Tiago 1
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs NVI
1 Mɛ Jemsɛ, mbəledɛ a Dyǒb ne awě Sáŋgú Yesu Krǐstəə, mɛ-ɛɛ́ ntenle nyé enɛ́n kálag. Nlɛnte nyé metúmbé dyôm ne mébɛ mé bad bé Israɛl ḿme mépáŋtédé áte nkǒŋsé áte ńsyə̄ə̄l.
1 Tiago, servo de Deus e do Senhor Jesus Cristo, às doze tribos dispersas entre as nações: Saudações.
2 A-baányaŋ, póndé ké ehéé echě nyaa e mekəgsɛn ké ehéé étáné nyé, nyêtéd nɛ̂ eʼboŋ é yə̌l áte.
2 Meus irmãos, considerem motivo de grande alegria o fato de passarem por diversas provações,
3 Nyêbíí nɛ́n bán ḿmɛ́n mekəgsɛn ḿme nyékudɛɛ́ áyə̄l e adúbe áde nyéwóó, méwéde nyé nlém á abum.
3 pois vocês sabem que a prova da sua fé produz perseverança.
4 Nlém ńwúu nyé á abum kə́ə́ŋ á asóg âbɛl boŋ mbɛltéd ḿmɛ̄n ńtyéem bwâm ńlôn-nɛ mbon, âbɛl boŋ nyéewóóʼ abɛ́ dé mbéb ké ahɔ́g á aloŋgé ádɛ̄n.
4 E a perseverança deve ter ação completa, a fim de que vocês sejam maduros e íntegros, sem lhes faltar coisa alguma.
5 Nyé ké ahéé awě atógeʼ debyɛ́ɛ́, áchâŋ Dyǒb aá ábɛ mɔ́. Dyǒb dɔ́ɔ ábage moosyəə́l debyɛ́ɛ́ ne nlém nhɔ́g, ésebán akwognad modmod, ǎbɛ-ʼɛ mɔ́.
5 Se algum de vocês tem falta de sabedoria, peça-a a Deus, que a todos dá livremente, de boa vontade; e lhe será concedida.
6 Boŋ pɛn nzé nyêcháa Dyǒb nyêdúbé bán ǎbɛ nyé chǒm éche nyésɛ́dté mɔ́ ésebán nlém ńkáadte nyé á abum. Mod awě nlém ńkáadtɛɛ́ á abum ádíi nɛ́ɛ edíb é nkwɛ̌ éche éhodeʼ, epub éhúɛneʼ mendíb pɛd enɛ́n étimne eníníí.
6 Peça-a, porém, com fé, sem duvidar, pois aquele que duvida é semelhante à onda do mar, levada e agitada pelo vento.
7 Ene ndín e mod eewémtán aá mɔ́ɔ̄kǔd chǒm wɛ́ɛ Sáŋgwɛ́ɛ́.
7 Não pense tal homem que receberá coisa alguma do Senhor;
8 Adíi mod awě awóó nlém ḿbɛ, eechə́ŋnád-taá hǒm ahɔ́g áyə̄l e kéchéé éche ábɛlɛɛ́.
8 é alguém que tem mente dividida e é instável em tudo o que faz.
9 Mod a Krǐsto awě eésɛ̌ etógnɛ́n áʼsō éʼ bad bémpēe atə́ŋgɛ́né abɛ́ kúmbe nzé Dyǒb áchə́gté mɔ́ ámīn.
9 O irmão de condição humilde deve orgulhar-se quando estiver em elevada posição.
10 Mod a Krǐsto awě adé etógnɛ́n áʼsō éʼ bad bémpēe atə́ŋgɛ́né abɛ́ kúmbe nzé Dyǒb ásúdté mɔ́. Nhɔ́be nɛ́n áyə̄le ǎmaá melemlem ngáne ébɛ́ɛnɛɛ́ mbonja e nkəə́kəə awě adé á ahín-tê.
10 E o rico deve orgulhar-se se passar a viver em condição humilde, porque passará como a flor do campo.
11 Nzé enyɛn épɛne ne ngíne ábe eʼhyɛ́ bé ekíde éʼbɛlé éʼhyáád ane nkəə́kəə, éche mbonja-ʼɛ ébɛlé ésoo, eʼboŋ éʼbāb-pɛ éʼbɛlé éʼmaa. Melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ behɔn bé bad bɛ́maáʼɛ́ anan áde bénanɛɛ́ ḿmāb nhɔn ámbīd.
11 Pois o sol se levanta, traz o calor e seca a planta; cai então a sua flor, e é destruída a beleza da sua aparência. Da mesma forma o rico murchará em meio aos seus afazeres.
12 Nnam ne kénzɛ́ɛ́ awě awɛ̌sɛ́né mekəgsɛn, áyə̄le nzé atómé ḿmê mekəgsɛn áte, Dyǒb dɛ́bɛ mɔ́ nsábe ḿme ńdé aloŋgé áde áhɔ́bé aá mɔ́ɔ̄bɛ̌ bad ábe bédə́ə́ mɔ́.
12 Feliz é o homem que persevera na provação, porque depois de aprovado receberá a coroa da vida que Deus prometeu aos que o amam.
13 Nzé mod akudé mekəgsɛn eetə̂ŋgɛnɛɛ́ ahɔ́b aá, “Ḿmɛ́n mekəgsɛn méhúú wɛ́ɛ Dyǒb.” Mod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ákəg Dyǒb ne ebébtéd, melemlem ngáne Dyǒb-pɛ déekəgɛ́ɛ́ mod âbɛl mbêb.
13 Quando alguém for tentado, jamais deverá dizer: "Estou sendo tentado por Deus". Pois Deus não pode ser tentado pelo mal, e a ninguém tenta.
14 Mewêmtɛn mé mbéb mé mod mwěn mɔ́ɔ mékəə boŋ ahún á mekəgsɛn-tê, ene póndé-ʼaá ḿmê mekəgsɛn métédɛɛ́ mɔ́ nlém á abum boŋ mehaŋ mɔ́.
14 Cada um, porém, é tentado pela própria cobiça, sendo por esta arrastado e seduzido.
15 Ḿmê mewêmtɛn ḿme mébâg mod áte mɔ́-ʼaá mépɛɛne mbéb, nzé ḿmê mbéb-pɛ ńkwógé mod áte, ḿpiinad mɔ́ kwééd.
15 Então a cobiça, tendo engravidado, dá à luz o pecado; e o pecado, após ter-se consumado, gera a morte.
16 A-baányaŋ bé edəŋge nyéēdōgnād.
16 Meus amados irmãos, não se deixem enganar.
17 Ndɛ e bwâm ké ehéé ne kéchéé éche élóné mbon éhúú ne Titɛ́ɛ awě adé ámīn. Titɛ́ɛ mɔ́ ahəgé bwěm éʼsyə̄ə̄l ábe éʼpɛne ámīn. Ábɛ́n bwěm éʼpɛne-ʼɛ nhəŋlɛ́n ne nhəŋlɛ́n, boŋ Dyǒb pɛn déehəŋlánné.
17 Toda boa dádiva e todo dom perfeito vêm do alto, descendo do Pai das luzes, que não muda como sombras inconstantes.
18 Dyǒb dêmbɛl ntíi âbɛ syánē aloŋgé dékɔ̄ɔ̄lē abɛ áde âmbɛɛ́ syánē échē eyale é mbále. Ambɛl nɛ̂ âbɛl boŋ átîntê e ḿmē nhəgtéd ńsyə̄ə̄l, syánē débɛ̂ ngáne mbote eʼsó echě bébagɛɛ́ mɔ́ nɛ́ɛ mendɛ.
18 Por sua decisão ele nos gerou pela palavra da verdade, para que sejamos como que os primeiros frutos de tudo o que ele criou.
19 A-baányaŋ bé edəŋge, nyébíi ḿmɛ́n mekan. Mod tɛ́ɛ́ ábɛ̂ mehɛ́l âwóg dyam áde mod ampée áhɔ́bɛɛ́, mod eewámsán dyam ahɔ́b pɛn, mod eewámsán-nɛ aliŋ.
19 Meus amados irmãos, tenham isto em mente: Sejam todos prontos para ouvir, tardios para falar e tardios para irar-se,
20 Meliŋgá mé mod méemwagké-sɛ ábɛ̄l mekan ḿme Dyǒb áhɛdɛɛ́ aá ábɛl.
20 pois a ira do homem não produz a justiça de Deus.
21 Né-ɔɔ́ nyétɛde mekan mé mbinde ne mekan mé ebébtéd mésyə̄ə̄l ḿme nyébɛlɛɛ́. Ne asuded á yə̌l ásyə̄ə̄l, nyékob eyale éche Dyǒb áwéné nyé á nlém-tê. Échê eyale chɔ́ɔ Dyǒb ábɛnladté âsoŋ ádɛ̄n aloŋgé.
21 Portanto, livrem-se de toda impureza moral e da maldade que prevalece, e aceitem humildemente a palavra implantada em vocês, a qual é poderosa para salvá-los.
22 Nyébɛle ngáne eyale éhɔ́bɛɛ́. Nyéēdōgē yə̌l se nyéwōgē chɔ́ wógɛ́n.
22 Sejam praticantes da palavra, e não apenas ouvintes, enganando-se a si mesmos.
23 Kénzɛ́ɛ́ awě awógeʼ eyale é Dyǒb, ésebán abɛleʼ ngáne éhɔ́bɛɛ́, adíi nɛ́ɛ mod awě anɔneʼ ábe eʼsó á dyɛné.
23 Aquele que ouve a palavra, mas não a põe em prática, é semelhante a um homem que olha a sua face num espelho
24 Amaá eche yə̌l anyín, boŋ akɛ áde ákagké, abɛlé áchatɛ́n ngáne eʼsó éʼdíí mɔ́.
24 e, depois de olhar para si mesmo, sai e logo esquece a sua aparência.
25 Boŋ bad ábe békooʼ mbéndé echě etə́ŋgɛ́né anɔn áte, mbéndé eche ehúdeʼ bad á mehaŋ, nzé béhíde chɔ́ ngáne éhɛdnadté saké bán béláaʼ chɔ́ boŋ béchatɛ́n-nɛ, boŋ pɛn, béhíde chǒm éche éhɔ́bɛɛ́, Dyǒb dɛ́naméd bɔ́ áyə̄l e kéchéé éche bébɛlɛɛ́.
25 Mas o homem que observa atentamente a lei perfeita que traz a liberdade, e persevera na prática dessa lei, não esquecendo o que ouviu mas praticando-o, será feliz naquilo que fizer.
26 Mod ké ahéé awě awémtɛ́né aá mɔ́bɛleʼ ngáne Dyǒb áhɛdɛɛ́ boŋ eekóbe éche echém, ene ndín e mod adoge eche yə̌l, ádē abɛle á Dyǒb-pɛ, ádé ngɛ̂n.
26 Se alguém se considera religioso, mas não refreia a sua língua, engana-se a si mesmo. Sua religião não tem valor algum!
27 Âbɛle Dyǒb nyaa eche esáá ne eche etə́ŋgɛ́né áʼsō éʼ Dyǒb Titɛ́ɛ, ádíi ânɔn menyuu ne bekúd ábe bétageʼ, ne âchə́ə yə̌l bwâm ésebán mekan mé mbinde mé nkǒŋsé méwɔ́ge mod áyə̄l.
27 A religião que Deus, o nosso Pai aceita como pura e imaculada é esta: cuidar dos órfãos e das viúvas em suas dificuldades e não se deixar corromper pelo mundo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.