Atos 10
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs ARA
1 Aatz tu Cesarea, atich maꞌl u vinaj Corneelio ibꞌii. Qꞌesala tetz u 100 sol vaꞌl “Italiana” ibꞌii.
1 Morava em Cesareia um homem de nome Cornélio, centurião da coorte chamada Italiana,
2 Aatz u Corneelio tan, suula vinaj, xoꞌvan Tioxh tuchꞌ ikꞌaol imeꞌal. Utz lochol tetz meꞌbꞌaꞌ tu Israeel. Bꞌenamen chit nichiqꞌila isikꞌle Tioxh.
2 piedoso e temente a Deus com toda a sua casa e que fazia muitas esmolas ao povo e, de contínuo, orava a Deus.
3 Uncheeꞌ aatz iꞌana, kꞌuchax maꞌl visioon te, tiira vatzsaj. Kamal alas 3 kuꞌqꞌii til maꞌl u aanjel tetz Tioxh. Til tokoꞌp tu vaꞌl atichka utz, tal te ech tzaꞌ: —Corneelio.— Texh te.
3 Esse homem observou claramente durante uma visão, cerca da hora nona do dia, um anjo de Deus que se aproximou dele e lhe disse:
4 Utz tii chit sajil tu u Corneelio. Ech tuchꞌ xoꞌval tal ech tzaꞌ: —¿Kiimbꞌi unBꞌaal?— Texh te.
4 Cornélio! Este, fixando nele os olhos e possuído de temor, perguntou: Que é, Senhor? E o anjo lhe disse: As tuas orações e as tuas esmolas subiram para memória diante de Deus.
5 Ech aatz cheel, chaj bꞌen achaj tu Jope. Seꞌntiqꞌo maꞌl u vinaj Xhim ibꞌii, vaꞌl Luꞌ chu teꞌl majte.
5 Agora, envia mensageiros a Jope e manda chamar Simão, que tem por sobrenome Pedro.
6 Aꞌ atilku xeꞌ vaꞌt u vinaj Xhim paj ibꞌii, txikol tzꞌuꞌm. Aꞌ atik tatibꞌal tziꞌ mar. Ech aꞌ saꞌalon see kam saꞌaneꞌ.— Texh u aanjel.
6 Ele está hospedado com Simão, curtidor, cuja residência está situada à beira-mar.
7 Uncheeꞌ taꞌxh elbꞌen u aanjel, yakich isikꞌle kaꞌvaꞌl taqꞌonom u Corneelio. Antu vaꞌt sol, nacholich Tioxh majte utz, kꞌujlebꞌal kꞌuꞌl.
7 Logo que se retirou o anjo que lhe falava, chamou dois dos seus domésticos e um soldado piedoso dos que estavam a seu serviço
8 Utz tal qꞌu yol te, ech ichaj bꞌen tu Jope.
8 e, havendo-lhes contado tudo, enviou-os a Jope.
9 Uncheeꞌ tu tek vaꞌt qꞌii tuul, siꞌchtekchaqꞌaan qꞌii, bꞌenjeꞌ u Luꞌ viꞌ atibꞌal. Ex iqꞌila isikꞌle Tioxh. Aꞌ chit nichtekinajabꞌ topon qꞌul ichaj u Corneelio.
9 No dia seguinte, indo eles de caminho e estando já perto da cidade, subiu Pedro ao eirado, por volta da hora sexta, a fim de orar.
10 Utz ul maꞌl mam vaꞌy kꞌatz u Luꞌ. Txꞌaꞌomich tek isaꞌ. Pek tuul koꞌxh nichibꞌanax tuch techbꞌubꞌal, kꞌuchax maꞌl visioon te.
10 Estando com fome, quis comer; mas, enquanto lhe preparavam a comida, sobreveio-lhe um êxtase;
11 Tila aas jajlich u amlika. Utz aꞌ tek til ikuꞌl maꞌl u mam liikin bꞌuꞌj qitzich junun qꞌuꞌl ixoobꞌal. Aal ikuꞌl vatz txꞌavaꞌ.
11 então, viu o céu aberto e descendo um objeto como se fosse um grande lençol, o qual era baixado à terra pelas quatro pontas,
12 Utz kajay vatzul txokop atich tu u liikin bꞌuꞌj tziꞌ. Atich txokop kaavaꞌl ikꞌoꞌlebꞌal. Atil txokpil aꞌ. Utz atich xichꞌomla txokop majte, ayaꞌ qꞌuꞌl nipaal tu amlika.
12 contendo toda sorte de quadrúpedes, répteis da terra e aves do céu.
13 Utz tabꞌi maꞌl u yol tal te ech tzaꞌ: —Luꞌ, yatzꞌ qꞌu txokop tziꞌ utz, chiꞌa.— Texh teꞌleꞌ.
13 E ouviu-se uma voz que se dirigia a ele: Levanta-te, Pedro! Mata e come.
14 Aatz tek u Luꞌ tan, tala: —Yeꞌka unBꞌaal tan, yeꞌxhjatu nivechbꞌu tzuꞌkin kam. Tan txaaꞌ.— Texh u Luꞌ.
14 Mas Pedro replicou: De modo nenhum, Senhor! Porque jamais comi coisa alguma comum e imunda.
15 Uncheeꞌ qꞌaav paj qꞌilal tikaꞌpaj. Alax te ech tzaꞌ: —Yeꞌ koꞌxh aal txaaꞌ tiꞌ qꞌu kam qꞌuꞌl txꞌaatxꞌoch tek tu u Tioxh.— Texh teꞌleꞌ.
15 Segunda vez, a voz lhe falou: Ao que Deus purificou não consideres comum.
16 Ox pajul chit til u kam u Luꞌ tziꞌ utz, nichiqꞌaavjolax jeꞌ u mam liikin bꞌuꞌj tu amlika.
16 Sucedeu isto por três vezes, e, logo, aquele objeto foi recolhido ao céu.
17 Uncheeꞌ tuul nichichokon taanima u Luꞌ tiꞌ u tokebꞌal u visioon vaꞌl kꞌuchax te tziꞌ, opon qꞌu chaj vatz jubꞌal qꞌuꞌl chajax tu u Corneelio. Tan maꞌtich ichꞌotitaꞌ til atilku tatibꞌal u Xhim.
17 Enquanto Pedro estava perplexo sobre qual seria o significado da visão, eis que os homens enviados da parte de Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam junto à porta;
18 Ech motx uqꞌay qꞌu chaj. Utz motx ichꞌoti atil tzik maꞌl u vinaj tu u atibꞌal tziꞌ, Xhim ibꞌii, vaꞌl Luꞌ chu teꞌl majte.
18 e, chamando, indagavam se estava ali hospedado Simão, por sobrenome Pedro.
19 Ech ankoꞌxh nichtitzꞌa u kam u Luꞌ tziꞌ vaꞌl til tu visioon, qꞌilal tu u Tioxhla Espiiritu tal te ech tzaꞌ: —Nichokꞌaxh oxvaꞌl qꞌu vinaj.
19 Enquanto meditava Pedro acerca da visão, disse-lhe o Espírito: Estão aí dois homens que te procuram;
20 Kuxh kuꞌ utz, labꞌenaxh tiꞌ. Kaꞌtziiunichꞌaxh tan, in vetchajon.— Texh te.
20 levanta-te, pois, desce e vai com eles, nada duvidando; porque eu os enviei.
21 Uncheeꞌ kuꞌtekꞌul u Luꞌ vatz qꞌu vinaj utz, tal te ech tzaꞌ: —In vaꞌl nechokꞌin. ¿Kam echaj aas ulyex tzaꞌ?— Texh te.
21 E, descendo Pedro para junto dos homens, disse: Aqui me tendes; sou eu a quem buscais? A que viestes?
22 Ech motx tal qꞌu vinaj te ech tzaꞌ: —Oꞌ ichaj u Corneelio, u qꞌesala tetz 100 sol. Maꞌl vinaj xoꞌvan Tioxh utz, jikom. Tiira bꞌaꞌn talchu vatz kajay qꞌu Israeel. Pek vetalax te tu maꞌl u tioxhla aanjel aas satal oopon otzotz tzixeꞌ. Utz satabꞌi qꞌul ayol.— Texh te.
22 Então, disseram: O centurião Cornélio, homem reto e temente a Deus e tendo bom testemunho de toda a nação judaica, foi instruído por um santo anjo para chamar-te a sua casa e ouvir as tuas palavras.
23 Ech motx tal tokoꞌp qꞌu vinaj toꞌotzotz utz, aꞌ vatku tzixeꞌ.
23 Pedro, pois, convidando-os a entrar, hospedou-os. No dia seguinte, levantou-se e partiu com eles; também alguns irmãos dos que habitavam em Jope foram em sua companhia.
24 Ech tu tek vaꞌt qꞌii tuul, motx opon tu Cesarea. Utz nichichꞌial tu u Corneelio. Maꞌtich imoltu qꞌu titzꞌin tatzik tuchꞌ qꞌuꞌl tiira tamiigo.
24 No dia imediato, entrou em Cesareia. Cornélio estava esperando por eles, tendo reunido seus parentes e amigos íntimos.
25 Utz taꞌxh opon u Luꞌ, oora ul kꞌulaxoj tu u Corneelio. Yakich pecheꞌoj kuꞌ siatz utz, toksa iqꞌii.
25 Aconteceu que, indo Pedro a entrar, lhe saiu Cornélio ao encontro e, prostrando-se-lhe aos pés, o adorou.
26 Pek tal u Luꞌ te ech tzaꞌ: —Lakpen tan, in koꞌn vinaj echaꞌ axh.— Texh te.
26 Mas Pedro o levantou, dizendo: Ergue-te, que eu também sou homem.
27 Ech yolon u Luꞌ tuchꞌ. Bꞌenoꞌk toꞌotzotz. Utz tila aas sibꞌal chit aanima molich tibꞌ.
27 Falando com ele, entrou, encontrando muitos reunidos ali,
28 Ech yolon u Luꞌ, tal ech tzaꞌ: —Etootzajle aas tiira yeꞌxtxoj vatz u kumantaar aas simolo tibꞌ qꞌu Israeel tuchꞌ puera aanima. Utz yeꞌxtxoj soꞌokoꞌp toꞌotzotz tzixeꞌ. Pek Tioxh vetkꞌuchun ve aas kꞌuxh puera qꞌu aanima, yeꞌk savaqꞌ bꞌens yeꞌxtxoj utz, tzuꞌkin.
28 a quem se dirigiu, dizendo: Vós bem sabeis que é proibido a um judeu ajuntar-se ou mesmo aproximar-se a alguém de outra raça; mas Deus me demonstrou que a nenhum homem considerasse comum ou imundo;
29 Echtzixeꞌt aatz vetꞌexsikꞌlelojin, vetkꞌasuꞌlin. Yeꞌn unbꞌan kaꞌl unkꞌuꞌl. Pek aatz cheel, nivabꞌi sete, ¿kam tokeꞌ vetetal vuleꞌ?— Texhtuꞌ.
29 por isso, uma vez chamado, vim sem vacilar. Pergunto, pois: por que razão me mandastes chamar?
30 Uncheeꞌ tal tek u Corneelio te ech tzaꞌ: —Kaavaꞌx qꞌii cheel echat koꞌxh oora tzaꞌ, alas 3, atichkuꞌin tiꞌ ikuyax unvaꞌy, tiꞌ iqꞌilal sikꞌlel Tioxh. Utz aatz iꞌana, tuul nichunqꞌila sikꞌle Tioxh toꞌotzotz. Aꞌ tek vil itxakeꞌ maꞌl u vinaj sunvatz, ribꞌkin poloxh saj oksaꞌm.
30 Respondeu-lhe Cornélio: Faz, hoje, quatro dias que, por volta desta hora, estava eu observando em minha casa a hora nona de oração, e eis que se apresentou diante de mim um varão de vestes resplandecentes
31 Utz ech tal ve tzaꞌ: «Corneelio, aatz u Tioxh, vettabꞌil vaqꞌilat asikꞌletaꞌ utz, atil sikꞌuꞌl kajay vaꞌl naꞌan tiꞌ ilochax qꞌu meꞌbꞌaꞌ.
31 e disse: Cornélio, a tua oração foi ouvida, e as tuas esmolas, lembradas na presença de Deus.
32 Pek aatz cheel, chaj bꞌen achaj tu Jope. Utz al tul maꞌl u vinaj Xhim ibꞌii, vaꞌl Luꞌ chu teꞌl majte. Aꞌ atilku xeꞌ vaꞌt u vinaj Xhim ibꞌii, txikol tzꞌuꞌm. Aꞌ atik u tatibꞌal tziꞌ mar. Ech aatz luꞌuli, sayolon see.» Texh ve.
32 Manda, pois, alguém a Jope a chamar Simão, por sobrenome Pedro; acha-se este hospedado em casa de Simão, curtidor, à beira-mar.
33 Echtzixeꞌt vetunchaj savsan eetz. Utz taꞌntioxh qeꞌl ulyaxh. Ech kajay oꞌ atiloꞌ vatz Tioxh cheel tzaꞌ utz, saqabꞌi kam vaꞌl saal qe tu u Tioxh.— Texhtuꞌ.
33 Portanto, sem demora, mandei chamar-te, e fizeste bem em vir. Agora, pois, estamos todos aqui, na presença de Deus, prontos para ouvir tudo o que te foi ordenado da parte do Senhor.
34 Uncheeꞌ aatz u Luꞌ, xeꞌt iyoloneꞌ utz, tal ech tzaꞌ:
34 Então, falou Pedro, dizendo: Reconheço, por verdade, que Deus não faz acepção de pessoas;
35 Tan kꞌuxh til koꞌxh itenam u aanima, nikꞌulax tu u Tioxh oj xoꞌvamal Tioxh taqꞌo utz, niꞌan vijikomal vatz u Tioxh.
35 pelo contrário, em qualquer nação, aquele que o teme e faz o que é justo lhe é aceitável.
36 Tan aatz u Tioxh tziꞌ, taqꞌuꞌl viyol xoꞌl qꞌu Israeel; ayaꞌ u bꞌaꞌnla chusbꞌal tiꞌ u Jesucristo. Tan aꞌ u oksan kubꞌaꞌn tuchꞌ u Tioxh. Utz taꞌxh maꞌl Bꞌaala tetz kajay qꞌu aanima.
36 Esta é a palavra que Deus enviou aos filhos de Israel, anunciando-lhes o evangelho da paz, por meio de Jesus Cristo. Este é o Senhor de todos.
37 Utz etootzajle kam qꞌu kam uch tu vikuenta u Judea. Aꞌ xeꞌtik kꞌasuꞌl tikuenta Galilea aꞌ chit maꞌtich iyaꞌ u Xhan tiꞌ ipaxsat itziiul u vautiismo tu qꞌu aanima.
37 Vós conheceis a palavra que se divulgou por toda a Judeia, tendo começado desde a Galileia, depois do batismo que João pregou,
38 Etootzaj majte aas toksa viTioxhla Espiiritu u Tioxh kꞌatz u Jesuus aa Nazareet bꞌaꞌnil. Utz taqꞌ mam tijleꞌm. Ech kam koꞌn mamaj bꞌaꞌnil paal iꞌana. Iꞌan bꞌaꞌn tu kajay qꞌu aanima qꞌuꞌl nichtulebꞌel tu u txꞌiꞌliꞌinaj tan, nojchit Tioxh atich kꞌatza.
38 como Deus ungiu a Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com poder, o qual andou por toda parte, fazendo o bem e curando a todos os oprimidos do diabo, porque Deus era com ele;
39 Utz nojchit oꞌ ilon abꞌin qꞌu kam iꞌan u Jesuus tziꞌ. Qila qabꞌi qꞌuꞌl iꞌan tikuenta Judea tuchꞌ tu Jerusaleen. Pek yatzꞌax kuꞌen; aqꞌax jeꞌ vatz kurus.
39 e nós somos testemunhas de tudo o que ele fez na terra dos judeus e em Jerusalém; ao qual também tiraram a vida, pendurando-o no madeiro.
40 Loqꞌ itzꞌpixsal koꞌn u Jesuus tu u Tioxh titoxvaꞌ qꞌii. Utz chee sukuvatz.
40 A este ressuscitou Deus no terceiro dia e concedeu que fosse manifesto,
41 Loqꞌ kajay koj aanima ilon. Pek taꞌxh cheek vatz qꞌuꞌl txaaich nal el tu u Tioxh, qꞌuꞌl ilon abꞌin. Ech txꞌaꞌnoꞌ ukꞌaꞌoꞌ tuchꞌ aas maꞌtich qꞌaavtitzꞌpu tikaꞌpaj xoꞌl qꞌu kamnaj.
41 não a todo o povo, mas às testemunhas que foram anteriormente escolhidas por Deus, isto é, a nós que comemos e bebemos com ele, depois que ressurgiu dentre os mortos;
42 Utz talka qe bꞌaꞌnil aas sakupaxsa itziiul tu kajay aanima aas aꞌ vaꞌl oknaj tijleꞌm tu u Tioxh tiꞌ itxꞌolax inujul qꞌu aanima qꞌuꞌl itzꞌlele tuchꞌ qꞌu kamnaj.
42 e nos mandou pregar ao povo e testificar que ele é quem foi constituído por Deus Juiz de vivos e de mortos.
43 Tan tiꞌ u Jesuus yolonku kajay qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh. Tala aas abꞌil qꞌuꞌl saniman, sikꞌul kuybꞌal tiꞌ qꞌul ipaav tu vibꞌii.—
43 Dele todos os profetas dão testemunho de que, por meio de seu nome, todo aquele que nele crê recebe remissão de pecados.
44 Uncheeꞌ tuul ankoꞌxh nichtal qꞌu yol u Luꞌ tziꞌ, ok u Tioxhla Espiiritu kꞌatz kajay qꞌu aanima qꞌuꞌl nichabꞌin qꞌu yol.
44 Ainda Pedro falava estas coisas quando caiu o Espírito Santo sobre todos os que ouviam a palavra.
45 Ech sotz chit ikꞌuꞌl qꞌu Israeel, niman tetz u Jesuus. Ayaꞌ qꞌul imol u Luꞌ oponi, aas motx til tok u Tioxhla Espiiritu kꞌatz qꞌu puera aanima, u toya u Tioxh.
45 E os fiéis que eram da circuncisão, que vieram com Pedro, admiraram-se, porque também sobre os gentios foi derramado o dom do Espírito Santo;
46 Tan nichmotxtabꞌi iyolon qꞌu puera aanima tunjot yolbꞌal utz, nichtoksa iqꞌii u Tioxh.
46 pois os ouviam falando em línguas e engrandecendo a Deus. Então, perguntou Pedro:
47 Uncheeꞌ yolon tek u Luꞌ, tala: —Yeꞌxhkaniꞌch imajax ibꞌant ivautiismo qꞌu niman tetz u Jesuus tzaꞌ, qꞌuꞌl okyu u Tioxhla Espiiritu kꞌatza, echaꞌ oꞌ.— Texhtuꞌ.
47 Porventura, pode alguém recusar a água, para que não sejam batizados estes que, assim como nós, receberam o Espírito Santo?
48 Ech tal tek u Luꞌ tu qꞌu aanima aas siꞌan ivautiismo tibꞌii u kuBꞌaal Jesuus.
48 E ordenou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Então, lhe pediram que permanecesse com eles por alguns dias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.