen tzian.
33 “Agora, ouçam outra parábola. O dono de uma propriedade plantou um vinhedo. Construiu uma cerca ao redor, um tanque de prensar e uma torre para o guarda. Depois, arrendou o vinhedo a alguns lavradores e partiu para um lugar distante.
34 Uncheeꞌ opon tek u tiempo tetz iqꞌanbꞌebꞌal u uuva. Ichaj opon unjolol taqꞌonom u bꞌaal txꞌavaꞌ xeꞌ qꞌu kꞌamol tziꞌ, tiꞌ en tiqꞌol u kꞌambꞌal.
34 No tempo da colheita da uva, enviou seus servos a fim de receber sua parte da colheita.
35 Pek aatz qꞌu kꞌamol tziꞌ, motx koꞌn itxay qꞌu aqꞌonom qꞌuꞌl chajaxi. Utz maꞌl iqꞌosa. Vaꞌt iyatzꞌa. Utz vaꞌt ipaqꞌ sivan.
35 Os lavradores agarraram os servos, espancaram um deles, mataram outro e apedrejaram o terceiro.
36 Ech ichaj paj bꞌen unjoltu taqꞌonom u bꞌaal txꞌavaꞌ tziꞌ. Sibꞌalich tek ixaan vatz qꞌuꞌl ichaj bꞌen bꞌaxa utz, echat koꞌxh paj motx iꞌan qꞌu kꞌamol te.
36 Então o dono da propriedade enviou um grupo maior de servos para receber a parte dele, mas o resultado foi o mesmo.
37 Ech tiyaꞌtebꞌal tekuꞌen, aꞌ tek ichaj bꞌen vikꞌaol utz, tal ech tzaꞌ: «Atil tek bꞌoj tatin vunkꞌaol siatz siꞌaneꞌ atziꞌ.» Texhtuꞌ.
37 “Por fim, o dono enviou seu filho, pois pensou: ‘Certamente respeitarão meu filho’.
38 Pek taꞌxh motx til topon u kꞌaola qꞌu kꞌamol txꞌavaꞌ tziꞌ, tal sivatzaj ech tzaꞌ: «Aꞌ vaꞌl soꞌokka tu vimeꞌbꞌiꞌl vitat atziꞌ. Pek ¡niꞌextaj! ¡Kuyatzꞌtaj! Ech oꞌ tek soꞌokkaꞌoꞌ tu qꞌu tetz.» Texhtuꞌ.
38 “No entanto, quando os lavradores viram o filho, disseram uns aos outros: ‘Aí vem o herdeiro da propriedade. Vamos matá-lo e tomar posse desta terra!’.
39 Ech motx itxaya. Tiqꞌo eluꞌl tu u chikobꞌeꞌm utz, iyatzꞌa.
39 Então o agarraram, o arrastaram para fora do vinhedo e o mataram.
40 Uncheeꞌ ¿kam tek bꞌoj sabꞌanax tu qꞌu kꞌamol nenacheꞌ tziꞌ aas luꞌul u bꞌaal chikobꞌeꞌm?— Texh u Jesuus.
40 “Quando o dono da terra voltar, o que vocês acham que ele fará com aqueles lavradores?”, perguntou Jesus.
41 Motx tal ech tzaꞌ: —Yatzꞌel qꞌu onkonla chaj kꞌamol siꞌaneꞌ tziꞌ. Saꞌkojitxum iatz. Ech sataqꞌka kꞌam vichikobꞌeꞌm tunjoltu kꞌamol aas nojchit sataqꞌ u kꞌambꞌal tinujul chaj paj saqꞌanbꞌi.— Texhtuꞌ.
41 Os líderes religiosos responderam: “Ele os matará cruelmente e arrendará o vinhedo para outros, que lhe darão sua parte depois de cada colheita”.
42 Tal tek u Jesuus te ech tzaꞌ: —¿Yetz sikꞌlemal tu u Yolbꞌal Tioxh setaqꞌo tzik? vaꞌl nital ech tzaꞌ:
42 Então Jesus disse: “Vocês nunca leram nas Escrituras: ‘A pedra que os construtores rejeitaram se tornou a pedra angular. Isso é obra do Senhor e é maravilhosa de ver’?
43 Ech tok nival sete, saeesal viQꞌesalail u Tioxh sevatz. Utz aꞌ saꞌaqꞌaxku tu aanima aas tinujul chit sataqꞌ tu u Tioxh vaꞌl sajajax te.
43 Eu lhes digo que o reino de Deus lhes será tirado e entregue a um povo que produzirá os devidos frutos.
44 [Ech abꞌil qꞌuꞌl sakuꞌ viꞌ u Sivan tziꞌ, sapaxi. Utz abꞌil qꞌuꞌl lakuꞌ u Sivan tiꞌ tziꞌ, bꞌaꞌntan sajuyajti.]— Texhtuꞌ.
44 Quem tropeçar nesta pedra será despedaçado, e aquele sobre quem ela cair será reduzido a pó”.
45 Ech taꞌxh tabꞌi u kꞌamich kam qꞌu qꞌesal oksan yol tzaꞌ tuchꞌ qꞌu fariseo, motx paal itxumbꞌal tuul aas aꞌ qꞌuꞌl nichtalaxeꞌ.
45 Quando os principais sacerdotes e fariseus ouviram essa parábola, perceberam que eles eram os lavradores maus a que Jesus se referia.
46 Utz siꞌchmotxitxayeꞌ tala, pek nichixoꞌva qꞌu mam tenam. Tan nojchit aꞌ u alol tetz u yolbꞌal Tioxh u Jesuus vatz qꞌu tenam.
46 Queriam prendê-lo, mas tinham medo das multidões, pois elas o consideravam um profeta.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.