Marcos 9
NAƆ ‑SË 'SËËDHƐ (DAF) vs NTLH
1 ꞊Dhɛ 'ö ö bo‑ ‑pö "dhʋ̈ ‑sü 'ka, 'yö go mü 'zü 'ö‑ pö: «A‑ ‑pö ka ‑dhɛ tɛan‑ ꞊dede 'ka ꞊dhɛ 'mɛ 'ka ma bha mɛ 'bha ‑nu ‑wo ka kpö 'gü 'wii 'dho ga kö 'wii Atanna ‑bha ‑gblüdëdhɛ 'a "wɩ sië‑ 'ka bha‑ nu ‑dhɛ yö faan 'gü.
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 ꞊Dhɛ 'ö ‑dhɛkpaɔyi "saɔdo ꞊ya ziö, 'yö Yesu ‑yö Piɛdhö 'dhö, Zakö 'dhö, Zan 'dhö, ‑a ‑nu ‑da ö ꞊keng‑, 'yö wɛng‑ ‑nu 'wo ‑ziö 'wo dho ‑tɔn ꞊gblɛɛn 'bha ꞊gbin‑, kö mɛ "wɛɛ 'bha 'yaa‑ ‑nu "piʋ̈ mü. 'Yö ‑gla ‑a ‑nu "yaan.
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 'Yö sɔ 'ö gun‑ ‑bha bha‑ "yan 'dhö zun bhɔ ‑sü ‑bha, 'ö dɔ mü kö "flʋ̈ 'ö‑ wo sië kö‑ ‑zɔn 'ka ‑pë 'bhaa 'dhö "kpʋng ꞊taa 'zü.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 'Wo dho "kan wo ‑ta kö Edhi waa‑ Moizö ('ö ꞊wa ga 'nu yi 'bha 'ka bha ꞊wa 'go dhang‑ 'gü ꞊wa nu), kö waa‑ Yesu ‑nu ‑wo dhiang zë sië.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 'Yö Piɛdhö ‑ya pö Yesu ‑dhɛ 'ö‑ pö: «N Dëmɛ, ‑dhɛ 'ö ya ‑yö ‑së "dhɛ! 'Kwa ‑ya yö ‑yö ‑dho kë ‑së ꞊zɔɔ ‑wa! ‑Bhö dɔ kö 'yi bɔɔ" ‑yaaga dɔ kö‑ do‑ kë i ‑bha 'ka, kö‑ do‑ kë Moizö ‑bha 'ka, kö‑ do‑ kë Edhi ‑bha 'ka ‑dhe.»
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 ‑A pö 'ö Piɛdhö ‑ya wo "dhʋ̈ bha‑ "sɩ 'yaa gun‑ ‑dhɛ. ‑Yö "suʋ̈ ‑ziisü 'ö ‑da ‑a ‑nu 'gü 'wɔn bha‑ 'gü bha ꞊në‑ "dhiʋ̈ ‑dhiang zë.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 'Wo dho "kan 'zü wo ‑ta kö "dhuu ꞊ya ‑ya ‑a ‑nu ‑ta ‑susudhö. 'Yö Atanna ‑yö bɔ "dhuu bha‑ 'gü 'ö dhiang zë‑ ‑nu ‑dhɛ 'ö‑ pö: «N Gbö (do 'ö n ‑gɔ) 'yö ya, ‑a ‑dhɔ 'ö n ‑kë ‑a "sinma 'yaa 'dhö, ‑ka ka "tʋ 'to‑ ‑wʋ ‑bha kö 'ka‑ ꞊bhlëë ‑ya!»
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 'Wo dho "kan 'zü wo ‑ta 'bha wo kö Yesu yöö do ꞊në ꞊ya 'to‑ ‑nu "piʋ̈ mü.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 ꞊Dhɛ 'wo go sië ‑tɔn ꞊gbin‑ 'wo lɔɔ‑ sië, 'yö ‑dhio dɔ‑ ‑nu ‑ta 'ö‑ pö 'wa 'dho 'wɔn 'wo‑ ‑dhɛ yö bha‑ ‑gɛn dɔ mɛ 'bha ‑mɛ 'bha ‑dhɛ ‑yö 'to‑ 'ka "dhʋ̈ ‑yö zun‑ 'ka yi 'ö yöö Mɛgbömɛ 'ö dho 'go‑ 'ka ga 'gü 'ö ‑bö bha‑ ‑bha.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 ‑A pö 'ö‑ wo "dhʋ̈ bha, ‑yö ‑to ‑nu "yaan, "kɛɛ kö‑ 'dhɛ 'kö zun‑ ‑go ga 'gü kö ‑yö ‑bö ‑wɔn ‑bha bha 'waa‑ 'gü ma, kö ‑wo wo 'ko dhɛɛ" 'kpɔ sië 'wo‑ pö: «꞊Yaa‑ pö ꞊dhɛ 'pɛ 'dhö kö ꞊ya ‑pö ꞊dhɛ?»
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 'Yö‑ ‑bha ꞊klang ‑nu ‑wa dhɛɛ" kpɔ 'wo‑ pö: «"Kɛɛ ‑a pö 'ö 'tɔnggɔmɛ ‑nu ‑wa wo 'sa ꞊dhɛ Edhi ‑dho nu, 'yö Atanna ‑bha ‑Yamɛ gun ‑na nu ya‑ 'klɔɔ‑ ‑mü ‑më 'ka?»
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 'Yö‑ ‑yɔ bɔ‑ ‑nu ‑gɔ 'ö‑ pö: «Tɛan‑ ‑mü, Edhi dho nu ꞊kö ‑blɛɛsü kö ‑yö Atanna ‑wɔn ꞊gban zun ö zun ‑dhɛ 'gü "pɛɛpɛdhö ‑së 'ka, ('yö‑ ‑bha ‑Yamɛ ‑yö gun ‑na nu). "Kɛɛ ‑wʋ 'ö ‑bɛn zë ‑sü 'ka 'pö Atanna ‑gɔ 'sëëdhɛ 'gü ꞊dhɛ:
12 Ele respondeu:
13 A‑ ‑pö ka ‑dhɛ ꞊dhɛ Edhi ꞊ya nu 'nu, 'yö 'wɔn 'ö ‑dhi ‑nu ‑dhɛ ꞊waa‑ wɔ‑ ‑ta ꞊dhɛ ‑kɔ 'ö ‑bɛn zë ‑sü 'ka‑ 'ka Atanna ‑gɔ 'sëëdhɛ 'gü ‑a 'dhö.» Edhi 'ö Yesu ‑yö ‑wɩ 'ka "dhʋ̈ bha ꞊në Zan Mɛzumɛ 'ka.
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 ꞊Dhɛ 'wo dho 'wo ꞊loo‑ ‑bha ꞊klang ‑nu 'dhɛ 'wo to ‑tɔn ‑gɛnngdhö bha‑ ‑nu "sɔɔ, ‑wo ‑kpan mɛ kpö 'kpii‑ ‑bha kö ꞊wa ꞊klëën‑ ‑nu ‑zü, kö‑ ‑bha ꞊klang ‑nu bha waa‑ 'tɔnggɔmɛ ‑nu ‑wo zaɔdhe ‑da sië wo "kwëë.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Mɛ kpö bha ‑wo Yesu ‑yö ‑kan 'gü 'ka. ꞊Dhɛ 'wo‑ yö, 'yö 'wo dɔ ‑bɛang ‑bha 'wo dho‑ ꞊tua bho ‑dhɛ 'gü.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 ꞊Dhɛ 'ö dho 'ö ꞊loo ö ‑bha ꞊klang ‑nu bha‑ ‑nu ‑dhɛ 'gü, 'yö‑ ‑nu dhɛɛ" kpɔ 'ö‑ pö: «‑Më ‑wɔn ꞊në kɛng‑ ‑nu 'ka‑ zaɔdhe ‑da sië?»
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 'Yö mɛ do‑ bɔ mɛ kpö bha‑ 'gü 'ö‑ ‑yɔ bɔ 'ö‑ pö: «N Dëmɛ, ma ꞊në "yina yaa 'dhö n gbö ya‑ 'gü, 'yö 'yaa "wɩ, 'yö 'a‑ sü 'a nu‑ 'ka i "piʋ̈.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 "Yina 'ö‑ 'gü bha ꞊ya ‑da ‑ta ‑dhɛ 'ö‑ 'gü, 'yö‑ ‑zuö "sia‑, 'yö‑ "dhidhi "vuu 'dhö ‑ya ‑kpɔkpɔdhö kö ‑yö ö "sɔn "dhiʋ̈ ‑bhö sië, ꞊ya 'go mü 'yö dɔ zɛɛndhö. ꞊Dhɛ 'a nu 'ö 'mii i yö, 'yö 'a ꞊bhɛa i ‑bha ꞊klang ‑nu ‑dhɛ kö ‑wo "yina yaa bha‑ kë, "kɛɛ 'wii ꞊mɔɔ‑ ‑bha. ('Wɔn 'ö 'yi‑ zɔadhe ‑da sië bha 'yö bha).»
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 ꞊Dhɛ 'ö ꞊yaa‑ pö "dhʋ̈, 'yö Yesu ‑yö ‑dɔn bho ö ‑bha ꞊klang ‑nu 'ka 'ö‑ pö: «'Mɛ 'ö ‑zʋ ‑yö Atanna ‑dhɛ ‑sü 'yaa ka ‑gɔ ya, ka ‑dho 'dhang bho n "dhiʋ̈ ‑më yi ꞊në‑ 'ka, "ɛɛn ‑yö ka 'gü ꞊dhɛ a ‑dho 'to ka "piʋ̈ ‑kpɛawo, 'ö 'a ka ‑kwɛɛ bun 'ö‑ "dhiʋ̈todhɛ 'yaa kë ‑ee?» 'Yö‑ pö: «‑Ka nu‑ 'në 'ka n ‑dhɛ yö!» 'Yö 'wo nu‑ 'ka.
19 Jesus disse:
20 'Në bha 'ö Yesu yö ‑dhɛ do 'ö‑ 'gü ‑yö ‑to mü 'ö "yina bha 'ö ‑da 'gü, 'yö zun ‑dɩ ‑zë ‑sü ‑bha "gbɩɩ‑ 'ka, 'yö ‑pö, 'yö zun glün‑ ‑sü bha ꞊dhɛ mɛ‑ sɛɛ" ‑be ‑kë kö‑ "dhidhi "vuu‑ bhɔ sië.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 'Yö Yesu ‑ya dë dhɛɛ" kpɔ 'ö‑ pö: «'Wɔn ya 'ö i gbö ꞊slɔɔ ‑a ‑kwɛ ꞊ya kë ꞊dhɛ?» 'Yö‑ ‑yɔ bɔ‑ ‑gɔ 'ö‑ pö: «‑A zü‑ ‑bho kö ‑yö 'në 'ka.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 "Ta ꞊në ‑bhö ‑a wo yi ‑dhɛ, "kɛɛ ꞊ya kë ‑nu wo ꞊sië ‑zianwo "yina bha ‑yö ma 'në bha‑ ‑zuö pɛng "dhiʋ̈ ‑dhɛ ‑nu waa‑ "yi ꞊bhaa ‑dhɛ ‑nu ꞊gban 'gü kö 'ö‑ zë. ꞊Ya kë ꞊dhɛ yi ‑ta 'kun "sɩ ‑zë ꞊ya kë i ‑dhɛ kö ‑bhö dɔ ꞊në wo "gbɩɩ‑ kö yi ‑wëë ‑yö i kë kö 'i "ta yi ‑dhɛ!»
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 'Yö Yesu ꞊ya ‑yɔ bɔ‑ ‑gɔ 'ö‑ pö: «I ‑ta 'kun "sɩ ‑kë n ‑dhɛ ‑wɔn ꞊në 'i‑ pö ‑ee? Ma ‑zë i dhɛɛ" ꞊në maa‑ 'kpɔ ꞊dhɛ: ‑Zʋ ‑yö Atanna ‑dhɛ ‑sü ‑yö i ‑gɔ ‑ee? ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ mɛ "ʋʋ mɛ 'ö ö ‑zʋ yö Atanna ‑dhɛ ‑a ‑mɛ ‑fië ‑bha 'wɔn 'yaa 'dhö.»
23 Jesus respondeu:
24 'Yö 'në dë bha 'ö to 'ö ‑gbla 'ö‑ pö: «A 'dhang ‑bho Atanna "dhiʋ̈, "kɛɛ ma 'dhang ‑bho ‑a "dhiʋ̈ ‑sü bha 'yaa 'kpakpadhö ꞊në‑ wo. ‑Bhö n ‑ta 'kun kö ‑a "dhiʋ̈ ‑ya pa!»
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 ꞊Dhɛ 'ö Yesu ‑yö mɛ kpö bha‑ ‑nu yö kö ꞊wa dɔ ‑bɛang ‑bha, ‑wo nu sië ö ‑ta, 'yö ꞊gbla "yina yaa bha‑ ‑ta 'ö‑ pö: «"Yina 'i mɛ ‑kë "bhʋbhʋ 'ka 'i mɛ "tʋ wü 'i 'në ya‑ 'gü ya ma ꞊në 'a‑ pö ‑bhö 'go 'në bha‑ 'gü, 'bha 'dho, 'bha 'dho i yee kë 'i nu mü 'zü!»
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 'Yö "yina bha 'ö go 'në bha‑ 'gü kö ‑yö "gbla sië, kö 'në ‑yö ö ‑dɩ ‑zë sië "gbɩɩ‑ ꞊dedewo. 'Ö go mü 'yö ‑wɔ ꞊dhɛ mɛ ꞊ya ga‑ 'dhö, kö mɛ 'gbɛ ‑wa pö sië ꞊dhɛ ꞊ya ga ‑zian ꞊në‑ wo.
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 "Kɛɛ 'yö Yesu ‑yö ö ‑kɔ ‑da ‑a ꞊kwɛɛ‑ 'ö‑ ꞊wlü. 'Yö ꞊wlü 'ö dɔ ö ‑gɛan.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 ꞊Dhɛ 'ö 'wɔn bha ꞊ya kë "dhʋ̈, 'ö Yesu ꞊ya 'dho ö ꞊yëë "dhiʋ̈, 'ö waa‑ ‑bha ꞊klang ‑nu ꞊wa 'to wo do 'ka, 'yö 'wo‑ dhɛɛ" kpɔ 'wo‑ pö: «Yi Dëmɛ, yi ‑kɔ 'ö 'yii ꞊mɔɔ "yina ya‑ kë ‑sü ‑bha ya‑ ‑gɛn ꞊në ‑më 'ka?»
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 'Yö‑ ‑yɔ bɔ‑ ‑nu ‑gɔ 'ö‑ pö: «‑Bhɛa Atanna ‑dhɛ ‑sü 'ö ‑sɔbhɛɛ ‑bha ꞊në "yina suu 'dhɛ 'kö bha‑ dho.»
29 Jesus respondeu:
30 ꞊Dhɛ 'ö ꞊ya kë "dhʋ̈, 'yö 'wo go ‑dhɛ 'dhɛ bha‑ 'gü 'wo bɔ Gadhidhe ‑sɛ 'gü, "kɛɛ 'yaa gun Yesu "piʋ̈ ꞊dhɛ mɛ 'bha ‑yö 'wɔn ꞊slɔɔ ö ‑bɔ mü ‑wɔn 'gü.
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ 'ö gun "dhʋ̈ kö 'wɔn 'ö yöö kë ö 'ka bha ‑ya ‑ta "pʋ sië ö ‑bha ꞊klang ‑nu ‑dhɛ 'ö‑ pö: «‑Wo ‑dho mang Mɛgbömɛ n ꞊gbaɔ mɛ "bhɩɩ‑ ‑nu ‑gɔ 'ö 'wo n zë, "kɛɛ ꞊wa n zë "dhʋ̈, a ‑dho ‑bö ‑a ‑dhɛkpaɔyi ‑yaaga ‑naa bha‑ 'ka.»
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 ‑A pö 'ö‑ wo "dhʋ̈ bha‑ ‑bha ꞊klang ‑nu 'wii‑ 'gü ma ö 'klɔɔ‑ 'ka, "kɛɛ 'sa kö‑ dhɛɛ" 'kpɔ ‑sü "suʋ̈ ‑ya ‑nu 'gü.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 'Yö 'wo dho "dhʋ̈ 'wo ꞊loo Kapɛɛnaɔmö ‑pö 'gü. ꞊Dhɛ Yesu ꞊ya bo ‑da ‑sü 'ka 'kɔɔdhö, 'yö ö ‑bha ꞊klang ‑nu dhɛɛ" kpɔ 'ö‑ pö: «‑Më ‑wɔn ꞊në 'ka gun‑ zaɔkpadhe ‑da sië zian ‑ta bha?»
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 "Kɛɛ ꞊dhɛ 'ö‑ ‑nu dhɛɛ" kpɔ "dhʋ̈, 'yö ‑dhɛa ‑yö ga‑ ‑nu ‑ta dingdhö, ‑a ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ 'ö gun "dhʋ̈ kö ‑duɛ 'kpii‑ ‑dhɛ 'ö dhang‑ 'gü ꞊waa‑ ‑wɔn zaɔdhe ‑da zian ‑ta kë "dhʋ̈ kö 'mɛ 'ö‑ ‑duɛ 'dhö 'kpii‑ 'wo‑ dɔ.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 ꞊Dhɛ 'ö ꞊ya kë "dhʋ̈, 'yö Yesu ‑yö 'yaanu, 'yö ö ‑bha ꞊klang ‑nu ‑kaɔng do ga ꞊plɛ bha‑ ‑nu ‑dhɛ, 'yö‑ pö‑ ‑nu ‑dhɛ: «'Ö 'mɛ 'dhɛ 'ö‑ "piʋ̈ ꞊dhɛ yö ꞊në ö ‑duɛ kë 'kpii‑, ‑a ‑mɛ ‑yö ö ‑dɩ ‑da mɛ ꞊gban "pɛpɛ ꞊wlöö kö ‑yö kë mɛ ꞊gban "dhiʋ̈ ‑ziö wo ‑mɛ 'ka.»
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 'Yö ‑ziö 'ö ö ‑kɔ ‑da 'në 'dɛdɛ do 'gü, 'yö‑ dɔ‑ ‑nu kpö 'gü, 'yö go mü 'ö‑ sü, 'ö‑ ‑wɔ ö ‑gbe 'gü, 'yö‑ pö ö ‑bha ꞊klang ‑nu ‑dhɛ:
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 «Mɛ "ʋʋ mɛ 'ö yaa ö ‑kɔ ‑ya 'mɛ 'wo ꞊dhɛ 'në ‑nu ya‑ ‑nu 'dhö, ‑a mɛ do ‑zian ‑dhɛng ‑bha, ‑a ‑mɛ ‑bha kë n ‑bha 'ka ‑sü ‑wɔn 'gü, kö ‑yö ö ‑kɔ ‑ya ma ꞊në n ‑dhɛng ‑bha bha, 'sa mɛ "ʋʋ mɛ 'ö ‑kɔ ‑ya n ‑dhɛng ‑bha, kö 'yii mang do n ‑dhɛng 'kun, kö n Dë Atanna 'ö n ‑bɔ bha ꞊në 'ö ö ‑kɔ ‑ya ‑dhɛng ‑bha 'pö bha.»
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 ꞊Dhɛ 'ö ꞊yaa‑ pö "dhʋ̈ ꞊ya ö bo, 'yö Zan ‑ya pö‑ ‑dhɛ: «N Dëmɛ, yi ‑kpan mɛ do 'bha ‑bha yi do 'ka kö ‑yö "yina yaa kë sië mɛ ‑nu 'gü i 'tɔ 'gü "kɛɛ 'sa kö 'yaa kwa ꞊keng‑, 'yö 'yi‑ ‑kɔ bho‑ ‑bha.»
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 'Yö Yesu ‑ya ‑yɔ bɔ 'ö‑ pö: «"Dhabhliwɔn 'bha ꞊ya kë "dhʋ̈ ꞊taamasü 'gü, 'ka 'dho‑ ‑mɛ ‑kɔ bho‑ ‑bha, ‑a ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ mɛ 'ö 'wɔn suu 'ö "dhʋ̈‑ ‑kë n 'tɔ 'gü, 'yii 'dho 'go mü 'zü kö ‑yö n ‑dhiang yaa zë ö "gblʋʋ pɛng ‑sü do bha‑ ‑ta.
39 Jesus respondeu:
40 ‑Yö kë ka "yaan ꞊dhɛ 'mɛ 'yii dɔ kwa ‑gɔ ‑gɔn ‑yan 'gü kö ‑yö ‑bɔ kwa 'ka.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Mɛ "ʋʋ mɛ 'ö dho ka gba "yi ‑kɔɔ ‑yan do 'ka 'ka‑ mü, ka ‑bha ‑kë mang Klisi ‑mɛ ma mɛ 'ka ‑sü ‑wɔn 'gü, a‑ ‑pö ka ‑dhɛ tɛan‑ ꞊dede 'ka ꞊dhɛ ‑a ‑mɛ 'yii 'dho ꞊fië ö ꞊trɔɔn 'ka tongtongdhö.»
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 'Yö go mü 'ö‑ pö: «"Kɛɛ mɛ "ʋʋ mɛ 'ö dho kë 'mɛ 'wo ꞊dhɛ 'nësɛɛnnë ‑nu 'dhö 'dhang ‑bho n "dhiʋ̈ ‑sü 'gü bha‑ mɛ do ‑zian ‑bho Atanna ‑bha ziantamɛ 'ka, ‑gwë kpö 'kpii‑ do ‑kplü ‑a ‑mɛ bhɔ ‑bha ‑sü ‑zian 'wo‑ ‑mɛ ‑zuö 'ka ꞊weeyi ꞊bhaa ‑a fië‑ ‑dhö 'wɔn 'ö (Atanna) dho kë‑ ‑mɛ 'ka dhia" bha‑ ‑bha.
42 Jesus continuou:
43 ‑A ‑kë "dhʋ̈ ‑sü ‑wɔn 'gü, ꞊ya kë ꞊dhɛ i ‑kɔ 'ö i "dhiʋ̈ bha ꞊ya kë i ‑da Atanna "dhiʋ̈ ‑pë 'ka, ‑bhö ‑a "kan i ‑bha. ("Tʋ̈ng 'ö 'bhii‑ kë ꞊kö‑ 'ka bha‑ 'ka). I ‑to ‑gbe "kplü 'ka ‑sü 'ö 'i ‑da 'ka Atanna ‑bha ‑tosɛa 'ö 'yaa yën ‑a 'gü ‑sü fië‑ ‑dhö i ‑gbe ꞊gban ‑to i ‑bha ‑sü 'ö 'i dho‑ 'ka ꞊geebɔɔ ‑pɛng 'ö 'yaa "dhuu ‑a 'gü ‑sü ‑bha.
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 [‑Dhɛ 'ö "dhʋ̈ bha bhiënë ‑nu 'wo mɛ ‑bhö mü bha 'waa ga tongtongdhö "ɛɛn pɛng 'ö mü 'yaa "dhuu].
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 ꞊Ya kë 'zü ꞊dhɛ i ‑gɛn do ꞊ya kë i ‑da Atanna "dhiʋ̈ ‑pë 'ka, ‑bhö ‑a bho i ‑bha. ("Tʋ̈ng 'ö 'bhii‑ kë‑ 'ka ꞊kö bha‑ 'ka). ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ i ‑da ‑sü 'ö ꞊niɔɔsü 'ka ‑tosɛa 'ö 'yaa yën‑ kë ‑dhɛ 'gü ‑sü fië‑ ‑dhö i ‑gɛn ꞊plɛ ꞊gban ‑to mü ‑sü 'ö 'i dho‑ 'ka ꞊geebɔɔ ‑pɛng 'gü ‑a ‑bha.
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 [‑Dhɛ 'ö "dhʋ̈ bha bhiënë ‑nu 'wo mɛ ‑bhö mü bha 'waa ga tongtongdhö "ɛɛn pɛng 'ö mü 'yaa "dhuu.]
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 I "yanga do ꞊ya kë i ‑da Atanna "dhiʋ̈ ‑pë 'ka, ‑bhö ‑a bho mü, ("tʋ̈ng 'ö 'yii i ‑da ꞊kö 'wɔn yaa 'gü bha‑ 'ka) i ‑da i "yanga do 'ka Atanna ‑bha ‑gblüdëdhɛpö 'gü ‑sü fië‑ ‑dhö i "yanga ꞊gban ꞊plɛ ‑to mü ‑sü 'ö 'i dho‑ 'ka ꞊geebɔɔ ‑pɛng 'gü,
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 ‑dhɛ 'ö ꞊yuun 'ö mü ꞊ya ‑da mɛ 'gü 'yaa ga tongtongdhö, "ɛɛn 'ö pɛng 'ö mü 'yaa "dhuu tongtongdhö bha‑ 'gü ‑sü ‑bha.
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ Atanna ‑dho mɛ ꞊gban kwa këwɔn ‑nu "zu pɛng 'ka ꞊dhɛ ‑kɔ 'wo ꞊wee ‑da sië‑ 'ka "tʋʋ ‑bha bha‑ 'dhö.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 ꞊Dhɛ 'ö "dhʋ̈, kaa ꞊wee ‑yö kë ka 'gü kö 'ka 'to ka 'ko ‑dhɛ ‑së, ‑a ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ mɛ ꞊gban kwa‑ 'wɔn ‑dɔ ꞊dhɛ ꞊wee bha pë ‑së ‑mü, "kɛɛ ꞊ya kë ꞊dhɛ ‑a din ꞊ya bo 'go ‑sü 'ka ‑bha, ‑më "wɛɛ 'bha ꞊në 'wo dho‑ 'sü kö ‑wa din dhi‑ 'ka 'zü ‑deewo? ꞊Ya kë "dhʋ̈ kö ‑zun "dhiʋ̈ ‑bhlɔɔ ꞊në 'yaa 'dhö 'zü bha (kö ꞊ya 'to ‑zuöpë ꞊në‑ 'ka.).»
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.