Mateus 17
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NVT
1 Uncheeꞌ maꞌtich tel vaajil qꞌii tuul, aatz u Jesuus, tiqꞌo bꞌen viꞌ maꞌl u tꞌankin muunte u Luꞌ, u Jacobo, tuchꞌ u Xhan, vitzaꞌqꞌ u Jacobo.
1 Seis dias depois, Jesus levou consigo Pedro e os dois irmãos, Tiago e João, até um monte alto.
2 Ech ijalpixsa tilon u Jesuus siatz. Techal tek iribꞌun ivatz, echaꞌ u qꞌii tziꞌ. Utz tiira sajich tek qꞌu toksaꞌm, echaꞌ ipaqꞌun saj.
2 Enquanto os três observavam, a aparência de Jesus foi transformada de tal modo que seu rosto brilhava como o sol e suas roupas se tornaram brancas como a luz.
3 Tuul aꞌ texh til ichee u Moisees tuchꞌ u Elias. Utz nichtekiyolon tuchꞌ u Jesuus.
3 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
4 Aatz tek u Luꞌ, tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¡UnBꞌaal, bꞌaꞌn atziꞌ aas atiloꞌ tzaꞌ! Pek ¿satz asaꞌa sakubꞌan oxvoꞌj muuabꞌal nachpixsabꞌal? Maꞌl eetz. Vaꞌt tetz u Moisees. Utz vaꞌt tetz u Elias.— Texh te.
4 Pedro exclamou: “Senhor, é maravilhoso estarmos aqui! Se quiser, farei três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
5 Ech tuul ankoꞌxh nichiyoloneꞌ, motx okka jaqꞌ maꞌl u ribꞌunnaj sutzꞌ. Utz abꞌil maꞌl u yol uch tu u sutzꞌ. Tal ech tzaꞌ: —Aꞌ vunKꞌaol. Tiiꞌin tiꞌ atziꞌ. Vaꞌl nikꞌujeꞌ unkꞌuꞌl tiꞌ. Aꞌ vaꞌl setabꞌi tetz.— Texh u yol.
5 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem brilhante os cobriu, e uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho amado, que me dá grande alegria. Ouçam-no!”.
6 Ech taꞌxh tabꞌi u yol qꞌu chusulibꞌ tziꞌ, motx pecheꞌi. Taqꞌ kuꞌ ivatz vatz txꞌavaꞌ tuul kaana ixoꞌveꞌ.
6 Os discípulos ficaram aterrorizados e caíram com o rosto em terra.
7 Ech aatz u Jesuus tan, xaan opon kꞌatza. Ikana utz, tal te: —Lakpojex utz, yeꞌ koꞌxh xoꞌvex.— Texh te.
7 Então Jesus veio e os tocou. “Levantem-se”, disse ele. “Não tenham medo.”
8 Ech motx tek sajini utz, yeꞌxhabꞌil tereꞌn tila. Aꞌ texh atichka u Jesuus.
8 E, quando levantaram os olhos, viram apenas Jesus.
9 Aatz tek nichmotxikuꞌl viꞌ u muunte, tiira tal u Jesuus te bꞌaꞌnil ech tzaꞌ: —Yeꞌxhabꞌil koꞌxh e setalvu u kam vetetillaꞌ tziꞌ. Anal letala aas maꞌt qꞌaav titzꞌpu xoꞌl qꞌu kamnaj u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima.— Texh te.
9 Enquanto desciam do monte, Jesus lhes ordenou: “Não contem a ninguém o que viram, até que o Filho do Homem ressuscite dos mortos”.
10 Ech aatz qꞌu chusulibꞌ tan, ichꞌoti tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Kam tok vaꞌl nital qꞌu aa txumbꞌal tetz u oꞌtla mantaar aas: «Ministeer aꞌ bꞌaxal suꞌul u Elias.» Chia?— Texh te.
10 Os discípulos lhe perguntaram: “Por que os mestres da lei afirmam que é necessário que Elias volte antes que o Cristo venha?”.
11 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Nojchituꞌ. Aꞌ suꞌul u Elias bꞌaxal utz, aꞌ saqꞌaaviꞌanvu bꞌaꞌn kajay qꞌu kam tikuenta.
11 Jesus respondeu: “De fato, Elias vem e restaurará tudo.
12 Pek ootzajitaj tan, ulnaj tek u Elias utz, yeꞌxhat koꞌn bꞌenku tu qꞌu aanima tziꞌ. Tan motx koꞌn iꞌan te kam tal qꞌu taanima tiꞌ. Echat koꞌxh paj samotxiꞌan tu u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima.— Texhtuꞌ.
12 Eu, porém, lhes digo: Elias já veio, mas não o reconheceram e preferiram maltratá-lo. Da mesma forma, também farão o Filho do Homem sofrer”.
13 Ech tek motx el itxumbꞌal qꞌu chusulibꞌ tuul aas aꞌ nichyolonku tiꞌ u Xhan, u bꞌanol vautiismo.
13 Então os discípulos entenderam que ele estava falando de João Batista.
14 Uncheeꞌ motx tek opon kꞌatz qꞌu mam tenam. Utz ul maꞌl u vinaj, ul pecheꞌoj kuꞌ siatz. Tal te ech tzaꞌ:
14 Ao pé do monte, uma grande multidão os esperava. Um homem veio, ajoelhou-se diante de Jesus e disse:
15 —¡UnBꞌaal, txum iatz vunkꞌaol! Tan atil maꞌl tiila yaabꞌil kꞌatza. Tiira txumbꞌal iatz taqꞌo. Jatpax koꞌxh paaloꞌk tu xamal utz, jatpax koꞌxh bꞌen tu aꞌ taqꞌo.
15 “Senhor, tenha misericórdia de meu filho. Ele tem convulsões e sofre terrivelmente. Muitas vezes, cai no fogo ou na água.
16 Vetviqꞌo ul vatz qꞌul achusulibꞌ tziꞌ, pek yeꞌn motx oleꞌ tiꞌ ibꞌanax bꞌaꞌn te.— Texh te.
16 Eu o trouxe a seus discípulos, mas eles não puderam curá-lo”.
17 Ech tzaqꞌbꞌu u Jesuus, tal ech tzaꞌ: —Tiira ex kaꞌtziiunnajla chaj aanima. ¡Tiira ex aa paav itzꞌlelex tu tiempo tzaꞌ! Ech koꞌn chixh vatin texoꞌl tzaꞌ. Ech koꞌn chixh unqꞌiꞌtꞌex tziꞌ. Iqꞌotaj ul tzaꞌ.— Texhtuꞌ.
17 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês? Até quando terei de suportá-los? Tragam o menino para cá”.
18 Ech aatz u Jesuus tojcha el u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj kꞌatz u xiak utz, yakich iꞌan bꞌaꞌn tu u muꞌkꞌul tziꞌ.
18 Então Jesus repreendeu o demônio, e ele saiu do menino, que ficou curado a partir daquele momento.
19 Uncheeꞌ motx tek xaan opon qꞌu chusulibꞌ kꞌatz u Jesuus, aas ijunalich tekoꞌn utz, tal te ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ aas yeꞌn oleꞌoꞌ tiꞌ tojchal el u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj tziꞌ?— Texh te.
19 Mais tarde, os discípulos perguntaram a Jesus em particular: “Por que não conseguimos expulsar aquele demônio?”.
20 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Tiꞌ tan, bꞌiil koꞌxh kꞌujlel ekꞌuꞌl tiꞌ u Tioxh. Pek niꞌxhtekꞌval sete aas kꞌuxh echil koꞌxh sakꞌujeꞌ ekꞌuꞌl echaꞌ maꞌj bꞌaqꞌ muxhtaansa, kam koj vaꞌt yeꞌ saveet sevatz. Echaꞌ tziꞌ letal tu maꞌl muunte: «Elenbꞌen tzaꞌ; kuxh bꞌen tziꞌ.» Chajex te. Sael bꞌen atziꞌ. Kajay saveeti.
20 “Porque a sua fé é muito pequena”, respondeu Jesus. “Eu lhes digo a verdade: se tivessem fé, ainda que do tamanho de uma semente de mostarda, poderiam dizer a este monte: ‘Mova-se daqui para lá’, e ele se moveria. Nada seria impossível para vocês,
21 [Pek aatz u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj tziꞌ tan, sakoꞌnkoxhel ech tziꞌ. Pek tu chit ekuyt evaꞌy, tiꞌ eqꞌilat esikꞌlet Tioxh, bꞌaꞌntan saeli.]— Texh u Jesuus.
21 mas essa espécie não sai senão com oração e jejum.”
22 Uncheeꞌ imol tibꞌ u Jesuus tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ tu Galilea. Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Soꞌoksal u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima tiqꞌabꞌ qꞌu qꞌatol tzii.
22 Quando voltaram a se reunir na Galileia, Jesus lhes disse: “O Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas.
23 Utz samotxiyatzꞌeꞌ. Pek loqꞌ saqꞌaavitzꞌpu titoxvaꞌ qꞌii.— Texh u Jesuus. Ech tiira motx chit txumun qꞌu chusulibꞌ tiꞌ.
23 Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará”. E os discípulos se encheram de tristeza.
24 Aatz tek motx opon tu u Capernauum, ul qꞌu vinaj kꞌatz u Luꞌ, qꞌu jajol tetz u choobꞌal okebꞌalop tu viqꞌanalil u totztioxh. Ayaꞌ vijaꞌmel kaꞌvaꞌl qꞌii aqꞌon. Utz tal te ech tzaꞌ: —Aatz u chusul etetz tziꞌ, ¿ni tzik ichoo u okebꞌalop tu viqꞌanalil u totztioxh?— Texh te.
24 Quando Jesus e seus discípulos chegaram a Cafarnaum, os cobradores do imposto do templo abordaram Pedro e lhe perguntaram: “Seu mestre não paga o imposto do templo?”.
25 —Eeꞌ, nichooeꞌ atziꞌ.— Texh u Luꞌ. Ech taꞌxh opon u Luꞌ tu u atibꞌal, bꞌaxal yolon u Jesuus te ech tzaꞌ: —Kan tal nanacheꞌ Luꞌ, ¿abꞌil e nijajvu u jaꞌmel alkavaar qꞌu ijlenal tu u vatz txꞌavaꞌ tzaꞌ? ¿Tu tzik qꞌu tetz aa tenamil, pek oj tu qꞌu puera aanima?— Texh te.
25 “Sim, paga”, respondeu Pedro. Em seguida, entrou em casa. Antes que ele tivesse oportunidade de falar, Jesus lhe perguntou: “O que você acha, Simão? O que os reis costumam fazer: cobram impostos de seu povo ou dos povos conquistados?”.
26 Tzaqꞌbꞌu u Luꞌ utz, tala: —Tu qꞌu puera aanima atziꞌ.— Texhtuꞌ.
26 “Cobram dos povos conquistados”, respondeu Pedro. “Pois bem”, disse Jesus. “Os cidadãos
27 Pek majbꞌal ichiꞌon ikꞌuꞌl qiꞌ, kuxh tziꞌ u choo tziꞌ. Aqꞌ koꞌp u eesabꞌ txay tu aꞌ. Ech abꞌiste u bꞌaxa txay leesa jiꞌul, lajaj vitziꞌ. Tan sachabꞌa maꞌl u puaj tuul. Iqꞌo kꞌasuꞌl u puaj tziꞌ utz, lachoo u qokebꞌalop; in utz, tuchꞌ axh.— Texh te.
27 Mas, como não queremos que se ofendam, desça até o mar e jogue o anzol. Abra a boca do primeiro peixe que pegar e ali encontrará uma moeda de prata. Pegue-a e use-a para pagar os impostos por nós dois.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.