Lucas 15

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Uncheeꞌ nichixaan opon sibꞌal qꞌu jajol jaꞌmel alkavaar tuchꞌ qꞌu aa paav kꞌatz u Jesuus tiꞌ tabꞌileꞌ.
1 Aproximavam-se de Jesus os publicanos e os pecadores para ouvi-lo.
2 Pek aatz qꞌu fariseo tuchꞌ qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar tan, teesa koꞌn iqꞌii u Jesuus sivatzaj. Motx tal ech tzaꞌ: —Nikꞌul aa paav vaꞌl tziꞌ utz, nitxꞌaꞌn tuchꞌ.— Texhtuꞌ.
2 Os fariseus e os escribas murmuravam: Este homem recebe e come com pessoas de má vida!
3 Ech aatz u Jesuus tan, ikꞌam tiꞌ maꞌl kam tiꞌ talax maꞌl u yol ech tzaꞌ:
3 Então lhes propôs a seguinte parábola:
4 —Yeꞌ koj sebꞌaneꞌ echaꞌ maꞌl u vinaj atil maꞌl 100 ikarneꞌl. Pek satzꞌejxu maꞌl te. ¿Tzꞌoj tzik yeꞌ sataqꞌka u 99 karneꞌl utz, seꞌnichok vaꞌl tzꞌejxia, ichabꞌanale?
4 Quem de vós que, tendo cem ovelhas e perdendo uma delas, não deixa as noventa e nove no deserto e vai em busca da que se perdeu, até encontrá-la?
5 Utz taꞌxh sichabꞌa, saꞌxhtxuqꞌtxun tiꞌ. Sataqꞌ jeꞌ viꞌ ichelebꞌ, satiqꞌo kꞌasuꞌl.
5 E depois de encontrá-la, a põe nos ombros, cheio de júbilo,
6 Utz aatz soꞌopon tu tatibꞌal, simol qꞌu tamiigo tuchꞌ qꞌu tetz tzꞌalol. Satal te ech tzaꞌ: «Txuqꞌtxunojex sunkꞌatza tan, vetunchabꞌal vunkarneꞌl vaꞌl maꞌtich itzꞌejxeꞌ.» Chaj.
6 e, voltando para casa, reúne os amigos e vizinhos, dizendo-lhes: Regozijai-vos comigo, achei a minha ovelha que se havia perdido.
7 Ech nival sete. Kaana chiꞌbꞌichil atil tu Amlika majte aas nikꞌaxa vipaav maꞌl aa paav, vatz 99 aanima aas yeꞌxhkam nisavsa sikꞌaxa ipaav tan, jikom ninacheꞌ.
7 Digo-vos que assim haverá maior júbilo no céu por um só pecador que fizer penitência do que por noventa e nove justos que não necessitam de arrependimento.
8 Ech pajeꞌ maꞌj ixoj aas atil laval isaj chꞌichꞌ puaj. Pek sitzꞌej maꞌj. ¿Tzꞌoj tzik yeꞌ sichokeꞌ? Sataqꞌ jeꞌ itxijtxubꞌal atziꞌ utz, sateesa chꞌis tiꞌ. Bꞌoono ichokax siꞌaneꞌ, ichabꞌanale.
8 Ou qual é a mulher que, tendo dez dracmas e perdendo uma delas, não acende a lâmpada, varre a casa e a busca diligentemente, até encontrá-la?
9 Utz aatz sichabꞌa, simol kajay qꞌu tamiigo utz, tuchꞌ qꞌu tetz tzꞌalol. Satal te ech tzaꞌ: «¡Txuqꞌtxunojex sunkꞌatza! tan, vetunchabꞌal vunpuaj vaꞌl maꞌtich untzꞌejtaꞌ.» Chaj.
9 E tendo-a encontrado, reúne as amigas e vizinhas, dizendo: Regozijai-vos comigo, achei a dracma que tinha perdido.
10 Ech nival sete aas echat qꞌul iaanjel u Tioxh tu Amlika majte, saꞌxhmotxtxuqꞌtxun tiꞌ aas sikꞌaxa ipaav maꞌl aa paav.— Texh u Jesuus.
10 Digo-vos que haverá júbilo entre os anjos de Deus por um só pecador que se arrependa.
11 Tal paj u Jesuus ech tzaꞌ: —Aatz maꞌl u vinaj, atich kaꞌvaꞌl ikꞌaol.
11 Disse também: Um homem tinha dois filhos.
12 Utz aatz u chꞌooala, tal tu vitat ech tzaꞌ: «Tat, aqꞌ tek vunmeꞌbꞌiꞌl vaꞌl saaqꞌeꞌ.» Texhtuꞌ.
12 O mais moço disse a seu pai: Meu pai, dá-me a parte da herança que me toca. O pai então repartiu entre eles os haveres.
13 Utz yeꞌxh koꞌxh jatvaꞌl qꞌii tuul, imol kajay qꞌu tetz u chꞌooal kꞌaol utz, bꞌen tzian tu vaꞌt tenam xaannaj el. Ech latziꞌ ibꞌuchvu vipuaj. Tiira teesa jeꞌ tatin tu bꞌey.
13 Poucos dias depois, ajuntando tudo o que lhe pertencia, partiu o filho mais moço para um país muito distante, e lá dissipou a sua fortuna, vivendo dissolutamente.
14 Utz aatz tek maꞌtich imotx vipuaj kajayil, tiempo ul maꞌl mam vaꞌy tu u tenam vaꞌl atichka. Ech xeꞌt tek iyaꞌta tetz.
14 Depois de ter esbanjado tudo, sobreveio àquela região uma grande fome e ele começou a passar penúria.
15 Ech tek ex okoj kꞌatz maꞌl u vinaj aa tenam nal tziꞌ. Utz ichaj bꞌen titxꞌavaꞌ tiꞌ en ixeel bꞌoch.
15 Foi pôr-se ao serviço de um dos habitantes daquela região, que o mandou para os seus campos guardar os porcos.
16 Ech tu tek u vaꞌy, nichtachva satechbꞌu tetz qꞌu vatz tzeꞌ qꞌuꞌl nichtechbꞌu qꞌu bꞌoch. Pek abꞌil koj nichaqꞌon tetz.
16 Desejava ele fartar-se das vagens que os porcos comiam, mas ninguém lhas dava.
17 Ech tek itxakbꞌaꞌt itxumbꞌal utz, tal ech tzaꞌ: «Jatvaꞌl koꞌn aqꞌonom atil tu atibꞌal xeꞌ vuntat. Utz tzꞌanlel koꞌxh techbꞌubꞌal. Aal nichanan tereꞌn. Pek aatz in utz, toj tek kamojin tu vaꞌy.
17 Entrou então em si e refletiu: Quantos empregados há na casa de meu pai que têm pão em abundância... e eu, aqui, estou a morrer de fome!
18 Pek sabꞌenin; saqꞌaavoponin xeꞌ vuntat. Utz saval te: Tat paavinyin vatz u Tioxh tu Amlika tziꞌ utz, saatz majte.
18 Levantar-me-ei e irei a meu pai, e dir-lhe-ei: Meu pai, pequei contra o céu e contra ti;
19 Yeꞌkan sikꞌuloꞌk viꞌ aas in tereꞌn akꞌaol saꞌalchi. Pek aqꞌtexhbꞌenins echaꞌ maꞌj qꞌul aaqꞌonom tziꞌ. Chajin te.» Texhtuꞌ.
19 já não sou digno de ser chamado teu filho. Trata-me como a um dos teus empregados.
20 Ech ikꞌasuꞌl. Bꞌen xeꞌ vitat. Pek aatz atileꞌnich tuleꞌ, ilax bꞌen tu vitat. Ech itxumt iatz. Tꞌaspu ibꞌenaꞌ. Ex iqꞌalu utz, itzꞌutzꞌa.
20 Levantou-se, pois, e foi ter com seu pai. Estava ainda longe, quando seu pai o viu e, movido de compaixão, correu-lhe ao encontro, lançou-se-lhe ao pescoço e o beijou.
21 Utz tal vikꞌaol te ech tzaꞌ: «Tat, paavinyin vatz u Tioxh tu Amlika tziꞌ utz, saatz majte. Yeꞌkan nikꞌuloꞌk viꞌ aas in tereꞌn akꞌaol saꞌalchi.» Texh te.
21 O filho lhe disse, então: Meu pai, pequei contra o céu e contra ti; já não sou digno de ser chamado teu filho.
22 Pek aatz vitat, tal tu qꞌu taqꞌonom ech tzaꞌ: «¡Oora koꞌxh ex! Iqꞌotaj eluꞌl qꞌu techalla oksaꞌm utz, oksataj kꞌatza. Aqꞌtaj kuꞌ tixkol qꞌabꞌ. Utz oksataj ixaabꞌ tu tajan.
22 Mas o pai falou aos servos: Trazei-me depressa a melhor veste e vesti-lha, e ponde-lhe um anel no dedo e calçado nos pés.
23 Utz bꞌenoj etiqꞌo u tzaqꞌal vaakaxh utz, yatzꞌtaj. Tan sakubꞌan maꞌl txꞌaꞌom. Ech sachiꞌbꞌoꞌ satxuqꞌtxunoꞌ.
23 Trazei também um novilho gordo e matai-o; comamos e façamos uma festa.
24 Tan aatz vunkꞌaol tziꞌ, ¡kamnaj tekuꞌen nivaleꞌ, pek qꞌaaviul! ¡Maꞌtich itzꞌejxeꞌ, pek cheeya!» Chia. Ech xeꞌt motx ichiꞌbꞌeꞌ.
24 Este meu filho estava morto, e reviveu; tinha se perdido, e foi achado. E começaram a festa.
25 Pek aatz u atzika, ayeꞌnich jaꞌjtzeꞌ. Utz taꞌxh uli, najabꞌ opon kꞌatz atibꞌal, tabꞌi u son tuchꞌ bꞌixal.
25 O filho mais velho estava no campo. Ao voltar e aproximar-se da casa, ouviu a música e as danças.
26 Ech isikꞌlet maꞌl qꞌu taqꞌonom. Utz ichꞌoti te kam nichtucheꞌ.
26 Chamou um servo e perguntou-lhe o que havia.
27 Utz tal u aqꞌonom te ech tzaꞌ: «Vatzaꞌqꞌ qꞌaaviul utz, tiira tiichaj mutuleꞌ. Ech tiꞌ vetiyatzꞌ u tzaqꞌal vaakaxh vatat.» Texh te.
27 Ele lhe explicou: Voltou teu irmão. E teu pai mandou matar um novilho gordo, porque o reencontrou são e salvo.
28 Ech lakp iviꞌ u atzika. Utz yeꞌ nichikꞌul veꞌt okoꞌp toꞌotzotz. Eltekꞌul vitat utz, iyaꞌlu ibꞌenoꞌk.
28 Encolerizou-se ele e não queria entrar, mas seu pai saiu e insistiu com ele.
29 Pek tzaqꞌbꞌi utz, tal tu vitat ech tzaꞌ: «Jatvaꞌx koꞌn yaꞌbꞌ vaqꞌonin sakꞌatza, yeꞌxh bꞌoj nikojunqelaxh. Utz yeꞌxhjatu maꞌkojaaqꞌ maꞌj untentzun aas savaqꞌ kuꞌ utz, sachiꞌbꞌbꞌojin tuchꞌ qꞌu vamiigo.
29 Ele, então, respondeu ao pai: Há tantos anos que te sirvo, sem jamais transgredir ordem alguma tua, e nunca me deste um cabrito para festejar com os meus amigos.
30 Pek aatz vetꞌul vakꞌaol tziꞌ, vaꞌl ex ibꞌuchluka qꞌul ameꞌbꞌiꞌl tuchꞌ cheela chaj ixoj, ¡yakich vetaaqꞌ kuꞌ u tzaqꞌal vaakaxh tiꞌ!» Chu te.
30 E agora, que voltou este teu filho, que gastou os teus bens com as meretrizes, logo lhe mandaste matar um novilho gordo!
31 Tal tek vitat te ech tzaꞌ: «Unkꞌaol, bꞌenamen atilaxh sunkꞌatza. Utz eetz kajay qꞌul unmeꞌbꞌiꞌl.
31 Explicou-lhe o pai: Filho, tu estás sempre comigo, e tudo o que é meu é teu.
32 Pek ministeer vetchiꞌbꞌoꞌ vettxuqꞌtxunoꞌ. Tan aatz vatzaꞌqꞌ tziꞌ, ¡kamya nivaleꞌ, pek qꞌaaviul! ¡Maꞌtich itzꞌejxeꞌ, pek cheeya!» Chia.— Texh u Jesuus.
32 Convinha, porém, fazermos festa, pois este teu irmão estava morto, e reviveu; tinha se perdido, e foi achado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.