Mateus 20
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NTLH
1 Tal paj chit u Jesuus ech tzaꞌ: —Aatz viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika, ela tuchꞌ maꞌl u vinaj txutxa bꞌaala, aas kꞌasuꞌl qꞌalaꞌm ex ichok taqꞌonom, aqꞌonin tetz viuuva, vichikobꞌeꞌm.
1 Jesus disse:
2 Utz ikꞌul tibꞌ iyol tuchꞌ qꞌu aqꞌonom aas ech sichoova kaniꞌch u jaꞌmel qꞌii. Ech ichaj bꞌen tu vichikobꞌeꞌm.
2 Ele combinou com eles o salário de costume, isto é, uma moeda de prata por dia, e mandou que fossem trabalhar na sua plantação.
3 Kꞌaspajchitꞌul u vinaj tziꞌ. Aꞌ chit alas 9ich qꞌalaꞌm, til unjoltu chokol aqꞌon. Atich koꞌxh tu kꞌayibꞌal; yeꞌk taqꞌon.
3 Às nove horas, saiu outra vez, foi até a praça do mercado e viu ali alguns homens que não estavam fazendo nada.
4 Utz tal te ech tzaꞌ: «Bꞌenoj aqꞌoninex tzunxeꞌ tunchikobꞌeꞌm utz, sunchooꞌex tijikomal.» Texh te. Ech motx bꞌeni.
4 Então disse: “Vão vocês também trabalhar na minha plantação de uvas, e eu pagarei o que for justo.”
5 Kꞌaspajchitꞌul u vinaj chaqꞌaal qꞌii tziꞌ, tuchꞌ alas 3, kuꞌqꞌii. Utz echat koꞌxh paj iꞌana.
5 — E eles foram. Ao meio-dia e às três horas da tarde o dono da plantação fez a mesma coisa com outros trabalhadores.
6 Pek aꞌ chit siꞌchtexhiꞌan alas 5 kuꞌqꞌii, kꞌaspajul. Utz til unjot chokol aqꞌon atich koꞌxhtuꞌ. Utz tal te ech tzaꞌ: «¿Kantuꞌ maꞌx koꞌxh qꞌii etatin tzaꞌ yeꞌn etaqꞌonineꞌ?» Texh te.
6 Eram quase cinco horas da tarde quando ele voltou à praça. Viu outros homens que ainda estavam ali e perguntou: “Por que vocês estão o dia todo aqui sem fazer nada?”
7 Motx tzaqꞌbꞌu ech tzaꞌ: «Tan yeꞌxhabꞌil maꞌj nuꞌltal taqꞌon qe.» Texhtuꞌ.
7 — “É porque ninguém nos contratou!” — responderam eles.
8 Uncheeꞌ aatz tek sotzsaj, tal u bꞌaal aqꞌon, tu u qꞌesal xeen aqꞌonom ech tzaꞌ: «Sikꞌle qꞌu aqꞌonom utz, choo qꞌul iqꞌii. Aꞌ bꞌaxal sachoo qꞌu yaꞌtebꞌal bꞌenchil. Utz ech tek qꞌu bꞌaxa bꞌenchil tu aqꞌon.» Texh te.
8 — No fim do dia, ele disse ao administrador: “Chame os trabalhadores e faça o pagamento, começando com os que foram contratados por último e terminando pelos primeiros.”
9 Anchituꞌ. Motx opon qꞌu aqꞌonom qꞌuꞌl alas 5 bꞌeni. Utz ijaꞌmel maꞌl qꞌii aqꞌon motx ikꞌula sijununil.
9 — Os homens que começaram a trabalhar às cinco horas da tarde receberam uma moeda de prata cada um.
10 Ech aatz motx opon qꞌu bꞌaxa okchil, aꞌ nichtitzꞌa aas maas ijaꞌmel siꞌchmotxikꞌuleꞌ tala. Pek jaꞌmel koꞌn paj maꞌl qꞌii aqꞌon ikꞌula sijununil.
10 Então os primeiros que tinham sido contratados pensaram que iam receber mais; porém eles também receberam uma moeda de prata cada um.
11 Ech aatz veet motx ikꞌultu qꞌul ijaꞌmel, xeꞌt motx iyaayoli u bꞌaal aqꞌon.
11 Pegaram o dinheiro e começaram a resmungar contra o patrão,
12 Utz tal te ech tzaꞌ: «Aatz qꞌu yaꞌtebꞌal okchil tu aqꞌon tziꞌ, maꞌl koꞌn oora vetmotxaqꞌonini. Utz ela koꞌn kujaꞌmel tuchꞌ vetaꞌana, kꞌuxh aal aatz oꞌ, vetmotxkꞌaxbꞌiꞌoꞌ utz, vetkuqꞌiꞌa paalyeꞌl qꞌii qiꞌ.» Texhtuꞌ.
12 dizendo: “Estes homens que foram contratados por último trabalharam somente uma hora, mas nós aguentamos o dia todo debaixo deste sol quente. No entanto, o pagamento deles foi igual ao nosso!”
13 Tzaqꞌbꞌu u bꞌaal aqꞌon tu maꞌl u aqꞌonom ech tzaꞌ: «Vamiigo, yeꞌxhkam nivelqꞌaꞌaxh. Tan ¿yeꞌn koj kunukꞌa aas ijaꞌmel maꞌl qꞌii aqꞌon sunchoovaxh?
13 — Aí o dono disse a um deles: “Escute, amigo! Eu não fui injusto com você. Você não concordou em trabalhar o dia todo por uma moeda de prata?
14 Pek iqꞌo bꞌen vajaꞌmel tziꞌ utz, kuxh. Pek echat koꞌxh ichool qꞌu yaꞌtebꞌal okchil tu aqꞌon vetunbꞌana echaꞌ axh.
14 Pegue o seu pagamento e vá embora. Pois eu quero dar a este homem, que foi contratado por último, o mesmo que dei a você.
15 Tan in koꞌxh tzii kam lunbꞌan tuchꞌ vunpuaj. Pek ¿oj nichiꞌon sakꞌuꞌl aas in bꞌaꞌn?» Texh u bꞌaal aqꞌon.
15 Por acaso não tenho o direito de fazer o que quero com o meu próprio dinheiro? Ou você está com inveja somente porque fui bom para ele?”
16 Aatz qꞌu bꞌaxa, tiyaꞌtebꞌal siꞌaneꞌ utz; aatz qꞌu yaꞌtebꞌal, tibꞌaxa siꞌaneꞌ. [Tan sibꞌal qꞌuꞌl sikꞌlemal koꞌxhtuꞌ, pek bꞌiil koꞌn qꞌuꞌl txaael.]— Texh u Jesuus.
16 E Jesus terminou, dizendo:
17 Uncheeꞌ tuul atich ok u Jesuus tiꞌ u bꞌey maꞌt tu Jerusaleen, ixaanseꞌl tibꞌ tuchꞌ kabꞌlaal qꞌul ichusulibꞌ utz, tal te ech tzaꞌ:
17 Quando Jesus estava subindo para Jerusalém, chamou os discípulos para um lado e falou com eles em particular, enquanto caminhavam. Ele disse:
18 —Aatz cheel, maꞌtꞌoꞌ tu Jerusaleen. Utz soꞌoksal u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima tiqꞌabꞌ qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh, tuchꞌ tiqꞌabꞌ qꞌu aa txumbꞌal tetz u oꞌtla mantaar. Ech samotxtal iyatzꞌleꞌ.
18 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
19 Utz soꞌoksal tiqꞌabꞌ qꞌu puera aanima majte. Ech saeesal iqꞌii. Satzꞌuꞌmali utz, sataqꞌ jeꞌ vatz kurus. Loqꞌ titoxvaꞌ qꞌii saqꞌaavitzꞌpi.— Texh u Jesuus tu qꞌul ichusulibꞌ.
19 e o entregarão aos não judeus. Estes vão zombar dele, bater nele e crucificá-lo; mas no terceiro dia ele será ressuscitado.
20 Uncheeꞌ xaan opon u tixoj u Zebedeo kꞌatz u Jesuus. Aꞌ imol qꞌu titzꞌin utz, pecheꞌ kuꞌ siatz tiꞌ ijajax maꞌl bꞌaꞌnil te.
20 Então a mãe dos filhos de Zebedeu chegou com os seus filhos perto de Jesus, curvou-se e pediu a ele um favor.
21 Utz tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —¿Kam asaꞌ?— Texh te.
21 — O que é que você quer? — perguntou Jesus. Ela respondeu: — Prometa que, quando o senhor se tornar Rei, estes meus dois filhos sentarão à sua direita e à sua esquerda.
22 Tzaqꞌbꞌu Jesuus ech tzaꞌ: —Yeꞌ etootzaj kam nejajeꞌ. ¿Satz etxꞌakeꞌ sapaalex tu u mam il tzaꞌl vaꞌl sapaalkꞌin? Utz ¿satz etxꞌakeꞌ aas ech ekameꞌ unkameꞌ?— Texhtuꞌ.
22 Jesus disse aos dois filhos dela: — Podemos! — responderam eles.
23 Tal paj u Jesuus te ech tzaꞌ: —Uncheeꞌ nojchit [setxꞌakeꞌ aas aꞌ sapaalkꞌex tu u mam il tzaꞌl vaꞌl sapaalkꞌin utz,] setxꞌakeꞌ aas ech ekam sakamex vunkameꞌ. Pek ech koj vekꞌujeꞌ tunsebꞌal netaleꞌ tziꞌ tuchꞌ tunmax tan, yitꞌ in koj aa yol tiꞌ taqꞌaxeꞌ. Pek aꞌ saetzan qꞌuꞌl tetz chit tu vunTat.— Texh u Jesuus.
23 Então Jesus disse:
24 Ech taꞌxh tabꞌi u yol lavat qꞌu chusulibꞌ tziꞌ, motx lakp iviꞌ tiꞌ qꞌu vinaj qꞌuꞌl itzaꞌqꞌ tibꞌ.
24 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, ficaram zangados com os dois irmãos.
25 Aatz u Jesuus, motx tek isikꞌle eluꞌl siatz utz, tal te ech tzaꞌ: —Etootzajle aatz qꞌu ijlenal tetz qꞌu puera aanima niꞌxhibꞌensa tibꞌ qꞌesala viꞌ qꞌuꞌl atil jaqꞌ imantaar. Utz aatz qꞌuꞌl atil tijleꞌm, vatz ikꞌuꞌl ikꞌuchax u tijleꞌm.
25 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
26 Pek aatz texoꞌl, yitꞌ ech koj siꞌaneꞌ. Yeꞌk sejeꞌsa etibꞌ tan, abꞌil vaꞌl qꞌesalail isaꞌ, aꞌ vaꞌl maas lochol texoꞌl siꞌaneꞌ.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
27 Utz abꞌil vaꞌl aꞌ isaꞌ u qꞌesal ijleꞌm texoꞌl, yeꞌk sijeꞌsa tibꞌ. Pek aal aꞌ vaꞌl maas salochon texoꞌl.
27 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de vocês.
28 Tan echaꞌ u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima kꞌuxh vetꞌuli, aal koj vetilbꞌeli. Pek aal ul taqꞌ tibꞌ tiꞌ qꞌu aanima. Utz vetꞌulkamoj tiꞌ ichitpul qꞌu aanima tu paav.— Texh u Jesuus.
28 Porque até o
29 Uncheeꞌ aatz tek kꞌasuꞌl u Jesuus tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ tu Jericoo, mam tenam xamich tiꞌ.
29 Quando Jesus e os discípulos estavam saindo de Jericó, uma grande multidão seguia Jesus.
30 Utz atich kaꞌvaꞌl qꞌu moy kꞌujlich tu bꞌey. Ech tabꞌi aas u Jesuus vaꞌl nichipaaleꞌ, motx qetun taltu ech tzaꞌ: —¡KuBꞌaal, ituꞌxh ixalam u Daviid, txum kuvatz!— Texh te.
30 Dois cegos, sentados na beira do caminho, ouviram alguém dizer que ele estava passando e começaram a gritar: — Senhor,
31 Pek nichkoꞌnimajax iqꞌeqꞌun tu qꞌu aanima. Loqꞌ aal koꞌn motx qꞌeqꞌun tereꞌn utz, nichtaleꞌ: —¡KuBꞌaal, ituꞌxh ixalam Daviid, txum kuvatz!— Texh te.
31 A multidão os repreendeu e mandou que calassem a boca, mas eles gritaram ainda mais: — Senhor, Filho de Davi, tenha pena de nós!
32 Ech txakeꞌ tek u Jesuus. Isikꞌle ul utz, tal te ech tzaꞌ: —¿Kam u bꞌaꞌnil esaꞌ sunbꞌan sete?— Texh te.
32 Então Jesus parou, chamou os cegos e perguntou:
33 Ech tek motx tal te tzaꞌ: —KuBꞌaal, aꞌ kusaꞌ sailonoꞌ tuchꞌ qꞌu bꞌaqꞌ kuvatz tzaꞌ.— Texhtuꞌ.
33 — Senhor, queremos poder enxergar! — responderam eles.
34 Ech aatz u Jesuus tan, itxum chit iatz. Ech ikan qꞌu bꞌaqꞌ iatz utz, tu koꞌxh unmuꞌkꞌul, iloni. Utz xambꞌu tek tiꞌ u Jesuus.
34 Jesus teve pena dos cegos e tocou nos olhos deles. No mesmo instante eles puderam ver e então seguiram Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.