Eclesiastes 3
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs BKJ
1 Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:
1 Para cada coisa há um tempo, e um tempo para todo o propósito debaixo do céu.
2 Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
2 Um tempo para nascer, e um tempo para morrer; um tempo para plantar, e tempo para arrancar o que se plantou;
3 je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
3 um tempo para matar, e um tempo para curar; um tempo para destruir, e um tempo para construir;
4 je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;
4 um tempo para chorar, e um tempo para rir; um tempo para prantear, e um tempo para dançar;
5 je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat;
5 um tempo para espalhar pedras, e um tempo para ajuntar pedras; um tempo para abraçar, e um tempo para evitar de abraçar;
6 je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;
6 um tempo para adquirir, e um tempo para perder; um tempo para guardar, e um tempo para lançar fora;
7 je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;
7 um tempo para rasgar, e um tempo para costurar; um tempo para manter silêncio, e um tempo para falar;
8 je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.
8 um tempo para amar, e um tempo para odiar; um tempo para guerrear, e um tempo para a paz.
9 Jaký užitek má ten, kdo pracuje, ze všeho svého pachtění?
9 Que benefício tem o trabalhador naquilo em que trabalha?
10 Viděl jsem lopotu, kterou Bůh uložil lidským synům, a tak se lopotí.
10 Tenho visto o trabalho que Deus deu aos filhos dos homens, para nele serem exercidos.
11 On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná.
11 Tudo ele fez formoso em seu tempo; também pôs o mundo em seus corações, para que nenhum homem possa descobrir a obra que Deus fez desde o princípio até ao fim.
12 Poznal jsem, že není pro něho nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro.
12 Eu sei que não há prazer nisso, a não ser que o homem se alegre e faça o bem em sua vida;
13 A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.
13 e também que todo o homem coma e beba, e goze do bem de todo o seu trabalho; isto é a dádiva de Deus.
14 Poznal jsem, že vše, co činí Bůh, zůstává navěky; nic k tomu nelze přidat ani z toho ubrat. A Bůh to učinil, aby lidé žili v bázni před ním.
14 Eu sei que tudo quanto Deus faz será para sempre; nada se lhe deve acrescentar, e nada se lhe deve tirar; e isto Deus faz, para que o homem tema diante dele.
15 Co se děje, bylo odedávna, a co bude, i to bylo; a Bůh vyhledává, co zašlo.
15 O que é, já existiu; e o que está para ser, também já existiu; e Deus requer aquilo que passou.
16 Dále jsem pod sluncem viděl: na místě práva - svévole, na místě spravedlnosti - svévole.
16 E além do mais, vi debaixo do sol que no lugar do juízo havia impiedade, e no lugar da justiça havia iniquidade.
17 Řekl jsem si v srdci: Spravedlivého i svévolníka bude soudit Bůh, nastane čas soudu nad vším děním, nad vším, co se koná.
17 Eu disse em meu coração: Deus julgará o justo e o ímpio; porquanto há um tempo para todo o propósito e para toda a obra.
18 Řekl jsem si v srdci: To se stane kvůli synům lidským, aby je Bůh tříbil, aby nahlédli, že je to s nimi jako se zvířaty.
18 Eu disse em meu coração, a respeito da condição dos filhos dos homens, que Deus os manifestaria, para que assim pudessem ver que são em si mesmos animais.
19 Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí.
19 Porque o que recai sobre os filhos dos homens, também recai sobre os animais, e lhes sucede a mesma coisa; assim como morre um, também morre o outro; porque todos têm o mesmo fôlego, de modo que o homem não tem preeminência sobre um animal; porquanto tudo é vaidade.
20 Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací.
20 Todos vão para um lugar; todos são do pó, e todos voltam ao pó.
21 Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje dolů k zemi?
21 Quem conhece o espírito do homem que vai para cima, e o espírito do animal que vai para baixo da terra?
22 Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl. Kdo mu dá nahlédnout, co se stane po něm?
22 Assim percebo que não há coisa melhor para o homem do que alegrar-se nas suas próprias obras, porque essa é a sua porção; porque quem o fará voltar para ver o que será depois dele?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Eclesiastes 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.