Lucas 23
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NTLH
1 Uncheeꞌ ech tek motx ikꞌasuꞌl qꞌu aanima sikajayil. Utz tiqꞌo bꞌen u Jesuus vatz u Pilato.
1 Em seguida o grupo todo se levantou e levou Jesus para Pilatos.
2 Ech xeꞌt motx ixoch te ech tzaꞌ: —Maꞌxh qillu u vinaj tziꞌ aas niteesa u kutenam tu bꞌey. Utz nimaj ichool jaꞌmel alkavaar tu u ijlenal Cesar. ITxaaom u Tioxh aas nitaleꞌ. Utz ijlenal aas nital majte.— Texhtuꞌ.
2 Lá, começaram a acusá-lo, dizendo: — Pegamos este homem tentando fazer o nosso povo se revoltar, dizendo a eles que não pagassem impostos ao Imperador e afirmando que ele é o
3 Aatz u Pilato tan, ichꞌoti tek tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Axh tzik vaꞌl soꞌokꞌaxh ijlenal xoꞌl qꞌu Israeel tzaꞌ?— Texh te.
3 Aí Pilatos perguntou a Jesus: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
4 Tal tek u Pilato tu qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh, tuchꞌ tu qꞌu tenam ech tzaꞌ: —Yeꞌk maꞌj paav nunchabꞌa kꞌatz u vinaj tziꞌ.— Texhtuꞌ.
4 Então Pilatos disse aos chefes dos sacerdotes e à multidão: — Não encontro nenhum motivo para condenar este homem.
5 Pek taꞌxh txumich tu qꞌu tenam tal ech tzaꞌ: —Niꞌan txabꞌkin qꞌu aanima taqꞌo. Aꞌ xeꞌtik kꞌasuꞌl ichusun tikuenta Galilea utz, ulyu ichusun tu kajay ikuenta u Judea majte tzaꞌ.— Texhtuꞌ.
5 Mas eles insistiram: — Ele está causando desordem entre o povo em toda a Judeia. Ele começou na Galileia e agora chegou aqui.
6 Uncheeꞌ taꞌxh tabꞌi u Pilato aas ok u Galilea tuul, ichꞌoti tekuꞌen aas aa Galileaich tzik u Jesuus.
6 Ouvindo isso, Pilatos perguntou: — Este homem é da Galileia?
7 Utz taꞌxh tabꞌit inujul aas aa Galileaich, ech ichaj bꞌen xeꞌ u governadoor tu Galilea vaꞌl Herodes. Tiempo chit atich opon tu qꞌu qꞌii tu Jerusaleen tziꞌ.
7 Quando soube que Jesus era da região governada por Herodes, Pilatos o mandou para ele, pois Herodes também estava em Jerusalém naquela ocasião.
8 Ech txuqꞌtxun chit u Herodes aas tiltu u Jesuus. Tan ootich koꞌxh tuul aas nichtachva tilaxeꞌ. Tan maꞌtich tabꞌit sibꞌal kam tiꞌ u Jesuus. Ech nichisaꞌa aas siꞌan maꞌj txaichil u Jesuus siatz.
8 Herodes ficou muito contente quando viu Jesus, pois tinha ouvido falar a respeito dele e fazia muito tempo que queria vê-lo. Ele desejava ver Jesus fazer algum milagre.
9 Ech sibꞌ koꞌxh kam nichichꞌoti u Herodes tu u Jesuus. Loqꞌ nichkojitzaqꞌbꞌe.
9 Então fez muitas perguntas a Jesus, mas ele não respondeu nada.
10 Tuul atich qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh, tuchꞌ qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar. Techalich motx ixochtaꞌ.
10 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei se apresentaram e fizeram acusações muito fortes contra Jesus.
11 Ech tek eesal iqꞌii u Jesuus tu u Herodes. Aꞌ imol qꞌul isol. Utz xeꞌt motx ibꞌanbꞌe. Motx toksa maꞌl u techalla oksaꞌm kꞌatza, tetz ijlenal. Utz qꞌaav ichaj bꞌen vatz u Pilato.
11 Herodes e os seus soldados zombaram de Jesus e o trataram com desprezo. Puseram nele uma capa luxuosa e o mandaram de volta para Pilatos.
12 Uncheeꞌ iꞌan tek bꞌaꞌn u Pilato tuchꞌ u Herodes tu qꞌu qꞌii tziꞌ. Tan jolol atich ok ixoꞌl bꞌanel.
12 Naquele dia Herodes e Pilatos, que antes eram inimigos, se tornaram amigos.
13 Aatz tek u Pilato, motx imol qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh. Ant imol qꞌu qꞌatol tzii utz, tuchꞌ qꞌu tenam majte.
13 Pilatos reuniu os chefes dos sacerdotes, os líderes judeus e o povo
14 Tal te ech tzaꞌ: —Vetetiqꞌo ul u vinaj sunvatz tziꞌ. Bꞌanol txabꞌkin aas netaleꞌ. Pek vetunchꞌotil itziꞌ sevatz utz, yeꞌk ipaav nivil tiꞌ vaꞌl vetexochva tziꞌ.
14 e disse: — Vocês me trouxeram este homem e disseram que ele estava atiçando o povo para fazer uma revolta. Pois eu já lhe fiz várias perguntas diante de todos vocês, mas não encontrei nele nenhuma culpa dessas coisas de que vocês o acusam.
15 Nikoꞌxh u Herodes maꞌkojchabꞌan tu paav tan, vetiqꞌaavixsaluꞌl. Yeꞌxhkam maꞌj vetiꞌanlaꞌ aas sikꞌuloꞌk tiꞌ sakami.
15 Herodes também não encontrou nada contra ele e por isso o mandou de volta para nós. Assim, é claro que este homem não fez nada que mereça a pena de morte.
16 Pek sakoꞌnval itzꞌuꞌmaleꞌ, ech sunchajpu.— Texhtuꞌ.
16 Eu vou mandar que ele seja chicoteado e depois o soltarei.
17 [Ech nichichajpu maꞌl preexhu u Pilato tu qꞌu tenam chajpaj nimla qꞌii.]
17 [Na Festa da Páscoa, Pilatos tinha o costume de soltar algum preso, a pedido do povo.]
18 Ech aatz qꞌu mam tenam tan, maꞌl chit motx ijeꞌ iviꞌ tal ech tzaꞌ: —¡Paaloj el u vinaj tziꞌ! Utz ¡aꞌ sachajpu u Barrabaas!— Texhtuꞌ.
18 Aí toda a multidão começou a gritar: — Mata esse homem! Solta Barrabás para nós!
19 Aatzich u Barrabaas tziꞌ, atich kuꞌ tu tzeꞌ tiꞌ ilakax txabꞌkin tu tenam utz, tiꞌ yatzꞌoꞌm majte.
19 Barrabás tinha sido preso por causa de uma revolta na cidade e por assassinato.
20 Ech qꞌilal paj unpat qꞌu tenam tu u Pilato. Aꞌich isaꞌ sichajpu u Jesuus.
20 Então Pilatos, querendo soltar Jesus, falou outra vez com a multidão.
21 Pek motx koꞌn paj qꞌaav qꞌeqꞌuni, tal ech tzaꞌ: —¡Aqꞌ jeꞌ vatz kurus! ¡Aqꞌ jeꞌ vatz kurus!— Texhtuꞌ.
21 Mas eles gritavam mais ainda: — Crucifica! Crucifica!
22 Titoxpaj tekuꞌen tal u Pilato te ech tzaꞌ: —¿Kantuꞌ? ¿Kam paav vetiꞌanlaꞌ? Tan yeꞌk maꞌj paav nivil kꞌatza aas sikꞌuloꞌk tiꞌ sakami. Pek sakoꞌnval itzꞌuꞌmaleꞌ, ech sunchajpu.— Texhtuꞌ.
22 E Pilatos disse pela terceira vez: — Mas qual foi o crime dele? Não vejo neste homem nada que faça com que ele mereça a pena de morte. Vou mandar que ele seja chicoteado e depois o soltarei.
23 Aatz qꞌu aanima tan, taꞌxh txumel taqꞌo niqꞌeqꞌuneꞌ. Aꞌ imol qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh nichijaj ijeꞌ vatz kurus. Ech paal chit tetz tu qꞌul iqꞌeqꞌuneꞌ.
23 Porém eles continuaram a gritar bem alto, pedindo que Jesus fosse crucificado; e a gritaria deles venceu.
24 Ech taqꞌ tek tzii u Pilato tiꞌ u Jesuus tan, aꞌ vaꞌl nichijaj qꞌu tenam.
24 Pilatos condenou Jesus à morte, como pediam.
25 Utz ichajpu u preexhu vaꞌl atich kuꞌ tu tzeꞌ tiꞌ ilakax txabꞌkin utz, tiꞌ yatzꞌoꞌm. Tan aꞌ vaꞌl alax ichajpul tu u tenam. Pek taqꞌka u Jesuus tiqꞌabꞌ.
25 E soltou o homem que eles queriam — aquele que havia sido preso por causa de revolta e de assassinato. E entregou Jesus para fazerem com ele o que quisessem.
26 Ech tiqꞌot bꞌen. Utz tiempo chit ikꞌul maꞌl u vinaj tu bꞌey aalich tul jaꞌjtzeꞌ, Xhim ibꞌii, aa Cirene. Ech tijat u kurus taqꞌo. Xamich ok tiꞌ u Jesuus.
26 Então os soldados levaram Jesus. No caminho, eles encontraram um homem chamado Simão, da cidade de Cirene, que vinha do campo. Agarraram Simão e o obrigaram a carregar a cruz, seguindo atrás de Jesus.
27 Mam tenam xamich tiꞌ tuchꞌ ixoj majte. Vaꞌlich toqꞌeꞌ utz, vaꞌl tal tu txumumla chaj yol tiꞌ u Jesuus.
27 Uma grande multidão o seguia. Nela havia algumas mulheres que choravam e se lamentavam por causa dele.
28 Pek aatz u Jesuus tan, ipilqꞌu tibꞌ utz, tal tu qꞌu ixoj ech tzaꞌ: —Ixoj aa Jerusaleen, yeꞌ koꞌxh oqꞌex viꞌ. Pek aꞌ setoqꞌle jeꞌ etibꞌ. Utz aꞌ setoqꞌle qꞌul etitzꞌin.
28 Jesus virou-se para elas e disse:
29 Tan saꞌnalul tiempo tzaꞌl. Utz setal ech tzaꞌ: «Chiꞌbꞌebꞌal tetz qꞌu ixoj qꞌuꞌl yeꞌk titzꞌin nicheeaꞌ, qꞌuꞌl yeꞌk nitxaꞌ nichee kꞌatza utz, yeꞌn chꞌuꞌl ichꞌuꞌ.» Chajex.
29 Porque chegarão os dias em que todos vão dizer: “Felizes as mulheres que nunca tiveram filhos, que nunca deram à luz e que nunca amamentaram!”
30 Utz tu tek u mam tzaꞌl saꞌteketal tu qꞌu muunte ech tzaꞌ: «Kuꞌojex qiꞌ.» Chajex te. Utz setal tu qꞌu peepu: «Mujtajoꞌ.» Chajex te.
30 Chegará o tempo em que todos vão dizer às montanhas: “Caiam em cima de nós!” E dirão também aos montes: “Nos cubram!”
31 Tan oj ech iveet u jikomla vinaj niꞌan qꞌu aanima tziꞌ vaꞌl echaꞌ chaxa tzeꞌ, aꞌ chixh yitꞌ techal iveet qꞌu qelolla chaj aanima saveeti, qꞌuꞌl echaꞌ tzaji tzeꞌ.— Texhtuꞌ.
31 Porque, se isso tudo é feito quando a lenha está verde, o que acontecerá, então, quando ela estiver seca?
32 Antu iqꞌol bꞌen majte kaꞌvaꞌl aa paav. Ela sayatzꞌpu tuchꞌ u Jesuus.
32 Levaram também dois criminosos para serem mortos com Jesus.
33 Ech aatz motx opon tu u lugaar vaꞌl Tatibꞌal Bꞌajil Viꞌ, taqꞌ jeꞌ u Jesuus vatz kurus. Aꞌ imol qꞌu aa paav. Maꞌl tisebꞌal utz, vaꞌt timax.
33 Quando chegaram ao lugar chamado “A Caveira”, ali crucificaram Jesus e junto com ele os dois criminosos, um à sua direita e o outro à sua esquerda.
34 Tal tek u Jesuus ech tzaꞌ: —Tateey, kuya tan, yeꞌ tootzaj kam nimotxiꞌaneꞌ.— Texhtuꞌ.
34 [Então Jesus disse: Em seguida, tirando a sorte com dados, os soldados repartiram entre si as roupas de Jesus.
35 Aatz qꞌu tenam nichmotxisajineꞌ. Utz antu qꞌu qꞌatol tzii nicheesan iqꞌii, tal ech tzaꞌ: —¡Teesa unjot aanima tu tzaꞌl, pek teesa tibꞌ majte qabꞌi, oj nojchit aꞌ u Cristo, viTxaaom u Tioxh!— Texhtuꞌ.
35 O povo ficou ali olhando, e os líderes judeus zombavam de Jesus, dizendo: — Ele salvou os outros. Que salve a si mesmo, se é, de fato, o
36 Aatz qꞌu sol, taqꞌ minaagre te. Utz nichteesa iqꞌii majte.
36 Os soldados também zombavam de Jesus. Chegavam perto dele e lhe ofereciam vinho comum
37 Motx tal te ech tzaꞌ: —¡Oj nojchit axh u tijlenal qꞌu Israeel, eesa jeꞌ iibꞌ sajunal qabꞌi!— Texh te.
37 e diziam: — Se você é o rei dos judeus, salve a você mesmo!
38 Utz tzꞌibꞌamich jeꞌ maꞌl u yol tibꞌa iviꞌ tu yolbꞌal griego, tu yolbꞌal latiin, tuchꞌ tu yolbꞌal hebreo. “Aꞌ U IJLENAL XOꞌL QꞌU ISRAEEL TZAꞌ.” Chia.
38 Na cruz, acima da sua cabeça, estavam escritas as seguintes palavras: “Este é o Rei dos Judeus”.
39 Aatz maꞌl tu qꞌu aa paav, qꞌuꞌl atich jeꞌ vatz kurus, nichteesa iqꞌiiꞌ u Jesuus ech tzaꞌ: —¡Oj axh viTxaaom u Tioxh, eesa jeꞌ iibꞌ vatz u kurus tziꞌ qabꞌi! Utz ¡eesaꞌoꞌ majte!— Texhtuꞌ.
39 Um dos criminosos que estavam crucificados ali insultava Jesus, dizendo: — Você não é o Messias? Então salve a você mesmo e a nós também!
40 Tzaqꞌbꞌu vaꞌt u aa paav. Iyaa bꞌen vimol. Tal ech tzaꞌ: —Yeꞌxh bꞌoj nikojaxoꞌva Tioxh kꞌuxh ant axh atoꞌkꞌaxh tu u choobꞌal paav tzaꞌ.
40 Porém o outro o repreendeu, dizendo: — Você não
41 Aatz oꞌ, nojchit tinujul nikuchooeꞌ kam vaꞌl bꞌanel qaqꞌo. Pek aatz aꞌ tziꞌ tan, yeꞌk maꞌj paav vetiꞌana.— Texh tu vimol.
41 A nossa condenação é justa, e por isso estamos recebendo o castigo que nós merecemos por causa das coisas que fizemos; mas ele não fez nada de mau.
42 Ech ankoꞌxh u aa paav tziꞌ tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Jesuus, luulsaꞌin sakꞌuꞌl aas loꞌokꞌaxh tu vaQꞌesalail.— Texhtuꞌ.
42 Então disse: — Jesus, lembre de mim quando o senhor vier como Rei!
43 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Niꞌxhtekꞌval see, cheel saꞌatinaxh sunkꞌatza tu u techalla atinbꞌal.— Texhtuꞌ.
43 Jesus respondeu:
44 Ech aꞌ chit chaqꞌaannajich qꞌii, ok aqꞌbꞌal tu kajay u vatz amlika txꞌavaꞌ. Anal eli aas iꞌan alas 3 kuꞌqꞌii.
44 Mais ou menos ao meio-dia o sol parou de brilhar, e uma escuridão cobriu toda a terra até as três horas da tarde.
45 Yaꞌ vitxijtxun u qꞌii tziꞌ. Utz tzilmu tuul u liikin bꞌuꞌj tinikꞌa vaꞌl liiumich paal tu u totztioxh.
45 E a cortina do Templo se rasgou pelo meio.
46 Ech qꞌeqꞌun u Jesuus, tal ech tzaꞌ: —¡Tateey, nivaqꞌka u vaanxelal taqꞌabꞌ tzaꞌ!— Texhtuꞌ. Ech taꞌxh veet tala, kami.
46 Aí Jesus gritou bem alto: Depois de dizer isso, ele morreu.
47 Taꞌxh tek til u qꞌesal sol aas kam vaꞌl tal u Jesuus aas ikameꞌ, toksa tek iqꞌii Tioxh. Tal ech tzaꞌ: —¡Nojchit jikomla vinaj u vinaj atziꞌ; yeꞌk ipaav!— Texhtuꞌ.
47 Quando o oficial do exército romano viu o que havia acontecido, deu glória a Deus, dizendo: — De fato, este homem era inocente!
48 Ech aatz u mam tenam opon tiꞌ isajil u kam uchi tziꞌ, motx ilaa taanima tu txumuꞌm. Ech motx qꞌaavkꞌasuꞌl.
48 Todos os que estavam reunidos ali para assistir àquele espetáculo viram o que havia acontecido e voltaram para casa, batendo no peito em sinal de tristeza.
49 Pek aatz kajay qꞌuꞌl tootzajich tibꞌ tuchꞌ u Jesuus, nichisaji kꞌasuꞌl qꞌu kam tzian qꞌuꞌl uchi tziꞌ. Antu qꞌu ixoj qꞌuꞌl aꞌ xeꞌtik ixambꞌu tiꞌ tu Galilea.
49 Todos os amigos de Jesus e as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia ficaram de longe, olhando tudo aquilo.
50 Uncheeꞌ atich maꞌl u vinaj, Xhep ibꞌii. Utz aa Arimateaich tikuenta Judea. Jikom utz, bꞌaꞌnla vinaj. Antu atich tijleꞌm xoꞌl qꞌu qꞌesal qꞌatbꞌal tzii xoꞌl qꞌu Israeel.
50 — ausente —
51 Nichichꞌia u tulebꞌal viQꞌesalail u Tioxh. Utz yitꞌ antu koj tal iyol tiꞌ inukꞌax vikam u Jesuus.
51 — ausente —
52 Ech bꞌen xeꞌ u Pilato, ex ijaj vichiꞌl u Jesuus te aas simujeꞌ.
52 José foi e pediu a Pilatos o corpo de Jesus.
53 Ech ex tiqꞌo kuꞌl vichiꞌl u Jesuus vatz kurus. Ibꞌachoꞌk tu maꞌl u liikin bꞌuꞌj. Utz toksa tu maꞌl u jul vatz sivan bꞌanichnale. Yeꞌsajich tok maꞌj kamnaj tuul.
53 Então tirou o corpo da cruz e o enrolou num lençol de linho. Depois o colocou num túmulo cavado na rocha, que nunca havia sido usado.
54 Aꞌ chit iꞌan tu u qꞌii aas nichiꞌankeꞌl tuch qꞌu aanima tan, ech tekoꞌn qꞌejal u ilanbꞌal qꞌii.
54 Isso foi na sexta-feira, e já estava para começar o sábado.
55 Ech aatz qꞌu ixoj qꞌuꞌl aꞌ xeꞌtik ixambꞌu kꞌasuꞌl tiꞌ u Jesuus tu Galilea, xambꞌu bꞌen tiꞌ u Xhep majte. Utz tila kaniꞌch tatinka vichiꞌl u Jesuus bꞌanax tu u mujbꞌal.
55 As mulheres que haviam seguido Jesus desde a Galileia foram com José e viram o túmulo e como Jesus tinha sido colocado ali.
56 Ech qꞌaavkꞌasuꞌl qꞌu ixoj tziꞌ. Motx ex iꞌan tuch txꞌumqꞌixsabꞌal tuchꞌ tzꞌakabꞌal. Utz motx ilan tu ilanbꞌal qꞌii, kam echaꞌ nital u oꞌtla mantaar.
56 Depois voltaram para casa e prepararam perfumes e óleos para passar no corpo dele. E no sábado elas descansaram, conforme a
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.