Marcos 12
នាវកោរាញឞ្រាសងើយនាវតឹមរាង្លាប់មហែ (CMOK) vs ARA
1 ជេសរីឞ្រាសយេឆូ ងើយនាវនតឹតមាខាន់ពាង់លាស៖ “គែសទូហ្វេឞូក្លោតាម់តើមព្លៃយុងយារប៝នទូលោកមីរ។ ពាង់ជានងគារជុមមីរនៃ ជានទូនតុកមាឞូញជ៝តព្លៃអីនៃ នទ្រែលមាជានទូមល៝ម់ច្វាញងកើងដ៝ង់គៃមាញជ្រាង់។ ជេសរីអ៝ន់ឞូម៝ត់មីរអីនៃ ដាៈឞូពាៈព្លៃមាពាង់អាប់នាម់ អីពាង់នើមរីហាន់គុឞ្រីអេង។
1 Depois, entrou Jesus a falar-lhes por parábola: Um homem plantou uma vinha, cercou-a de uma sebe, construiu um lagar, edificou uma torre, arrendou-a a uns lavradores e ausentou-se do país.
2 ត៝ត់ទីខៃទុមព្លៃយុងយារប៝នរី ពាង់ដាៈទូហ្វេទឹកពាង់ហាន់តឹមម៝ប់មាមពោលម៝ត់មីរអីនៃ គៃមាឆ៝ៈព្លៃអីឞូពាៈនៃ។
2 No tempo da colheita, enviou um servo aos lavradores para que recebesse deles dos frutos da vinha;
3 បេងមាឞូទែញុបលើសអោឞាល់ ជេសរីមព្រើសអោឞាល់អ៝ន់ឆឹតទើម។
3 eles, porém, o agarraram, espancaram e o despacharam vazio.
4 ពាង់អីនើមតើមមីរនៃ ដាៈទូហ្វេទឹកជឹតហាន់ដ៝ង់ មពោលអីម៝ត់មីរនៃមឞាងឞោកអោឞាល់នៃ នហ៝មារាកឆ្វាយអោឞាល់ជឹត។
4 De novo, lhes enviou outro servo, e eles o esbordoaram na cabeça e o insultaram.
5 ជេសរីពាង់ដាៈទូហ្វេទឹកជឹតហាន់។ មពោលអីម៝ត់មីរអីនៃងខឹតអោឞាល់នៃ។ ជេសរីទឹកពាង់អាបាៈអេងជឹតឞូទែលើសកើតនៃដ៝ង់ អាបាៈឞូទែមឞាង អាបាៈឞូទែងខឹតលើយ។
5 Ainda outro lhes mandou, e a este mataram. Muitos outros lhes enviou, dos quais espancaram uns e mataram outros.
6 ពាង់អីនើមតើមមីរនៃហោមគែសទូហ្វេឞូនុយ្សអេងជឹតគុនទ្រែលពាង់ ជេងទូហ្វេក៝នឞូក្លោអីពាង់នើមរ៝ង់ហោងាន់។ កេងមាទុតពាង់ដាៈអីក៝ននៃហាន់ឞើសកើយឞូ ពាង់មឹនអេងលាស៖ «ឞូក្លាចយើកមាក៝នគ៝ប់រ៝»។
6 Restava-lhe ainda um, seu filho amado; a este lhes enviou, por fim, dizendo: Respeitarão a meu filho.
7 តីសមាមពោលអីម៝ត់មីរនៃតឹមលាសនទ្រាង់ខាន់ពាង់នើម៖ «ពាង់អីនៃរ៝នត្រ៝ៈនទើនមីរអីអ្យានារជឹតនាប់តៃ ហាន់ឞ៝ន់ងខឹតលើយពាង់អីនៃទោស នទ្រីមើមីរអីអ្យានហ៝គែសមាឞ៝ន់រ៝»។
7 Mas os tais lavradores disseram entre si: Este é o herdeiro; ora, vamos, matemo-lo, e a herança será nossa.
8 ជេសរីឞូទែញុបអីក៝នពាង់នើមអីតើមមីរនៃ ងខឹតលើយអោឞាល់មអារ់ឞើសទីសមីរអីនៃ។
8 E, agarrando-o, mataram-no e o atiraram para fora da vinha.
9 នទ្រីមើមពាង់អីតើមមីរនៃជាន? ពាង់ហាន់ងខឹតលើយមពោលអីម៝ត់មីរនៃរ៝ ជេសរីជាវមីរតើមព្លៃយុងយារប៝នអីនៃអ៝ន់មាឞូអេងជឹត។
9 Que fará, pois, o dono da vinha? Virá, exterminará aqueles lavradores e passará a vinha a outros.
10 នទ្រីខាន់មៃមោគែសរ៝ៈឆ៝ម់បុតនាវកោរាញឞ្រាសងើយលែៈគែសញចីសលាស៖
10 Ainda não lestes esta Escritura:
11 កោរាញឞ្រាសនើមជាននាវអីនៃលែៈនាវងាន់
11 isto procede do Senhor, e é maravilhoso aos nossos olhos?
12 ត៝ត់មាមពោលកោរាញជានឞ្រាស ផូងនើមនតីនាវវៃផូងអីឆ្រាអែល នទ្រែលមាផូងកោរាញឞ្រីយូដា គឹតលាសពាង់ងើយនតឹតនាវអីនៃលាសមាឆាក់ខាន់ពាង់នើម ជេសរីខាន់ពាង់អុចញុបឞ្រាសយេឆូ តីសមាខាន់ពាង់ក្លាចមាផូងប៝នលាន នទ្រីខាន់ពាង់លោសទូឞើសពាង់នៃទើម។
12 E procuravam prendê-lo, mas temiam o povo; porque compreenderam que contra eles proferira esta parábola. Então, desistindo, retiraram-se.
13 ជេសរីខាន់ពាង់ដាៈផូងផារីឆី បាបាៈ នទ្រែលមាមពោលអីតឹងកោរាញម៝ត់អ្វាញ់ហេរោត-អ៝ន់តីពាស ហាន់គុទាច់កេងឞ្រាសយេឆូ គៃមាតាង់នាវពាង់ងើយនទើតីស នទ្រីទឹងខាន់ពាង់ជ៝យនាវមានតោនពាង់។
13 E enviaram-lhe alguns dos fariseus e dos herodianos, para que o apanhassem em alguma palavra.
14 ជេសរីខាន់ពាង់ហាន់ត៝ត់តានៃអោបពាង់៖ “ហើយនើមនតី! ហេនគឹតមៃឞូនុយ្សឆ៝ង់ងាន់ មៃមោអោសក្លាចមាឞូនុយ្ស មោអោសកើយ្សឞូនុយ្ស មៃនតីនាវកោរាញឞ្រាសអ៝ន់ទី។ ទាន់មឞើសមាហេនតឹងនាវវៃឞ៝ន់ ទីដ៝ង់អ៝ន់ព្រាក់អីកោរាញកាដាច់តាប៝នរោមដាៈឞ៝ន់អ៝ន់នៃមោលាសមោ?
14 Chegando, disseram-lhe: Mestre, sabemos que és verdadeiro e não te importas com quem quer que seja, porque não olhas a aparência dos homens; antes, segundo a verdade, ensinas o caminho de Deus; é lícito pagar tributo a César ou não? Devemos ou não devemos pagar?
15 ទីមាឞ៝ន់អ៝ន់មោលាសមោ?” យើនមាឞ្រាសយេឆូ លែៈគឹតនូយ្សនហ៝ម់នទ៝ប់មពោនខាន់ពាង់ ពាង់លាស៖ “ម៝សនាវខាន់មៃអុចអោបរាល៝ងមាគ៝ប់កើតនៃមេស? ល៝ង់ឆ៝ៈព្រាក់អីអ៝ន់មាកាដាច់អីនៃទូមល៝ម់អ៝ន់គ៝ប់អ្វាញ់”។
15 Mas Jesus, percebendo-lhes a hipocrisia, respondeu: Por que me experimentais? Trazei-me um denário para que eu o veja.
16 ជេសរីឞូឆ៝ៈព្រាក់ទូកាក់នទឹអ៝ន់ឞ្រាសយេឆូ ។ ពាង់អោបមាខាន់ពាង់៖ “នទ្រីតាកាលើព្រាក់កាក់អ្យាឞូម៝សរូប ឞូម៝សរាញា?” ខាន់ពាង់អើសលាស៖ “រូប នទ្រែលមារាញាកោរាញកាដាច់តាប៝នរោម !”
16 E eles lho trouxeram. Perguntou-lhes: De quem é esta efígie e inscrição? Responderam: De César.
17 ឞ្រាសយេឆូ លាសមាខាន់ពាង់៖ “លាសនទ្រីនទើកោរាញកាដាច់តាប៝នរោម មព្លឹអ៝ន់មាពាង់ នទើកោរាញឞ្រាសមព្លឹអ៝ន់មាកោរាញឞ្រាសនើម”។ ខាន់ពាង់នទ្រ៝ត់ហីសរាហ៝ល់ហោងាន់មានាវឞ្រាសយេឆូ អើស។
17 Disse-lhes, então, Jesus: Dai a César o que é de César e a Deus o que é de Deus. E muito se admiraram dele.
18 ជេសរីគែសផូងឆាដោឆី ហាន់ម៝ប់ពាង់ ផូងអីនៃជានកោរាញតាឞ្រីយូដា ដ៝ង់ តីសមាខាន់ពាង់មោអ្យាត់អោសឞូនុយ្សលែៈខឹតហោមទ៝ក់រេសជឹត។ ខាន់ពាង់គែសទូនាវអោបមាឞ្រាសយេឆូ ៖
18 Então, os saduceus, que dizem não haver ressurreição, aproximaram-se dele e lhe perguntaram, dizendo:
19 “ហើយនើមនតីមោឆេ កាល់អែនើសលែៈញចីសជេសតាឆ៝ម់បុតអ៝ន់មាឞ៝ន់ផូងអីឆ្រាអែល លាសកើតនអា៖ «លាសឞូក្លោឆ៝ៈអូរ ជេសរីពាង់ខឹត លាសពាង់មោគែសក៝ន ដាៈអីអ៝សៗពាង់រីនត្រ៝ៈឆ៝ៈអូរពាង់គៃមាគែសក៝នមាពាង់»។
19 Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se morrer o irmão de alguém e deixar mulher sem filhos, seu irmão a tome como esposa e suscite descendência a seu irmão.
20 នតឹតលាសគែសពើសនុយ្សអ៝សនោឞូក្លោ។ អីនោឞោកទាកនៃឆ៝ៈអូរ ជេសរីខឹតមោឞាៈក៝នអោស។
20 Ora, havia sete irmãos; o primeiro casou e morreu sem deixar descendência;
21 ជេសរីអីអ៝សគ្រ៝យឞើសកើយពាង់នៃនត្រ៝ៈឆ៝ៈអីមីនៃ ជេសរីខឹតមោឞាៈក៝នដ៝ង់។ អីអ៝សត៝ល់ពែឞើសកើយឆ៝ៈអីមីនៃខឹតកើតរីដ៝ង់។
21 o segundo desposou a viúva e morreu, também sem deixar descendência; e o terceiro, da mesma forma.
22 ទឹងលែៈពើសនុយ្សអ៝សនោខាន់ពាង់នៃមោឞាៈក៝នទាទេ។ ទុតមាទេលឞូអូរអីនៃខឹតដ៝ង់។
22 E, assim, os sete não deixaram descendência. Por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
23 ត៝ត់នារឞូនុយ្សទ៝ក់រេសតៃ នទ្រីឞូម៝សអោបពាង់«អូរ»? យ៝រលាសលែៈពើសនុយ្សខាន់ពាង់នើសលែៈតាៈឆ៝ៈពាង់ទាទេ”។
23 Na ressurreição, quando eles ressuscitarem, de qual deles será ela a esposa? Porque os sete a desposaram.
24 ឞ្រាសយេឆូ អើសមាខាន់ពាង់៖ “ខាន់មៃមោវ៝ត់អោសនាវកោរាញឞ្រាសងើយ នអ៝ប់មាមោវ៝ត់ដ៝ង់នាវទើយកោរាញឞ្រាស នទ្រីទឹងនាវមឹនខាន់មៃមោទីអោស។
24 Respondeu-lhes Jesus: Não provém o vosso erro de não conhecerdes as Escrituras, nem o poder de Deus?
25 នោកឞូនុយ្សខឹត ជេសរីទ៝ក់រេសតៃ ខាន់ពាង់មោហោមអោសឆ៝ៈអូរឆ៝ៈឆាយជឹត។ ខាន់ពាង់ជេងតឹមឞានមាតោងពារ់កោរាញឞ្រាសគុតាប៝នអ្វែសកាលើ”។
25 Pois, quando ressuscitarem de entre os mortos, nem casarão, nem se darão em casamento; porém, são como os anjos nos céus.
26 “ល៝ង់មានាវឞូនុយ្សខឹតទ៝ក់រេសតៃ មោឆេ លែៈញចីសលាសតាព្លាង់ត្រ៝ងពុមល៝កអីគែសហីតអុញ នទ្រីខាន់មៃវៃរ៝ៈដ៝ង់លាសមោ? តានៃកោរាញឞ្រាសលាសមាពាង់៖ «គ៝ប់ជេងឞ្រាសអាឞ្រាហាម់ យើកមឞាស ជេងឞ្រាសអីឆាក់ យើកមឞាស ជេងឞ្រាសយាកោប យើកមឞាស»។
26 Quanto à ressurreição dos mortos, não tendes lido no Livro de Moisés, no trecho referente à sarça, como Deus lhe falou:
27 នោកកោរាញឞ្រាសងើយនាវអីនៃ ខាន់ពាង់ពែនុយ្សអីនៃលែៈខឹតអ៝ក់នាម់ជេស។ យើនមាឞើសនាវកោរាញឞ្រាសងើយអីនៃគឹតនាល់ខាន់ពាង់ហោមរេសមាកោរាញឞ្រាស។ កោរាញឞ្រាសមោអោសទីឞ្រាសមាឞូនុយ្សខឹត ពាង់ឞ្រាសមាឞូនុយ្សរេស។ តីសងាន់នាវខាន់មៃមឹននៃ!”
27 Ora, ele não é Deus de mortos, e sim de vivos. Laborais em grande erro.
28 ជេសរីត៝ត់ឞ្រោៈទូហ្វេនើមនតីនាវវៃផូងអីឆ្រាអែល តាង់ខាន់ពាង់តឹមរាលាច់ដាសឞ្រាសយេឆូ ជេសរីតាង់នាវឞ្រាសយេឆូ អើសនៃទីងាន់ ពាង់ហាន់ទាច់អោបឞ្រាសយេឆូ ៖ “ទឹងលែៈនាវវៃឞ៝ន់ ម៝សនាវវៃអីខ្លៃរាលាវឞូមេស?”
28 Chegando um dos escribas, tendo ouvido a discussão entre eles, vendo como Jesus lhes houvera respondido bem, perguntou-lhe: Qual é o principal de todos os mandamentos?
29 ឞ្រាសយេឆូ អើស៖ “«ហើយផូងអីឆ្រាអែល អ្យាត់ហ៝ម់! គែសកោរាញឞ្រាសអីឞ្រាសឞ៝ន់ទូហ្វេទើមអីកោរាញឞ្រាសងាន់ងេន។
29 Respondeu Jesus: O principal é:
30 អ៝ន់រ៝ង់មាកោរាញឞ្រាសអីឞ្រាសខាន់អៃមៃនើម មាលែៈនូយ្សនហ៝ម់ មាលែៈហ្វេង មាលែៈនហ៝ម់ឆ្វាន នទ្រែលមាលែៈនាវមឹន» អ្យានាវវៃនតីលង្វាយ។
30 Amarás, pois, o Senhor, teu Deus, de todo o teu coração, de toda a tua alma, de todo o teu entendimento e de toda a tua força.
31 នាវវៃនតីលឞារ «អ៝ន់រ៝ង់មាឞូច្យៅមែងកើតរ៝ង់មាឆាក់ខាន់អៃមៃនើមដ៝ង់»។ មោគែសអោសនាវវៃអីខ្លៃរាលាវមាឞារអឹនាវវៃអ្យា”។
31 O segundo é:
32 នើមនតីនាវវៃនៃលាសមាពាង់៖ “អើនើមនតី ទីងាន់នាវមៃលាសនៃមេស។ គែសទូហ្វេកោរាញឞ្រាសទើម មោហោមគែសអោសឞ្រាសអេងជឹត។
32 Disse-lhe o escriba: Muito bem, Mestre, e com verdade disseste que ele é o único, e não há outro senão ele,
33 ឞ៝ន់រ៝ង់មាពាង់អ៝ន់លែៈនូយ្សនហ៝ម់ អ៝ន់លែៈមានាវមឹនគឹតឞ្លាវ នទ្រែលមាអ៝ន់លែៈឞ្រាត់ឆ្វាន ជេសរីរ៝ង់មាឞូច្យៅមែងកើតរ៝ង់មាឆាក់ឞ៝ន់នើមដ៝ង់ នាវអីនៃខ្លៃរាលាវងាន់មាលែៈរាងោចនទើឞូញហើរ នអ៝ប់មាលែៈមពោមពា(ឆ្យុម)គុចមាជានឞ្រាសអីនៃ”។
33 e que amar a Deus de todo o coração e de todo o entendimento e de toda a força, e amar ao próximo como a si mesmo excede a todos os holocaustos e sacrifícios.
34 ត៝ត់ឞ្រាសយេឆូ តាង់ពាង់អើសគឹតឞ្លាវកើតនៃ ឞ្រាសយេឆូ លាស៖ “មៃមោគែសគុងាយដាសនាវកោរាញឞ្រាសម៝ត់អ្វាញ់មៃ”។ ឞើសកើយនៃមោហោមគែសអោសទូហ្វេឞូនុយ្សឞាញ់អោបឞ្រាសយេឆូ នាវអេងជឹត។
34 Vendo Jesus que ele havia respondido sabiamente, declarou-lhe: Não estás longe do reino de Deus. E já ninguém mais ousava interrogá-lo.
35 ឞ្រាសយេឆូ ហោមនតុមនតីឞូតាជ៝ង់គូងញីសជានឞ្រាស ពាង់លាស៖ “មើមទឹងផូងនើមនតីនាវវៃផូងឞ៝ន់ក្វាល់ឞ្រាសក្រីស អីនើមរាក្លាយ្សតាៈឞើសកោរាញឞ្រាសទែញជ្វាល់រីលាសក៝នឆៅកាដាច់ដាវីត ទើម?
35 Jesus, ensinando no templo, perguntou: Como dizem os escribas que o Cristo é filho de Davi?
36 ល៝ង់កាដាច់ដាវីត ឞ្រាសហ្វេងអ្វែសអីក្ល៝សអ្វែសអ៝ន់ពាង់ងក៝ច៖
36 O próprio Davi falou, pelo Espírito Santo:
37 លាសលែៈកាដាច់ដាវីត នើមក្វាល់ឞ្រាសក្រីស លាសកោរាញពាង់នើមកើតនៃ យើនមាក៝នឆៅមោគែសក្វ៝ង់រាលាវមាអូចែ លាសនទ្រីឞ្រាសក្រីស មើមហោមឞ្លាវក៝នឆៅដាវីត ជឹត?”
37 O mesmo Davi chama-lhe Senhor; como, pois, é ele seu filho? E a grande multidão o ouvia com prazer.
38 ឞ្រាសយេឆូ នតុមនតីមាខាន់ពាង់៖ “អ៝ន់ខាន់អៃមៃញជ្រាង់ដាសផូងនើមនតីនាវវៃផូងឞ៝ន់នៃ យ៝រលាសខាន់ពាង់អុចញឆ៝សអាវជ៝ងអីអ្វែស ជេសរីឞ្រោៈរាឆ៝ង គៃមាអ៝ន់ឞូគឹតលាសខាន់ពាង់គែសនាវខ្លៃងាន់ អុចអ៝ន់ឞូមឞាសកុញឞោកមាខាន់ពាង់រ៝ៈនតុកឞូតាច់រាគ៝ល់ទ្រាប់នទើ មោលាសរ៝ៈត្រ៝ងក្វ៝ង់។
38 E, ao ensinar, dizia ele: Guardai-vos dos escribas, que gostam de andar com vestes talares e das saudações nas praças;
39 ខាន់ពាង់អុចគុឞើសនាប់ឞូតានតុកឞូលឺតាញីសរាបុនផូងឞ៝ន់ ជេសរីលាសញេតក្វ៝ង់ឆោងក្វ៝ង់នៃអុចគុតានតុកឞូយើកដ៝ង់។
39 e das primeiras cadeiras nas sinagogas e dos primeiros lugares nos banquetes;
40 តីសមាខាន់ពាង់មរោសឞូអូរនទ្រោលែៈខឹតឆាយ គៃមាឆ៝ៈពីតទ្រាប់នទើញីសជៃខាន់ពាង់។ ជេសរីខាន់ពាង់ជានមឞើសឆើមទុតជ៝ៈងាន់អ៝ន់ឞូអេងតាង់ គៃមាញហើខាន់ពាង់នើមជេងឞូនុយ្សរ៝ង់មាកោរាញឞ្រាសងាន់។ ផូងអីនៃកោរាញឞ្រាសតេៈទោយ្សទុតជ្រូរ៝តានារជឹតនាប់តៃ”។
40 os quais devoram as casas das viúvas e, para o justificar, fazem longas orações; estes sofrerão juízo muito mais severo.
41 ជេសរីឞ្រាសយេឆូ ហាន់គុឞើសនាប់ហុបតេៈញហើរមាកោរាញឞ្រាសតាជ៝ង់គូងញីសជានឞ្រាស ពាង់អ្វាញ់ផូងប៝នលានឆ៝ៈព្រាក់តេៈតាត្រោមហុបនៃ។ ពាង់ឆៃអ៝ក់ឞូនុយ្សនទ្រ៝ង់តេៈព្រាក់អ៝ក់ៗងាន់។
41 Assentado diante do gazofilácio, observava Jesus como o povo lançava ali o dinheiro. Ora, muitos ricos depositavam grandes quantias.
42 ជេសរីឆៃទូហ្វេឞូអូរនទ្រោខឹតឆាយអ៝អាច។ ត៝ត់តានៃឞូនទ្រោអីនៃឆ៝ៈព្រាក់ឞារមល៝ម់កាក់ជេៈទើមអីមោលាង់គែសខ្លៃអោសតេៈតាត្រោមហុបនៃដ៝ង់។
42 Vindo, porém, uma viúva pobre, depositou duas pequenas moedas correspondentes a um quadrante.
43 ឞ្រាសយេឆូ ក្វាល់មពោលអ៝សម៝នពាង់ ជេសរីលាសមាខាន់ពាង់៖ “គ៝ប់លាសនហេលនានេៈងាន់មាខាន់មៃ កោរាញឞ្រាសកើបឞូអូរនទ្រោអ៝អាចអ្យាតេៈព្រាក់អ៝ក់រាលាវទឹងលែៈឞូអីតេៈព្រាក់តាហុបអ្យា
43 E, chamando os seus discípulos, disse-lhes: Em verdade vos digo que esta viúva pobre depositou no gazofilácio mais do que o fizeram todos os ofertantes.
44 យ៝រលាសទឹងលែៈមពោលអីនៃ ព្រាក់អីខាន់ពាង់តេៈតាត្រោមហុបនើស ឆ៝ៈព្រាក់រាមែសឞើសឆាក់ខាន់ពាង់នើម។ ល៝ង់អីឞូអូរនទ្រោទែនៃ ពាង់ឞូនុយ្សអ៝អាចហោងាន់ ឞ៝លលាសព្រាក់អីនៃគៃមាឆ្យាម់នាវរេសពាង់នើមកាដោយលែៈ ពាង់ហោមឆ៝ៈលែៈផ្យៅតេៈញហើរមាកោរាញឞ្រាសដ៝ង់”។
44 Porque todos eles ofertaram do que lhes sobrava; ela, porém, da sua pobreza deu tudo quanto possuía, todo o seu sustento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.