Lucas 10

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Xamtich tek tiꞌ qꞌu kam tzaꞌ, ichaj paj vaꞌt 70 chusulibꞌ u kuBꞌaal Jesuus. Kaꞌkaꞌbꞌil ixaan ichaj bꞌen. Ibꞌaxabꞌsa bꞌen siatz tu kajay qꞌu tenam tuchꞌ tu kajay qꞌuꞌl siꞌchpaalka.
1 Depois disto, o Senhor designou outros setenta; e os enviou de dois em dois, para que o precedessem em cada cidade e lugar aonde ele estava para ir.
2 Utz tal te ech tzaꞌ: —Nojchit tiira sibꞌal qꞌu aanima chꞌiam texh niꞌaneꞌ soꞌok tiꞌ viQꞌesalail u Tioxh. Pek bꞌiil koꞌxh qꞌu paxsan tetz u yolbꞌal Tioxh tixoꞌl. Ech tokeꞌ jajtaj tu u Tioxh, aas sichajuꞌl tereꞌn paxsan itziiul u bꞌaꞌnla chusbꞌal tixoꞌl. Echaꞌ vaꞌl niꞌan u bꞌaal chikobꞌeꞌm aas nitoksa taqꞌonom chokol tetz ivatz qꞌul ichikobꞌeꞌm.
2 E lhes fez a seguinte advertência: A seara é grande, mas os trabalhadores são poucos. Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.
3 Ech bꞌenojex. Aꞌ nunchajvubꞌenex xoꞌl chiꞌkꞌulan etetz, echaꞌ ichajax bꞌen karneꞌl xoꞌl lobo.
3 Ide! Eis que eu vos envio como cordeiros para o meio de lobos.
4 Etiqꞌoch bꞌen kolbꞌal epuaj. Nikoꞌxh etxim. Nikoꞌxh untzumt epel xaabꞌ. Utz bꞌatziꞌchkoꞌxhex tu yol tu bꞌey.
4 Não leveis bolsa, nem alforje, nem sandálias; e a ninguém saudeis pelo caminho.
5 Abꞌiste koꞌxh maꞌj atibꞌal laꞌokkoꞌpꞌex, aꞌ bꞌaxal letala: «Atinoj u paas xoꞌl qꞌu aanima tu u atibꞌal tzaꞌ.» Chajex.
5 Ao entrardes numa casa, dizei antes de tudo: Paz seja nesta casa!
6 Ech oj atil maꞌj bꞌaꞌn ikꞌuꞌl setiꞌ, saꞌatin u paas kꞌatza. Pek oj yeꞌ nikꞌulviꞌex, saqꞌaavkꞌasuꞌl u bꞌaꞌnil setiꞌ.
6 Se houver ali um filho da paz, repousará sobre ele a vossa paz; se não houver, ela voltará sobre vós.
7 Utz til vaꞌl lakꞌulaxkꞌex, atinojex tuul. Junun koꞌnkoxh atibꞌal ebꞌenaꞌ. Utz kꞌultaj kam etechbꞌubꞌal saꞌaqꞌaxi. Tan aatz u aqꞌonom, aꞌ satxꞌaꞌnku tiꞌ u taqꞌon.
7 Permanecei na mesma casa, comendo e bebendo do que eles tiverem; porque digno é o trabalhador do seu salário. Não andeis a mudar de casa em casa.
8 Utz abꞌiste koꞌxh maꞌj tenam loꞌoponkꞌex tu vaꞌl lakꞌulaxkꞌex, echbꞌutaj kam latoksa sevatz.
8 Quando entrardes numa cidade e ali vos receberem, comei do que vos for oferecido.
9 Utz bꞌantaj bꞌaꞌn tu qꞌu yaꞌv qꞌuꞌl atil tu u tenam tziꞌ. Altaj te ech tzaꞌ: «Najabꞌyu tul viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika texoꞌl.» Chajex te.
9 Curai os enfermos que nela houver e anunciai-lhes: A vós outros está próximo o reino de Deus.
10 Pek oj yeꞌ lakꞌulaxex tu maꞌj u tenam loꞌoponkꞌex, elojulex tu qꞌul ibꞌeyil utz, altaj ech tzaꞌ:
10 Quando, porém, entrardes numa cidade e não vos receberem, saí pelas ruas e clamai:
11 «Nikupujika el u pojoj vaꞌl vetkutzeqꞌ tu vetenam tzaꞌ, techlal aas lakoꞌnetila kam layaꞌkꞌex. Pek etootzajitaj tan, najabꞌy ul viQꞌesalail u Tioxh tu Amlika texoꞌl.» Chajex.
11 Até o pó da vossa cidade, que se nos pegou aos pés, sacudimos contra vós outros. Não obstante, sabei que está próximo o reino de Deus.
12 Tan nival sete aas paalchu u choobꞌal paav vaꞌl sakuꞌ tiꞌ qꞌu aanima tu maꞌl u qꞌii tziꞌ, viꞌ vaꞌl kuꞌ tiꞌ u tenam Sodoma oꞌtene.
12 Digo-vos que, naquele dia, haverá menos rigor para Sodoma do que para aquela cidade.
13 ¡Tilayol! sayaꞌkꞌex aa Coraziin tuchꞌ ex aa Betsaida. Tan yeꞌ nenima qꞌu mamaj txaichil uch texoꞌl. Pek xoꞌl koj qꞌu puera aanima aa Tiro tuchꞌ qꞌu aa Sidoon vetuchka, koꞌxten ikꞌaxa qꞌul ipaav koj atziꞌ. Samotxtoksa qꞌej oksaꞌm, techlal txumuꞌm. Simakꞌ jeꞌ tzaꞌa tiviꞌ tiꞌ qꞌul ipaav.
13 Ai de ti, Corazim! Ai de ti, Betsaida! Porque, se em Tiro e em Sidom, se tivessem operado os milagres que em vós se fizeram, há muito que elas se teriam arrependido, assentadas em pano de saco e cinza.
14 Ech tok nival sete aatz luꞌul u qꞌii aas satxꞌolpu inujul kajay qꞌu aanima, paalchu u choobꞌal paav sakuꞌ setiꞌ vatz qꞌu aa Sidoon tuchꞌ qꞌu aa Tiiro.
14 Contudo, no Juízo, haverá menos rigor para Tiro e Sidom do que para vós outras.
15 Echat ex majte aa Capernauum. Kamal netaleꞌ aas tiira saoksal eqꞌii. ¡Yeꞌxhjatu! Pek ¡aal aꞌ satzꞌejlikkoꞌpꞌex tu u choobꞌal paav!
15 Tu, Cafarnaum, elevar-te-ás, porventura, até ao céu? Descerás até ao inferno.
16 Ech abꞌil qꞌuꞌl laꞌabꞌinex, in aꞌ nitabꞌiꞌin tziꞌ. Abꞌil vaꞌl yeꞌk etxaꞌk te, in aꞌ yeꞌk untxaꞌk te tziꞌ. Utz abꞌil vaꞌl yeꞌk untxaꞌk te, aꞌ yeꞌk itxaꞌk te vaꞌl vetchajonkꞌasuꞌlin.— Texh u Jesuus.
16 Quem vos der ouvidos ouve-me a mim; e quem vos rejeitar a mim me rejeita; quem, porém, me rejeitar rejeita aquele que me enviou.
17 Uncheeꞌ aatz tek qꞌaavuꞌl qꞌu 70 chaj, techalich itxuqꞌtxuneꞌ. Tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¡KuBꞌaal, ninimaꞌoꞌ qꞌu tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj tu vabꞌii!— Texh te.
17 Então, regressaram os setenta, possuídos de alegria, dizendo: Senhor, os próprios demônios se nos submetem pelo teu nome!
18 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Vil ichajpu kuꞌl u txꞌiꞌliꞌinaj tu amlika, echaꞌ tel itzꞌnaꞌbꞌ.
18 Mas ele lhes disse: Eu via Satanás caindo do céu como um relâmpago.
19 Pek aatz cheel, vetvaqꞌ etijleꞌm paalchu viꞌ u txꞌiꞌliꞌinaj. Ech sakoꞌnetzeqꞌlebꞌe txꞌiꞌla txokop tuchꞌ chꞌit jee. Utz soꞌoleꞌex tiꞌ isubꞌax u txꞌiꞌliꞌinaj, ayaꞌ u kukoontra. Ech yeꞌxhkam maꞌj siꞌan sete.
19 Eis aí vos dei autoridade para pisardes serpentes e escorpiões e sobre todo o poder do inimigo, e nada, absolutamente, vos causará dano.
20 Pek yeꞌ koꞌxh txuqꞌtxunex tiꞌ aas ninimaꞌex qꞌu tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj. Pek aꞌ satxuqꞌtxunkꞌex tiꞌ aas tzꞌibꞌamal qꞌul ebꞌii tu Amlika.— Texhtuꞌ.
20 Não obstante, alegrai-vos, não porque os espíritos se vos submetem, e sim porque o vosso nome está arrolado nos céus.
21 Uncheeꞌ aatz iꞌan tu u oora tziꞌ, txuqꞌtxun u Jesuus tu u Tioxhla Espiiritu. Utz tal ech tzaꞌ: —Nivaqꞌ taꞌntioxh see Tat, axh iBꞌaal u Amlika tuchꞌ u txꞌavaꞌ tziꞌ. Tan vetakꞌuch vatxumbꞌal tu qꞌuꞌl yeꞌk tootzajibꞌal, echaꞌ talaj nitxaꞌ. Utz vetamuj vatz qꞌuꞌl nitoksa jeꞌ iqꞌii tiꞌ qꞌul itxumbꞌal itzakꞌkinil. Aꞌ i Tat tan, aꞌ vasaꞌ tu vabꞌaꞌnil.
21 Naquela hora, exultou Jesus no Espírito Santo e exclamou: Graças te dou, ó Pai, Senhor do céu e da terra, porque ocultaste estas coisas aos sábios e instruídos e as revelaste aos pequeninos. Sim, ó Pai, porque assim foi do teu agrado.
22 Kajay qꞌu kam vettoksal vunTat tunqꞌabꞌ. Utz abꞌil koj tekꞌ ootzajin tetz vitxumbꞌal viKꞌaol u Tioxh, pek taꞌxh vunTat. Utz yeꞌxhabꞌil koꞌxh ootzajin tetz vunTat, pek taꞌxh viKꞌaol. Utz antu saootzajin majte qꞌu aanima abꞌiste isaꞌ viKꞌaol u Tioxh sataqꞌ eluꞌl vatzsaj te.— Texhtuꞌ.
22 Tudo me foi entregue por meu Pai. Ninguém sabe quem é o Filho, senão o Pai; e também ninguém sabe quem é o Pai, senão o Filho, e aquele a quem o Filho o quiser revelar.
23 Ech ipilqꞌu tibꞌ. Iqꞌila qꞌul ichusulibꞌ utz, tal te ech tzaꞌ: —Chiꞌbꞌebꞌal tetz qꞌu aanima qꞌuꞌl niꞌilon vaꞌl netileꞌ tzaꞌ.
23 E, voltando-se para os seus discípulos, disse-lhes particularmente: Bem-aventurados os olhos que veem as coisas que vós vedes.
24 Nojchit nival sete aas sibꞌal koꞌxh qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh tuchꞌ qꞌu ijlenal, motx tachva tilaxeꞌ tabꞌileꞌ kam vaꞌl netileꞌ etabꞌi cheel tzaꞌ. Pek yeꞌk motx tabꞌi.— Texhtuꞌ.
24 Pois eu vos afirmo que muitos profetas e reis quiseram ver o que vedes e não viram; e ouvir o que ouvis e não o ouviram.
25 Uncheeꞌ aatz iꞌan maꞌl u aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar, txakeꞌi. Utz vet sikꞌuꞌl tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Chusul ¿kam sunbꞌaneꞌ ech soꞌokꞌin tu u atinchil tu bꞌenqꞌii bꞌensaj?— Texhtuꞌ.
25 E eis que certo homem, intérprete da Lei, se levantou com o intuito de pôr Jesus à prova e disse-lhe: Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
26 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —¿Kam nital vaꞌl tzꞌibꞌamalka tu u oꞌtla mantaar nasikꞌle?— Texhtuꞌ.
26 Então, Jesus lhe perguntou: Que está escrito na Lei? Como interpretas?
27 Tzaqꞌbꞌu u vinaj tziꞌ utz, tala: —«Tzꞌejoj avaanima tiꞌ u kuBꞌaal Tioxh, tuchꞌ avaanima, tuchꞌ avaanxelal, tuchꞌ atxumbꞌal utz, tuchꞌ ayakꞌil. Utz tiiꞌaxh tiꞌ vamol saꞌaneꞌ echaꞌ naꞌan saiꞌ.» Chia.— Texh te.
27 A isto ele respondeu: Amarás o Senhor, teu Deus, de todo o teu coração, de toda a tua alma, de todas as tuas forças e de todo o teu entendimento; e: Amarás o teu próximo como a ti mesmo.
28 Tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Bꞌaꞌn matzaqꞌbꞌeꞌ vettzaqꞌbꞌaxh. Pek bꞌan axh bꞌanol tetz u kam tziꞌ, ech saꞌatin atiichajil tu bꞌenqꞌii bꞌensaj.— Texh te.
28 Então, Jesus lhe disse: Respondeste corretamente; faze isto e viverás.
29 Pek aatz u vinaj tziꞌ tan, aꞌ chit isaꞌ taqꞌtu bꞌen tibꞌs bꞌaꞌn. Tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Utz ¿abꞌil vunmol?— Texhtuꞌ.
29 Ele, porém, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: Quem é o meu próximo?
30 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Aatz iꞌan maꞌl u vinaj, aꞌ kꞌaskuꞌl tu Jerusaleen aalich ibꞌen tu Jericoo. Utz txaypu tu elqꞌom. Maaleꞌl qꞌu tetz. Ech akꞌonsalka. Bꞌiit koꞌxh kul ikamsaka. Utz bꞌen qꞌu elqꞌom.
30 Jesus prosseguiu, dizendo: Certo homem descia de Jerusalém para Jericó e veio a cair em mãos de salteadores, os quais, depois de tudo lhe roubarem e lhe causarem muitos ferimentos, retiraram-se, deixando-o semimorto.
31 Utz aatz iꞌana, paal maꞌl u oksan yol vatz Tioxh tiꞌ u bꞌey tziꞌ. Til u vinaj kꞌaxbꞌinaj, loqꞌ ijalikoꞌnka tiꞌ paal yakloj.
31 Casualmente, descia um sacerdote por aquele mesmo caminho e, vendo-o, passou de largo.
32 Echat paj vaꞌt u levita majte. Opon najaꞌch vaꞌl atichka. Utz tila, pek paal koꞌn paj yakloj.
32 Semelhantemente, um levita descia por aquele lugar e, vendo-o, também passou de largo.
33 Pek aatz maꞌl u aa Samaaria, atich ok tiꞌ u bꞌey. Opon najaꞌch u vinaj. Utz taꞌxh tila, itxum iatz.
33 Certo samaritano, que seguia o seu caminho, passou-lhe perto e, vendo-o, compadeceu-se dele.
34 Ech xaan opon kꞌatza utz, itzꞌaka qꞌu takꞌonbꞌeꞌm. Toksa aseite tiꞌ tuchꞌ taꞌl uuva. Utz ibꞌach u takꞌonbꞌeꞌm. Ech taqꞌ jeꞌ tiꞌ vibꞌuuro. Utz tiqꞌo bꞌen tu vatbꞌal, ech tilbꞌe.
34 E, chegando-se, pensou-lhe os ferimentos, aplicando-lhes óleo e vinho; e, colocando-o sobre o seu próprio animal, levou-o para uma hospedaria e tratou dele.
35 Aatz tek tu vaꞌt qꞌii, taqꞌka puaj u aa Samaaria tu u xeen vatbꞌal, ijaꞌmel kaꞌvaꞌl qꞌii aqꞌon. Utz tal te ech tzaꞌ: «Ilbꞌe vetz. Utz jankꞌit lasotzsa tiꞌ lunchoo see aas laqꞌaavuꞌlin.» Texhtuꞌ.
35 No dia seguinte, tirou dois denários e os entregou ao hospedeiro, dizendo: Cuida deste homem, e, se alguma coisa gastares a mais, eu to indenizarei quando voltar.
36 Ech ¿abꞌiste maꞌl tu oxvaꞌl qꞌu vinaj tziꞌ nanacheꞌ, aas imol tetz aanimail u vinaj vaꞌl kuꞌ tiqꞌabꞌ elqꞌom?— Texh te.
36 Qual destes três te parece ter sido o próximo do homem que caiu nas mãos dos salteadores?
37 Tal u aa txumbꞌal tiꞌ u oꞌtla mantaar ech tzaꞌ: —Ayaꞌ vaꞌl txumun iatz atziꞌ.— Texhtuꞌ.
37 Respondeu-lhe o intérprete da Lei: O que usou de misericórdia para com ele. Então, lhe disse: Vai e procede tu de igual modo.
38 Uncheeꞌ aatz atich ok u Jesuus tiꞌ bꞌey tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ, okoꞌp tu maꞌl u tal tenam vaꞌl atichku maꞌl u ixoj Taa ibꞌii. Utz opon tu otzotz tziꞌ xeꞌ.
38 Indo eles de caminho, entrou Jesus num povoado. E certa mulher, chamada Marta, hospedou-o na sua casa.
39 Atich maꞌl itzaꞌqꞌ u Taa tziꞌ, Liꞌ ibꞌii. Utz kꞌujeꞌ kuꞌ u Liꞌ xeꞌ tajan u Jesuus tiꞌ tabꞌil qꞌul iyol.
39 Tinha ela uma irmã, chamada Maria, e esta quedava-se assentada aos pés do Senhor a ouvir-lhe os ensinamentos.
40 Pek aatz u Taa tan, aꞌ vaꞌlich telaꞌ tokku tiꞌ sibꞌal qꞌu taqꞌon. Utz ech xaan opon, tala: —UnBꞌaal, ¿yetz natxum unvatz aas unjunal koꞌxh nivaqꞌonin tu vuntzaꞌqꞌ tziꞌ? Pek al te aas silochꞌin.— Texhtuꞌ.
40 Marta agitava-se de um lado para outro, ocupada em muitos serviços. Então, se aproximou de Jesus e disse: Senhor, não te importas de que minha irmã tenha deixado que eu fique a servir sozinha? Ordena-lhe, pois, que venha ajudar-me.
41 Tzaqꞌbꞌu u Jesuus utz, tal te ech tzaꞌ: —Taa, Taa, tiira bꞌennaj akꞌuꞌl. Utz vaꞌl eelaꞌ ook tiꞌ sibꞌal kam.
41 Respondeu-lhe o Senhor: Marta! Marta! Andas inquieta e te preocupas com muitas coisas.
42 Pek maꞌl koꞌn u kam vaꞌl tiira ministeer sabꞌanaxi. Utz ayaꞌ vaꞌl niꞌan u Liꞌ tziꞌ. Utz yeꞌk saveet imaaleꞌl te.— Texhtuꞌ.
42 Entretanto, pouco é necessário ou mesmo uma só coisa; Maria, pois, escolheu a boa parte, e esta não lhe será tirada.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.