Lucas 14
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NAA
1 Aatz iꞌan tu maꞌl u ilanbꞌal qꞌii, ex txꞌaꞌn u Jesuus otzotz xeꞌ maꞌl u vinaj atil tijleꞌm. Utz fariseoich majte. Utz vaꞌlich chit motx ikꞌaabꞌat u Jesuus.
1 Num sábado, ao entrar Jesus na casa de um dos principais fariseus para tomar uma refeição, eles o estavam observando.
2 Utz tiempo atich maꞌl u vinaj tziꞌ, ichiꞌl sipkꞌinajich tu yaabꞌil.
2 E eis que diante dele se achava um homem hidrópico.
3 Ech yolon u Jesuus tu qꞌu aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar tuchꞌ tu qꞌu fariseo, tal te ech tzaꞌ: —¿Bꞌaꞌn tzik sabꞌanax bꞌaꞌn tu yaꞌv tu ilanbꞌal qꞌii, oj yeꞌxtxoj?— Texhtuꞌ.
3 Então Jesus, dirigindo-se aos intérpretes da Lei e aos fariseus, perguntou:
4 Pek motx koꞌn jutzeꞌi, yeꞌt tzaqꞌbꞌi.
4 Eles, porém, não disseram nada. Então Jesus pegou na mão daquele homem, curou-o e o mandou embora.
5 Ech iqꞌilat paj qꞌu vinaj u Jesuus, tal te ech tzaꞌ: —Kꞌuxh tu ilanbꞌal qꞌii, yeꞌ koj seꞌnetiqꞌo jeꞌul vebꞌuuro oj vevaakaxh, untzꞌoj sachajpu koꞌp tu jul. ¡Abꞌil koj maꞌj sete aas yeꞌk sabꞌanon!— Texhtuꞌ.
5 A seguir, Jesus lhes perguntou:
6 Pek yeꞌt motx itxꞌol itzaqꞌbꞌeleꞌ.
6 A isto nada puderam responder.
7 Uncheeꞌ nichisaji qꞌu aanima u Jesuus, qꞌuꞌl savsamich tu txꞌaꞌom. Tan tila aꞌ chit nichitxaa qꞌu bꞌaxa chaj kꞌujlebꞌal vatz meexha. Ech ikꞌam tiꞌ maꞌl kam, tal ech tzaꞌ:
7 Reparando como os convidados escolhiam os primeiros lugares, Jesus contou-lhes uma parábola:
8 —Untzꞌoj sasavsalex tu txꞌaꞌom tiꞌ maꞌj tzumbꞌaꞌa, yeꞌ koꞌxh kuꞌex tu qꞌu bꞌaxa chaj kꞌujlebꞌal. Tan bꞌaꞌn siꞌaneꞌ savsamoj vaꞌt aanima aas maas tijleꞌm sevatz.
8 — Quando alguém convidá-lo para um casamento, não sente no lugar de honra, pois pode haver um convidado mais importante do que você.
9 Utz loꞌopon sakꞌatza vaꞌl vetsavsanaxh, aꞌ tek imol vaꞌt vaꞌl vetsavsali. Utz latal see ech tzaꞌ: «Aqꞌ u atibꞌal tu u vinaj tziꞌ.» Chaj. Utz aatz axh, tu texh chꞌixaꞌv lenkuꞌojaxh tu u yaꞌtebꞌal kꞌujlebꞌal.
9 Então aquele que convidou os dois dirá a você: “Dê o lugar a este aqui.” Então você irá, envergonhado, ocupar o último lugar.
10 Pek oj sasavsalaxh, aꞌ sakꞌujeꞌkꞌaxh tu u yaꞌtebꞌal kꞌujlebꞌal. Ech loꞌopon vaꞌl vetsavsanaxh latal see ech tzaꞌ: «Vamiigo, niꞌaxh. Xaan ukuꞌl.» Chaj. Ech soꞌok aqꞌii vatz qꞌuꞌl ela kꞌujlelaxh tuchꞌ vatz meexha.
10 Pelo contrário, quando alguém convidá-lo, vá sentar no último lugar, para que, quando vier aquele que o convidou, diga a você: “Amigo, venha sentar num lugar melhor.” Isso será uma honra para você diante de todos os demais convidados.
11 Tan abꞌiste vaꞌl nitꞌanbꞌaꞌ tibꞌ, sakoꞌnel iqꞌii. Pek abꞌil vaꞌl yeꞌ sitꞌanbꞌaꞌ tibꞌ, soꞌok iqꞌii.— Texhtuꞌ.
11 Porque todo o que se exalta será humilhado; e o que se humilha será exaltado.
12 Tal paj u Jesuus tu u vinaj ech tzaꞌ majte vaꞌl savsan: —Aatz sasavsa aanima tiꞌ maꞌj txꞌaꞌom, aal bꞌaꞌn yitꞌ aꞌ koj sasavsa qꞌul avamiigo, nikoꞌxh qꞌul iitzꞌin aatzik, nikoꞌxh qꞌul eetz tzꞌalol txꞌiiol iqꞌiil. Tan bꞌaꞌn siꞌaneꞌ aas lakoꞌnpajisavsaꞌaxh. Ech sakoꞌnakꞌul ichꞌexel.
12 Depois Jesus disse ao que o havia convidado:
13 Pek oj saꞌan nimla qꞌii, aꞌ sasavsa qꞌu meꞌbꞌaꞌ. Aꞌ sasavsa qꞌuꞌl yeꞌk iqꞌabꞌ, qꞌu koꞌx tuchꞌ qꞌu moy.
13 Pelo contrário, ao dar um banquete, convide os pobres, os aleijados, os coxos e os cegos,
14 Ech chiꞌbꞌebꞌal eetz xeꞌ Tioxh siꞌaneꞌ. Tan yitꞌ saꞌkojmotxoleꞌ tiꞌ taqꞌax ichꞌexel see. Pek loqꞌ sakꞌul achoobꞌal aas laqꞌaavitzꞌpu qꞌu jikomla chaj aanima.— Texhtuꞌ.
14 e você será bem-aventurado, pelo fato de não terem eles com que recompensá-lo. A sua recompensa você receberá na ressurreição dos justos.
15 Uncheeꞌ taꞌxh tabꞌi qꞌu yol maꞌl u vinaj tziꞌ, vaꞌl ela kꞌujlich tuchꞌ u Jesuus vatz meexha, tal te ech tzaꞌ: —Chiꞌbꞌebꞌal tetz vaꞌl saechbꞌun tu viQꞌesalail u Tioxh.— Texhtuꞌ.
15 Ao ouvir tais palavras, um dos que estavam à mesa com Jesus lhe disse: — Bem-aventurado aquele que participar do banquete no Reino de Deus.
16 Tal tek u Jesuus ech tzaꞌ: —Aatz maꞌl u vinaj, iꞌan maꞌl mam echbꞌubꞌal utz, sibꞌal chit aanima isavsa.
16 Jesus, porém, respondeu:
17 Ech aatz opon u oora tetz u txꞌaꞌom, ichaj maꞌl taqꞌonom tiꞌ en isikꞌlel qꞌuꞌl savsamich taqꞌo. Ech tal u chaj tzaꞌ: «Niꞌextaj tan, chꞌiam texh niꞌan qꞌu echbꞌubꞌal.» Texhtuꞌ.
17 À hora da ceia, enviou o seu servo para avisar aos convidados: “Venham, porque tudo já está preparado.”
18 Pek aatz kajay qꞌu aanima tziꞌ, maꞌl chit itzii xeꞌt koꞌn motx toksa kam tuul. Aatz u bꞌaxa, tal ech tzaꞌ: «Vetunloqꞌlu untxꞌavaꞌ utz, saꞌxhenvileꞌ. Pek kuyin, yeꞌk saveet unbꞌenaꞌ.» Chia.
18 Mas todos eles, um por um, começaram a apresentar desculpas. O primeiro disse: “Comprei um campo e preciso ir vê-lo; peço que me desculpe.”
19 Aatz vaꞌte tal ech tzaꞌ: «Vetunloqꞌlu oꞌ tzumul unvaakaxh utz, seꞌnvileꞌ. Pek kuyin, yeꞌk saveet unbꞌenaꞌ.» Chia.
19 Outro disse: “Comprei cinco juntas de bois e vou experimentá-las; peço que me desculpe.”
20 Utz aatz vaꞌte tal koꞌn paj ech tzaꞌ: «Anal koꞌxh tzumeꞌyin. Ech yeꞌxh saveeti soꞌoponin.» Chia.
20 E outro disse: “Casei-me e, por isso, não posso ir.”
21 Ech qꞌaav u chaj utz, tal qꞌu kam tu u bꞌaal taqꞌon. Ech lakp iviꞌ u bꞌaal aqꞌon. Utz tal tek tu vichaj ech tzaꞌ: «¡Oraꞌxh! Kuxh tu kꞌayibꞌal utz, tulaj bꞌey tu u tenam tzaꞌ. Ech iqꞌo ul qꞌu meꞌbꞌaꞌ, qꞌu kut qꞌabꞌ, qꞌu koꞌx utz, kꞌuxh moy.» Chu te.
21 — O servo voltou e, contou tudo ao seu senhor. Então, irado, o dono da casa disse ao seu servo: “Saia depressa para as ruas e becos da cidade e traga para cá os pobres, os aleijados, os cegos e os coxos.”
22 Ech xamtel tekuꞌen, tal u chaj ech tzaꞌ: «Unbꞌaal, vetunbꞌanlu vaꞌl naaleꞌ. Utz taꞌxh bꞌanel atil tereꞌn atibꞌal.» Chia.
22 Mais tarde, o servo lhe disse: “Patrão, já fiz o que o senhor mandou, e ainda há lugar.”
23 Tal u bꞌaal taqꞌon te ech tzaꞌ: «Kuxh tu tereꞌn qꞌu bꞌey utz, tu qꞌu xoꞌliꞌitz, ech yaꞌlu tukuꞌl tereꞌn aanima. Ech sanoo u votzotz tzaꞌ.
23 Então o senhor disse ao servo: “Saia pelos caminhos e atalhos e obrigue todos a entrar, para que a minha casa fique cheia.
24 Tan nival see, nikoꞌxh maꞌj qꞌu aanima savsamal vaqꞌo bꞌaxa satxꞌaꞌn tzunxeꞌ.» Chia.— Texh u Jesuus.
24 Porque digo a vocês que nenhum daqueles homens que foram convidados provará a minha ceia.”
25 Ech mam tenam xamich tiꞌ u Jesuus. Utz ipilqꞌu tibꞌ, tal te ech tzaꞌ:
25 Grandes multidões acompanhavam Jesus, e ele, voltando-se, lhes disse:
26 —Abꞌil vaꞌl nitok sunkꞌatza utz, sabꞌens unchusulibꞌ. Siqꞌiꞌeꞌ sataqꞌka itat, inan, tixoj, ikꞌaol imeꞌal, itzaꞌqꞌ, tatzik, tanabꞌ. Utz aal siqꞌiꞌ taqꞌax u vatz iqꞌii isaj. Oj yeꞌk siqꞌiꞌeꞌ, unchusulibꞌ.
26 — Se alguém vem a mim e não me ama mais do que ama o seu pai, a sua mãe, a sua mulher, os seus filhos, os seus irmãos, as suas irmãs e até a sua própria vida, não pode ser meu discípulo.
27 Utz abꞌil vaꞌl sisaꞌa saxambꞌu viꞌ, ministeer siqꞌiꞌ paalchil tu il tzaꞌl viꞌ. Utz siqꞌiꞌ paalchil tu vunpaalebꞌal. Oj yeꞌk siqꞌiꞌeꞌ, yeꞌk siꞌaneꞌ sabꞌens unchusulibꞌ.
27 E quem não tomar a sua cruz e vier após mim não pode ser meu discípulo.
28 Tan echaꞌ tziꞌ abꞌil koj maꞌj sabꞌanon sete aas silak maꞌj tꞌankin atibꞌal oj yitꞌ bꞌaxal koj satitzꞌa bꞌaꞌnil. Utz siꞌan tiꞌ jankꞌal puaj soꞌok tuul. Ech satileꞌ satz oleꞌ tiꞌ itzojpeꞌ.
28 Pois qual de vocês, pretendendo construir uma torre, não se assenta primeiro para calcular a despesa e verificar se tem os meios para a concluir?
29 Tan oj yeꞌk siꞌan tiꞌ, sakaa tinikꞌa. Yeꞌk loꞌoleꞌ tiꞌ itzojpixsaleꞌ. Bꞌaꞌn siꞌaneꞌ aas taꞌxh soꞌoleꞌ tiꞌ ikuꞌ u tzꞌach tixeꞌ. Ech saxeꞌtibꞌanbꞌel tu qꞌu aanima.
29 Para não acontecer que, tendo lançado os alicerces e não podendo terminar a construção, todos os que a virem zombem dele,
30 Satal tiꞌ ech tzaꞌ: «Vetxeꞌtibꞌan totzotz u vinaj tziꞌ utz, yeꞌn oleꞌ tiꞌ itzojpeꞌ.» Chaj.
30 dizendo: “Este homem começou a construir e não pôde acabar.”
31 Ech pajeꞌ aꞌ maꞌj ijlenal atil 10,000 sol tiqꞌabꞌ utz, siꞌan chꞌaꞌo tuchꞌ vaꞌt ijlenal aas 20,000 isol atile. Bꞌaxal nal satitzꞌa bꞌaꞌnil atziꞌ, satz oleꞌ tiꞌ siꞌan chꞌaꞌo tuchꞌ.
31 Ou qual é o rei que, indo para combater outro rei, não se assenta primeiro para calcular se com dez mil homens poderá enfrentar o que vem contra ele com vinte mil?
32 Tan oj yeꞌk soꞌoleꞌi sinacheꞌ, seꞌntal tok ibꞌaꞌn tuchꞌ. Sichaj bꞌen ichaj atziꞌ aas atil tereꞌn tul vikoontra siatz utz, seꞌntal tok ibꞌaꞌn tuchꞌ.
32 Caso contrário, estando o outro ainda longe, envia-lhe uma embaixada, pedindo condições de paz.
33 Echat koꞌxh ex majte. Nachtaj bꞌaꞌnil tan, oj yeꞌk setaqꞌka kajay qꞌul etetz viꞌ, yeꞌk siꞌanel sabꞌenex unchusulibꞌ.
33 Assim, pois, qualquer um de vocês que não renuncia a tudo o que tem não pode ser meu discípulo.
34 Bꞌaꞌn u atzꞌam aas chiꞌ. Pek oj sasotz vichiꞌlil, kaniꞌch koj paj ichee vichiꞌlil tikaꞌpaj.
34 — O sal é certamente bom; mas, se o sal se tornar insípido, como lhe restaurar o sabor?
35 Nikoꞌxh saꞌkojtxakun tetz qꞌaen. Pek saꞌtexhkꞌonax el.
35 Não presta mais nem para a terra nem para o monte de estrume; lançam-no fora. Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.