João 18

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Uncheeꞌ kꞌasuꞌl u Jesuus aas maꞌtich taltu qꞌu kam tziꞌ. Motx bꞌen salabꞌen u tal aꞌ Cedroon, tu vaꞌl atichku untanul chikobꞌeꞌm. Ech okoꞌp tuul tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu juntamente com os seus discípulos para o outro lado do ribeiro de Cedrom, onde havia um jardim; e aí entrou com eles.
2 Utz tootzajich u chikobꞌeꞌm u Judas vaꞌl siꞌchkꞌuchun u Jesuus tu qꞌu txayol tetz. Tan jatpajul koꞌn maꞌtich topon u Jesuus tziꞌ tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ.
2 Judas, o traidor, também conhecia aquele lugar, porque Jesus muitas vezes havia se reunido ali com os seus discípulos.
3 Ech kꞌasuꞌl untanul sol tiꞌ u Judas tuchꞌ unjolol xeen tetz vikuentail u totztioxh. Aꞌ chajon kꞌasuꞌl tiꞌ qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh tuchꞌ qꞌu fariseo. Ech jolol iqꞌomich itzaa txijtxubꞌal aas opon tziꞌ. Utz jolol iqꞌomich ichꞌichꞌ majte.
3 Tendo, pois, Judas recebido a escolta e alguns guardas da parte dos principais sacerdotes e fariseus, chegou a esse lugar com lanternas, tochas e armas.
4 Aatz u Jesuus tan, tootzajich tekuꞌen kam vaꞌl siꞌchuchi. Ech bꞌaxal ul ikꞌuleꞌ. Tal te ech tzaꞌ: —¿Abꞌil nechokeꞌ?— Texh te.
4 Então Jesus, sabendo de tudo o que ia acontecer com ele, adiantou-se e perguntou-lhes:
5 Utz tzaqꞌbꞌel ech tzaꞌ: —Aꞌ nikuchok u Jesuus aa Nazareet.— Texh teꞌleꞌ.
5 Eles responderam: — A Jesus, o Nazareno. Então Jesus lhes disse: Ora, Judas, o traidor, também estava com eles.
6 Ech taꞌxh veet taltu te aas: —In.— Texh u Jesuus, motx bꞌijbꞌoch iqꞌaav tiꞌ iqul. Utz motx tꞌiꞌp kuꞌ vatz txꞌavaꞌ.
6 Quando Jesus lhes disse: “Sou eu”, recuaram e caíram por terra.
7 Uncheeꞌ qꞌaav paj chꞌotil te tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Abꞌil nechokeꞌ?— Texh te.
7 Jesus, de novo, lhes perguntou: Responderam: — A Jesus, o Nazareno.
8 Utz tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Vetvallu sete aas in. Oj in koꞌxh nechokꞌin, aqꞌtaj tzii aas sabꞌen qꞌul unchusulibꞌ tziꞌ.— Texhtuꞌ.
8 Então Jesus disse:
9 Tal ech tziꞌ tan, itzojpu chit viyol vaꞌl tala aas: —Yeꞌxhkam vetuntzꞌej maꞌj tu qꞌuꞌl vetaaqꞌ ve.— Texhtuꞌ.
9 Ele disse isso para se cumprir a palavra que tinha dito anteriormente: “Não perdi nenhum dos que me deste.”
10 Utz iqꞌomich maꞌl ichꞌichꞌ u Xhim, val Luꞌ majte. Utz ijuu jeꞌul tu u totzotz. Tzokꞌoni; itzokꞌeꞌl sebꞌal ixichin u taqꞌonom u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh. Malco ibꞌii u aqꞌonom tziꞌ.
10 Então Simão Pedro puxou da espada que trazia e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita. E o nome do servo era Malco.
11 Pek tal u Jesuus tu u Luꞌ ech tzaꞌ: —Aqꞌ koꞌp vachꞌichꞌ tu totzotz tziꞌ. Tan ministeer unpaal tu u il tzaꞌl vaꞌl vettaqꞌuꞌl vunTat viꞌ.— Texhtuꞌ.
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 Uncheeꞌ txayax u Jesuus tu qꞌu qꞌesal sol tuchꞌ qꞌul isol utz, tuchꞌ qꞌu xeen totztioxh qꞌuꞌl chajax tu qꞌesal uqꞌaybꞌal. Utz iqitza.
12 Assim, a escolta, o comandante e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o amarraram.
13 Ech aꞌ bꞌaxal motx tiqꞌov bꞌen vatz u Anaas, vijiꞌ u Caifaas vaꞌl qꞌesal oksan yolich vatz Tioxh tu u yaꞌbꞌ tziꞌ.
13 Então o levaram primeiramente a Anás, sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 U Caifaas vaꞌl maꞌtich alon tu qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal aas aal bꞌaꞌn maꞌl koꞌn vinaj sakam tiꞌ qꞌu tenam kajayil.
14 Ora, Caifás era quem havia declarado aos judeus ser conveniente morrer um homem pelo povo.
15 Uncheeꞌ aatz u Xhim, vaꞌl Luꞌ ibꞌii majte, xamich tiꞌ u Jesuus. Aꞌich imol vaꞌt u chusulibꞌ vaꞌl tootzajich tibꞌ tuchꞌ u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh. Ech aqꞌax tzii okoꞌp tiꞌ u Jesuus vatz qꞌanal.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam Jesus. Esse discípulo era conhecido do sumo sacerdote e, por isso, conseguiu entrar no pátio da casa deste com Jesus.
16 Pek aatz u Luꞌ, atichka tiꞌ eluꞌl u qꞌanal vatz jubꞌal. Ech teluꞌl u chusulibꞌ vaꞌl tootzajich tibꞌ tuchꞌ u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh. Utz iqꞌila u xeen tziꞌ peꞌ. Tal te aas sichaj okoꞌp u Luꞌ.
16 Pedro, porém, ficou de fora, junto à porta. O outro discípulo, que era conhecido do sumo sacerdote, saiu, falou com a encarregada da porta e levou Pedro para dentro.
17 Utz aatz u ixoj kꞌulanal vaꞌl nichxeen u tziꞌ peꞌ, tal tu u Luꞌ ech tzaꞌ: —¿Yitꞌ tzik ant axh, axh ichusulibꞌ u vinaj majte tziꞌ?— Texhtuꞌ.
17 Então a empregada, encarregada da porta, perguntou a Pedro: — Você também não é um dos discípulos desse homem? Ele respondeu: — Não, não sou.
18 Ech jolol txaklich ok tziꞌ xamal qꞌu aqꞌonom tuchꞌ qꞌu xeenal. Nichmotxilee tibꞌ. Maꞌtich motx toksat maꞌl xamal tan, kaanaich cheꞌv. Ech antu txaklich ok tixoꞌl u Luꞌ. Nichilee tibꞌ majte.
18 Os servos e os guardas estavam ali, tendo acendido uma fogueira por causa do frio, e se aqueciam. Pedro estava no meio deles, aquecendo-se também.
19 Aatz u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh, ichꞌoti itziꞌ u Jesuus tiꞌ qꞌul ichusulibꞌ utz, tiꞌ vichusbꞌal.
19 Então o sumo sacerdote interrogou Jesus a respeito dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Loqꞌ tzaqꞌbꞌu koꞌn u Jesuus ech tzaꞌ: —Vatzsaj nunyolon vatz tenam kajayil. Chajpaj nunchusuneꞌ, aꞌ nunbꞌanvu tu viqꞌanalil u totztioxh tuchꞌ tu qꞌu atibꞌal chusbꞌal tetz u oꞌtla mantaar vaꞌl nimolvu tibꞌ qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal. Ech yeꞌxhkam maꞌj kam jutzimal koj talax nunbꞌaneꞌ.
20 Jesus lhe respondeu:
21 Ech ¿kam tokeꞌ nachꞌoti ve? Aal bꞌaꞌn aꞌ sachꞌotiv tu qꞌu aanima qꞌuꞌl abꞌinnaj unyoloneꞌ. Tan tootzajle kam alel vaqꞌo.— Texhtuꞌ.
21 Por que o senhor está perguntando para mim? Pergunte aos que ouviram o que lhes falei. Eles sabem muito bem o que eu disse.
22 Taꞌxh veet tal u kam u Jesuus tziꞌ, paqꞌax ok txala itziꞌ tu maꞌl qꞌu xeenal atich tziꞌ. Utz tal te ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ aas ech itzaqꞌbꞌel u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh naꞌaneꞌ tziꞌ?— Texh te.
22 Quando Jesus disse isto, um dos guardas que estavam ali deu-lhe uma bofetada, dizendo: — É assim que você fala com o sumo sacerdote?
23 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Oj yeꞌxtxoj maꞌj kam tu vaꞌl vetvala, ala kam u yeꞌxtxoj. Pek oj bꞌaꞌn utz, ¿kantuꞌ naqꞌosin?— Texh te.
23 Jesus lhe respondeu:
24 Ech chajax tek bꞌen u Jesuus tu u Anaas xeꞌ u Caifaas, vaꞌl qꞌesal oksan yolich. Qitzel ibꞌen iꞌana.
24 Então Anás o enviou, amarrado, à presença de Caifás, o sumo sacerdote.
25 Uncheeꞌ txaklich u Luꞌ tziꞌ xamal, nichilee tibꞌ. Utz alax paj te ech tzaꞌ: —¿Yitꞌ tzik ant axh, axh ichusulibꞌ?— Texh teꞌleꞌ.
25 Simão Pedro estava em pé, aquecendo-se. Então lhe perguntaram: — Você também não é um dos discípulos dele? Ele negou e disse: — Não, não sou.
26 Pek atich maꞌl tu qꞌu taqꞌonom u qꞌesal oksan yol vatz Tioxh tixoꞌl. Titzꞌin tatzikich u vinaj vaꞌl tzokꞌax el ixichin tu u Luꞌ. Tal te ech tzaꞌ: —¿Oj tzik yeꞌn vilaxh? tan, aꞌ amol xoꞌl u chikobꞌeꞌm.— Texh te.
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro tinha decepado a orelha, perguntou: — Não é verdade que eu vi você no jardim com ele?
27 Loqꞌ teesa koꞌn paj tibꞌ u Luꞌ tuul. Tuul oqꞌ tek u bꞌaal tꞌel.
27 De novo, Pedro negou. E no mesmo instante o galo cantou.
28 Uncheeꞌ aatz qꞌalaꞌmich tekuꞌen, iqꞌol kꞌasuꞌl u Jesuus tu u totzotz u Caifaas. Utz ex aqꞌaxoj tu u bꞌanbꞌal topiisyo u governadoor. Loqꞌ yeꞌt okoꞌp qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal toꞌotzotz. Tan txaaꞌ vatz qꞌul imantaar, yeꞌt motx iyansa tibꞌ. Ech saveeti satechbꞌu u echbꞌubꞌal vaꞌl nitechbꞌul tiꞌ u Elchil Vatz Kamchil Tu Egipto.
28 Depois, levaram Jesus da casa de Caifás para o Pretório. Era cedo de manhã. Eles não entraram no Pretório para não se contaminar, pois somente assim poderiam comer a Páscoa.
29 Ech eluꞌl u Pilato siatz, tal te ech tzaꞌ: —¿Kam tiꞌ nexochvu u vinaj tziꞌ?— Texhtuꞌ.
29 Então Pilatos saiu para falar com eles e perguntou: — Que acusação vocês trazem contra este homem?
30 Motx tzaqꞌbꞌu ech tzaꞌ: —Yeꞌk koj maꞌj ipaav u vinaj tziꞌ, yeꞌn qiqꞌo ul tzaꞌ koj atziꞌ.— Texhtuꞌ.
30 Eles responderam: — Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue ao senhor.
31 Ech tal tek u Pilato ech tzaꞌ: —Iqꞌotaj bꞌen utz, txꞌoltaj inujul tu vemantaar.— Texh te.
31 Então Pilatos disse: — Levem-no daqui e julguem-no segundo a lei de vocês. Ao que os judeus responderam: — Não nos é lícito matar ninguém.
32 Kꞌuxh motx tal ech tziꞌ tan, itzojpu chit viyol u Jesuus vaꞌl tala aas kaniꞌch ikam sakami.
32 Isso aconteceu para que se cumprisse a palavra de Jesus, significando com que tipo de morte estava para morrer.
33 Ech qꞌaavpajokoꞌp u Pilato tu u bꞌanbꞌal topiisyo. Isikꞌle ok u Jesuus tiꞌ utz, tal te: —¿Axh tzik u tijlenal qꞌu Israeel siꞌaneꞌ tziꞌ?— Texh te.
33 Pilatos entrou novamente no Pretório, chamou Jesus e lhe perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Sakꞌuꞌl chixh nicheek vaꞌl nachꞌoti ve tziꞌ, pek oj alel u kam see viꞌ tziꞌ?— Texhtuꞌ.
34 Jesus respondeu:
35 Tzaqꞌbꞌel tu u Pilato ech tzaꞌ: —¿Tzꞌoj tzik in Israeel? Pek qꞌul eetz aa tenamil tuchꞌ qꞌu qꞌesal oksan yol nixochonaxh sunvatz. ¿Kam paav vetaꞌana?— Texhtuꞌ.
35 Pilatos respondeu: — Por acaso sou judeu? A sua própria gente e os principais sacerdotes é que o entregaram a mim. Que foi que você fez?
36 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Yitꞌ aꞌ koj sunbꞌanvu vunQꞌesalail tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ. Tan samotxchꞌaꞌoin qꞌu niman vetz viꞌ atziꞌ aas aꞌ koj sunbꞌanva. Yeꞌk sataqꞌ tzii sakuꞌin tiqꞌabꞌ qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal koj. Ech yitꞌ aꞌ koj sunbꞌanvu vunQꞌesalail tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ.— Texhtuꞌ.
36 Jesus respondeu:
37 Tal paj u Pilato te ech tzaꞌ: —Uncheeꞌ ¿axh u ijlenal siꞌaneꞌ?— Texh te.
37 Pilatos perguntou: — Então você é rei? Jesus respondeu:
38 Tal u Pilato te ech tzaꞌ: —Utz ¿kam vinujul?— Texhtuꞌ. Ech taꞌxh tala, elpajul vatz qꞌu qꞌesal uqꞌaybꞌal. Tal te ech tzaꞌ: —Yeꞌk maꞌj paav nivil kꞌatza.
38 Pilatos perguntou: — O que é a verdade? Depois de dizer isso, Pilatos voltou aos judeus e lhes disse: — Eu não acho nele crime algum.
39 Pek kostuumbre nal texoꞌl aas nichajpul maꞌl preexhu tu u nimla qꞌii tiꞌ u Elchil Vatz Kamchil Tu Egipto. Ech ¿aꞌ tzik esaꞌ aas aꞌ sunchajpu vaꞌl ijlenal texoꞌl ex Israeel?— Texh te.
39 Mas é costume entre vocês que eu solte alguém por ocasião da Páscoa. Vocês querem que eu lhes solte o rei dos judeus?
40 Ech kajay qꞌu mam tenam qetun taltu ech tzaꞌ: —¡Yeꞌka, yitꞌ aꞌ koj sachajpu vaꞌl tziꞌ! Pek ¡aꞌ sachajpu u Barrabaas!— Texhtuꞌ. Utz aatz u Barrabaas tan, elqꞌomich.
40 Então todos gritaram, novamente: — Não este, mas Barrabás! Ora, Barrabás era salteador.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.