Lucas 16
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs VC
1 Tal paj u Jesuus tu qꞌul ichusulibꞌ ech tzaꞌ: —Atich maꞌl u vinaj txꞌiiol iqꞌii. Utz atich maꞌl qꞌesal taqꞌonom, ilol tetz imeꞌbꞌiꞌl. Pek xochax u qꞌesal taqꞌonom te. Tan nichibꞌucheꞌl qꞌul imeꞌbꞌiꞌl.
1 Jesus disse também a seus discípulos: Havia um homem rico que tinha um administrador. Este lhe foi denunciado de ter dissipado os seus bens.
2 Ech aatz u txꞌiiol iqꞌii, isikꞌle u qꞌesal taqꞌonom siatz. Utz tal te ech tzaꞌ: «¿Kam tok vaꞌl nivabꞌi saiꞌ tziꞌ? Pek motxoj aal ve til nimotxaaqꞌvu bꞌen qꞌu vetz. Tan yeꞌkan siꞌaneꞌ aas axh tereꞌn sailon vunmeꞌbꞌiꞌl.» Chu te.
2 Ele chamou o administrador e lhe disse: Que é que ouço dizer de ti? Presta contas da tua administração, pois já não poderás administrar meus bens.
3 Uncheeꞌ aatz u ilol meꞌbꞌiꞌl tziꞌ, tal tu taanima ech tzaꞌ: «¿Kam sunbꞌaneꞌ? Tan saelin tu u vijleꞌm. Utz yeꞌk unyakꞌil oj aꞌ tek sunkꞌot txꞌavaꞌ. Utz sachꞌixvin oj sunjoy vetz.
3 O administrador refletiu então consigo: Que farei, visto que meu patrão me tira o emprego? Lavrar a terra? Não o posso. Mendigar? Tenho vergonha.
4 Pek ¡vetunnachlaꞌ kam sunbꞌaneꞌ! ech sikꞌulin qꞌu aanima tu tatibꞌal aas leꞌelin tu u vijleꞌm.» Chia.
4 Já sei o que fazer, para que haja quem me receba em sua casa, quando eu for despedido do emprego.
5 Ech isikꞌle ul qꞌu aanima qꞌuꞌl atich itxꞌoj xeꞌ u bꞌaal taqꞌon. Utz tal tu vibꞌaxa ech tzaꞌ: «¿Jatvaꞌl atxꞌoj xeꞌ u bꞌaal vaqꞌon?» Chu te.
5 Chamou, pois, separadamente a cada um dos devedores de seu patrão e perguntou ao primeiro: Quanto deves a meu patrão?
6 Tal u vinaj ech tzaꞌ: «Maꞌl 440 galoon aseite.» Chia.
6 Ele respondeu: Cem medidas de azeite. Disse-lhe: Toma a tua conta, senta-te depressa e escreve: cinqüenta.
7 Xamtel pajeꞌ, tal tu vaꞌt ech tzaꞌ: «¿Aatz axh, jatvaꞌl atxꞌoj?» Chu te.
7 Depois perguntou ao outro: Tu, quanto deves? Respondeu: Cem medidas de trigo. Disse-lhe o administrador: Toma os teus papéis e escreve: oitenta.
8 Uncheeꞌ aatz u bꞌaal aqꞌon tan, til tekuꞌen aas telabꞌal iveet u kam iꞌan u subꞌulla ilol imeꞌbꞌiꞌl tziꞌ.
8 E o proprietário admirou a astúcia do administrador, porque os filhos deste mundo são mais prudentes do que os filhos da luz no trato com seus semelhantes.
9 Echtzixeꞌt nival sete, txakunsataj qꞌu txꞌiibꞌal qꞌii qꞌuꞌl tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ tiꞌ qꞌu kam tetz u Tioxh. Ech sataqꞌ etatibꞌal u Tioxh tu bꞌenqꞌii bꞌensaj taqꞌo. Tan aatz lakamex, kam tereꞌn koj satxakunku qꞌu txꞌiibꞌal qꞌii.
9 Eu vos digo: fazei-vos amigos com a riqueza injusta, para que, no dia em que ela vos faltar, eles vos recebam nos tabernáculos eternos.
10 Abꞌil vaꞌl inujul niꞌan qꞌu kam, kꞌuxh bꞌiil koꞌxhtuꞌ, inujul siꞌan qꞌu kam majte qꞌuꞌl sibꞌal. Utz abꞌil vaꞌl yitꞌ inujul koj niꞌan qꞌu kam qꞌuꞌl bꞌiil koꞌxhtuꞌ, yitꞌ inujul koj siꞌan tiꞌ sibꞌal kam majte.
10 Aquele que é fiel nas coisas pequenas será também fiel nas coisas grandes. E quem é injusto nas coisas pequenas, sê-lo-á também nas grandes.
11 Echtzixeꞌt oj yitꞌ inujul koj ibꞌanbꞌel qꞌu yeꞌxtxojla txꞌiibꞌal qꞌii nebꞌan tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ, ¿abꞌil sakꞌujeꞌ ikꞌuꞌl setiꞌ tiꞌ qꞌu nojla bꞌaꞌnla txꞌiibꞌal qꞌii tu Amlika?
11 Se, pois, não tiverdes sido fiéis nas riquezas injustas, quem vos confiará as verdadeiras?
12 Utz oj yitꞌ jikom koj nebꞌan tiꞌ qꞌu kam aqꞌelka tzexeꞌ, oj tzik sataqꞌ sete u Tioxh qꞌu kam taabꞌaꞌbꞌen, ¿abꞌil tek saꞌaqꞌon etetz?
12 E se não fostes fiéis no alheio, quem vos dará o que é vosso?
13 Echaꞌ maꞌj aqꞌonom, saꞌkojiꞌaneꞌ aas kaꞌvaꞌl bꞌaal taqꞌon siꞌaneꞌ. Tan maꞌl yeꞌk itxaꞌk te siꞌaneꞌ atziꞌ. Utz vaꞌt tiira tii tiꞌ siꞌaneꞌ. Satoksa iqꞌii maꞌl atziꞌ. Utz sateesa iqꞌii vaꞌte. Echat ex majte. Saꞌkojiꞌaneꞌ senima kaꞌvaꞌl etioxh. Ayaꞌ u nojla Tioxh tuchꞌ u txꞌiibꞌal qꞌii.— Texh u Jesuus.
13 Nenhum servo pode servir a dois senhores: ou há de odiar a um e amar o outro, ou há de aderir a um e desprezar o outro. Não podeis servir a Deus e ao dinheiro.
14 Utz nichtabꞌi kajay qꞌu kam qꞌu fariseo tziꞌ. Ech nichkoꞌnibꞌanbꞌe u Jesuus tan, yeꞌk chit inooebꞌal tiꞌ puaj.
14 Ora, ouviam tudo isto os fariseus, que eram avarentos, e zombavam dele.
15 Uncheeꞌ tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Ex qꞌuꞌl nikoꞌxhmotxetaqꞌ bꞌen etibꞌs bꞌaꞌn vatz aanima. Pek u Tioxh ootzajin tetz qꞌul etaanima. Tan aatz qꞌu kam qꞌuꞌl techal chit tilon vatz aanima, tzuꞌkin vatz u Tioxh.
15 Jesus disse-lhes: Vós procurais parecer justos aos olhos dos homens, mas Deus vos conhece os corações; pois o que é elevado aos olhos dos homens é abominável aos olhos de Deus.
16 Aatz u oꞌtla mantaar tuchꞌ qꞌu yol tzꞌibꞌamalka tu qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh, taꞌn yaꞌkka tikuenta u Xhan. Utz ayaꞌxchen xeꞌt talax u bꞌaꞌnla chusbꞌal tetz viQꞌesalail u Tioxh tikuenta u Xhan. Utz sibꞌal aa paavla aanima niꞌan yaꞌl okchil tiꞌ.
16 A lei e os profetas duraram até João. Desde então é anunciado o Reino de Deus, e cada um faz violência para aí entrar.
17 Aatz vimantaar u Tioxh, kꞌuxh tiira chꞌoo texh tabꞌileꞌ, jatu koj sayaꞌ itzojpeꞌ. Aal sapaal u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ.
17 Mais facilmente, porém, passará o céu e a terra do que se perderá uma só letra da lei.
18 Abꞌil vaꞌl sakoꞌxhtaqꞌan tojchat tixoj utz, sichok vaꞌt tixoj, eesaibꞌ tu bꞌey niꞌan tuchꞌ vaꞌt u ixoj tziꞌ. Utz abꞌil u vinaj siꞌiqꞌon u ixoj vaꞌl jatxel tibꞌ tziꞌ, eesaibꞌ paj tu bꞌey niꞌan tuchꞌ.— Texh u Jesuus.
18 Todo o que abandonar sua mulher e casar com outra, comete adultério; e quem se casar com a mulher rejeitada, comete adultério também.
19 Tal paj u Jesuus ech tzaꞌ: —Atich maꞌl u vinaj txꞌiiol iqꞌii, bꞌaꞌnla chit kajko qꞌej oksaꞌm nichtoksa, tuchꞌ bꞌaꞌnla lino bꞌuꞌj. Utz jun chit qꞌii nichiꞌan techalla nimla qꞌii.
19 Havia um homem rico que se vestia de púrpura e linho finíssimo, e que todos os dias se banqueteava e se regalava.
20 Atich vaꞌt u vinaj majte, nichkoꞌxhijoy tetz. Laazaro ibꞌii. Kaanaich bꞌoj toy tiꞌ. Nichtatin vatz jubꞌal xeꞌ u txꞌiiol iqꞌii tziꞌ.
20 Havia também um mendigo, por nome Lázaro, todo coberto de chagas, que estava deitado à porta do rico.
21 Utz nichtachva techbꞌul qꞌu juyaj echbꞌubꞌal qꞌuꞌl nichichajpu kuꞌl viꞌ vimeexha u txꞌiiol iqꞌii tziꞌ. Utz nichtopon qꞌu txꞌiꞌ majte, nichileqꞌu vitoy.
21 Ele avidamente desejava matar a fome com as migalhas que caíam da mesa do rico... Até os cães iam lamber-lhe as chagas.
22 Pek aatz iꞌana, kam u meꞌbꞌaꞌ tziꞌ. Utz iqꞌol bꞌen u taanxelal tu qꞌu aanjel. Utz ex taqꞌ kꞌatz u Abrahaam. Utz kam u txꞌiiol iqꞌii majte tziꞌ. Utz mujaxi.
22 Ora, aconteceu morrer o mendigo e ser levado pelos anjos ao seio de Abraão. Morreu também o rico e foi sepultado.
23 Loqꞌ tu choobꞌal paav bꞌenka. Ech tuul txumbꞌal tatin tu mam kꞌaxkꞌo, sajin kꞌasuꞌl. Utz til u Abrahaam tzian; atoꞌk u Laazaro txala.
23 E estando ele nos tormentos do inferno, levantou os olhos e viu, ao longe, Abraão e Lázaro no seu seio.
24 Qꞌeqꞌun kꞌasuꞌl utz, tala: «¡Tateey Abrahaam, bꞌan bꞌaꞌnil! ¡Txum unvatz! Chaj u Laazaro tziꞌ. Seꞌntakꞌsa u viꞌ iqꞌabꞌ tu chiꞌul aꞌ, ech suꞌlilotzꞌixsa u viꞌ vaqꞌ. ¡Tan techal bꞌoj vulebꞌel tu u xamal tzaꞌ!» Chia.
24 Gritou, então: - Pai Abraão, compadece-te de mim e manda Lázaro que molhe em água a ponta de seu dedo, a fim de me refrescar a língua, pois sou cruelmente atormentado nestas chamas.
25 Pek tal u Abrahaam te ech tzaꞌ: «Kꞌaol, ulsa sakꞌuꞌl aas tu bꞌaꞌnil paalkꞌaxh, aꞌ chit atichꞌaxh tu u vatz aqꞌii asaj tu u vatz amlika txꞌavaꞌ. Pek aatz u Laazaro, tu tzaꞌl paalka. Pek atil tek tu bꞌaꞌnil cheel. Utz aatz axh, atilaxh tu mam kꞌaxkꞌo.
25 Abraão, porém, replicou: - Filho, lembra-te de que recebeste teus bens em vida, mas Lázaro, males; por isso ele agora aqui é consolado, mas tu estás em tormento.
26 Utz kꞌuxh abꞌil koj satachva elchil bꞌen tzaꞌ, soꞌopon tzexeꞌ, saꞌkojveeti. Tan atil maꞌl u mam jankin tu kuxoꞌl. Utz abꞌil koj saveeti kꞌasuꞌl tzexeꞌ tziꞌ utz, suꞌul tzaꞌ majte.» Chia.
26 Além de tudo, há entre nós e vós um grande abismo, de maneira que, os que querem passar daqui para vós, não o podem, nem os de lá passar para cá.
27 Ech tal paj u txꞌiiol iqꞌii ech tzaꞌ: «Nunjaj see uncheeꞌ, tateey Abrahaam aas sachaj bꞌen tu atibꞌal xeꞌ qꞌul untxutx unbꞌaal.
27 O rico disse: - Rogo-te então, pai, que mandes Lázaro à casa de meu pai, pois tenho cinco irmãos,
28 Tan atil oꞌvaꞌl untzaꞌqꞌ. Pek seꞌnalaxoj vinujul te. Ech yeꞌk saul tu u choobꞌal paav tzaꞌ.» Chu te.
28 para lhes testemunhar, que não aconteça virem também eles parar neste lugar de tormentos.
29 Tal u Abrahaam te ech tzaꞌ: «Tootzaj tek vaꞌl talka u Moisees tuchꞌ qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh, aꞌ samotxtabꞌi.» Chia.
29 Abraão respondeu: - Eles lá têm Moisés e os profetas; ouçam-nos!
30 Tal paj chit u txꞌiiol iqꞌii ech tzaꞌ: «Yeꞌka tateey Abrahaam, saꞌxhmotxikꞌaxa qꞌul ipaav atziꞌ oj aꞌ seꞌen tzixeꞌ maꞌj qꞌu aanima kamnaj tekuꞌen.» Chu te.
30 O rico replicou: - Não, pai Abraão; mas se for a eles algum dos mortos, arrepender-se-ão.
31 Pek aatz u Abrahaam tan, tal te ech tzaꞌ: «Oj yitꞌ saꞌkojinima u Yolbꞌal Tioxh alel tu u Moisees tuchꞌ qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh, ¿aꞌ chixh sinima maꞌj aanima salakpu xoꞌl qꞌu kamnaj seꞌntal te?» Chu u Abrahaam te.— Texh u Jesuus.
31 Abraão respondeu-lhe: - Se não ouvirem a Moisés e aos profetas, tampouco se deixarão convencer, ainda que ressuscite algum dos mortos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.