Lucas 6
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs ARIB
1 Aatz iꞌan u Jesuus tu maꞌl u ilanbꞌal qꞌii, paal xoꞌl unjolol qꞌu chikobꞌeꞌm. Utz motx xeꞌt itxꞌup vatz itriigo qꞌu chusulibꞌ. Nichisoleꞌl tiꞌ tiqꞌabꞌ utz, nichtechbꞌu.
1 E sucedeu que, num dia de sábado, passava Jesus pelas searas; e seus discípulos iam colhendo espigas e, debulhando-as com as mãos, as comiam.
2 Pek alax te tu unjolol qꞌu fariseo ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ aas nebꞌan tu ilanbꞌal qꞌii vaꞌl yitꞌ bꞌaꞌn koj vatz u kukostuumbre tzꞌibꞌamal?— Texhtuꞌ.
2 Alguns dos fariseus, porém, perguntaram; Por que estais fazendo o que não é lícito fazer nos sábados?
3 Utz tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Yetz sikꞌlemal tu u Yolbꞌal Tioxh setaqꞌo kam vaꞌl iꞌan u Daviid tuchꞌ qꞌuꞌl xamich tiꞌ aas motx kam tu vaꞌy?
3 E Jesus, respondendo-lhes, disse: Nem ao menos tendes lido o que fez Davi quando teve fome, ele e seus companheiros?
4 Tan okoꞌp tu u totztioxh utz, ex tiqꞌo qꞌu txaaꞌla kaxhlaan txꞌix. Itxꞌaꞌ tetz utz, taqꞌ tetz qꞌul imol, kꞌuxh yitꞌ aqꞌich koj tzii aas abꞌil koꞌxh satxꞌaꞌon. Pek taꞌxh qꞌu oksan yol vatz Tioxh satxꞌaꞌon.— Texhtuꞌ.
4 Como entrou na casa de Deus, tomou os pães da proposição, dos quais não era lícito comer senão só aos sacerdotes, e deles comeu e deu também aos companheiros?
5 Utz tal paj ech tzaꞌ: —Aatz u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima, qꞌesala tatin vatz u ilanbꞌal qꞌii majte.— Texhtuꞌ.
5 Também lhes disse: O Filho do homem é Senhor do sábado.
6 Uncheeꞌ aatz paj iꞌan tu vaꞌt ilanbꞌal qꞌii, okoꞌp u Jesuus tu u atibꞌal chusbꞌal tetz u oꞌtla mantaar. Nichichusuneꞌ. Utz atich maꞌl u vinaj tziꞌ, yeꞌ nichiyikun u sebꞌal iqꞌabꞌ.
6 Ainda em outro sábado entrou na sinagoga, e pôs-se a ensinar. Estava ali um homem que tinha a mão direita atrofiada.
7 Ech aatz qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar tuchꞌ qꞌu fariseo, nichmotxikꞌaabꞌa u Jesuus. Aꞌ isaꞌ samotxtileꞌ satzibꞌan bꞌaꞌn tu u vinaj tu ilanbꞌal qꞌii tziꞌ. Ech sacheei kam tiꞌ siꞌchmotxixochva tala.
7 E os escribas e os fariseus observavam-no, para ver se curaria em dia de sábado, para acharem de que o acusar.
8 Pek aatz u Jesuus tan, tootzajich kam vaꞌl nichtitzꞌa qꞌu vinaj tziꞌ. Utz tal tu u vinaj vaꞌl yeꞌ nichiyikun unpaqꞌil iqꞌabꞌ ech tzaꞌ: —Lakpen utz, oken tu kuxoꞌl.— Texh te. Ech ilakpu u vinaj tziꞌ, txakeꞌi.
8 Mas ele, conhecendo-lhes os pensamentos, disse ao homem que tinha a mão atrofiada: Levanta-te, e fica em pé aqui no maio. E ele, levantando-se, ficou em pé.
9 Utz tal tek u Jesuus tu qꞌu aanima ech tzaꞌ: —Sunchꞌoti maꞌl kam sete. ¿Abꞌiste vaꞌl bꞌaꞌn vatz u mantaar tetz u ilanbꞌal qꞌii? ¿Aꞌ tzik aꞌ vaꞌl sabꞌanax maꞌj bꞌaꞌnil oj maꞌj maaloil? ¿Aꞌ tzik aꞌ vaꞌl saꞌaqꞌax tiichajil, pek oj aal saeesal tiichajil?— Texhtuꞌ.
9 Disse-lhes, então, Jesus: Eu vos pergunto: É lícito no sábado fazer bem, ou fazer mal? salvar a vida, ou tirá-la?
10 Ech isaji kajay qꞌu aanima qꞌuꞌl atich tiꞌaj chaj utz, tal tu u vinaj ech tzaꞌ: —Yuj vaqꞌabꞌ tziꞌ.— Texh te. Ech iyuj viqꞌabꞌ u vinaj utz, yakich iꞌan bꞌaꞌn.
10 E olhando para todos em redor, disse ao homem: Estende a tua mão. Ele assim o fez, e a mão lhe foi restabelecida.
11 Ech motx pultu taanima qꞌu fariseo tu kꞌaꞌnal, tuchꞌ qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar. Utz nichtekmotxiyol tibꞌilaj aas kam siꞌan tu u Jesuus.
11 Mas eles se encheram de furor; e uns com os outros conferenciam sobre o que fariam a Jesus.
12 Uncheeꞌ aatz iꞌan tu qꞌu qꞌii tziꞌ, bꞌenjeꞌ u Jesuus viꞌ maꞌl muunte. Ex iqꞌila isikꞌle Tioxh. Maꞌl aqꞌbꞌal ipaasa tiꞌ iqꞌilal isikꞌle Tioxh tziꞌ.
12 Naqueles dias retirou-se para o monte a fim de orar; e passou a noite toda em oração a Deus.
13 Utz aatz qꞌiilich tekuꞌen, isikꞌle ul kajay qꞌul ichusulibꞌ kꞌatza. Ech itxaa el kabꞌlaal tixoꞌl. “Chaj” ibꞌii toksa.
13 Depois do amanhecer, chamou seus discípulos, e escolheu doze dentre eles, aos quais deu também o nome de apóstolos:
14 Itxaa u Xhim, vaꞌl Luꞌ chu teꞌl majte, tuchꞌ u Lixh vitzaꞌqꞌ.
14 Simão, ao qual também chamou Pedro, e André, seu irmão; Tiago e João; Filipe e Bartolomeu;
15 u Tio, u Maxh, u Jacobo, vikꞌaol u Alfeo, u Xhim, vaꞌl atich ok xoꞌl qꞌu cananista.
15 Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu, e Simão, chamado Zelote;
16 Antu u Judas, vitzaꞌqꞌ u Jacobo utz, tuchꞌ u Judas, u aa Cariote vaꞌl kꞌayin u Jesuus.
16 Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que veio a ser o traidor.
17 Ech kꞌasuꞌl tuchꞌ qꞌuꞌl itxaa tziꞌ. Utz motx ilan tu maꞌl u chaqꞌaala. Aꞌ imol sibꞌal qꞌu niman tetz tuchꞌ tereꞌn mam tenam. Atia aa Judea. Atia aa Jerusaleen. Antich aa Tiro tuchꞌ aa Sidoon tziꞌ mar. Ayaꞌ qꞌuꞌl maꞌtich tul tiꞌ tabꞌil u Jesuus utz, tiꞌ sabꞌanax bꞌaꞌn te tu qꞌul iyaabꞌil.
17 E Jesus, descendo com eles, parou num lugar plano, onde havia não só grande número de seus discípulos, mas também grande multidão do povo, de toda a Judéia e Jerusalém, e do litoral de Tiro e de Sidom, que tinham vindo para ouvi-lo e serem curados das suas doenças;
18 Antu opon qꞌuꞌl nichtulebꞌel tu qꞌu tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj majte. Utz motx bꞌanax bꞌaꞌn te tu u Jesuus.
18 e os que eram atormentados por espíritos imundos ficavam curados.
19 Ech kajay qꞌu aanima nichbꞌanon yaꞌl itꞌokax ok u Jesuus tan, nojchit atil viyakꞌil vixamlil u Tioxh kꞌatza. Utz nichibꞌan bꞌaꞌn kajay qꞌu yaꞌv taqꞌo.
19 E toda a multidão procurava tocar-lhe; porque saía dele poder que curava a todos.
20 Uncheeꞌ isaji opon qꞌul ichusulibꞌ u Jesuus utz, tal ech tzaꞌ:
20 Então, levantando ele os olhos para os seus discípulos, dizia: Bem-aventurados vós, os pobres, porque vosso é o reino de Deus.
21 Chiꞌbꞌebꞌal etetz abꞌiste ex nevaꞌy cheel tan,
21 Bem-aventurados vós, que agora tendes fome, porque sereis fartos. Bem-aventurados vós, que agora chorais, porque haveis de rir.
22 Chiꞌbꞌebꞌal etetz oj sakoꞌxhtaqꞌan ichiꞌnaꞌn ikꞌuꞌl aanima setiꞌ utz;
22 Bem-aventurados sereis quando os homens vos odiarem, e quando vos expulsarem da sua companhia, e vos injuriarem, e rejeitarem o vosso nome como indigno, por causa do Filho do homem.
23 Pek txuqꞌtxunojex,
23 Regozijai-vos nesse dia e exultai, porque eis que é grande o vosso galardão no céu; pois assim faziam os seus pais aos profetas.
24 Pek ech koj ex txꞌiiol iqꞌii, tilayol sayaꞌkꞌex tan,
24 Mas ai de vós que sois ricos! porque já recebestes a vossa consolação.
25 Tilayol sayaꞌkꞌex abꞌiste ex nepaal tu vetachaꞌv cheel tan,
25 Ai de vós, os que agora estais fartos! porque tereis fome. Ai de vós, os que agora rides! porque vos lamentareis e chorareis.
26 Tilayol sayaꞌkꞌex untzꞌoj niꞌxhtoksa eqꞌii u tenam kajayil tan, echat chit nichiꞌan qꞌul ikꞌuy imam tu qꞌu chulin alol tetz u yolbꞌal Tioxh.
26 Ai de vós, quando todos os homens vos louvarem! porque assim faziam os seus pais aos falsos profetas.
27 Pek nival sete abꞌiste ex, netabꞌiꞌin cheel tzaꞌ. Tiiojex tiꞌ qꞌul ekoontra sebꞌaneꞌ. Bꞌantaj bꞌaꞌnil tu qꞌuꞌl nichiꞌkꞌulanex.
27 Mas a vós que ouvis, digo: Amai a vossos inimigos, fazei bem aos que vos odeiam,
28 Altaj bꞌaꞌnla yol tiꞌ qꞌuꞌl nialon tzꞌejbꞌal tzii yol setiꞌ. Utz qꞌilataj sikꞌletaj Tioxh tiꞌ qꞌuꞌl kam koꞌxh nichuli setiꞌ.
28 bendizei aos que vos maldizem, e orai pelos que vos caluniam.
29 Abꞌil sapaqꞌon ok unpaqꞌil txala etziꞌ, pilqꞌutaj ok vaꞌt siatz. Utz abꞌil lamaaon vechakeꞌt, aqꞌtajka vekamiisa te majte.
29 Ao que te ferir numa face, oferece-lhe também a outra; e ao que te houver tirado a capa, não lhe negues também a túnica.
30 Abꞌil sijaj maꞌj kam sete, aqꞌtajka te. Utz abꞌil kam maꞌj etetz simaaeꞌ, yeꞌ koꞌxh etal te aas siqꞌaavixsa sete.
30 Dá a todo o que te pedir; e ao que tomar o que é teu, não lho reclames.
31 Tan kam kajay qꞌu bꞌaꞌnil esaꞌ siꞌan qꞌu aanima sete, echat sebꞌan te majte.
31 Assim como quereis que os homens vos façam, do mesmo modo lhes fazei vós também.
32 Tan oj taꞌxh tiiꞌex tiꞌ qꞌuꞌl tii setiꞌ, techal koj chit vaꞌl nebꞌaneꞌ tziꞌ. Tan echat koꞌxh ibꞌanon qꞌu aa paavla chaj aanima, nibꞌan tii tiꞌ qꞌuꞌl bꞌaꞌn te majte.
32 Se amardes aos que vos amam, que mérito há nisso? Pois também os pecadores amam aos que os amam.
33 Utz oj taꞌxh nebꞌanvu bꞌaꞌnil tu qꞌuꞌl nibꞌanon bꞌaꞌnil sete, techal koj chit vaꞌl nebꞌaneꞌ. Tan echat koꞌxh ibꞌanon qꞌu aa paavla chaj aanima. Taꞌxh bꞌaꞌn tu qꞌuꞌl bꞌaꞌn te.
33 E se fizerdes bem aos que vos fazem bem, que mérito há nisso? Também os pecadores fazem o mesmo.
34 Utz oj taꞌxh netaqꞌ ikꞌam qꞌuꞌl soꞌoleꞌ tiꞌ iqꞌaavixsaleꞌ netileꞌ, techal koj chit vaꞌl nebꞌaneꞌ tziꞌ. Tan echat koꞌxh niꞌan qꞌu aa paavla chaj aanima tibꞌilaj majte. Taꞌxh nitaqꞌ ikꞌam qꞌuꞌl nitileꞌ aas saveeti siqꞌaavixsa.
34 E se emprestardes àqueles de quem esperais receber, que mérito há nisso? Também os pecadores emprestam aos pecadores, para receberem outro tanto.
35 Pek aatz ex, tiiꞌex tiꞌ qꞌuꞌl nikoontrainex. Bꞌantaj bꞌaꞌnil te. Utz aqꞌtaj kꞌam majte. Loqꞌ yitꞌ aꞌ koj sechꞌia ekꞌultu maꞌj kam tiꞌ. Ech nim vejaꞌmel siꞌaneꞌ. Utz nojchit ex ikꞌaol imeꞌal u Tꞌankin Tioxh siꞌaneꞌ. Tan tiira jik u Tioxh tu qꞌuꞌl yeꞌxh bꞌoj nikꞌamabꞌen qꞌu kam. Utz bꞌaꞌn tu qꞌu onkonla chaj aanima.
35 Amai, porém a vossos inimigos, fazei bem e emprestai, nunca desanimado; e grande será a vossa recompensa, e sereis filhos do Altíssimo; porque ele é benigno até para com os integrantes e maus.
36 Bꞌantajex txumul vatz, echaꞌ u kuTat. Tan tiira txumul vatz.
36 Sede misericordiosos, como também vosso Pai é misericordioso.
37 Yeꞌ koꞌxh eyol aanima oj niyolpu sevatz, ech yeꞌk sitxꞌol enujul u Tioxh. Yeꞌ koꞌxh etzꞌej paav tiꞌ emol, ech yeꞌk satzꞌejax paav setiꞌ majte. Kuyunojex, ech sakuylex.
37 Não julgueis, e não sereis julgados; não condeneis, e não sereis condenados; perdoai, e sereis perdoados.
38 Utz noj ichajpeꞌl etetz, ech saꞌaqꞌax etetz majte. Bꞌaꞌnla paabꞌal soꞌok setiꞌ; bꞌoono inooeꞌ; tiira jeꞌnaj iviꞌ. Tan kam chit vaꞌl setaqꞌeꞌ, echat saꞌaqꞌax sete.— Texh u Jesuus.
38 Dai, e ser-vos-á dado; boa medida, recalcada, sacudida e transbordando vos deitarão no regaço; porque com a mesma medida com que medis, vos medirão a vós.
39 Uncheeꞌ tal maꞌl u kꞌamich yol u Jesuus tu qꞌu chusulibꞌ majte. Tal te ech tzaꞌ: —¿Satz iꞌaneꞌ saiqꞌol ibꞌey maꞌl moy tu vaꞌt moy? Tan oj ech siꞌaneꞌ, ela sachajpu bꞌen tu jul atziꞌ.
39 E propôs-lhes também uma parábola: Pode porventura um cego guiar outro cego? não cairão ambos no barranco?
40 Utz yitꞌ paalnaj koj tijleꞌm u chusulibꞌ vatz u chusul tetz. Pek anal sitxꞌak u chusul tetz aas tiira maꞌt ichusax bꞌaꞌnil.
40 Não é o discípulo mais do que o seu mestre; mas todo o que for bem instruído será como o seu mestre.
41 Utz ¿kam tokeꞌ aas aꞌ chit tii nasaji iyolpu amol saatz tiꞌ maꞌj tal kam? Utz yeꞌxhat niꞌenku see aas paalchu qꞌu kam niyolpikꞌaxh siatz. Echaꞌ maꞌl juy chꞌis niil tu bꞌaqꞌ iatz amol. Pek aal yeꞌ niil u mam tzeꞌ atil tu val eetz.
41 Por que vês o argueiro no olho de teu irmão, e não reparas na trave que está no teu próprio olho?
42 Yeꞌk siꞌaneꞌ setal temol ech tzaꞌ: «Aqꞌ tzii saveesa eluꞌl maꞌl u juy chꞌis taatz tziꞌ.» Chajex. Tuul aal maꞌl mam tzeꞌ at okoꞌp tevatz. Utz yeꞌ niveet esajin taqꞌo. ¡Kaꞌvatz! Eesataj eluꞌl u mam tzeꞌ tevatz bꞌaxa, ech siꞌan bꞌaꞌn esajineꞌ. Ech nal saꞌtekveeti setal teluꞌl u juy chꞌis tivatz vemol.
42 Ou como podes dizer a teu irmão: Irmão, deixa-me tirar o argueiro que está no teu olho, não vendo tu mesmo a trave que está no teu? Hipócrita! tira primeiro a trave do teu olho; e então verás bem para tirar o argueiro que está no olho de teu irmão.
43 Utz yeꞌxh bꞌoj siꞌaneꞌ aas yeꞌxtxoj ivatz u bꞌaꞌnla vatzomla tzeꞌ sataqꞌeꞌ. Utz yeꞌk siꞌan majte aas bꞌaꞌn ivatz u yeꞌxtxojla vatzomla tzeꞌ sataqꞌeꞌ.
43 Porque não há árvore boa que dê mau fruto nem tampouco árvore má que dê bom fruto.
44 Tan aꞌ niꞌilchik u tzeꞌ tu vivatz. Echaꞌ u viikuxh. Saꞌkojiꞌaneꞌ sachee tiꞌ u paal chꞌiꞌx. Utz saꞌkojiꞌaneꞌ sachee uuva tiꞌ u vainiꞌx.
44 Porque cada árvore se conhece pelo seu próprio fruto; pois dos espinheiros não se colhem figos, nem dos abrolhos se vindimam uvas.
45 Echat u bꞌaꞌnla aanima. Aꞌ nikꞌuchvu tu vibꞌanoneꞌ aas atil u bꞌaꞌnil xeꞌ taanima. Pek aatz u onkonla aanima, tu vibꞌanoneꞌ nikꞌuchvu majte aas u onkonil atil xeꞌ taanima. Tan kam vaꞌl atil tu taanima u aanima, aꞌ vaꞌl nijeꞌul titziꞌ.
45 O homem bom, do bom tesouro do seu coração tira o bem; e o homem mau, do seu mau tesouro tira o mal; pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
46 ¿Kam tokeꞌ netal ve?: «unBꞌaal, unBꞌaal» cheꞌex. Pek yeꞌ nebꞌan qꞌuꞌl nival sete.
46 E por que me chamais: Senhor, Senhor, e não fazeis o que eu vos digo?
47 Tan aatz kajay qꞌuꞌl nitul sunkꞌatza, nitabꞌi vunyol utz, nibꞌan bꞌanol tetz. Utz ech bꞌanel taqꞌo vaꞌl iꞌan maꞌl u vinaj atziꞌ.
47 Todo aquele que vem a mim, e ouve as minhas palavras, e as pratica, eu vos mostrarei a quem é semelhante:
48 Iꞌan totzotz. Ikꞌot vikuꞌebꞌal. Sibꞌ bꞌeni iꞌana. Utz aꞌ taqꞌvu jeꞌ vitzꞌachil viꞌ maꞌl mam sivan. Ech kꞌuxh el nimaꞌ, ipaqꞌoꞌk tibꞌ tiꞌ u otzotz tziꞌ, yeꞌt oleꞌ tiꞌ iyikuneꞌ. Tan axhibꞌi bꞌoono ijeꞌ viꞌ u mam sivan.
48 É semelhante ao homem que, edificando uma casa, cavou, abriu profunda vala, e pôs os alicerces sobre a rocha; e vindo a enchente, bateu com ímpeto a torrente naquela casa, e não a pôde abalar, porque tinha sido bem edificada.
49 Pek aatz qꞌuꞌl yeꞌ niꞌan bꞌanol tetz qꞌul unyol, ela tuchꞌ vaꞌt u vinaj atziꞌ vaꞌl viꞌ txꞌavaꞌ koꞌn taqꞌvu jeꞌ u totzotz. Yeꞌt taqꞌ bꞌen itzꞌachil tu txꞌavaꞌ. Ech aatz el u nimaꞌ, ipaqꞌoꞌk tibꞌ tiꞌ utz, kuꞌi. Bꞌoono isotz sotzi.— Texh u Jesuus.
49 Mas o que ouve e não pratica é semelhante a um homem que edificou uma casa sobre terra, sem alicerces, na qual bateu com ímpeto a torrente, e logo caiu; e foi grande a ruína daquela casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.