Apocalipse 10
Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lē (BSSNT) vs BKJ
1 Hɛ̂ dɔ́ɔ ńnyíné ángɛl e ngíne empée ebídé ádyōb, esudeʼ ásē, mbag éləŋnéd mɔ́, ngubélɛn-nɛ ebɛ́ mɔ́ á nló. Eʼsó bémbɛ̄ mɔ́ nɛ́ɛ enyɛn, mekuu-ʼɛ mébɛ́ mɔ́ nɛ́ɛ mekon mé muú.
1 E eu vi um outro anjo poderoso descer do céu, vestido com uma nuvem; e um arco-íris estava sobre a sua cabeça, e a sua face era como o sol, e seus pés como pilares de fogo.
2 Anwálé mwǎ nhíbe ń kálag awě bédíbpé áte, ásūm ekuu é ekáá é mbáá á edíb é nkwɛ̌-te, ásūm-mɛ ekuu é ekáá é emwɛd á nkin.
2 E ele tinha em sua mão um pequeno livro aberto; e ele pôs o seu pé direito sobre o mar, e o seu pé esquerdo sobre a terra,
3 Hɛ́ɛ áhɔ́bé ne ehɔ́b éche échə́gké éche éwágné ehɔ́b é ngii echě edume áte. Áde álébpé esaád, ngin saámbé ênkwɛntɛ́n ne ndumag.
3 e clamou em alta voz, como quando um leão ruge; e quando ele clamou, sete trovões proferiram suas vozes.
4 Áde ékúmé áte kumɛ́n, nhɛdéʼáá chǒm éche béhɔ́bé abooted dé atel, boŋ ńwōgē nɛ́ɛ ehɔ́b ébídé ádyōb nɛ́n bán “Koó mekan ḿme ngin saámbé éhɔ́bé, mébɛ̂ kun, weétēlēʼ mɔ́ ásē.”
4 E quando os sete trovões proferiram suas vozes, eu estava prestes a escrever; e ouvi uma voz do céu me dizendo: Sela essas coisas que os sete trovões proferiram, e não as escrevas.
5 Dɔ́ɔ ángɛl echě ményīnnē nɛ́ɛ ásúmé ekuu ehɔ́g á edíb é nkwɛ̌-te boŋ ásūm-mɛ échíníí á nkin átíídé ekáá é mbáá ámīn
5 E o anjo que eu vi em pé sobre o mar, e sobre a terra levantou sua mão ao céu;
6 boŋ ámwāg melɛ̌ á dǐn á Dyǒb áde ádé á aloŋgé abɛ́ ne abɛ́. Mɔ́ áhə́gé nkoŋ ḿ mín ne ńsé ne edíb é nkwɛ̌ ne bwěm éʼsyə̄ə̄l ábe éʼdé áwēd-te. Ene ángɛl enhɔ́b aá “Abébed á póndé ké ahɔ́g déebáá ámpē.
6 e jurou por aquele que vive para sempre e sempre, o qual criou o céu, e as coisas que nele há, e a terra, e as coisas que nela há; e o mar, e as coisas que nele há, que não haverá mais tempo.
7 Boŋ áde ángɛl echě elóntɛ́né saámbé étōŋgē échē eloŋ, Dyǒb dɛ́bɛ̌l dyam áde ántīīʼɛ́ aá mɔ́ɔ̄bɛ̌l áde ádé á eʼkoŋnéd-te. Ǎbɛ̌l ngáne ánlāāʼɛ́ ábē bembəledɛ, bekal béʼdəə́dəŋ.”
7 Mas nos dias da voz do sétimo anjo, quando ele começar a soar, o mistério de Deus será cumprido, como ele declarou a seus servos, os profetas.
8 Hɛ́ɛ ehɔ́b éche ménwōgkē nɛ́ɛ ébídé ádyōb élâŋgɛɛ́ mɛ ámpē nɛ́n aá, “Kǎg étêd nhíbe ń kálag ḿme ńdíbnédé áte ḿme ńdé á ekáá é ángɛl echě etyéémé ne ekuu ehɔ́g á edíb é nkwɛ̌ échíníí-ʼɛ ébɛ́ á nkin.”
8 E a voz que eu ouvi do céu falou comigo novamente, e disse: Vai e toma o pequeno livro que está aberto na mão do anjo que esteve em pé sobre o mar e sobre a terra.
9 Dɔ́ɔ ńkíí wɛ́ɛ ene ángɛl boŋ ńlāŋgē mɔ́ mɛɛ́ ábɛ mɛ ane mwǎ nhíbe ń kálag. Dɔ́ɔ álâŋgɛɛ́ mɛ aá“Kǒb nɛ́n, édyɛ̂. Ǎchəə́d wɛ abum áte boŋ ǎnyǐn wɛ á nsəl nɛ́ɛ eʼchuu.”
9 E eu fui até o anjo, e lhe disse: Dá-me o pequeno livro. E ele me disse: Toma-o e come-o; e ele fará teu ventre amargo, mas em tua boca será doce como o mel.
10 Dɔ́ɔ ńkóbé mwǎ nhíbe ń kálag áwe ekáá, ndyɛ́-ʼɛ mɔ́. Annyǐn mɛ á nsəl nɛ́ɛ eʼchuu. Boŋ áde ḿmáá mɔ́ amii, anchəə́d mɛ abum áte.
10 E eu tomei o pequeno livro da mão do anjo, e o comi; e ele era na minha boca doce como o mel; e assim que eu terminei de comê-lo, meu ventre ficou amargo.
11 Dɔ́ɔ bélâŋgɛɛ́ mɛ bán, “Etə́ŋgɛ́né mekan ahɔ́b ḿme mɛ́bɛnléd ne meloŋ híin, bad nyaa ne nyaa, mehɔ́b nyaa ne nyaa ne kə̂ŋ é bad híin.”
11 E ele me disse: Tu deves profetizar novamente diante de muitos povos, e nações, e línguas, e reis.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.