Mateus 18
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs AAI
1 Bàn yawo rma hak Txesus yehtoko, àhyaka nomohtxownà hatà, ànhananàhrà ro komo. Onokà ryhe, ehonomnà me nyhe naye, Khoryenkomo mryenonà, ketxkon hatà. Onokà ryhe, anar komo Khoryenkomo mryenon komo yoho nyhe naye, ketxkon hatà.
1 Nati ana maramaim bai’ufununayah hina Jesu biyan hitit hibatiy hio, “Mar ana aiwobomaim yait i orot gagamin?”
2 Bàryekomo txko yanyekye hatà, Txesusu. Amrakatakanye neryey hatà.
2 Jesu kek kikimin eaf na nahimaim bat.
3 Mosonà txko xenytxoko, kekon hatà, àwyanye. Onà wyaro yaworo xaxa àkehe, owyanye. Anar me harha ehtxoko, ohnawonye. Norohnàtho me harha osonytxoko. Mosonà txko wyaro rma osonytxoko, kekon hatà. Ehonomnà me rma oyosonyetokonye, Khoryenkomo mryenon mehra ro mak manatxhe ha, kekon hatà.
3 Imaibo eo, “Anababatun a tur ao’owen, o yait ayawas men inabotabir inan iti kek gidigidih na’atube mar ana aiwobomaim boro men inarun.
4 Mosonà txko wyaro norohnàtho me oyosonyetokony haxa ryhe, ehonomnà me rma haxa manatxhe, noro wya. Noro mryenon komo yoho nyhe, ehonomnà me manatxhe, norohnàtho me oyosonyàr komo ke mak ha, kekon hatà, Txesusu.
4 Isan imih orot yait taiyuwin yare iti kek kikiminabe emamatar mar ana aiwobomaim i orot gagamin.
5 Bàryekomo txko komo ewakryetxoko, kekon xarha tà, àwyanye. Rox oyehtokonye, ewakryetxoko. Owyanye ewakryentokonye rma, uro rma mewakryetxhe, kekon hatà, tànhananàhrà ro komo wya.
5 “Naatu orot yait kek kikimin iti na’atube ayu wabu’umaim ana merar eyiy, i ayu au merar eyiy.
6 Tanhàn hokon me harha bàryekomo yeryhera mak ehtxoko. Rohona xenyetho komo rma yeryhera mak ehtxoko, tanhàn hokon me harha. Àro hokon me harha owyanye txenyetokonye, ohxehra ro mak manatxhe hampànà, kekon hatà. Àro wyaro txeryhera ronye rma awayehnàtokonye, ohxe oyesnàràtho kom haryhe. Tuna kwaka ononàtokonye, ohxe oyesnàràtho kom haryhe. Tohu ymo ke amusmexah me ononàtokonye, àro wyaro rma awayehnàtokonye, ohxe oyesnàràtho kom haryhe, kekon hatà, Txesusu.
6 Baise orot yait iti kek kikimin ayu bitutumu eoraraf in bowabow kakafin esisinaf, gewasin nati orot i boro sikan aumor hina’utan taiy yan hinitaiy nare na’atomatom namorob.
7 Tanhàn hokon me texem me natxow hamà, toto komo, kekon xarha tà. Àro hoye ro tanàhnohsom me natxow hamà. Àro hokon me txenyetho komo ryhe, tanàhnohsom me rma haxa natxhe hampànà, kekon hatà, Txesusu.
7 “Tafaram i kakafin wanawanan run, imih nati sawaramaim sabuw bonawiyih bowabow kakafin tisisinaf. Sawar kakafih nati na’atube i boro hinamatar, baise orot yait biyanamaim iti sawar temamatar i boro kakafin anababatun nab.
8 Anatoko ayanhàn kom hoko manatxow hana, ayamor kom ke hana, ohror kom ke haxa hana, kekon xarha tà. Onà wyaro haxa katxoko. Amohra hak wehxe, àhrohra hak wehxe, ranhàn hokohra harha ryehtxoho me, katxoko, kekon hatà. Tamoke rma oyehtokonye, tàhroke rma oyehtokonye, tarymaxem me manatxhe hampànà, eryewhamnohno ytxoho ro na, weheto ymo wyaron hona, ewehpànà ro ymo wyaron hona, ayanhàn kom hoko oyesnàr kom ke, kekon hatà. Amohra haxa oyehtokonye, àhrohra haxa oyehtokonye, ohxe rma manatxhe, karyhe roro harha oyesnàr kom ke, kekon hatà.
8 O yait uma o a nabonawiy kakafin inasisinaf na’at, ku’afuw kwisaroun, saise a uma duboduboh inan ma’ama wanatowan inarun. Men basit a uma hai ubaramaim o biya etei itan wairaf wan itayen ta’arahi.
9 Àsok haxa hana mehohketxow ha, ayanhàn kom hoko. Mehohketxow hamà, oyonur kom ke mak ha, kekon hatà. Onà wyaro haxa katxoko. Enhura hak wehxe, ranhàn hoko ehohkahra harha ryehtxoho me, katxoko, kekon hatà. Tonke rma oyehtokonye, tarymaxem me manatxhe hampànà, eryewhamnohno ytxoho ro na, weheto ymo wyaron hona, oyonur kom ke atxke oyesnàr kom ke, kekon hatà. Enhura haxa oyehtokonye, ohxe rma manatxhe, karyhe roro harha oyesnàr kom ke, kekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya.
9 Naatu mata nuw kwanekwan kakafin kusisinaf, kukubai kwisaroun. Mata rounawat saise inan ma’ama wanatowan inarun, men basit mata ta’imon ana ubaramaim mata rou’abaka inan wairaf wan inayen na’arahi.
10 Onà wyaro kahra xaxa mpànà ehtxok ha, bàryekomo txko kom hoko, kekon xarha tà. Norohnàtho me nay hamà, akoronomahra wehxan hamà, kahra xaxa mpànà ehtxok ha, àhokonye. Onà wyaro àkehe, owyanye. Nyamoro yakoronomanye ro me natxhe, kahe yawon komo, royàm yanoto komo, kekon hatà. Royàmà hyawo roro natxhe, bàryekomo yakoronomanye ro komo, kekon hatà.
10 “Abisa kusisinaf i inaso’ob men kek gidigidih inanuw furuwih, a tur ao’owen anayabin kek gidigidih hai tounamatar mar etei maramaim Tamai nan tebatabat.
11 Àsok tawro hana. Enyhoruhnu rotho komo yonyhoryexe komokye, Toto me Enusah kaxe. Tanàhnohsomà rotho komo rma yonyhoryexe komokye, kekon hatà, Txesusu.
11 Orot Natun nan ana’an i sabuw kasikasiyih bow baiyawasih isan na.
12 Okno yonye ro komo wyaro, bàryekomo txko komo yonye ro me naha, royàmà. Àsok hana toknàthàyamo yohoryatxow ha, okno yonye ro komo, kekon hatà. Àwaymamsahotho rma yohoryatxow hamà. Ehorhàra kat natxowà, owyanye. Nehoryatxow hamà, kekon hatà. 100 me toknà komo yehtoko, 99 komo nomyatxow hamà. Àhà ymo ho rma nànomyatxow hamà, towenyxanotho txko yohonàr horà, àwaymamsahotho txko yohonàr horà, kekon hatà.
12 “Orot ana bobaituw 100 hitama’am ta’imon takakasiy isan a not i mi’itube kwanotanot? Ana bobaituw 99 tihamiyen oyaw wan hitama, i tare tan ta’imon kakasiy tanuwih ai en?
13 Onà wyaro yaworo xaxa àkehe, owyanye. Tàwyanye xenyetxhe rma, teryehorye rma haxa natxow hamà. Àwaymampàn kom hoko teryehotatho komo yoho rma haxa neryehotetxhe ro mak ha, àwaymamsahotho hoko, kekon hatà.
13 Naatu ana bobaituw tatita’ur tabaib ana maramaim, a tur ao’owen ana for ta’imon isan boro tiyasisir men kafaita, men 99 isah ebiyasisir na’atube anayabin i men hikasiy.
14 Àro wyaro rma rha, bàryekomo txko komo yonyhoryenàr xe rma haxa naha, royàmà, kahe yawono. Tanàhnohsom me esnàr komo xehra ro mak naha ha, kekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya.
14 Imih ef ta’imon nati na’atube Tamat maramaim men ekokok boro ana kek kikimin ta nakasiy.
15 Onà wyaro nkekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya. Oyowtà wya owàràhyakantokonye, anhànà ekarymatxoko, àwya, kekon hatà. Wahoro htxero omoro ro àtoko, àhyaka. Anhànà ekarymako, àwya, anar komo nenytxahtor me mak ha, kekon hatà. Tàwya oyonytxantoko rma, yaworo noskarymen hamà, noro ha. Toskarymatxhe rma, towahke harha nay hamà, ohoko, kekon hatà.
15 “O taituwa ta wanawanamaim isa bowabow kakafin nasisinaf na’at wa’iwa’iramaim inan biyan ana kakafin matanamaim ini’obaiy. Inao fana nanonowar na’at i boro airi kwanitafen tutur.
16 Oyonytxahra rma ehtok haxa, àtok xarha, àhyaka. Anar komo arko, ayakoro. Towenyxan hana, asakon kom haxa hana, nyamoro rma arko ha, kekon hatà. Nyamoro rma hak àrwonà yonytxatxowà, amnye yaworo tàwyanye ekarymatxho me. Nyamoro hak hananàhtxow xarha.
16 Baise inao men nanonowar, orot ta’imon o rou’ab inabuwih bairi kwanan, saise o abisa’awat inao orot rou’ab boro sif hinaruboun. Buk Atamaninamaim hio na’atube.
17 Nyamoro yonytxahra noro yehtoko, ekarymako, tohsamnohsomà ro komo wya, Khoryenkomo mryenon komo wya, kekon hatà. Omeroron komo yonytxahra rma tehtoko, axanhàn me rma nay hamà. Khoryenkomo mryenon mehra harha noro xenytxoko, kekon hatà. Khoryenkom hutwanyehnà komo wyaro harha noro xenytxoko. Atxke natxhe moxamo katxho komo wyaro harha noro xenytxoko, kekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya.
17 Baise hinao men nanonowar na’at, basit ekaleisia matahimaim kwanakurereb kwanao, naatu ekaleisia hinao men nanowar na’at, basit kwanihamiy eteni orot na’atube nama o tax o’onayan na’atube nama.
18 Onà wyaro yaworo xaxa àkehe, owyanye, kekon xarha tà. Rano me ryhe, onà wyaro màketxhe, omnyamo, toto komo wya. Khoryenkomo mryenon mehra harha manatxhe hampànà, màketxhe, anar komo wya, rano me mak ha, kekon hatà. Àro wyaro rma màketxhe, omnyamo, yukryeka hon komo rma. Àro wyaro rma rha àkehe, uro xarha, kahe yawono, nyamoro hoko, kekon hatà. Khoryenkomo mryenon mehra harha hak nahtxoko, nyamoro ha, ranoto komo rwon yawo ro mak ha, àkehe uro, kahe yawono, kekon hatà. Khoryenkomo mryenon me mpànà manatxhe ha, màketxhe xarha, anar komo wya, rano me rma rha. Àro wyaro rma màketxhe, omnyamo, yukryeka hon komo rma. Àro wyaro rma rha àkehe, uro xarha, kahe yawono, nyamoro hoko, kekon hatà. Khoryenkomo mryenon me hak nahtxoko, nyamoro ha, ranoto komo rwon yawo ro mak ha, àkehe uro, kahe yawono, kekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya.
18 “Anababatun a tur ao’owen, abisa iti tafaramamaim ku’a’uh maramaim boro ana’uh. Naatu abisa iti tafaramamaim kururufam maramaim boro anarufam.
19 Onà wyaro xarha àkehe, owyanye, kekon xarha tà, Txesusu. Khoryenkom yakoro orwonàmpàra ronye rma haka, osonytxatxoko, anaro oyowtà yakoro. On hoko ryhe tàrwonàmnye, kahe yawon yakoro, àwya koyuhtoho me, katxoko, omnyamo rye rma, yukryeka hon komo rma, kekon hatà. Àro hoko rye rma orwonàmàtxhenye, oyoyukyatxhe xaxa mak hampànà, royàmà, kahe yawono, kekon hatà.
19 “Iban ao maiye, orot rou’ab iti tafaramamaim abisa isan hairi hibasit tefefeyan, Tamai maramaim boro isah nasinaf.
20 Romryenon me oyohsamnohnàtokonye, awawonye wehxaha. Yakehra manatxow hana, asak hana, osorwaw haxa hana. Yakenohnà kom wawo rma wehxaha. Àro ke, oyoyukyatxow hamà, royàmà, kekon hatà, Txesusu, tànhananàhrà ro komo wya.
20 Orot rou’ab o tounu ayu wabu’umaim tekuku’ay, ayu i nati wanawanahimaim bairi.”
21 Txesusu hyaka nomokye hatà, Petru. Rohà y, kekon hatà. Anatoko yake ro rowàràhyaken hana, rowtà. Noro hoko rma koseryewhoken hamà, towahke ryehtxoho me, kekon hatà. Twahake koseryewhokeno, yake ro katà, yake rohra haxa katà, kekon hatà, Petru.
21 Imaibo Peter na Jesu biyan tit ibatiy, “Regah, ayu taiu isau mar etei bowabow kakafih nasisinaf mar boro bai’ab ana kakafih ana notawiyen? Ana kakafih ana notawiyen nayen seven nanatabir?”
22 Yake rohra oseryewhokako, noro hoko, kahra wehxaha, owya, kekon hatà, Txesusu. Onà wyaro haxa àkehe. Yake ro oseryewhokak mak hampànà, oyowtà hoko, atàknahnà ro me mak ha, kekon hatà, Txesusu, Petru wya.
22 Jesu iya’afut eo, “Men seven, baise mar etei 70 tafanamaim seven auman.
23 Àro hoko rma kuknonano me wekarymen hamà, kekon xarha tà. Àsok hana noseryewhoken ha, Khoryenkom ha, tàmryenon kom hoko. Noseryewhoken hamà, ukukur kom hoko. Oseryewhokahra mak naha, anar kom hoko. Nyamoro rma, owto yoh yanoto wyaro atxke natxow hamà, kekon hatà, Txesusu. Àsok hana nehxakon ha, owto yoh ha. Onà wyaro nehxakon hatà. Tanoto komo wya tàtxenyerunu yehemanàr xe nehxakon hatà. Nyamoro rma nehetàhketxkon hatà, àwya. Àro ke nanyehtxownà hatà, owto yohà, tàhyaka, kekon hatà, Txesusu.
23 “Anayabin aiwob maramaim ana itinin i aiwob orot ana akir wairafih hai bowabow nunutitiy na’atube.
24 Wahoro htxero nomokye hatà, anoto. Noro rma, thenyenohnà ryhe yehetàhkekon hatà, owto yohà wya, 10.000 txenyeru ymo rma hatà.
24 Nuteteyan ana bowabow busuruf ana veya aiwob orot kabay million na’atube orot ta bai ma bowabow hibai hina hirun.
25 Ehemahra ro mak nehxakon hatà, àtxenyerumra tesnàr ke, kekon hatà, Txesusu. Àro ke, onà wyaro nkekon hatà, owto yohà, tanoto komo wya, anar komo wya. Mosonà ehemanyehnàtho ymo xak tàmtxoko, anar komo wya, kekon hatà. Anar komo yanoto me harha tàmtxoko, txenyeru hona, kekon hatà. Àhetxenhàrà xarha, àhokuthuyamo xarha, àkatxhothàrà xarha, omeroro rma tàmtxoko, txenyeru hona, kekon hatà. Àro wyaro rma rotxenyerunu wahohsan hamà, kekon hatà, owto yohà, kekon hatà, Txesusu.
25 Naatu nati akir wairafin aiwob orot ana kabay wan yin isan aurin men karam. Imih aiwob orot iuwih orot aawan, natunatun naatu ana sawar etei hitabow hitan sabuw afa hitatobon hai akir wairafihimih hitabow, saise nati kabayamaim aiwob orot ana kabay wan tab isan eo.
26 Àro wyaro tàwya enytxatxhe rma, akrataka neryewtay hatà, anoto, tosoknar ho hatà. Teryewrye ro nàrwonàmye hatà, owto yoh yakoro. Anar komo wya rompàra nyhe rma exko, kekon hatà. Mexe nyhe txko hak àmomohko, rowya ehematxho, kekon hatà. Mexe nyhe txko ehxah me wehematxehkehe, omeroro, owya, kekon hatà, anoto, owto yohà wya, kekon hatà, Txesusu.
26 “Baise akir wairafin aiwob orot nanamaim sun yowen fefeyan eo, ‘Regah a kokok yate nanub naatu ayu boro ana sinaftobon a sawar etei wah anayow anit.’
27 Àro ke, àhnàn yawo rma haxa nehxakon hatà, owto yohà. Noseryewhokay harha tà, tanoto hoko. Towahke harha nehxakon hatà, àhoko. Ehemahra rma exko, kekon hatà, àwya, kekon hatà, Txesusu.
27 Aiwob orot ana akir wairafin itin yan baban naatu ana kabay wan yin isan auman ibagun naatu iu tit ana ubar in.
28 Owto yohà hyaye toy hatà, anoto. Tàtonàr me rma, tkukuru yonyey hatà. Owto yoh yanoto rma rha noro hatà. Norotho rma yahosày hatà, àhmàwo, kekon hatà, Txesusu. Rotxenyerunu tàmko yxak ha, omoro, kekon hatà, àwya. Àro wyaro nkekon hatà, àwya ehetàhkanàr ke hatà. Yakenohnà rma yehetàhkekon hatà, 100 txenyeru rma hatà. Rotxenyerunu tàmko yxak ha, kekon hatà, àwya, kekon hatà, Txesusu.
28 “Baise nati akir wairafin tit in naatu ana kabay bai’abamo bowayan turan biyanamaim bai ma’am biyan tit, eof sikan bai eo, ‘Au kabay o biya inu’in boun wan inay initu.’
29 Àro ke neryewtay hatà, norotho, tosoknar ho. Teryewrye ro nàrwonàmye hatà. Mexe nyhe txko hak àmomohko, rowya ehematxho, kekon hatà. Mexe nyhe txko ehxah me wehematxehkehe, omeroro, owya, kekon hatà, norotho, àwya, kekon hatà, Txesusu.
29 “Bow turan orot nanamaim sun yowen ifefeyan eo, ‘Yate nanub mar kafai ayu boro a kabay wan anay anit.’
30 Àna matà, àmomokhàra mak wehxaha ha, kekon hatà. Àro ke nahryemye hatà, watxa ymo yaka, ehemahra esnàr ke. Àro yawo roro rma exko yxak ha, owya ehemahra ro rma haka, kekon hatà, noro ha, kekon hatà, Txesusu.
30 “Baise orot men kok boro turan fanan tanowar, imih bai furisiman itih hibai hin dibur bar hiya’ariy. Naatu orot turan iu, ‘Iti’imaim inama au kabay wan inay initu imaibo inatit.’
31 Nenytxownà mak hatà, anar komo, owto yoh yanoto kukur komo. Watxa ymo yaka tkukuthuyamo yahryemnyàrà yonytxownà hatà. Noseryehoketxkon hatà, thenyehra hatà. Àro ke totxownà hatà, owto yohà hyaka. Omeroro nekarymatxehkatxownà hatà, àwya, kekon hatà, Txesusu.
31 Akir wairafih afa iti sawar matar hi’itin men hiyasisir, imih hin abisa’awat himamatar isan aiwob orot ana tur hiowen.
32 Ewakhàra nehxakon hatà, owto yohà, tanoto hoko. Àro ke nanyekye hatà, tàhyaka. Ranoto y, atxke rma haxa manay hamà, kekon hatà, àwya. Thenyenohnà ymo mehetàhkeko, rowya. Koseryewhokan haxa hawe, ohoko, kekon hatà. Ehemahra rma exko àkan haxa hawe, owya, teryewrye ro orwonàmrà ke, kekon hatà, owto yohà.
32 “Imaibo aiwob orot ana akir wairafin eaf na iu eo, ‘O i anababatun orot kakaf. Ayu au kabay gagamin maiyow o biyamaim ma’am i asafam, anayabin ayu ifefeyanu.
33 Anaro hnàn yawohra mak mahko hatà, omoro, kekon hatà. Noro hoko oseryewhokahra ro mak mahko hatà, kekon hatà. Ohnàn yawo rma haxa wahko, uro. Àro wyaro rma rha, noro hnàn yawo tehxorye mahko haryhe, kekon hatà, owto yohà, tanototho wya, kekon hatà, Txesusu.
33 Gewasin bow tura itakabibir o akakabibiri na’atube.’
34 Norotho yarhoy hatà, watxa ymo yonye ro komo hyaka, anàhnohno ynye ro komo hyaka. Àhyakanye narhoy hatà, tanoto komo wya, ewakhàra rma haxa tesnàr ke. Watxa ymo yawo roro rma hak nahko, tàwya ehematxehkahra ro rma haka, kekon hatà, owto yohà, kekon hatà, Txesusu.
34 Aiwob orot yan so’ar tatabir ana dibur kaifenayah iuwih hifatum dibur hiya’ariy naatu iu, ‘Iti’imaim inama’am au kabay wan inay initu imaibo inatit.’”
35 Owto yohà wyaro rma rha naha hampànà, royàmà, kahe yawono, ohokonye, kekon xarha tà. Ohnawonye oyowtà hoko oseryewhokahra oyehtokonye, oseryewhokahra rma rha naha hampànà, royàmà, ohokonye. Ayanàhnohyatxhe mak hampànà, kekon hatà, Txesusu.
35 “Ef ta’imon ayu Tamai maramaim kwa ta’ita’imon isa boro iti na’atube nasinaf, o yait taituwa ana kakafin men dogor tutufin etei inanotanotawiy na’at.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.