Lucas 5

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Uncheeꞌ aatz iꞌana, aas atich u Jesuus tziꞌ u choo Genesareet, mam tenam ipochꞌ tibꞌ kꞌatza tiꞌ tabꞌil u yolbꞌal Tioxh.
1 Certo dia Jesus estava na praia do lago da Galileia, e a multidão se apertava em volta dele para ouvir a mensagem de Deus.
2 Utz til kaꞌvaꞌl jukubꞌ u Jesuus tziꞌ u choo. Maꞌtich tel qꞌu eesan txay tuul. Aꞌ tek nichitxꞌaa qꞌul ikꞌach eesabꞌ txay.
2 Ele viu dois barcos no lago, perto da praia. Os pescadores tinham saído deles e estavam lavando as redes.
3 Ech ok u Jesuus tu maꞌl qꞌu jukubꞌ tziꞌ; ayaꞌ vaꞌl tetzich u Xhim. Utz ijaj bꞌaꞌnil te aas sixaansa okoꞌp bꞌitoj u jukubꞌ viꞌ u choo. Ech kꞌujeꞌ u Jesuus tu jukubꞌ utz, xeꞌt ichus eluꞌl qꞌu tenam.
3 Jesus entrou num dos barcos, o de Simão, e pediu que ele o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se e começou a ensinar a multidão.
4 Aatz tek yaꞌ ichusun u Jesuus, tal tu u Xhim ech tzaꞌ: —Iqꞌoꞌk u jukubꞌ tinaabꞌil u choo tziꞌ. Utz kꞌontaj bꞌen qꞌul ekꞌach tuul. Ech seteesa txay.— Texh te.
4 Quando acabou de falar, Jesus disse a Simão:
5 Tzaqꞌbꞌu u Xhim, tal te ech tzaꞌ: —¡Chusul, maꞌx aqꞌbꞌal qaqꞌonineꞌ utz, yeꞌxh maꞌj txay vetqeesa! Pek tiꞌ tan, axh nialon, sunkꞌon koꞌp qꞌu kꞌach tziꞌ.— Texh te.
5 Simão respondeu: — Mestre, nós trabalhamos a noite toda e não pescamos nada. Mas, já que o senhor está mandando jogar as redes, eu vou obedecer.
6 Ech taꞌxh veet taqꞌ koꞌp vikꞌach, sibꞌal txay imooi tuul. Aal nichtekxeꞌtiqꞌixmeꞌ.
6 Quando eles jogaram as redes na água, pescaram tanto peixe, que as redes estavam se rebentando.
7 Ech motx tek iꞌan bꞌen xheenya tu unjot qꞌul imol qꞌuꞌl atich tu vaꞌt u jukubꞌ tiꞌ aas suꞌlilocheꞌ. Utz oponi. Ech inoosa kaꞌvaꞌl qꞌu jukubꞌ tu txay. Utz nichtekxeꞌtikoꞌp qꞌu jukubꞌ jaqꞌ aꞌ tu u talal.
7 Então fizeram um sinal para os companheiros que estavam no outro barco a fim de que viessem ajudá-los. Eles foram e encheram os dois barcos com tanto peixe, que os barcos quase afundaram.
8 Uncheeꞌ taꞌxh til u kam u Xhim tziꞌ, vaꞌl Luꞌ ibꞌii majte, pecheꞌ vatz u Jesuus. Tal te ech tzaꞌ: —Xaaneꞌl sunkꞌatza unBꞌaal tan, in aa paav.— Texh te.
8 Quando Simão Pedro viu o que havia acontecido, ajoelhou-se diante de Jesus e disse: — Senhor, afaste-se de mim, pois eu sou um pecador!
9 Tzꞌejx ikꞌuꞌl utz, xoꞌv tuchꞌ qꞌul imol tiꞌ sibꞌal qꞌu txay motx teesa.
9 Simão e os outros que estavam com ele ficaram admirados com a quantidade de peixes que haviam apanhado.
10 Antich u Jacobo tuchꞌ u Xhan, qꞌul ikꞌaol u Zebedeo.
10 Tiago e João, filhos de Zebedeu, que eram companheiros de Simão, também ficaram muito admirados. Então Jesus disse a Simão:
11 Ech tiqꞌo eluꞌl qꞌu jukubꞌ vatz txꞌavaꞌ qꞌu vinaj tziꞌ. Utz motx tek iyaꞌsa u eesa txay. Motx tek xambꞌu tiꞌ u Jesuus.
11 Eles arrastaram os barcos para a praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Uncheeꞌ atich u Jesuus tu maꞌl qꞌu tenam tziꞌ. Utz atich maꞌl u vinaj tziꞌ majte vaꞌlich chꞌaꞌk tiꞌ. Ech taꞌxh til u Jesuus, pecheꞌ kuꞌ siatz. Taqꞌ kuꞌ ivatz vatz txꞌavaꞌ. Utz ijaj bꞌaꞌnil te ech tzaꞌ: —UnBꞌaal, ¿yetz asaꞌ saꞌan bꞌaꞌn ve?— Texh te.
12 Certa vez Jesus estava numa cidade onde havia um homem que tinha o corpo todo coberto de lepra. Quando viu Jesus, o leproso se ajoelhou diante dele, encostou o rosto no chão e pediu: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser!
13 Ech taqꞌ opon viqꞌabꞌ u Jesuus, ikanoꞌk. Utz tal te ech tzaꞌ: —Eeꞌ, sunsaꞌa. Bꞌan bꞌaꞌn.— Texh te. Ech tu koꞌxh unmuꞌkꞌul iꞌan bꞌaꞌn; el u chꞌaꞌk kꞌatza.
13 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: No mesmo instante a lepra desapareceu.
14 Utz tiira tal bꞌen u Jesuus tu u vinaj iꞌan bꞌaꞌn aas yeꞌxhabꞌil koꞌxh e satalva. Tal te ech tzaꞌ: —Kuxh kꞌuch tu u oksan yol vatz Tioxh aas bꞌaꞌntꞌaxh. Ech iqꞌo bꞌen u txakunsaꞌm tzixeꞌ vaꞌl sakꞌachlu viꞌ u nachbꞌal. Echaꞌ vaꞌl alelka tu u oꞌtla mantaar tu u Moisees. Ech saootzajili aas bꞌaꞌntꞌaxh.— Texh te.
14 Então Jesus lhe deu esta ordem:
15 Kꞌuxh ech tal u Jesuus, aal koꞌxh maas techalich ipax itziiul. Utz mam tenam nichimol tibꞌ tiꞌ tabꞌileꞌ utz; tiꞌ sabꞌanax bꞌaꞌn te tu qꞌul iyaabꞌil majte.
15 Mas as notícias a respeito de Jesus se espalhavam ainda mais, e muita gente vinha para ouvi-lo e para ser curada das suas doenças.
16 Pek aatz u Jesuus, nichixaansa bꞌen tibꞌ tu qꞌu txꞌavaꞌ tzꞌintzꞌochi tiꞌ iqꞌilal isikꞌlel Tioxh.
16 Porém Jesus ia para lugares desertos e orava.
17 Uncheeꞌ aatz iꞌan tu maꞌl u qꞌii, nichichusun u Jesuus. Utz tiira atich iyakꞌil vixamlil u kuBꞌaal kꞌatza tiꞌ ibꞌanax bꞌaꞌn tu qꞌu yaꞌv. Kꞌujlich opon unjolol qꞌu fariseo tuchꞌ unjolol qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar. Aꞌ motx kꞌaskuꞌl tu kajay qꞌu tenam tikuenta Galilea, tikuenta Judea utz, tuchꞌ tu Jerusaleen.
17 Um dia Jesus estava ensinando, e alguns fariseus e alguns mestres da Lei estavam sentados perto dele. Eles tinham vindo de todas as cidades da Galileia e da Judeia e também de Jerusalém. O poder do Senhor estava com Jesus para que ele curasse os doentes.
18 Uncheeꞌ aatz iꞌana, opon unjolol qꞌu vinaj chelemich maꞌl u vinaj taqꞌo viꞌ chelebꞌal tetz. Tan yaꞌv; numtzꞌinaj ichiꞌl. Utz nichmotxiꞌan yaꞌl tiqꞌol okoꞌp vatz u Jesuus.
18 Alguns homens trouxeram um paralítico deitado numa cama e estavam querendo entrar na casa e colocá-lo diante de Jesus.
19 Pek yeꞌt veet tokoꞌp tu u mam tenam. Ech motx bꞌenjeꞌ viꞌ u otzotz utz, teesa bꞌiil viviꞌ. Ech aꞌ tek taqꞌvu koꞌp u yaꞌv viꞌ qaqꞌal tuchꞌ u chelebꞌ tetz. Ech toksa tu xoꞌl vatz u Jesuus.
19 Porém, por causa da multidão, não conseguiram entrar com o paralítico. Então o carregaram para cima do telhado. Fizeram uma abertura nas telhas e o desceram na sua cama em frente de Jesus, no meio das pessoas que estavam ali.
20 Ech taꞌxh til u Jesuus aas kꞌujlel ikꞌuꞌl qꞌu chelenal tiꞌ ibꞌantu bꞌaꞌn u yaꞌv, tal u Jesuus tu u yaꞌv ech tzaꞌ: —Vinaj, kajay qꞌul apaav kuyel.— Texh te.
20 Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
21 Ech aatz qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar tuchꞌ qꞌu fariseo, xeꞌt motx tal tiꞌ taanima ech tzaꞌ: —¡Abꞌil vaꞌl ninacheꞌ tziꞌ aas nipaasa tibꞌ viꞌ Tioxh! Tan abꞌil koj sakuyun paav, pek taꞌxh u Tioxh.— Chia.
21 Os mestres da Lei e os fariseus começaram a pensar: — Quem é este homem que
22 Aatz u Jesuus tan, paal itxumbꞌal tu qꞌuꞌl nichtal tiꞌ taanima. Utz ichꞌoti te ech tzaꞌ: —¿Kam netal tetaanima?
22 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
23 ¿Abꞌiste tek u kam yitꞌ tzaꞌl koj tel sevatz uncheeꞌ? ¿Aꞌ tzik aꞌ vaꞌl: «Kuyel tek qꞌul apaav kajayil.» Chajin? ¿Oj ayaꞌ vaꞌl: «Lakpen utz, xaan.» Chajin te?
23 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
24 Pek sunkꞌuch sevatz cheel aas nojchit atil tijleꞌm u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima tiꞌ ikuyax paav tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ.— Texhtuꞌ.
24 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
25 Ech tu koꞌxh u muꞌkꞌul tziꞌ, lakpu u vinaj vatz qꞌu aanima. Tiqꞌo kꞌasuꞌl u chelebꞌ tetz vaꞌl tzanlichka. Ech bꞌen tu tatibꞌal. Utz vaꞌlich toksat iqꞌii Tioxh.
25 No mesmo instante o homem se levantou diante de todos, pegou a cama e foi para casa, louvando a Deus.
26 Ech kajay aanima motx tzꞌejx ikꞌuꞌl tu xoꞌval. Utz vaꞌlich tek motx toksat iqꞌii Tioxh ech tzaꞌ: —¡Mam txaichil vetqillu cheel!— Texhtuꞌ.
26 Todos ficaram muito admirados; e, cheios de medo, louvaram a Deus, dizendo: — Que coisa maravilhosa nós vimos hoje!
27 Xamtich tek tiꞌ qꞌu kam tzaꞌ, kꞌasuꞌl u Jesuus. Utz til maꞌl u jajol jaꞌmel alkavaar, Levii ibꞌii. Kꞌujlich tu vaꞌl nijajlik jaꞌmel alkavaar. Utz tal te ech tzaꞌ: —Xambꞌen viꞌ.— Texh te.
27 Depois disso Jesus saiu e viu um cobrador de impostos, chamado Levi , sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse:
28 Ech lakpu u Levii tziꞌ. Taqꞌka kajay qꞌu kam utz, xambꞌu tiꞌ.
28 Levi se levantou, deixou tudo e seguiu Jesus.
29 Ech iꞌan maꞌl mam txꞌix u Levii tu totzotz tiꞌ u Jesuus. Utz sibꞌal tereꞌn jajol jaꞌmel alkavaar atich opon majte tuchꞌ sibꞌat aanima. Kajay motx ok vatz meexha kꞌatza.
29 Então Levi fez para Jesus uma grande festa na sua casa. Havia ali muitos cobradores de impostos, e outras pessoas estavam sentadas com eles.
30 Pek nichteesal iqꞌii tu qꞌu fariseo tuchꞌ qꞌu qꞌesal aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar. Utz tal tu qꞌu chusulibꞌ ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ aas netechbꞌun tuchꞌ qꞌu jajol jaꞌmel alkavaar utz, tuchꞌ qꞌu aa paavla chaj aanima tziꞌ?— Texh te.
30 Os fariseus e os mestres da Lei, que eram do partido dos fariseus, ficaram zangados com os discípulos de Jesus e perguntaram: — Por que vocês comem e bebem com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
31 Utz tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Aatz qꞌu tiichajla aanima, yeꞌxhkam nisavsa aa tzꞌak. Pek aꞌ nisavsan qꞌu yaꞌv.
31 Jesus respondeu:
32 Tan yitꞌ aꞌ koj ul unchok jikomla aanima. Pek aꞌ ul unchok aa paav sikꞌaxa qꞌul ipaav. Tan aꞌ qꞌuꞌl nisavsan kuybꞌal.— Texhtuꞌ.
32 Eu não vim para
33 Uncheeꞌ tal qꞌu vinaj tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ aas tzukꞌel nikuy ivaꞌy qꞌul ichusulibꞌ u Xhan utz, tuchꞌ qꞌu fariseo tiꞌ iqꞌilal isikꞌlel Tioxh? Pek aatz qꞌul achusulibꞌ tziꞌ, yeꞌ nikuy ivaꞌy. Vaꞌl koꞌn motx techbꞌuneꞌ utz, vaꞌl koꞌn motx tukꞌaꞌeꞌ.— Texh te.
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: — Os discípulos de João Batista jejuam muitas vezes e fazem orações, e os discípulos dos
34 Aatz u Jesuus tan, tal te ech tzaꞌ: —Yeꞌkax ikuy ivaꞌy qꞌu aanima qꞌuꞌl nisavsal tiꞌ tilax tzumbꞌaꞌa tuul atil u xiak tixoꞌl vaꞌl tzumeꞌya.
34 Jesus respondeu:
35 Pek toj nal uloj u tiempo aas saeesal bꞌen u xiak tixoꞌl. Ech analen tu u tiempo tziꞌ sikuy ivaꞌy tiꞌ iqꞌilal sikꞌlel Tioxh.— Texhtuꞌ.
35 Mas chegará o tempo em que o noivo será tirado do meio deles; então sim eles vão jejuar!
36 Ech ikꞌam tiꞌ maꞌl kam u Jesuus utz, tal te ech tzaꞌ: —Yeꞌxhabꞌil nibꞌanon aas satoksa akꞌ kꞌoo kꞌatz qꞌaꞌl oksaꞌm. Tan oj ech sabꞌanax tziꞌ, sakoꞌnbꞌuchax u akꞌ bꞌuꞌj. Utz saꞌkojikꞌuloꞌk tiꞌ u qꞌaꞌl oksaꞌm.
36 Jesus fez também esta comparação:
37 Utz yeꞌxhabꞌil niaqꞌon kuꞌ tu qꞌaꞌl tzꞌuꞌm u taꞌl uuva majte vaꞌl anal telaꞌ. Tan oj ech sabꞌanaxi, saqꞌixmu u tzꞌuꞌm tu visipkꞌu u taꞌl uuva. Utz sapeqꞌxeꞌl.
37 Ninguém põe vinho novo em
38 Pek aꞌ saꞌaqꞌaxku kuꞌ u taꞌl uuva vaꞌl anal telaꞌ tu akꞌ tzꞌuꞌm. Ech ela koꞌxh bꞌaꞌn saelka.
38 Não. Vinho novo deve ser posto em odres novos.
39 Utz yeꞌxhabꞌil atix bꞌanon majte aas taꞌxh maꞌt veet tukꞌat u txꞌamla taꞌl uuva, saꞌtepajtachva u taꞌl uuva vaꞌl anal telaꞌ. Tan nitaleꞌ: «Aꞌ techal u txꞌamla taꞌl uuva.» Chaj.— Texh u Jesuus.
39 E ninguém quer vinho novo depois de beber vinho velho, pois diz: “O vinho velho é melhor.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.