Mateus 18

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Uncheeꞌ aatz iꞌana, xaan opon qꞌu chusulibꞌ kꞌatz u Jesuus utz, tal te ech tzaꞌ: —¿Abꞌiste maꞌj qe aas nim tijleꞌm siꞌan tu viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika?— Texh te.
1 Naquela hora, os discípulos se aproximaram de Jesus e perguntaram: — Quem é o maior no Reino dos Céus?
2 Ech isikꞌle ul maꞌl tal nitxaꞌ u Jesuus. Itxakbꞌaꞌ tixoꞌl.
2 E Jesus, chamando uma criança, colocou-a no meio deles
3 Utz tal ech tzaꞌ: —Niꞌxhtekꞌval sete, saꞌkojokoꞌpꞌex tu viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika oj yeꞌk sachꞌexpꞌex; oj yeꞌk sebꞌensa etibꞌ echaꞌ ex tal nitxaꞌ aas maanxho.
3 e disse:
4 Tan abꞌiste vaꞌl sataqꞌ bꞌen tibꞌ chꞌoo echaꞌ u tal nitxaꞌ tzaꞌ, aꞌ vaꞌl nim tijleꞌm siꞌan tu viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika.
4 Portanto, aquele que se humilhar como esta criança, esse é o maior no Reino dos Céus.
5 Utz abꞌil lakꞌulun maꞌl tal nitxaꞌ tunbꞌii echaꞌ tzaꞌ, in aꞌ nikꞌulin tziꞌ.
5 E quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, é a mim que recebe.
6 Pek abꞌil vaꞌl saꞌaqꞌon bꞌen maꞌj qꞌu chꞌooal niman vetz tu paav, aal tek bꞌaꞌn saqitzax ok maꞌl mam sivan siqul, cheꞌbꞌ triigo, ech seꞌnkꞌonaxoj okoꞌp tu u mar.
6 — E, se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que creem em mim, seria melhor para esse que uma grande pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse afogado na profundeza do mar.
7 Tilayol u paav tu u vatz txꞌavaꞌ tzaꞌ vaꞌl niaqꞌon kuꞌ qꞌu aanima. Loqꞌ ech chituꞌ atziꞌ. Pek aꞌ tiira tilayol sayaꞌk u aanima vaꞌl sataqꞌ bꞌen imol tu paav.
7 — Ai do mundo por causa das pedras de tropeço! Porque é inevitável que elas existam, mas ai de quem é responsável por elas!
8 Ech tokeꞌ oj nitaqꞌbꞌenaxh vaqꞌabꞌ val aajan tu paav, aal tek bꞌaꞌn seesa. Tan kꞌuxh axh kut qꞌabꞌ utz, kꞌuxh axh kut ajan, taꞌxhtzii soꞌokopꞌaxh tu bꞌenqꞌii bꞌensaj. Tan kꞌuxh tzꞌajel chit aqꞌabꞌ aajan, tilayol oj aꞌ yakkꞌaxh tu xamal u choobꞌal paav vaꞌl yeꞌk iyaꞌeꞌ.
8 — Se a sua mão ou o seu pé leva você a tropeçar, corte-o e jogue fora; pois é melhor você entrar na vida manco ou aleijado do que, tendo duas mãos ou dois pés, ser lançado no fogo eterno.
9 Utz oj aal nitaqꞌbꞌenaxh u bꞌaqꞌ avatz tu paav, yaaqꞌ tzii tu u tachaꞌv. Aal bꞌaꞌn seesa tan, kꞌuxh maꞌl koꞌn bꞌaqꞌ avatz, taꞌxhtzii soꞌokoꞌpꞌaxh tu bꞌenqꞌii bꞌensaj. Pek kꞌuxh tzꞌajel kaꞌvaꞌl bꞌaqꞌ avatz, tilayol untzꞌoj aꞌ yakkꞌaxh tu u xamal u choobꞌal paav.
9 E, se um dos seus olhos leva você a tropeçar, arranque-o e jogue fora; pois é melhor você entrar na vida com um só dos seus olhos do que, tendo os dois, ser lançado no inferno de fogo.
10 Ech tokeꞌ, kuentaꞌex. Eteesach koꞌxh iqꞌii qꞌu chꞌooal niman vetz. Tan nojchit nivaleꞌ atil aanjel xeen tetz tu vunTat tu Amlika.
10 — Fiquem atentos, para não desprezarem nenhum destes pequeninos! Porque eu afirmo a vocês que os anjos deles, lá nos céus, veem incessantemente a face de meu Pai celeste.
11 [Tan aatz u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima, aꞌ ul teesa tu u paav qꞌuꞌl maꞌtich itzꞌejxeꞌ.]
11 Porque o Filho do Homem veio salvar o que estava perdido.
12 ¿Kam bꞌoj saelka nenacheꞌ? Atil koj maꞌj vinaj aas 100 ikarneꞌl atile. Pek satzꞌejxuka maꞌj te. ¿Oj tzik yeꞌ sataqꞌka vaꞌt u 99 tziꞌ utz, seꞌnichok u tzꞌejxinaj tulaj jaꞌjtzeꞌ?
12 — O que vocês acham? Se um homem tiver cem ovelhas, e uma delas se desgarrar, não deixará ele nos montes as noventa e nove, indo procurar a que se desgarrou?
13 Ech oj lichabꞌa, niꞌxhtekꞌval sete aas saꞌxhtxuqꞌtxun tiꞌ. Paalch itxuqꞌtxun tiꞌ siꞌan vatz u 99 karneꞌl qꞌuꞌl yitꞌ tzꞌejxinaj koj.
13 E, se consegue encontrá-la, em verdade lhes digo que ficará mais alegre por causa desta do que pelas noventa e nove que não se desgarraram.
14 Utz echat koꞌxh majte, yitꞌ itxumbꞌal koj u kuTat tu Amlika aas satzꞌejxu maꞌj tu qꞌu chꞌooal niman vetz tziꞌ.
14 Assim, não é da vontade do Pai de vocês, que está nos céus, que se perca um só destes pequeninos.
15 Ech tokeꞌ, oj kam siꞌan vahermano see, al te, kaꞌl koꞌxh axaan tuchꞌ. Ech oj likan tabꞌil tokebꞌal, vetooksal tu jik atziꞌ. Ech qꞌaavi abꞌan bꞌaꞌn tuchꞌ.
15 — Se o seu irmão pecar contra você, vá e repreenda-o em particular. Se ele ouvir, você ganhou o seu irmão.
16 Pek oj yeꞌ koꞌn likan tabꞌileꞌ, iqꞌo tek bꞌen maꞌj oj kaꞌvoꞌj amol saiꞌ. Ech kaꞌvoꞌj oxvoꞌj aanima sailon vinujul vaꞌl saal te.
16 Mas, se não ouvir, leve ainda com você uma ou duas pessoas, para que, pelo depoimento de duas ou três testemunhas, toda questão seja decidida.
17 Pek oj yeꞌ koꞌn paj latabꞌi tokebꞌal vatz qꞌul amol tziꞌ, al tek vatz qꞌu aanima niman tetz u Tioxh. Pek oj yeꞌ koꞌn paj likan tabꞌil tokebꞌal vaꞌl laꞌalax te tu qꞌu aanima niman tetz u Tioxh, aqꞌ tek bꞌen aanima yeꞌ tootzaj Tioxh, echaꞌ qꞌu subꞌulla jajol jaꞌmel alkavaar.
17 E, se ele se recusar a ouvir essas pessoas, exponha o assunto à igreja; e, se ele se recusar a ouvir também a igreja, considere-o como gentio e publicano.
18 Tan niꞌxhtekꞌval sete, kajay vaꞌl seqitz tu u vatz txꞌavaꞌ tzaꞌ, saqitzpu tu Amlika majte. Utz kam vaꞌl sechitpu tu u vatz txꞌavaꞌ tzaꞌ, sachitpu tu Amlika majte.
18 — Em verdade lhes digo que tudo o que ligarem na terra terá sido ligado nos céus, e tudo o que desligarem na terra terá sido desligado nos céus.
19 Utz nipajval sete majte oj atil kaꞌvoꞌj ex senukꞌ sevatz tu u vatz txꞌavaꞌ tzaꞌ, aas kam koꞌxh maꞌj ibꞌii sejajeꞌ, saaqꞌax sete tu vunTat tu Amlika.
19 Em verdade também lhes digo que, se dois de vocês, sobre a terra, concordarem a respeito de qualquer coisa que vierem a pedir, isso lhes será concedido por meu Pai, que está nos céus.
20 Tan til molelku tibꞌ kaꞌvoꞌj oxvoꞌj aanima tiꞌ vunbꞌii, latziꞌ atilkꞌin tixoꞌl majte.— Texhtuꞌ.
20 Porque, onde estiverem dois ou três reunidos em meu nome, ali estou no meio deles.
21 Ech xaan opon u Luꞌ kꞌatz u Jesuus utz, tal te ech tzaꞌ: —¿UnBꞌaal jatpajul sunkuy ipaav vunhermano vaꞌl kam koꞌxh siꞌan ve? ¿Jujpajul koꞌn tzik?— Texhtuꞌ.
21 Então Pedro, aproximando-se, perguntou a Jesus: — Senhor, até quantas vezes meu irmão pecará contra mim, que eu lhe perdoe? Até sete vezes?
22 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Jujpajul koꞌn chajkojin see, pek jujpajul 70 sakuyeꞌ.
22 Jesus respondeu:
23 Aatz viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika, ela tuchꞌ maꞌl u ijlenal vaꞌl iꞌan tiꞌ jankꞌal itxꞌoj qꞌu taqꞌonom atil tzixeꞌ.
23 — Por isso, o Reino dos Céus é semelhante a um rei que resolveu ajustar contas com os seus servos.
24 Utz aatz xeꞌt iꞌan tiꞌ, iqꞌol opon maꞌl u taqꞌonom siatz aas maꞌl 60,000 ijaꞌmel qꞌii aqꞌon itxꞌoj tzixeꞌ.
24 E, passando a fazê-lo, trouxeram-lhe um que lhe devia dez mil talentos.
25 Aatz u vinaj tziꞌ tan, yeꞌt oleꞌ tiꞌ ichool vitxꞌoj. Ech aatz u ijlenal tal tek ikꞌayil ok vatz aqꞌon tuchꞌ tixoj, ikꞌaol, imeꞌal utz, tuchꞌ kajay qꞌu tetz atile. Ech seꞌel vitxꞌoj tala.
25 Não tendo ele, porém, com que pagar, o senhor desse servo ordenou que fossem vendidos ele, a mulher, os filhos e tudo o que possuía e que, assim, a dívida fosse paga.
26 Pek pecheꞌ kuꞌ u aqꞌonom vatz u bꞌaal taqꞌon, ijaj kuybꞌal te. Tal te ech tzaꞌ: «¡Kuyin! Chꞌiabꞌitojin, unbꞌaal tan, sunchoo kajay vuntxꞌoj tzaxeꞌ.» Texh te.
26 Então o servo, caindo aos pés dele, implorava: “Tenha paciência comigo, e pagarei tudo ao senhor.”
27 Ech txumax iatz u aqꞌonom tu u bꞌaal taqꞌon tziꞌ utz, ikuy tiꞌ vitxꞌoj. Ech ichajpu.
27 E o senhor daquele servo, compadecendo-se, mandou-o embora e perdoou-lhe a dívida.
28 Pek taꞌxh elkꞌasuꞌl u aqꞌonom vaꞌl kuyli tziꞌ, til tibꞌ tuchꞌ vaꞌt u tetz aqꞌonomil atich itxꞌoj tzixeꞌ. Ijaꞌmel 100 qꞌii aqꞌon vitxꞌoj. Utz itxaya, ipochꞌi siqul tuul nichtal te ech tzaꞌ: «¡Choo koꞌn vatxꞌoj tzunxeꞌ cheel!» Chu te.
28 — Saindo, porém, aquele servo, encontrou um dos seus conservos que lhe devia cem denários. Agarrando-o, começou a sufocá-lo, dizendo: “Pague-me o que você me deve.”
29 Ech aatz u tetz aqꞌonomil tziꞌ tan, pecheꞌ siatz utz, nichijajabꞌe ech tzaꞌ: «¡Kuyin! Chꞌiabꞌitojin tan, sunchoo kajay vuntxꞌoj tzaxeꞌ.» Texh te.
29 Então o seu conservo, caindo aos pés dele, pedia: “Tenha paciência comigo, e pagarei tudo a você.”
30 Pek aatz u aqꞌonom tziꞌ tan, yeꞌt koꞌn isaꞌa. Ech tal tok tu tzeꞌ, ichoo nal kajay vitxꞌoj tala.
30 Ele, porém, não quis. Pelo contrário, foi e o lançou na prisão, até que saldasse a dívida.
31 Uncheeꞌ ilax tunjot qꞌu tetz aqꞌonomil. Motx chit txumun tiꞌ kam vaꞌl bꞌanax tu vimol tziꞌ utz, ex tek tal tu u bꞌaal taqꞌon kam vaꞌl motx tila.
31 — Vendo os seus companheiros o que havia acontecido, ficaram muito tristes e foram relatar ao seu senhor tudo o que havia acontecido.
32 Ech aatz u bꞌaal aqꞌon tan, isavsa tek u aqꞌonom tziꞌ utz, tal te ech tzaꞌ: «¡Onkonla aqꞌonom! ¡Vetunkuyaxh tiꞌ kajay vatxꞌoj tan, vetajaj kuybꞌal ve!
32 Então o senhor, chamando aquele servo, lhe disse: “Servo malvado, eu lhe perdoei aquela dívida toda porque você me implorou.
33 Pek ¿kantuꞌ yitꞌ ech koj itxuml iatz vamol vetaꞌana, echaꞌ untxumt aatz?» Texh te.
33 Será que você também não devia ter compaixão do seu conservo, assim como eu tive compaixão de você?”
34 Ech techal ilakp iviꞌ u bꞌaal taqꞌon tiꞌ. Toksa tiqꞌabꞌ qꞌu tzꞌuꞌman preexhu utz, ichoo nal kajay vitxꞌoj tzixeꞌ.
34 E, indignando-se, o senhor entregou aquele servo aos carrascos, até que lhe pagasse toda a dívida.
35 Echat siꞌan vunTat tu Amlika sete majte, oj yitꞌ tuchꞌ etaanima sekuy ipaav emol.— Texh u Jesuus.
35 Assim também o meu Pai, que está no céu, fará com vocês, se do íntimo não perdoarem cada um a seu irmão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.