Lucas 13
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NVT
1 Uncheeꞌ aatz iꞌan tu u tiempo tziꞌ, opon unjolol qꞌu aanima nichtal tu u Jesuus, vaꞌl iꞌan u Pilato. Tan tal ikam unjolol qꞌu aa Galilea tuul nichmotxtoksa itxꞌoloꞌm tu viqꞌanalil u totztioxh.
1 Por essa época, Jesus foi informado de que Pilatos havia assassinado algumas pessoas da Galileia enquanto ofereciam sacrifícios.
2 Pek tzaqꞌbꞌu u Jesuus utz, tal te ech tzaꞌ: —¿Kamal netitzꞌa aas maas aa paavich unjolol qꞌu aa Galilea vatz tereꞌn qꞌu aa Galilea tan, ech bꞌanax te tziꞌ?
2 “Vocês pensam que esses galileus eram mais pecadores que todos os outros da Galileia?”, perguntou Jesus. “Foi por isso que sofreram?
3 Nival sete aas yitꞌ aꞌ koj. Pek oj yeꞌ samotxekꞌaxa qꞌul epaav, ela sasotzꞌex sekajayil.
3 De maneira alguma! Mas, se não se arrependerem, vocês também morrerão.
4 Utz ech pajeꞌ u 18 aanima qꞌuꞌl kuꞌ u tꞌankin tzꞌach tiꞌ tu Siloee. ¿Kamal aꞌ nimotxetitzꞌa aas maas aa paavich vatz tereꞌn qꞌu aanima qꞌuꞌl jejlich tu Jerusaleen?
4 E quanto aos dezoito que morreram quando a torre de Siloé caiu sobre eles? Eram mais pecadores que os demais de Jerusalém?
5 Nival sete aas yitꞌ aꞌ koj. Pek oj yeꞌk samotxekꞌaxa qꞌul epaav, ela sasotzꞌex sekajayil.— Texhtuꞌ.
5 Não! E eu volto a lhes dizer: a menos que se arrependam, todos vocês também morrerão.”
6 Yolon u Jesuus; ikꞌam tiꞌ maꞌl kam. Tal ech tzaꞌ: —Aatz maꞌl u vinaj, atich maꞌl iviikuxh chikich tu chikbꞌal iuuva. Utz ex ichok ivatz tala. Pek yeꞌt chee maꞌj.
6 Então Jesus contou a seguinte parábola: “Um homem tinha uma figueira em seu vinhedo e foi várias vezes procurar frutos nela, sem sucesso.
7 Utz tal tek tu u ilol ichikobꞌeꞌm ech tzaꞌ: «Oxvaꞌx yaꞌbꞌ xeꞌt ul unchoktu maꞌj ivatz u viikuxh tziꞌ utz, yeꞌxhkam nunchabꞌa maꞌj. Pek tzokꞌ el tan, aal koꞌxh nibꞌuutixsa u txꞌavaꞌ tziꞌ.» Chia.
7 Por fim, disse ao jardineiro: ‘Esperei três anos e não encontrei um figo sequer. Corte a figueira, pois só está ocupando espaço no pomar’.
8 Ech itzaqꞌbꞌu u ilol chikobꞌeꞌm tal ech tzaꞌ: «Unbꞌaal, aqꞌ tzii atojnu bꞌitoj tu u yaꞌbꞌ tzaꞌ. Tan sunpilu ixeꞌ ech savoksa iqꞌaenal.
8 “O jardineiro respondeu: ‘Senhor, deixe-a mais um ano, e eu cuidarei dela e a adubarei.
9 Utz kamal tu vaꞌt yaꞌbꞌ cheel laꞌtekvatzini. Pek oj yeꞌxh lavatzini, laꞌtekatzokꞌa.» Chia.— Texh u Jesuus.
9 Se der figos no próximo ano, ótimo; se não, mande cortá-la’”.
10 Uncheeꞌ nichichusun u Jesuus tu atibꞌal chusbꞌal tetz u oꞌtla mantaar tu maꞌl u ilanbꞌal qꞌii.
10 Certo sábado, quando Jesus ensinava numa sinagoga,
11 Utz atich maꞌl u ixoj tziꞌ aas 18 yaꞌbꞌ tok maꞌl yaabꞌil kꞌatza tu tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj; kꞌoꞌkinich tek taqꞌo. Utz yeꞌxh koꞌxh kaniꞌch aas nichkojijikomteꞌ.
11 apareceu uma mulher enferma por causa de um espírito impuro. Andava encurvada havia dezoito anos e não conseguia se endireitar.
12 Ech taꞌxh ilax tu u Jesuus, isikꞌle. Utz tal te ech tzaꞌ: —Ixoj, chitpiꞌaxh, elyaxh tu vayaabꞌil tziꞌ.— Texh te.
12 Ao vê-la, Jesus a chamou para perto e disse: “Mulher, você está curada de sua doença!”.
13 Taqꞌ jeꞌ iqꞌabꞌ u Jesuus tibꞌa, ech oora jikomti. Ech tek toksa iqꞌii Tioxh.
13 Então ele a tocou e, no mesmo instante, ela conseguiu se endireitar e começou a louvar a Deus.
14 Pek aatz u qꞌesala tu u atibꞌal chusbꞌal tetz u oꞌtla mantaar tziꞌ, lakp iviꞌ tiꞌ. Tan tu u ilanbꞌal qꞌii iꞌan bꞌaꞌn u Jesuus tu u yaꞌv. Utz tal tu qꞌu tenam ech tzaꞌ: —Vaajil aqꞌonibꞌal qꞌii atile. Utz ulojex tu qꞌu qꞌii tziꞌ ech sabꞌanax bꞌaꞌn sete. Pek yitꞌ tu ilanbꞌal qꞌii koj.— Texh te.
14 O chefe da sinagoga ficou indignado porque Jesus a tinha curado no sábado. “Há seis dias na semana para trabalhar”, disse ele à multidão. “Venham nesses dias para serem curados, e não no sábado.”
15 Uncheeꞌ tzaqꞌbꞌu tek u kuBꞌaal Jesuus utz, tala: —¡Kaꞌvatz! ¿tzꞌoj tzik yeꞌ nechit vevaakaxh utz, vebꞌuuro tu ilanbꞌal qꞌii? Neteesa tu u tatibꞌal tiꞌ en taqꞌax taaꞌ.
15 O Senhor, porém, respondeu: “Hipócritas! Todos vocês trabalham no sábado! Acaso não desamarram no sábado o boi ou o jumento do estábulo e o levam dali para lhe dar água?
16 Pek aꞌ tzik vituꞌxh ixalam u Abrahaam tziꞌ, ¿yeꞌ sachitpul el tu u qitzbꞌal tetz tu u txꞌiꞌliꞌinaj, kꞌuxh tu ilanbꞌal qꞌii? ¡Tan maꞌx 18 yaꞌbꞌ iqitztaꞌ!— Texhtuꞌ.
16 Esta mulher, uma filha de Abraão, foi mantida presa por Satanás durante dezoito anos. Não deveria ela ser liberta, mesmo que seja no sábado?”.
17 Ech taꞌxh tal qꞌu kam u Jesuus tzaꞌ, motx chꞌixvu kajay qꞌu koontrain tetz. Pek aatz qꞌu tenam tan, vaꞌlich motx itxuqꞌtxun tiꞌ qꞌu techalla chaj kam nichiꞌan u Jesuus.
17 As palavras de Jesus envergonharam seus adversários, mas todo o povo se alegrava com as coisas maravilhosas que ele fazia.
18 Tal paj u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Kam maꞌj kam aas ela viQꞌesalail u Tioxh tuchꞌ? ¿Kam maꞌj ela tuchꞌ sunbꞌaneꞌ?
18 Então Jesus disse: “Com que se parece o reino de Deus? Com o que posso compará-lo?
19 Ela tuchꞌ maꞌl u bꞌaqꞌ muxhtaansa vaꞌl ichik maꞌl u vinaj tipeꞌ. Ech chꞌii utz, bꞌens mam tzeꞌ. Ech motx iꞌan isok qꞌu tzꞌichin siiꞌ qꞌul iqꞌabꞌaj.— Texhtuꞌ.
19 É como a semente de mostarda que alguém plantou na horta. Ela cresce e se torna uma árvore, e os pássaros fazem ninhos em seus galhos”.
20 Tal paj u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Kam ela viQꞌesalail u Tioxh tuchꞌ sunbꞌaneꞌ?
20 Disse também: “Com que mais se parece o reino de Deus?
21 Ela tuchꞌ u txꞌamtixsabꞌ kaxhlaan txꞌix vaꞌl taqꞌ bꞌen maꞌl u ixoj xoꞌl oxvaꞌl paabꞌal ariina. Ech itxꞌamtixsa kajay viqꞌotail u kaxhlaan txꞌix.— Texhtuꞌ.
21 É como o fermento que uma mulher usa para fazer pão. Embora ela coloque apenas uma pequena quantidade de fermento em três medidas de farinha, toda a massa fica fermentada”.
22 Nichipaal u Jesuus tu qꞌu tenam tuchꞌ tu qꞌu talaj tenam. Utz nichichusuneꞌ, tuul aalich ibꞌen tu Jerusaleen.
22 Jesus foi pelas cidades e povoados ensinando ao longo do caminho, em direção a Jerusalém.
23 Ech tal maꞌl u aanima te ech tzaꞌ: —UnBꞌaal, ¿bꞌiil koꞌn chixh qꞌuꞌl soꞌok tu viQꞌesalail u Tioxh?— Texhtuꞌ.
23 Alguém lhe perguntou: “Senhor, só alguns poucos serão salvos?”. Ele respondeu:
24 —Bꞌantaj yaꞌl etokoꞌp tu u okebꞌal vaꞌl chꞌoo ivatz. Tan nival sete aas sibꞌal koꞌxh sichok tokoꞌp, loqꞌ yitꞌ saꞌkojveeti.
24 “Esforcem-se para entrar pela porta estreita, pois muitos tentarão entrar, mas não conseguirão.
25 Ech iꞌanchil u Tioxh sete, echaꞌ vaꞌl niꞌan u bꞌaal atibꞌal aas nijup u jubꞌal. Utz xamtel soꞌoponex; sayolonokoꞌpꞌex qꞌanal. Setal ech tzaꞌ: «KuBꞌaal, kuBꞌaal, jajoꞌ.» Chajex. Pek sakoꞌntzaqꞌbꞌu ech tzaꞌ: «Yeꞌ vootzaj til unkꞌaskuꞌlex.» Chaj kuꞌen.
25 Quando o dono da casa tiver trancado a porta, será tarde demais. Vocês ficarão do lado de fora, batendo e pedindo: ‘Senhor, abra a porta para nós!’. Mas ele responderá: ‘Não os conheço, nem sei de onde são’.
26 Utz aatz ex, saxeꞌtetal te ech tzaꞌ: «Chuseloꞌ saaqꞌo tu kꞌayibꞌal. Utz txꞌaꞌnnajoꞌ ukꞌaꞌnajoꞌ sakꞌatza.» Chajex.
26 Então vocês dirão: ‘Nós comemos e bebemos com o senhor, e o senhor ensinou em nossas ruas’.
27 Pek sakoꞌntal sete ech tzaꞌ: «Nival sete aas yeꞌ vootzaj til aanimailex. ¡Xaanojelex sunkꞌatza tan, ex bꞌanol paav!» Chaj.
27 E ele responderá: ‘Não os conheço nem sei de onde são. Afastem-se de mim, todos vocês que praticam o mal!’.
28 Ech latziꞌ saoqꞌkꞌex utz, latziꞌ sajarachꞌunku etee. Tan setil u Abrahaam aas atil tu viQꞌesalail u Tioxh tuchꞌ u Isaac, u Jacoob, tuchꞌ kajay qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh. Pek aatz ex, yeꞌk ex tixoꞌl.
28 “Haverá choro e ranger de dentes, pois verão Abraão, Isaque, Jacó e todos os profetas no reino de Deus, mas vocês serão lançados fora.
29 Tan til koꞌn sakꞌaskuꞌl aanima. Atia sakꞌasuꞌl tikuenta aal telaꞌ, tikuenta aal tokeꞌ, tikuenta aal ijeꞌaꞌ utz, tuchꞌ tikuenta aal ikuꞌeꞌ. Utz sakꞌujeꞌ vatz meexha tu viQꞌesalail u Tioxh.
29 E virão pessoas de toda parte, do leste e do oeste, do norte e do sul, para ocupar seus lugares à mesa no reino de Deus.
30 Pek atil qꞌuꞌl yaꞌtebꞌal tatin cheel. Loqꞌ bꞌaxa tatin toj iꞌaneꞌ. Utz atil unjolte, bꞌaxa u tatin cheel, loqꞌ tu u yaꞌtebꞌal toj motx kaakka.— Texh u Jesuus.
30 E prestem atenção: alguns últimos serão os primeiros, e alguns primeiros serão os últimos”.
31 Uncheeꞌ ankoꞌxh tu u qꞌii tziꞌ, opon unjolol qꞌuꞌl fariseo utz, tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Oraꞌxh, elenbꞌen tzaꞌ. Tan siyatzꞌaxh u Herodes nitxumeꞌ.— Texhtuꞌ.
31 Naquele momento, alguns fariseus lhe disseram: “Vá embora daqui, pois Herodes Antipas quer matá-lo!”.
32 Pek tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Bꞌenoj etal tu u onkonla vinaj tziꞌ aas: «Cheel tuchꞌ qꞌejal nivojcheꞌl tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj. Nunbꞌan bꞌaꞌn tu qꞌu yaꞌv. Utz titoxvaꞌ qꞌii, suntzojpixsa u vaqꞌon tzaꞌ.
32 Jesus respondeu: “Vão dizer àquela raposa que continuarei a expulsar demônios e a curar hoje e amanhã; e, no terceiro dia, realizarei meu propósito.
33 Pek ministeer saꞌatinokꞌin tiꞌ vunbꞌey cheel, qꞌejal tuchꞌ kabꞌi, oponnalin tu Jerusaleen. Tan yeꞌk siꞌaneꞌ aas aꞌ sakamku maꞌl alol tetz u yolbꞌal Tioxh tu vaꞌt tenam tiꞌ eluꞌl u Jerusaleen.» Chajex te.
33 Sim, hoje, amanhã e depois de amanhã, devo seguir meu caminho. Pois nenhum profeta de Deus deve ser morto fora de Jerusalém!
34 ¡Aa Jerusaleen, aa Jerusaleen! ¡Nikoꞌneyatzꞌ qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh! Utz ¡nepaqꞌ sivan qꞌuꞌl nichajax ul tzexeꞌ! Jatpax koꞌn unbꞌan yaꞌl emolax sekajayil. Echaꞌ niꞌan u txutx tꞌel aas nimoloꞌk qꞌu tal jaqꞌ ixichꞌ. Pek ¡yeꞌ koꞌn esaꞌ!
34 “Jerusalém, Jerusalém, cidade que mata profetas e apedreja os mensageiros de Deus! Quantas vezes eu quis juntar seus filhos como a galinha protege os pintinhos sob as asas, mas você não deixou.
35 Ech aatz cheel, setootzaji tan, saꞌnaltzꞌineꞌka vetotztioxh. Utz nival sete aas yeꞌxhjatu veꞌt setilin. Pek analen paj letilin aas loꞌopon u tiempo letal ech tzaꞌ: «¡Techal axh tan, tibꞌii u kuBꞌaals Amlika vetꞌulkꞌaxh!» Chajex.— Texh u Jesuus.
35 E, agora, sua casa foi abandonada, e você nunca mais me verá, até que diga: ‘Bendito é o que vem em nome do Senhor!’”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.