Lucas 15

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Uncheeꞌ nichixaan opon sibꞌal qꞌu jajol jaꞌmel alkavaar tuchꞌ qꞌu aa paav kꞌatz u Jesuus tiꞌ tabꞌileꞌ.
1 Certa ocasião, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram perto de Jesus para o ouvir.
2 Pek aatz qꞌu fariseo tuchꞌ qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar tan, teesa koꞌn iqꞌii u Jesuus sivatzaj. Motx tal ech tzaꞌ: —Nikꞌul aa paav vaꞌl tziꞌ utz, nitxꞌaꞌn tuchꞌ.— Texhtuꞌ.
2 Os fariseus e os mestres da Lei criticavam Jesus, dizendo: — Este homem se mistura com gente de má fama e toma refeições com eles.
3 Ech aatz u Jesuus tan, ikꞌam tiꞌ maꞌl kam tiꞌ talax maꞌl u yol ech tzaꞌ:
3 Então Jesus contou esta parábola :
4 —Yeꞌ koj sebꞌaneꞌ echaꞌ maꞌl u vinaj atil maꞌl 100 ikarneꞌl. Pek satzꞌejxu maꞌl te. ¿Tzꞌoj tzik yeꞌ sataqꞌka u 99 karneꞌl utz, seꞌnichok vaꞌl tzꞌejxia, ichabꞌanale?
4 — Se algum de vocês tem cem ovelhas e perde uma, por acaso não vai procurá-la? Assim, deixa no campo as outras noventa e nove e vai procurar a ovelha perdida até achá-la.
5 Utz taꞌxh sichabꞌa, saꞌxhtxuqꞌtxun tiꞌ. Sataqꞌ jeꞌ viꞌ ichelebꞌ, satiqꞌo kꞌasuꞌl.
5 Quando a encontra, fica muito contente e volta com ela nos ombros.
6 Utz aatz soꞌopon tu tatibꞌal, simol qꞌu tamiigo tuchꞌ qꞌu tetz tzꞌalol. Satal te ech tzaꞌ: «Txuqꞌtxunojex sunkꞌatza tan, vetunchabꞌal vunkarneꞌl vaꞌl maꞌtich itzꞌejxeꞌ.» Chaj.
6 Chegando à sua casa, chama os amigos e vizinhos e diz: “Alegrem-se comigo porque achei a minha ovelha perdida.”
7 Ech nival sete. Kaana chiꞌbꞌichil atil tu Amlika majte aas nikꞌaxa vipaav maꞌl aa paav, vatz 99 aanima aas yeꞌxhkam nisavsa sikꞌaxa ipaav tan, jikom ninacheꞌ.
7 — Pois eu lhes digo que assim também vai haver mais alegria no céu por um pecador que se arrepende dos seus pecados do que por noventa e nove pessoas boas que não precisam se arrepender.
8 Ech pajeꞌ maꞌj ixoj aas atil laval isaj chꞌichꞌ puaj. Pek sitzꞌej maꞌj. ¿Tzꞌoj tzik yeꞌ sichokeꞌ? Sataqꞌ jeꞌ itxijtxubꞌal atziꞌ utz, sateesa chꞌis tiꞌ. Bꞌoono ichokax siꞌaneꞌ, ichabꞌanale.
8 Jesus continuou:
9 Utz aatz sichabꞌa, simol kajay qꞌu tamiigo utz, tuchꞌ qꞌu tetz tzꞌalol. Satal te ech tzaꞌ: «¡Txuqꞌtxunojex sunkꞌatza! tan, vetunchabꞌal vunpuaj vaꞌl maꞌtich untzꞌejtaꞌ.» Chaj.
9 E, quando a encontra, convida as amigas e vizinhas e diz: “Alegrem-se comigo porque achei a minha moeda perdida.”
10 Ech nival sete aas echat qꞌul iaanjel u Tioxh tu Amlika majte, saꞌxhmotxtxuqꞌtxun tiꞌ aas sikꞌaxa ipaav maꞌl aa paav.— Texh u Jesuus.
10 — Pois eu digo a vocês que assim também os anjos de Deus se alegrarão por causa de um pecador que se arrepende dos seus pecados.
11 Tal paj u Jesuus ech tzaꞌ: —Aatz maꞌl u vinaj, atich kaꞌvaꞌl ikꞌaol.
11 E Jesus disse ainda:
12 Utz aatz u chꞌooala, tal tu vitat ech tzaꞌ: «Tat, aqꞌ tek vunmeꞌbꞌiꞌl vaꞌl saaqꞌeꞌ.» Texhtuꞌ.
12 Certo dia o mais moço disse ao pai: “Pai, quero que o senhor me dê agora a minha parte da herança.”
13 Utz yeꞌxh koꞌxh jatvaꞌl qꞌii tuul, imol kajay qꞌu tetz u chꞌooal kꞌaol utz, bꞌen tzian tu vaꞌt tenam xaannaj el. Ech latziꞌ ibꞌuchvu vipuaj. Tiira teesa jeꞌ tatin tu bꞌey.
13 Poucos dias depois, o filho mais moço ajuntou tudo o que era seu e partiu para um país que ficava muito longe. Ali viveu uma vida cheia de pecado e desperdiçou tudo o que tinha.
14 Utz aatz tek maꞌtich imotx vipuaj kajayil, tiempo ul maꞌl mam vaꞌy tu u tenam vaꞌl atichka. Ech xeꞌt tek iyaꞌta tetz.
14 — O rapaz já havia gastado tudo, quando houve uma grande fome naquele país, e ele começou a passar necessidade.
15 Ech tek ex okoj kꞌatz maꞌl u vinaj aa tenam nal tziꞌ. Utz ichaj bꞌen titxꞌavaꞌ tiꞌ en ixeel bꞌoch.
15 Então procurou um dos moradores daquela terra e pediu ajuda. Este o mandou para a sua fazenda a fim de tratar dos porcos.
16 Ech tu tek u vaꞌy, nichtachva satechbꞌu tetz qꞌu vatz tzeꞌ qꞌuꞌl nichtechbꞌu qꞌu bꞌoch. Pek abꞌil koj nichaqꞌon tetz.
16 Ali, com fome, ele tinha vontade de comer o que os porcos comiam, mas ninguém lhe dava nada.
17 Ech tek itxakbꞌaꞌt itxumbꞌal utz, tal ech tzaꞌ: «Jatvaꞌl koꞌn aqꞌonom atil tu atibꞌal xeꞌ vuntat. Utz tzꞌanlel koꞌxh techbꞌubꞌal. Aal nichanan tereꞌn. Pek aatz in utz, toj tek kamojin tu vaꞌy.
17 Caindo em si, ele pensou: “Quantos trabalhadores do meu pai têm comida de sobra, e eu estou aqui morrendo de fome!
18 Pek sabꞌenin; saqꞌaavoponin xeꞌ vuntat. Utz saval te: Tat paavinyin vatz u Tioxh tu Amlika tziꞌ utz, saatz majte.
18 Vou voltar para a casa do meu pai e dizer: ‘Pai, pequei contra Deus e contra o senhor
19 Yeꞌkan sikꞌuloꞌk viꞌ aas in tereꞌn akꞌaol saꞌalchi. Pek aqꞌtexhbꞌenins echaꞌ maꞌj qꞌul aaqꞌonom tziꞌ. Chajin te.» Texhtuꞌ.
19 e não mereço mais ser chamado de seu filho. Me aceite como um dos seus trabalhadores.’ ”
20 Ech ikꞌasuꞌl. Bꞌen xeꞌ vitat. Pek aatz atileꞌnich tuleꞌ, ilax bꞌen tu vitat. Ech itxumt iatz. Tꞌaspu ibꞌenaꞌ. Ex iqꞌalu utz, itzꞌutzꞌa.
20 Então saiu dali e voltou para a casa do pai.
21 Utz tal vikꞌaol te ech tzaꞌ: «Tat, paavinyin vatz u Tioxh tu Amlika tziꞌ utz, saatz majte. Yeꞌkan nikꞌuloꞌk viꞌ aas in tereꞌn akꞌaol saꞌalchi.» Texh te.
21 E o filho disse: “Pai, pequei contra Deus e contra o senhor e não mereço mais ser chamado de seu filho!”
22 Pek aatz vitat, tal tu qꞌu taqꞌonom ech tzaꞌ: «¡Oora koꞌxh ex! Iqꞌotaj eluꞌl qꞌu techalla oksaꞌm utz, oksataj kꞌatza. Aqꞌtaj kuꞌ tixkol qꞌabꞌ. Utz oksataj ixaabꞌ tu tajan.
22 — Mas o pai ordenou aos empregados: “Depressa! Tragam a melhor roupa e vistam nele. Ponham um anel no dedo dele e sandálias nos seus pés.
23 Utz bꞌenoj etiqꞌo u tzaqꞌal vaakaxh utz, yatzꞌtaj. Tan sakubꞌan maꞌl txꞌaꞌom. Ech sachiꞌbꞌoꞌ satxuqꞌtxunoꞌ.
23 Também tragam e matem o bezerro gordo. Vamos começar a festejar
24 Tan aatz vunkꞌaol tziꞌ, ¡kamnaj tekuꞌen nivaleꞌ, pek qꞌaaviul! ¡Maꞌtich itzꞌejxeꞌ, pek cheeya!» Chia. Ech xeꞌt motx ichiꞌbꞌeꞌ.
24 porque este meu filho estava morto e viveu de novo; estava perdido e foi achado.”
25 Pek aatz u atzika, ayeꞌnich jaꞌjtzeꞌ. Utz taꞌxh uli, najabꞌ opon kꞌatz atibꞌal, tabꞌi u son tuchꞌ bꞌixal.
25 — Enquanto isso, o filho mais velho estava no campo. Quando ele voltou e chegou perto da casa, ouviu a música e o barulho da dança.
26 Ech isikꞌlet maꞌl qꞌu taqꞌonom. Utz ichꞌoti te kam nichtucheꞌ.
26 Então chamou um empregado e perguntou: “O que é que está acontecendo?”
27 Utz tal u aqꞌonom te ech tzaꞌ: «Vatzaꞌqꞌ qꞌaaviul utz, tiira tiichaj mutuleꞌ. Ech tiꞌ vetiyatzꞌ u tzaqꞌal vaakaxh vatat.» Texh te.
27 — O empregado respondeu: “O seu irmão voltou para casa vivo e com saúde. Por isso o seu pai mandou matar o bezerro gordo.”
28 Ech lakp iviꞌ u atzika. Utz yeꞌ nichikꞌul veꞌt okoꞌp toꞌotzotz. Eltekꞌul vitat utz, iyaꞌlu ibꞌenoꞌk.
28 — O filho mais velho ficou zangado e não quis entrar. Então o pai veio para fora e insistiu com ele para que entrasse.
29 Pek tzaqꞌbꞌi utz, tal tu vitat ech tzaꞌ: «Jatvaꞌx koꞌn yaꞌbꞌ vaqꞌonin sakꞌatza, yeꞌxh bꞌoj nikojunqelaxh. Utz yeꞌxhjatu maꞌkojaaqꞌ maꞌj untentzun aas savaqꞌ kuꞌ utz, sachiꞌbꞌbꞌojin tuchꞌ qꞌu vamiigo.
29 Mas ele respondeu: “Faz tantos anos que trabalho como um escravo para o senhor e nunca desobedeci a uma ordem sua. Mesmo assim o senhor nunca me deu nem ao menos um cabrito para eu fazer uma festa com os meus amigos.
30 Pek aatz vetꞌul vakꞌaol tziꞌ, vaꞌl ex ibꞌuchluka qꞌul ameꞌbꞌiꞌl tuchꞌ cheela chaj ixoj, ¡yakich vetaaqꞌ kuꞌ u tzaqꞌal vaakaxh tiꞌ!» Chu te.
30 Porém esse seu filho desperdiçou tudo o que era do senhor, gastando dinheiro com prostitutas. E agora ele volta, e o senhor manda matar o bezerro gordo!”
31 Tal tek vitat te ech tzaꞌ: «Unkꞌaol, bꞌenamen atilaxh sunkꞌatza. Utz eetz kajay qꞌul unmeꞌbꞌiꞌl.
31 — Então o pai respondeu: “Meu filho, você está sempre comigo, e tudo o que é meu é seu.
32 Pek ministeer vetchiꞌbꞌoꞌ vettxuqꞌtxunoꞌ. Tan aatz vatzaꞌqꞌ tziꞌ, ¡kamya nivaleꞌ, pek qꞌaaviul! ¡Maꞌtich itzꞌejxeꞌ, pek cheeya!» Chia.— Texh u Jesuus.
32 Mas era preciso fazer esta festa para mostrar a nossa alegria. Pois este seu irmão estava morto e viveu de novo; estava perdido e foi achado.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.