João 18

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Uncheeꞌ kꞌasuꞌl u Jesuus aas maꞌtich taltu qꞌu kam tziꞌ. Motx bꞌen salabꞌen u tal aꞌ Cedroon, tu vaꞌl atichku untanul chikobꞌeꞌm. Ech okoꞌp tuul tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ.
1 Depois de dizer essas coisas, Jesus atravessou com seus discípulos o vale de Cedrom e entrou num bosque de oliveiras.
2 Utz tootzajich u chikobꞌeꞌm u Judas vaꞌl siꞌchkꞌuchun u Jesuus tu qꞌu txayol tetz. Tan jatpajul koꞌn maꞌtich topon u Jesuus tziꞌ tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar, pois Jesus tinha ido muitas vezes ali com seus discípulos.
3 Ech kꞌasuꞌl untanul sol tiꞌ u Judas tuchꞌ unjolol xeen tetz vikuentail u totztioxh. Aꞌ chajon kꞌasuꞌl tiꞌ qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh tuchꞌ qꞌu fariseo. Ech jolol iqꞌomich itzaa txijtxubꞌal aas opon tziꞌ. Utz jolol iqꞌomich ichꞌichꞌ majte.
3 Os principais sacerdotes e fariseus tinham dado a Judas um destacamento de soldados e alguns guardas do templo para acompanhá-lo. Eles chegaram ao bosque de oliveiras com tochas, lanternas e armas.
4 Aatz u Jesuus tan, tootzajich tekuꞌen kam vaꞌl siꞌchuchi. Ech bꞌaxal ul ikꞌuleꞌ. Tal te ech tzaꞌ: —¿Abꞌil nechokeꞌ?— Texh te.
4 Jesus, sabendo tudo que ia lhe acontecer, foi ao encontro deles. “A quem vocês procuram?”, perguntou.
5 Utz tzaqꞌbꞌel ech tzaꞌ: —Aꞌ nikuchok u Jesuus aa Nazareet.— Texh teꞌleꞌ.
5 “A Jesus, o nazareno”, responderam. “Sou eu”, disse ele. (Judas, o traidor, estava com eles.)
6 Ech taꞌxh veet taltu te aas: —In.— Texh u Jesuus, motx bꞌijbꞌoch iqꞌaav tiꞌ iqul. Utz motx tꞌiꞌp kuꞌ vatz txꞌavaꞌ.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, todos recuaram e caíram para trás, no chão.
7 Uncheeꞌ qꞌaav paj chꞌotil te tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Abꞌil nechokeꞌ?— Texh te.
7 Mais uma vez, ele perguntou: “A quem vocês procuram?”. E, novamente, eles responderam: “A Jesus, o nazareno”.
8 Utz tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Vetvallu sete aas in. Oj in koꞌxh nechokꞌin, aqꞌtaj tzii aas sabꞌen qꞌul unchusulibꞌ tziꞌ.— Texhtuꞌ.
8 “Já lhes disse que sou eu”, respondeu ele. “E, uma vez que é a mim que vocês procuram, deixem estes outros irem embora.”
9 Tal ech tziꞌ tan, itzojpu chit viyol vaꞌl tala aas: —Yeꞌxhkam vetuntzꞌej maꞌj tu qꞌuꞌl vetaaqꞌ ve.— Texhtuꞌ.
9 Ele fez isso para cumprir sua própria declaração: “Não perdi um só de todos que me deste”.
10 Utz iqꞌomich maꞌl ichꞌichꞌ u Xhim, val Luꞌ majte. Utz ijuu jeꞌul tu u totzotz. Tzokꞌoni; itzokꞌeꞌl sebꞌal ixichin u taqꞌonom u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh. Malco ibꞌii u aqꞌonom tziꞌ.
10 Então Simão Pedro puxou uma espada e cortou a orelha direita de Malco, o servo do sumo sacerdote.
11 Pek tal u Jesuus tu u Luꞌ ech tzaꞌ: —Aqꞌ koꞌp vachꞌichꞌ tu totzotz tziꞌ. Tan ministeer unpaal tu u il tzaꞌl vaꞌl vettaqꞌuꞌl vunTat viꞌ.— Texhtuꞌ.
11 Jesus, porém, disse a Pedro: “Guarde sua espada de volta na bainha. Acaso não beberei o cálice que o Pai me deu?”.
12 Uncheeꞌ txayax u Jesuus tu qꞌu qꞌesal sol tuchꞌ qꞌul isol utz, tuchꞌ qꞌu xeen totztioxh qꞌuꞌl chajax tu qꞌesal uqꞌaybꞌal. Utz iqitza.
12 Assim, os soldados, seu comandante e os guardas do templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 Ech aꞌ bꞌaxal motx tiqꞌov bꞌen vatz u Anaas, vijiꞌ u Caifaas vaꞌl qꞌesal oksan yolich vatz Tioxh tu u yaꞌbꞌ tziꞌ.
13 Primeiro, levaram Jesus a Anás, pois era sogro de Caifás, o sumo sacerdote naquele ano.
14 U Caifaas vaꞌl maꞌtich alon tu qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal aas aal bꞌaꞌn maꞌl koꞌn vinaj sakam tiꞌ qꞌu tenam kajayil.
14 Caifás foi quem tinha dito aos outros líderes judeus: “É melhor que um homem morra pelo povo”.
15 Uncheeꞌ aatz u Xhim, vaꞌl Luꞌ ibꞌii majte, xamich tiꞌ u Jesuus. Aꞌich imol vaꞌt u chusulibꞌ vaꞌl tootzajich tibꞌ tuchꞌ u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh. Ech aqꞌax tzii okoꞌp tiꞌ u Jesuus vatz qꞌanal.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiram Jesus. Esse outro discípulo era conhecido do sumo sacerdote, de modo que lhe permitiram entrar com Jesus no pátio do sumo sacerdote.
16 Pek aatz u Luꞌ, atichka tiꞌ eluꞌl u qꞌanal vatz jubꞌal. Ech teluꞌl u chusulibꞌ vaꞌl tootzajich tibꞌ tuchꞌ u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh. Utz iqꞌila u xeen tziꞌ peꞌ. Tal te aas sichaj okoꞌp u Luꞌ.
16 Pedro teve de ficar do lado de fora do portão. Então o discípulo conhecido do sumo sacerdote falou com a moça que tomava conta do portão, e ela deixou Pedro entrar.
17 Utz aatz u ixoj kꞌulanal vaꞌl nichxeen u tziꞌ peꞌ, tal tu u Luꞌ ech tzaꞌ: —¿Yitꞌ tzik ant axh, axh ichusulibꞌ u vinaj majte tziꞌ?— Texhtuꞌ.
17 A moça perguntou a Pedro: “Você não é um dos discípulos daquele homem?”. “Não”, respondeu ele. “Não sou.”
18 Ech jolol txaklich ok tziꞌ xamal qꞌu aqꞌonom tuchꞌ qꞌu xeenal. Nichmotxilee tibꞌ. Maꞌtich motx toksat maꞌl xamal tan, kaanaich cheꞌv. Ech antu txaklich ok tixoꞌl u Luꞌ. Nichilee tibꞌ majte.
18 Como fazia frio, os servos da casa e os guardas tinham feito uma fogueira com carvão e se esquentavam ao redor dela. Pedro estava ali com eles, esquentando-se também.
19 Aatz u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh, ichꞌoti itziꞌ u Jesuus tiꞌ qꞌul ichusulibꞌ utz, tiꞌ vichusbꞌal.
19 Lá dentro, o sumo sacerdote começou a interrogar Jesus a respeito de seus discípulos e de seus ensinamentos.
20 Loqꞌ tzaqꞌbꞌu koꞌn u Jesuus ech tzaꞌ: —Vatzsaj nunyolon vatz tenam kajayil. Chajpaj nunchusuneꞌ, aꞌ nunbꞌanvu tu viqꞌanalil u totztioxh tuchꞌ tu qꞌu atibꞌal chusbꞌal tetz u oꞌtla mantaar vaꞌl nimolvu tibꞌ qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal. Ech yeꞌxhkam maꞌj kam jutzimal koj talax nunbꞌaneꞌ.
20 Jesus respondeu: “Falei abertamente a todos. Ensinei regularmente nas sinagogas e no templo, onde o povo se reúne.
21 Ech ¿kam tokeꞌ nachꞌoti ve? Aal bꞌaꞌn aꞌ sachꞌotiv tu qꞌu aanima qꞌuꞌl abꞌinnaj unyoloneꞌ. Tan tootzajle kam alel vaqꞌo.— Texhtuꞌ.
21 Por que você me interroga? Pergunte aos que me ouviram. Eles sabem o que eu disse”.
22 Taꞌxh veet tal u kam u Jesuus tziꞌ, paqꞌax ok txala itziꞌ tu maꞌl qꞌu xeenal atich tziꞌ. Utz tal te ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ aas ech itzaqꞌbꞌel u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh naꞌaneꞌ tziꞌ?— Texh te.
22 Um dos guardas do templo que estava perto bateu no rosto de Jesus, dizendo: “Isso é maneira de responder ao sumo sacerdote?”.
23 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Oj yeꞌxtxoj maꞌj kam tu vaꞌl vetvala, ala kam u yeꞌxtxoj. Pek oj bꞌaꞌn utz, ¿kantuꞌ naqꞌosin?— Texh te.
23 Jesus respondeu: “Se eu disse algo errado, prove. Mas, se digo a verdade, por que você me bate?”.
24 Ech chajax tek bꞌen u Jesuus tu u Anaas xeꞌ u Caifaas, vaꞌl qꞌesal oksan yolich. Qitzel ibꞌen iꞌana.
24 Então Anás amarrou Jesus e o enviou a Caifás, o sumo sacerdote.
25 Uncheeꞌ txaklich u Luꞌ tziꞌ xamal, nichilee tibꞌ. Utz alax paj te ech tzaꞌ: —¿Yitꞌ tzik ant axh, axh ichusulibꞌ?— Texh teꞌleꞌ.
25 Nesse meio-tempo, enquanto Simão Pedro estava perto da fogueira, esquentando-se, perguntaram-lhe novamente: “Você não é um dos discípulos dele?”. Ele negou, dizendo: “Não sou”.
26 Pek atich maꞌl tu qꞌu taqꞌonom u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh tixoꞌl. Titzꞌin tatzikich u vinaj vaꞌl tzokꞌax el ixichin tu u Luꞌ. Tal te ech tzaꞌ: —¿Oj tzik yeꞌn vilaxh? tan, aꞌ amol xoꞌl u chikobꞌeꞌm.— Texh te.
26 Mas um dos servos da casa do sumo sacerdote, parente do homem de quem Pedro havia cortado a orelha, perguntou: “Eu não vi você no bosque de oliveiras com Jesus?”.
27 Loqꞌ teesa koꞌn paj tibꞌ u Luꞌ tuul. Tuul oqꞌ tek u bꞌaal tꞌel.
27 Mais uma vez, Pedro negou. E, no mesmo instante, o galo cantou.
28 Uncheeꞌ aatz qꞌalaꞌmich tekuꞌen, iqꞌol kꞌasuꞌl u Jesuus tu u totzotz u Caifaas. Utz ex aqꞌaxoj tu u bꞌanbꞌal topiisyo u governadoor. Loqꞌ yeꞌt okoꞌp qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal toꞌotzotz. Tan txaaꞌ vatz qꞌul imantaar, yeꞌt motx iyansa tibꞌ. Ech saveeti satechbꞌu u echbꞌubꞌal vaꞌl nitechbꞌul tiꞌ u Elchil Vatz Kamchil Tu Egipto.
28 O julgamento de Jesus diante de Caifás terminou nas primeiras horas da manhã. Em seguida, foi levado ao palácio do governador romano. Seus acusadores não entraram, pois se contaminariam e não poderiam celebrar a Páscoa.
29 Ech eluꞌl u Pilato siatz, tal te ech tzaꞌ: —¿Kam tiꞌ nexochvu u vinaj tziꞌ?— Texhtuꞌ.
29 Então o governador Pilatos foi até eles e perguntou: “Qual é a acusação contra este homem?”.
30 Motx tzaqꞌbꞌu ech tzaꞌ: —Yeꞌk koj maꞌj ipaav u vinaj tziꞌ, yeꞌn qiqꞌo ul tzaꞌ koj atziꞌ.— Texhtuꞌ.
30 Eles responderam: “Não o teríamos entregue ao senhor se ele não fosse um criminoso”.
31 Ech tal tek u Pilato ech tzaꞌ: —Iqꞌotaj bꞌen utz, txꞌoltaj inujul tu vemantaar.— Texh te.
31 “Então levem-no embora e julguem-no de acordo com a lei de vocês”, disse Pilatos. “Só os romanos têm direito de executar alguém”,
32 Kꞌuxh motx tal ech tziꞌ tan, itzojpu chit viyol u Jesuus vaꞌl tala aas kaniꞌch ikam sakami.
32 Assim cumpriu-se a previsão de Jesus sobre como ele morreria.
33 Ech qꞌaavpajokoꞌp u Pilato tu u bꞌanbꞌal topiisyo. Isikꞌle ok u Jesuus tiꞌ utz, tal te: —¿Axh tzik u tijlenal qꞌu Israeel siꞌaneꞌ tziꞌ?— Texh te.
33 Então Pilatos entrou novamente no palácio e ordenou que trouxessem Jesus. “Você é o rei dos judeus?”, perguntou ele.
34 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Sakꞌuꞌl chixh nicheek vaꞌl nachꞌoti ve tziꞌ, pek oj alel u kam see viꞌ tziꞌ?— Texhtuꞌ.
34 Jesus respondeu: “Essa pergunta é sua ou outros lhe falaram a meu respeito?”.
35 Tzaqꞌbꞌel tu u Pilato ech tzaꞌ: —¿Tzꞌoj tzik in Israeel? Pek qꞌul eetz aa tenamil tuchꞌ qꞌu qꞌesal oksan yol nixochonaxh sunvatz. ¿Kam paav vetaꞌana?— Texhtuꞌ.
35 “Acaso sou judeu?”, disse Pilatos. “Seu próprio povo e os principais sacerdotes o trouxeram a mim para ser julgado. Por quê? O que você fez?”
36 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Yitꞌ aꞌ koj sunbꞌanvu vunQꞌesalail tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ. Tan samotxchꞌaꞌoin qꞌu niman vetz viꞌ atziꞌ aas aꞌ koj sunbꞌanva. Yeꞌk sataqꞌ tzii sakuꞌin tiqꞌabꞌ qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal koj. Ech yitꞌ aꞌ koj sunbꞌanvu vunQꞌesalail tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ.— Texhtuꞌ.
36 Jesus respondeu: “Meu reino não é deste mundo. Se fosse, meus seguidores lutariam para impedir que eu fosse entregue aos líderes judeus. Mas meu reino não procede deste mundo”.
37 Tal paj u Pilato te ech tzaꞌ: —Uncheeꞌ ¿axh u ijlenal siꞌaneꞌ?— Texh te.
37 Pilatos disse: “Então você é rei?”. “Você diz que sou rei”, respondeu Jesus. “De fato, nasci e vim ao mundo para testemunhar a verdade. Todos que amam a verdade ouvem minha voz.”
38 Tal u Pilato te ech tzaꞌ: —Utz ¿kam vinujul?— Texhtuꞌ. Ech taꞌxh tala, elpajul vatz qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal. Tal te ech tzaꞌ: —Yeꞌk maꞌj paav nivil kꞌatza.
38 Pilatos perguntou: “Que é a verdade?”. Depois que disse isso, Pilatos saiu outra vez para onde estava o povo e declarou: “Ele não é culpado de crime algum.
39 Pek kostuumbre nal texoꞌl aas nichajpul maꞌl preexhu tu u nimla qꞌii tiꞌ u Elchil Vatz Kamchil Tu Egipto. Ech ¿aꞌ tzik esaꞌ aas aꞌ sunchajpu vaꞌl ijlenal texoꞌl ex Israeel?— Texh te.
39 Mas vocês têm o costume de pedir que eu solte um prisioneiro cada ano, na Páscoa. Vocês querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
40 Ech kajay qꞌu mam tenam qetun taltu ech tzaꞌ: —¡Yeꞌka, yitꞌ aꞌ koj sachajpu vaꞌl tziꞌ! Pek ¡aꞌ sachajpu u Barrabaas!— Texhtuꞌ. Utz aatz u Barrabaas tan, elqꞌomich.
40 Eles, porém, gritaram: “Não! Esse homem, não! Queremos Barrabás!”. Esse Barrabás era um criminoso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.