Lucas 19
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NVT
1 Uncheeꞌ opon u Jesuus tu Jericoo. Nichtekipaal tuul.
1 Jesus entrou em Jericó e atravessava a cidade.
2 Utz atich maꞌl u vinaj tziꞌ txꞌiiol iqꞌii, qꞌesal jajol jaꞌmel alkavaar; Zaqueo ibꞌii.
2 Havia ali um homem rico chamado Zaqueu, chefe dos cobradores de impostos.
3 Nichiꞌan yaꞌl tilaxeꞌ abꞌil u Jesuus. Pek yeꞌ nichveet tiltu tu u mam tenam. Tan chꞌooich koꞌn itxakeꞌaꞌ.
3 Tentava ver Jesus, mas era baixo demais e não conseguia olhar por cima da multidão.
4 Ech jutzin ibꞌaxabꞌeꞌ. Ex jeꞌoj viꞌ maꞌl u tzeꞌ sicoomoro tiꞌ tilax u Jesuus. Tan aalich ipaal tziꞌ.
4 Por isso, correu adiante e subiu numa figueira-brava, no caminho por onde Jesus passaria.
5 Utz taꞌxh opon u Jesuus tziꞌ, sajin jeꞌ utz, tila. Ech tal te ech tzaꞌ: —Zaqueo, nal akuꞌl. Tan ministeer aꞌ savatkꞌin tzaxeꞌ cheel.— Texh te.
5 Quando Jesus chegou ali, olhou para cima e disse: “Zaqueu, desça depressa! Hoje devo hospedar-me em sua casa”.
6 Ech oojeꞌl chit kuꞌl u Zaqueo. Utz techalich itxuqꞌtxuneꞌ ikꞌul u Jesuus tu tatibꞌal.
6 Sem demora, Zaqueu desceu e, com alegria, recebeu Jesus em sua casa.
7 Pek motx eesal iqꞌii u Jesuus tu qꞌu aanima tiꞌ vaꞌl iꞌana tziꞌ. Nichtal tiꞌ ech tzaꞌ: —Aꞌ savatku xeꞌ maꞌl aa paavla vinaj.— Texhtuꞌ.
7 Ao ver isso, o povo começou a se queixar: “Ele foi se hospedar na casa de um pecador!”.
8 Pek aatz u Zaqueo tan, txakeꞌi utz, tal tu u kuBꞌaal ech tzaꞌ: —Aatz cheel unBꞌaal, nikꞌamil u txꞌiibꞌal unqꞌii savaqꞌ tu qꞌu meꞌbꞌaꞌ. Utz oj abꞌil maꞌj subꞌel vaqꞌo, kaa tanul tek iqꞌaav ichꞌexel sunbꞌaneꞌ.— Texhtuꞌ.
8 Enquanto isso, Zaqueu se levantou e disse: “Senhor, darei metade das minhas riquezas aos pobres. E, se explorei alguém na cobrança de impostos, devolverei quatro vezes mais!”.
9 Tal u Jesuus ech tzaꞌ: —Aatz cheel, ulyu u chitpichil tu paav tu u atibꞌal tzaꞌ. Tan nojla ituꞌxh ixalam Abrahaam u vinaj tziꞌ.
9 Jesus respondeu: “Hoje chegou a salvação a esta casa, pois este homem também é filho de Abraão.
10 Tan aatz u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima, aꞌ ul ichokeꞌ utz, aꞌ ul ichit tu paav qꞌuꞌl maꞌtich itzꞌejxeꞌ.— Texhtuꞌ.
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar os perdidos”.
11 Tuul nichtekinajabꞌ opon tu Jerusaleen utz, nichtabꞌi qꞌu yol qꞌu aanima tziꞌ. Loqꞌ nichmotxtitzꞌa aas kamal yak koꞌxh satoksa viQꞌesalail u Tioxh nichtaleꞌ. Echtzixeꞌt ikꞌam tiꞌ vaꞌt kam u Jesuus tu viyol.
11 A multidão estava atenta ao que Jesus dizia. Então, como ele se aproximava de Jerusalém, contou-lhes uma parábola, pois o povo achava que o reino de Deus começaria de imediato.
12 Tal ech tzaꞌ: —Aatz iꞌan maꞌl u vinaj qꞌesala, bꞌen tzian tu vaꞌt tenam. Ex ikꞌul kꞌasuꞌl tijleꞌm. Utz qꞌaavuꞌl.
12 Disse ele: “Um nobre foi chamado a um país distante para ser coroado rei e depois voltar.
13 Utz aatz yeꞌsajich ibꞌenaꞌ, isikꞌle laval qꞌu taqꞌonom. Utz taqꞌka laval puaj te sijununil, ijaꞌmel 1,000 qꞌii aqꞌon. Utz tal te ech tzaꞌ: «Aqꞌoninojex tiꞌ u puaj tzaꞌ. Anal layaꞌex aas laqꞌaavuꞌlin.» Texh te.
13 Antes de partir, reuniu dez de seus servos e deu a cada um deles dez moedas de prata, dizendo: ‘Invistam esse dinheiro enquanto eu estiver fora’.
14 Pek aatz qꞌu aanima, qꞌuꞌl saꞌatin jaqꞌ imantaar, yeꞌt koꞌn motx isaꞌa u qꞌesala. Utz ichaj bꞌen ichaj xeꞌ u qꞌesala vaꞌl siꞌchaqꞌon tijleꞌm. Ex tal te ech tzaꞌ: «¡Yeꞌ kusaꞌ siꞌan qꞌesalail u vinaj tu kuxoꞌl tziꞌ!» Texhtuꞌ.
14 Seu povo, porém, o odiava, e enviou uma delegação atrás dele para dizer: ‘Não queremos que ele seja nosso rei’.
15 Pek kꞌuxh echi, ikꞌul u tijleꞌm. Utz aatz qꞌaavuꞌl, tal isikꞌlel opon qꞌu taqꞌonom siatz qꞌuꞌl maꞌtich taqꞌtu puaj te. Ech satileꞌ jankꞌal vetiꞌan kanaal tiꞌ sijununil.
15 “Depois de ser coroado, ele voltou e chamou os servos aos quais tinha confiado o dinheiro, pois queria saber quanto haviam lucrado.
16 Ech ul u bꞌaxa utz, tal te ech tzaꞌ: «Unbꞌaal, aatz u puaj vetaaqꞌka ve, vettalal lavate.» Texh te.
16 O primeiro servo informou: ‘Senhor, investi seu dinheiro, e ele rendeu dez vezes a quantia recebida.
17 Tal tek u qꞌesala te ech tzaꞌ: «Aꞌtzii bꞌaꞌnla aqꞌonom. Tiira jikom vetaꞌana kꞌuxh bꞌiil koꞌxhtuꞌ. Ech aatz cheel, saꞌatin iijleꞌm viꞌ laval tenam.» Texh te.
17 “‘Muito bem!’, disse o rei. ‘Você é um bom servo. Foi fiel no pouco que lhe confiei e, como recompensa, governará dez cidades.’
18 Ul vikaꞌbꞌ. Tal te ech tzaꞌ: «Unbꞌaal, aatz u puaj vetaaqꞌka ve, vettalal oꞌvaꞌte.» Chia.
18 “O servo seguinte informou: ‘Senhor, investi seu dinheiro, e ele rendeu cinco vezes a quantia recebida’.
19 Echat koꞌxh tal te ech tzaꞌ: «Ant axh majte, saꞌan qꞌesalail viꞌ oꞌvaꞌl tenam.» Texh te.
19 “‘Muito bem!’, disse o rei. ‘Você governará cinco cidades.’
20 Pek ul vaꞌte utz, tal ech tzaꞌ: «Unbꞌaal, atil vapuaj tzuta vaꞌl vetaaqꞌka ve. Kolel koꞌn vaqꞌo tu maꞌl suꞌt.
20 “O terceiro servo, porém, trouxe de volta apenas a quantia recebida e disse: ‘Senhor, escondi seu dinheiro para mantê-lo seguro.
21 Vetunxoꞌvaꞌaxh. Tan vootzajle aas axh maꞌl vinaj yeꞌ chit kam chajpeꞌl saaqꞌo. Aal niiqꞌo qꞌu kam kꞌuxh yitꞌ eetz koj. Utz nachok iatz qꞌu chikobꞌeꞌm kꞌuxh yitꞌ axh koj nichikon.» Texh te.
21 Tive medo, pois o senhor é um homem severo. Toma o que não lhe pertence e colhe o que não plantou’.
22 Uncheeꞌ tal tek u qꞌesala te ech tzaꞌ: «¡Yeꞌxtxojla aqꞌonom! Vatziꞌ nixochonjeꞌaxh. Oj ootzajle aas in maꞌl vinaj yeꞌ chit kam chajpeꞌl vaqꞌo. Aal niviqꞌo vaꞌl yitꞌ vetz koj. Utz nunchok iatz u chikobꞌeꞌm vaꞌl yitꞌ in koj nichikon.
22 “‘Servo mau!’, exclamou o senhor. ‘Suas próprias palavras o condenam. Se você sabia que sou homem severo, que tomo o que não me pertence e colho o que não plantei,
23 ¿Kantuꞌ uncheeꞌ, yeꞌn aaqꞌ vunpuaj tu kꞌam? Ech aꞌ tek imol tal sunkꞌul koj aas suꞌulin.» Texh te.
23 por que não depositou meu dinheiro? Pelo menos eu teria recebido os juros.’
24 Ech tal u qꞌesala tu qꞌu aanima qꞌuꞌl atich opon ech tzaꞌ: «Maataj el u puaj te tziꞌ. Utz aqꞌtaj tu vaꞌl laval ipuaj atile.» Texhtuꞌ.
24 “Então, voltando-se para os outros que estavam ali perto, o rei ordenou: ‘Tomem o dinheiro deste servo e deem ao que tem dez moedas.
25 Pek aatz qꞌu aanima tan, motx tal te ech tzaꞌ: «¡Kubꞌaal, atil nal laval ipuaj atziꞌ!» Texhtuꞌ.
25 “‘Mas senhor!’, disseram eles. ‘Ele já tem dez!’
26 Tal u qꞌesala ech tzaꞌ: «Nival sete aas kꞌuxh atil nal tetz maꞌl u aanima, aal saꞌaqꞌax tereꞌn tetz. Pek aatz vaꞌl yeꞌk tetz, aal samaaleꞌl te jankꞌal vaꞌl atil tzixeꞌ.
26 “Então o rei respondeu: ‘Sim, ao que tem, mais lhe será dado; mas do que nada tem, até o que tem lhe será tomado.
27 Pek aatz qꞌul unkoontra qꞌuꞌl yeꞌt isaꞌ vunqꞌesalail, iqꞌotaj ul sunvatz tzaꞌ. Utz sunvatz seyatzꞌeꞌ.» Chia.— Texh u Jesuus.
27 E, quanto a esses meus inimigos que não queriam que eu fosse seu rei, tragam-nos aqui e executem-nos na minha presença’”.
28 Aatz veet taltu u kam u Jesuus tziꞌ, bꞌaxabꞌ vatz qꞌu aanima aal ibꞌen tu Jerusaleen.
28 Depois de contar essa história, Jesus prosseguiu rumo a Jerusalém.
29 Utz aatz opon viꞌ u muunte Olivo kꞌatz qꞌu tenam Betfagee tuchꞌ Betaania, ichaj bꞌen kaꞌvaꞌl qꞌul ichusulibꞌ.
29 Quando chegou a Betfagé e Betânia, próximo ao monte das Oliveiras, enviou dois de seus discípulos.
30 Tal te ech tzaꞌ: —Bꞌenojex tu u tal tenam sukuvatz bꞌen tzuta. Utz taꞌxh loꞌoponex tuul, setil maꞌl u chelem bꞌuuro qitzel. Yeꞌsaj ijeꞌ maꞌj aanima tiꞌ. Ech chittaj utz, iqꞌotaj kꞌasuꞌl.
30 “Vão àquele povoado adiante”, disse ele. “Assim que entrarem, verão amarrado ali um jumentinho no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no para cá.
31 Utz oj abꞌil maꞌj laꞌalon: «¿Kantuꞌ nechiteꞌ?» Chaj. Letal te ech tzaꞌ: «Tan nisavsa u kuBꞌaal.» Chajex.— Texhtuꞌ.
31 Se alguém perguntar: ‘Por que estão soltando o jumentinho?’, respondam apenas: ‘O Senhor precisa dele’.”
32 Ech bꞌen qꞌuꞌl chajaxi utz, til u bꞌuuro kam chit echaꞌ vaꞌl tal u Jesuus te.
32 Eles foram e encontraram o jumentinho, exatamente como Jesus tinha dito.
33 Utz tuul nichmotxichiteꞌ, alax te tu qꞌul ibꞌaal ech tzaꞌ: —¿Kantuꞌ nechit u bꞌuuro tziꞌ?— Texhtuꞌ.
33 E, enquanto o desamarravam, seus donos perguntaram: “Por que estão soltando o jumentinho?”.
34 Motx tal ech tzaꞌ: —Tan u kuBꞌaal nisavsan.— Texhtuꞌ.
34 Os discípulos responderam: “O Senhor precisa dele”.
35 Ech tiqꞌo ul vatz u Jesuus. Taqꞌ jeꞌ qꞌul ikaapa tiꞌ. Utz motx taqꞌ jeꞌ u Jesuus tiꞌ.
35 Então trouxeram o jumentinho e lançaram seus mantos sobre o animal, para que Jesus montasse nele.
36 Tuul nichixaan u Jesuus tiꞌ u bꞌuuro, nichmotxiliiu kuꞌ qꞌul ikaapa qꞌu aanima tibꞌey.
36 À medida que Jesus ia passando, as multidões espalhavam seus mantos ao longo do caminho diante dele.
37 Utz aatz nichinajabꞌ opon tu u kuꞌnaj, vatz u muunte Olivo, kajay qꞌu niman tetz xamich tiꞌ. Vaꞌl motx iqꞌeqꞌuneꞌ, techal motx itxuqꞌtxuneꞌ. Nichtoksa iqꞌii u Tioxh tiꞌ kajay qꞌu mamala chaj txaichil qꞌuꞌl maꞌt tiltaꞌ.
37 Quando ele chegou próximo à descida do monte das Oliveiras, seus seguidores começaram a gritar e a cantar enquanto o acompanhavam, louvando a Deus por todos os milagres maravilhosos que tinham visto.
38 Nichtal ech tzaꞌ: —¡Techal u ijlenal vaꞌl tibꞌii u kuBꞌaals Amlika vetꞌulka! Tan ¡satoksa ibꞌaꞌn qꞌu aanima tuchꞌ u Tioxh tu Amlika! ¡Techal u Tioxh tu Amlika!— Texhtuꞌ.
38 “Bendito é o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas maiores alturas!”.
39 Ech aatz unjolol qꞌu fariseo qꞌuꞌl atich xoꞌl tenam, tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Chusul, yaꞌsa iqetun qꞌul achusulibꞌ tziꞌ.— Texhtuꞌ.
39 Alguns dos fariseus que estavam entre a multidão disseram: “Mestre, repreenda seus seguidores por dizerem estas coisas!”.
40 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Nival sete, oj sayaꞌ iqetun qꞌu aanima tziꞌ, aꞌ tek saqetun qꞌu sivan tziꞌ.— Texhtuꞌ.
40 Ele, porém, respondeu: “Se eles se calarem, as próprias pedras clamarão!”.
41 Aatz tek opon najaꞌch u Jerusaleen, isaji bꞌen utz; oqꞌ tiꞌ.
41 Quando Jesus se aproximou de Jerusalém e viu a cidade, começou a chorar.
42 Tal ech tzaꞌ: —Bꞌaꞌn atziꞌ maꞌkojetootzaji kaniꞌch tok ebꞌaꞌn tuchꞌ u Tioxh. Tan aꞌ u tiempo tzaꞌ; pek mujel sevatz cheel.
42 “Como eu gostaria que hoje você compreendesse o caminho para a paz!”, disse ele. “Agora, porém, isso está oculto a seus olhos.
43 Tan saꞌnalul tiempo aas sisuti etiꞌ qꞌul ekoontra. Sichok jeꞌabꞌalop tiꞌ vitzꞌachil u tenam. Sipeꞌi etiꞌ. Utz til chaj koꞌxh siꞌanvu sete.
43 Chegará o tempo em que seus inimigos construirão rampas para atacar seus muros e a rodearão e apertarão o cerco por todos os lados.
44 Sibꞌaj kuꞌ vetenam. Utz sanilpu vitzꞌachil. Yeꞌk vaꞌtoj sivan saꞌkojkaa tibꞌa imol. Ech siyatzꞌex tuchꞌ enitxaꞌa tan, yeꞌn paal etxumbꞌal tuul aas ex vetꞌuliqꞌilaꞌex viTxaaom u Tioxh.— Texhtuꞌ.
44 Esmagarão você e seus filhos e não deixarão pedra sobre pedra, pois você não reconheceu que Deus a visitou.”
45 Ech opon u Jesuus tu viqꞌanalil u totztioxh. Utz xeꞌt tojcha eluꞌl kajay qꞌuꞌl nichikꞌayin tziꞌ.
45 Então Jesus entrou no templo e começou a expulsar os que ali vendiam,
46 Tal ech tzaꞌ: —¡Tzꞌibꞌamalka tu u Yolbꞌal Tioxh: «Qꞌilabꞌ sikꞌlebꞌ Tioxh viqꞌanalil u totztioxh!» Chia. Pek aatz ex, ¡vetetaqꞌlu bꞌen tatibꞌal elqꞌom!— Texhtuꞌ.
46 dizendo: “As Escrituras declaram: ‘Meu templo será casa de oração’, mas vocês o transformaram num esconderijo de ladrões!”.
47 Utz jun qꞌii nichichusun tu viqꞌanalil u totztioxh. Pek aatz qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh, nichikꞌaj tiꞌ siyatzꞌeꞌ. Antu qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar tuchꞌ qꞌu qꞌesal tenam.
47 Jesus ensinava todos os dias no templo, mas os principais sacerdotes, os mestres da lei e outros líderes do povo planejavam matá-lo.
48 Pek yeꞌ nichichee sikꞌuꞌl kaniꞌch iveet siꞌaneꞌ tan, kajay aanima bꞌennajich ikꞌuꞌl tiꞌ tabꞌil vichusbꞌal.
48 Contudo, não conseguiam pensar num modo de fazê-lo, pois o povo ouvia atentamente tudo que ele dizia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.