Atos 10
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs ARIB
1 Aatz tu Cesarea, atich maꞌl u vinaj Corneelio ibꞌii. Qꞌesala tetz u 100 sol vaꞌl “Italiana” ibꞌii.
1 Um homem em Cesaréia, por nome Cornélio, centurião da corte chamada italiana,
2 Aatz u Corneelio tan, suula vinaj, xoꞌvan Tioxh tuchꞌ ikꞌaol imeꞌal. Utz lochol tetz meꞌbꞌaꞌ tu Israeel. Bꞌenamen chit nichiqꞌila isikꞌle Tioxh.
2 piedoso e temente a Deus com toda a sua casa, e que fazia muitas esmolas ao povo e de contínuo orava a Deus,
3 Uncheeꞌ aatz iꞌana, kꞌuchax maꞌl visioon te, tiira vatzsaj. Kamal alas 3 kuꞌqꞌii til maꞌl u aanjel tetz Tioxh. Til tokoꞌp tu vaꞌl atichka utz, tal te ech tzaꞌ: —Corneelio.— Texh te.
3 cerca da hora nona do dia, viu claramente em visão um anjo de Deus, que se dirigia para ele e lhe dizia: Cornélio!
4 Utz tii chit sajil tu u Corneelio. Ech tuchꞌ xoꞌval tal ech tzaꞌ: —¿Kiimbꞌi unBꞌaal?— Texh te.
4 Este, fitando nele os olhos e atemorizado, perguntou: Que é, Senhor? O anjo respondeu-lhe: As tuas orações e as tuas esmolas têm subido para memória diante de Deus;
5 Ech aatz cheel, chaj bꞌen achaj tu Jope. Seꞌntiqꞌo maꞌl u vinaj Xhim ibꞌii, vaꞌl Luꞌ chu teꞌl majte.
5 agora, pois, envia homens a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro;
6 Aꞌ atilku xeꞌ vaꞌt u vinaj Xhim paj ibꞌii, txikol tzꞌuꞌm. Aꞌ atik tatibꞌal tziꞌ mar. Ech aꞌ saꞌalon see kam saꞌaneꞌ.— Texh u aanjel.
6 este se acha hospedado com um certo Simão, curtidor, cuja casa fica à beira-mar. {Ele te dirá o que deves fazer.}
7 Uncheeꞌ taꞌxh elbꞌen u aanjel, yakich isikꞌle kaꞌvaꞌl taqꞌonom u Corneelio. Antu vaꞌt sol, nacholich Tioxh majte utz, kꞌujlebꞌal kꞌuꞌl.
7 Logo que se retirou o anjo que lhe falava, Cornélio chamou dois dos seus domésticos e um piedoso soldado dos que estavam a seu serviço;
8 Utz tal qꞌu yol te, ech ichaj bꞌen tu Jope.
8 e, havendo contado tudo, os enviou a Jope.
9 Uncheeꞌ tu tek vaꞌt qꞌii tuul, siꞌchtekchaqꞌaan qꞌii, bꞌenjeꞌ u Luꞌ viꞌ atibꞌal. Ex iqꞌila isikꞌle Tioxh. Aꞌ chit nichtekinajabꞌ topon qꞌul ichaj u Corneelio.
9 No dia seguinte, indo eles seu caminho e estando já perto da cidade, subiu Pedro ao eirado para orar, cerca de hora sexta.
10 Utz ul maꞌl mam vaꞌy kꞌatz u Luꞌ. Txꞌaꞌomich tek isaꞌ. Pek tuul koꞌxh nichibꞌanax tuch techbꞌubꞌal, kꞌuchax maꞌl visioon te.
10 E tendo fome, quis comer; mas enquanto lhe preparavam a comida, sobreveio-lhe um êxtase,
11 Tila aas jajlich u amlika. Utz aꞌ tek til ikuꞌl maꞌl u mam liikin bꞌuꞌj qitzich junun qꞌuꞌl ixoobꞌal. Aal ikuꞌl vatz txꞌavaꞌ.
11 e via o céu aberto e um objeto descendo, como se fosse um grande lençol, sendo baixado pelas quatro pontas sobre a terra,
12 Utz kajay vatzul txokop atich tu u liikin bꞌuꞌj tziꞌ. Atich txokop kaavaꞌl ikꞌoꞌlebꞌal. Atil txokpil aꞌ. Utz atich xichꞌomla txokop majte, ayaꞌ qꞌuꞌl nipaal tu amlika.
12 no qual havia de todos os quadrúpedes e répteis da terra e aves do céu.
13 Utz tabꞌi maꞌl u yol tal te ech tzaꞌ: —Luꞌ, yatzꞌ qꞌu txokop tziꞌ utz, chiꞌa.— Texh teꞌleꞌ.
13 E uma voz lhe disse: Levanta-te, Pedro, mata e come.
14 Aatz tek u Luꞌ tan, tala: —Yeꞌka unBꞌaal tan, yeꞌxhjatu nivechbꞌu tzuꞌkin kam. Tan txaaꞌ.— Texh u Luꞌ.
14 Mas Pedro respondeu: De modo nenhum, Senhor, porque nunca comi coisa alguma comum e imunda.
15 Uncheeꞌ qꞌaav paj qꞌilal tikaꞌpaj. Alax te ech tzaꞌ: —Yeꞌ koꞌxh aal txaaꞌ tiꞌ qꞌu kam qꞌuꞌl txꞌaatxꞌoch tek tu u Tioxh.— Texh teꞌleꞌ.
15 Pela segunda vez lhe falou a voz: Não chames tu comum ao que Deus purificou.
16 Ox pajul chit til u kam u Luꞌ tziꞌ utz, nichiqꞌaavjolax jeꞌ u mam liikin bꞌuꞌj tu amlika.
16 Sucedeu isto por três vezes; e logo foi o objeto recolhido ao céu.
17 Uncheeꞌ tuul nichichokon taanima u Luꞌ tiꞌ u tokebꞌal u visioon vaꞌl kꞌuchax te tziꞌ, opon qꞌu chaj vatz jubꞌal qꞌuꞌl chajax tu u Corneelio. Tan maꞌtich ichꞌotitaꞌ til atilku tatibꞌal u Xhim.
17 Enquanto Pedro refletia, perplexo, sobre o que seria a visão que tivera, eis que os homens enviados por Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam à porta.
18 Ech motx uqꞌay qꞌu chaj. Utz motx ichꞌoti atil tzik maꞌl u vinaj tu u atibꞌal tziꞌ, Xhim ibꞌii, vaꞌl Luꞌ chu teꞌl majte.
18 E, chamando, indagavam se ali estava hospedado Simão, que tinha por sobrenome Pedro.
19 Ech ankoꞌxh nichtitzꞌa u kam u Luꞌ tziꞌ vaꞌl til tu visioon, qꞌilal tu u Tioxhla Espiiritu tal te ech tzaꞌ: —Nichokꞌaxh oxvaꞌl qꞌu vinaj.
19 Estando Pedro ainda a meditar sobre a visão, o Espírito lhe disse: Eis que dois homens te procuram.
20 Kuxh kuꞌ utz, labꞌenaxh tiꞌ. Kaꞌtziiunichꞌaxh tan, in vetchajon.— Texh te.
20 Levanta-te, pois, desce e vai com eles, nada duvidando; porque eu tos enviei.
21 Uncheeꞌ kuꞌtekꞌul u Luꞌ vatz qꞌu vinaj utz, tal te ech tzaꞌ: —In vaꞌl nechokꞌin. ¿Kam echaj aas ulyex tzaꞌ?— Texh te.
21 E descendo Pedro ao encontro desses homens, disse: Sou eu a quem procurais; qual é a causa por que viestes?
22 Ech motx tal qꞌu vinaj te ech tzaꞌ: —Oꞌ ichaj u Corneelio, u qꞌesala tetz 100 sol. Maꞌl vinaj xoꞌvan Tioxh utz, jikom. Tiira bꞌaꞌn talchu vatz kajay qꞌu Israeel. Pek vetalax te tu maꞌl u tioxhla aanjel aas satal oopon otzotz tzixeꞌ. Utz satabꞌi qꞌul ayol.— Texh te.
22 Eles responderam: O centurião Cornélio, homem justo e temente a Deus e que tem bom testemunho de toda a nação judaica, foi avisado por um santo anjo para te chamar à sua casa e ouvir as tuas palavras.
23 Ech motx tal tokoꞌp qꞌu vinaj toꞌotzotz utz, aꞌ vatku tzixeꞌ.
23 Pedro, pois, convidando-os a entrar, os hospedou. No dia seguinte levantou-se e partiu com eles, e alguns irmãos, dentre os de Jope, o acompanharam.
24 Ech tu tek vaꞌt qꞌii tuul, motx opon tu Cesarea. Utz nichichꞌial tu u Corneelio. Maꞌtich imoltu qꞌu titzꞌin tatzik tuchꞌ qꞌuꞌl tiira tamiigo.
24 No outro dia entrou em Cesaréia. E Cornélio os esperava, tendo reunido os seus parentes e amigos mais íntimos.
25 Utz taꞌxh opon u Luꞌ, oora ul kꞌulaxoj tu u Corneelio. Yakich pecheꞌoj kuꞌ siatz utz, toksa iqꞌii.
25 Quando Pedro ia entrar, veio-lhe Cornélio ao encontro e, prostrando-se a seus pés, o adorou.
26 Pek tal u Luꞌ te ech tzaꞌ: —Lakpen tan, in koꞌn vinaj echaꞌ axh.— Texh te.
26 Mas Pedro o ergueu, dizendo: Levanta-te, que eu também sou homem.
27 Ech yolon u Luꞌ tuchꞌ. Bꞌenoꞌk toꞌotzotz. Utz tila aas sibꞌal chit aanima molich tibꞌ.
27 E conversando com ele, entrou e achou muitos reunidos,
28 Ech yolon u Luꞌ, tal ech tzaꞌ: —Etootzajle aas tiira yeꞌxtxoj vatz u kumantaar aas simolo tibꞌ qꞌu Israeel tuchꞌ puera aanima. Utz yeꞌxtxoj soꞌokoꞌp toꞌotzotz tzixeꞌ. Pek Tioxh vetkꞌuchun ve aas kꞌuxh puera qꞌu aanima, yeꞌk savaqꞌ bꞌens yeꞌxtxoj utz, tzuꞌkin.
28 e disse-lhes: Vós bem sabeis que não é lícito a um judeu ajuntar-se ou chegar-se a estrangeiros; mas Deus mostrou-me que a nenhum homem devo chamar comum ou imundo;
29 Echtzixeꞌt aatz vetꞌexsikꞌlelojin, vetkꞌasuꞌlin. Yeꞌn unbꞌan kaꞌl unkꞌuꞌl. Pek aatz cheel, nivabꞌi sete, ¿kam tokeꞌ vetetal vuleꞌ?— Texhtuꞌ.
29 pelo que, sendo chamado, vim sem objeção. Pergunto pois: Por que razão mandastes chamar-me?
30 Uncheeꞌ tal tek u Corneelio te ech tzaꞌ: —Kaavaꞌx qꞌii cheel echat koꞌxh oora tzaꞌ, alas 3, atichkuꞌin tiꞌ ikuyax unvaꞌy, tiꞌ iqꞌilal sikꞌlel Tioxh. Utz aatz iꞌana, tuul nichunqꞌila sikꞌle Tioxh toꞌotzotz. Aꞌ tek vil itxakeꞌ maꞌl u vinaj sunvatz, ribꞌkin poloxh saj oksaꞌm.
30 Então disse Cornélio: Faz agora quatro dias que eu estava orando em minha casa à hora nona, e eis que diante de mim se apresentou um homem com vestiduras resplandecentes,
31 Utz ech tal ve tzaꞌ: «Corneelio, aatz u Tioxh, vettabꞌil vaqꞌilat asikꞌletaꞌ utz, atil sikꞌuꞌl kajay vaꞌl naꞌan tiꞌ ilochax qꞌu meꞌbꞌaꞌ.
31 e disse: Cornélio, a tua oração foi ouvida, e as tuas esmolas estão em memória diante de Deus.
32 Pek aatz cheel, chaj bꞌen achaj tu Jope. Utz al tul maꞌl u vinaj Xhim ibꞌii, vaꞌl Luꞌ chu teꞌl majte. Aꞌ atilku xeꞌ vaꞌt u vinaj Xhim ibꞌii, txikol tzꞌuꞌm. Aꞌ atik u tatibꞌal tziꞌ mar. Ech aatz luꞌuli, sayolon see.» Texh ve.
32 Envia, pois, a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro; ele está hospedado em casa de Simão, curtidor, à beira-mar.
33 Echtzixeꞌt vetunchaj savsan eetz. Utz taꞌntioxh qeꞌl ulyaxh. Ech kajay oꞌ atiloꞌ vatz Tioxh cheel tzaꞌ utz, saqabꞌi kam vaꞌl saal qe tu u Tioxh.— Texhtuꞌ.
33 Portanto mandei logo chamar-te, e bem fizeste em vir. Agora pois estamos todos aqui presentes diante de Deus, para ouvir tudo quanto te foi ordenado pelo Senhor.
34 Uncheeꞌ aatz u Luꞌ, xeꞌt iyoloneꞌ utz, tal ech tzaꞌ:
34 Então Pedro, tomando a palavra, disse: Na verdade reconheço que Deus não faz acepção de pessoas;
35 Tan kꞌuxh til koꞌxh itenam u aanima, nikꞌulax tu u Tioxh oj xoꞌvamal Tioxh taqꞌo utz, niꞌan vijikomal vatz u Tioxh.
35 mas que lhe é aceitável aquele que, em qualquer nação, o teme e pratica o que é justo.
36 Tan aatz u Tioxh tziꞌ, taqꞌuꞌl viyol xoꞌl qꞌu Israeel; ayaꞌ u bꞌaꞌnla chusbꞌal tiꞌ u Jesucristo. Tan aꞌ u oksan kubꞌaꞌn tuchꞌ u Tioxh. Utz taꞌxh maꞌl Bꞌaala tetz kajay qꞌu aanima.
36 A palavra que ele enviou aos filhos de Israel, anunciando a paz por Jesus Cristo {este é o Senhor de todos}.
37 Utz etootzajle kam qꞌu kam uch tu vikuenta u Judea. Aꞌ xeꞌtik kꞌasuꞌl tikuenta Galilea aꞌ chit maꞌtich iyaꞌ u Xhan tiꞌ ipaxsat itziiul u vautiismo tu qꞌu aanima.
37 esta palavra, vós bem sabeis, foi proclamada por toda a Judéia, começando pela Galiléia, depois do batismo que João pregou,
38 Etootzaj majte aas toksa viTioxhla Espiiritu u Tioxh kꞌatz u Jesuus aa Nazareet bꞌaꞌnil. Utz taqꞌ mam tijleꞌm. Ech kam koꞌn mamaj bꞌaꞌnil paal iꞌana. Iꞌan bꞌaꞌn tu kajay qꞌu aanima qꞌuꞌl nichtulebꞌel tu u txꞌiꞌliꞌinaj tan, nojchit Tioxh atich kꞌatza.
38 concernente a Jesus de Nazaré, como Deus o ungiu com o Espírito Santo e com poder; o qual andou por toda parte, fazendo o bem e curando a todos os oprimidos do Diabo, porque Deus era com ele.
39 Utz nojchit oꞌ ilon abꞌin qꞌu kam iꞌan u Jesuus tziꞌ. Qila qabꞌi qꞌuꞌl iꞌan tikuenta Judea tuchꞌ tu Jerusaleen. Pek yatzꞌax kuꞌen; aqꞌax jeꞌ vatz kurus.
39 Nós somos testemunhas de tudo quanto fez, tanto na terra dos judeus como em Jerusalém; ao qual mataram, pendurando-o num madeiro.
40 Loqꞌ itzꞌpixsal koꞌn u Jesuus tu u Tioxh titoxvaꞌ qꞌii. Utz chee sukuvatz.
40 A este ressuscitou Deus ao terceiro dia e lhe concedeu que se manifestasse,
41 Loqꞌ kajay koj aanima ilon. Pek taꞌxh cheek vatz qꞌuꞌl txaaich nal el tu u Tioxh, qꞌuꞌl ilon abꞌin. Ech txꞌaꞌnoꞌ ukꞌaꞌoꞌ tuchꞌ aas maꞌtich qꞌaavtitzꞌpu tikaꞌpaj xoꞌl qꞌu kamnaj.
41 não a todo povo, mas às testemunhas que Deus antes ordenara; a nós, que comemos e bebemos juntamente com ele depois que ressurgiu dentre os mortos.
42 Utz talka qe bꞌaꞌnil aas sakupaxsa itziiul tu kajay aanima aas aꞌ vaꞌl oknaj tijleꞌm tu u Tioxh tiꞌ itxꞌolax inujul qꞌu aanima qꞌuꞌl itzꞌlele tuchꞌ qꞌu kamnaj.
42 Este nos mandou pregar ao povo, e testificar que ele é o que por Deus foi constituído juiz dos vivos e dos mortos.
43 Tan tiꞌ u Jesuus yolonku kajay qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh. Tala aas abꞌil qꞌuꞌl saniman, sikꞌul kuybꞌal tiꞌ qꞌul ipaav tu vibꞌii.—
43 A ele todos os profetas dão testemunho de que todo o que nele crê receberá a remissão dos pecados pelo seu nome.
44 Uncheeꞌ tuul ankoꞌxh nichtal qꞌu yol u Luꞌ tziꞌ, ok u Tioxhla Espiiritu kꞌatz kajay qꞌu aanima qꞌuꞌl nichabꞌin qꞌu yol.
44 Enquanto Pedro ainda dizia estas coisas, desceu o Espírito Santo sobre todos os que ouviam a palavra.
45 Ech sotz chit ikꞌuꞌl qꞌu Israeel, niman tetz u Jesuus. Ayaꞌ qꞌul imol u Luꞌ oponi, aas motx til tok u Tioxhla Espiiritu kꞌatz qꞌu puera aanima, u toya u Tioxh.
45 Os crentes que eram de circuncisão, todos quantos tinham vindo com Pedro, maravilharam-se de que também sobre os gentios se derramasse o dom do Espírito Santo;
46 Tan nichmotxtabꞌi iyolon qꞌu puera aanima tunjot yolbꞌal utz, nichtoksa iqꞌii u Tioxh.
46 porque os ouviam falar línguas e magnificar a Deus.
47 Uncheeꞌ yolon tek u Luꞌ, tala: —Yeꞌxhkaniꞌch imajax ibꞌant ivautiismo qꞌu niman tetz u Jesuus tzaꞌ, qꞌuꞌl okyu u Tioxhla Espiiritu kꞌatza, echaꞌ oꞌ.— Texhtuꞌ.
47 Respondeu então Pedro: Pode alguém porventura recusar a água para que não sejam batizados estes que também, como nós, receberam o Espírito Santo?
48 Ech tal tek u Luꞌ tu qꞌu aanima aas siꞌan ivautiismo tibꞌii u kuBꞌaal Jesuus.
48 Mandou, pois, que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Então lhe rogaram que ficasse com eles por alguns dias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.