Mateus 22

Tai Dam (BLT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu au ꞌquám đải khái ꞌmá ꞌvạu hảư ꞌpứng mo cốc kéng ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌnặn ꞌphắng máư#ꞌva:
1 De novo Jesus lhes falou por parábolas, dizendo:
2 “Phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ pên ꞌsướng pua phủ#ꞌnưng đảy ꞌdệt ꞌtiệc cưới hảư ꞌlụk ꞌchái#chảu.
2 — O Reino dos Céus é semelhante a um rei que preparou uma festa de casamento para seu filho.
3 Pua ꞌchạư ꞌcốn ꞌhướn pay tơn phủ đảy ꞌmới ꞌnặn ꞌmá kin#ꞌtiệc, hák#ꞌva sau báu#é#ꞌmá.
3 Enviou os seus servos a chamar os convidados para a festa, mas estes não quiseram vir.
4 Pua chắng ꞌchạư ꞌcốn ꞌhướn phủ ứn pay ha phủ đảy ꞌmới ꞌnặn#máư, kéng sắng ꞌquám pay ha sau#ꞌva, ‘ꞌKhạy ꞌnị ꞌpán kin ꞌtiệc ꞌcọ đa ꞌvạy thả#ꞌlẹo, ꞌngúa thớc kéng sắt tô ꞌpí ꞌcọ khả ꞌvạy#ꞌlẹo, ꞌchương kin ꞌchu ꞌnéo ꞌcọ ꞌlợp mết#ꞌlẹo. ꞌMới ꞌpứng chảu ꞌmá kin ꞌtiệc cưới#ꞌnớ.’
4 Enviou ainda outros servos, dizendo: “Digam aos convidados: Eis que já preparei o meu banquete; os meus bois e animais da engorda já foram abatidos, e tudo está pronto; venham para a festa.”
5 Phủ đảy ꞌmới ꞌnặn ꞌcọ báu#ꞌphắng, phaư hák pay ꞌtáng#ꞌmắn, phủ pay ꞌdệt#ꞌhay, phủ pay ꞌcạ khai ꞌcọ#ꞌmí.
5 Mas os convidados não se importaram e se foram, um para o seu campo, outro para o seu negócio.
6 Phen ứn ꞌnặn pắt au phủ ꞌchạư ꞌhướn pua pay ꞌdệt ꞌhại hảư ꞌlẹo khả#sia.
6 Outros, agarrando os servos, os maltrataram e mataram.
7 Pua pút nhay#lai, chắng bók hảư phen lính pay khả đắp ꞌpứng ꞌcốn ók ꞌmứ khả ꞌcốn ꞌchạư ꞌhướn pua ꞌnặn ꞌlẹo chút bản ꞌmướng sau#sia.
7 — O rei ficou furioso e, enviando as suas tropas, exterminou aqueles assassinos e incendiou a cidade deles.
8 ꞌLẹo pua bók ꞌcốn ꞌhướn máư#ꞌva, ‘ꞌPán kin ꞌtiệc cưới ꞌcọ ꞌlợp#ꞌlẹo, hák#ꞌva phủ ꞌháu ꞌmới báu#sôm đáng ꞌmá kin ꞌtiệc#ꞌnặn.
8 Então disse aos seus servos: “A festa está pronta, mas os convidados não eram dignos.
9 Hảư su ók pay ꞌtua pák ꞌtáng#ꞌcuôi, ꞌpọ phủ đaư ꞌcọ hảư ꞌmới phủ ꞌnặn ꞌmá#kin.’
9 Vão, pois, para as encruzilhadas dos caminhos e convidem para o banquete todos os que vocês encontrarem.”
10 ꞌPứng ꞌcốn ꞌchạư ꞌhướn pua chắng ók pay ꞌtoi ꞌpứng sểm#ꞌtáng, ꞌpọ phủ đaư báu#ꞌva phủ ꞌhại ꞌcốn đi ꞌcọ tỏn au ꞌmá mết chao têm hỏng ꞌhướn cưới#ꞌnặn.
10 E, saindo aqueles servos pelas estradas, reuniram todos os que encontraram, maus e bons; e a sala do banquete ficou cheia de convidados.
11 ꞌMưa pua khảu ꞌmá bớng ꞌpứng khék ꞌnăng#ꞌpán, pua ꞌlé hên phủ#ꞌnưng báu#ꞌnung ꞌchương kin#cưới.
11 — Mas, quando o rei entrou para ver os que estavam à mesa, notou ali um homem que não trazia veste nupcial
12 Pua chắng tham#ꞌva, ‘ꞌMứng#ꞌhới, khảu ꞌmá nỉ pên săng chắng báu#ꞌnung ꞌchương kin cưới ꞌsịn#ꞌlế?’
12 e perguntou-lhe: “Amigo, como você entrou aqui sem veste nupcial?” E ele emudeceu.
13 Pua chắng bók ꞌcốn ꞌchạư phúk tin ꞌmứ#ꞌmắn, au pay thỉm sáư bón ꞌmựt đăm ꞌtáng#ꞌnọk, bón ꞌnặn ꞌchí ꞌmí sương khék hảy cắt#khẻo.”
13 Então o rei ordenou aos serventes: “Amarrem os pés e as mãos dele e atirem-no para fora, nas trevas; ali haverá choro e ranger de dentes.”
14 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng ꞌmuộn ꞌquám#ꞌva, “ꞌSướng ꞌnặn#lo, ꞌmí lai ꞌcốn đảy ꞌhiạk au khảu dú phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua#ꞌPhạ, hák#ꞌva phủ đảy ꞌlưạk ꞌcọ ꞌmí ꞌnọi ꞌcốn#thôi.”
14 Porque muitos são chamados, mas poucos são escolhidos.
15 ꞌLẹo mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai pay ổ ꞌván căn ha ꞌluống pắt au ꞌquám phít Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu.
15 Então os fariseus se retiraram e consultaram entre si como surpreenderiam Jesus em alguma palavra.
16 Sau chắng ꞌchạư ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng sau cắp ꞌcốn phái pua ꞌHê‑ꞌlột ꞌmá tham ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌSáy ꞌpo#ꞌhới, ꞌsúm khỏi ꞌhụ ꞌsáy pên ꞌcốn#ꞌsư, ꞌmí ꞌto bók son ꞌtoi ꞌluống ꞌtáng Chảu Pua ꞌPhạ ꞌnéo#ꞌmen, ꞌsáy báu#ꞌhặc khỏn ꞌchọn#hiếng, ꞌpưa ꞌsáy báu#ꞌlưạk nả phủ#đaư.
16 E enviaram-lhe discípulos, juntamente com os herodianos, para lhe dizer: — Mestre, sabemos que o senhor é verdadeiro e que ensina o caminho de Deus de acordo com a verdade, sem se importar com a opinião dos outros, porque não olha para a aparência das pessoas.
17 ꞌSướng ꞌnặn so ꞌsáy bók hảư ꞌsúm khỏi ꞌhụ#é, ꞌsáy ngắm ꞌnéo#đaư, ꞌviạk sia ꞌngớn quí hảư Chảu Cai‑ꞌsa ꞌnặn ꞌmen ꞌhứ#báu?”
17 Assim sendo, diga-nos o que o senhor acha: é lícito pagar imposto a César ou não?
18 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ chắc chaư sau ác#ꞌhại, ꞌdiến tóp sau#ꞌva, “ꞌNéo ꞌcốn nả ꞌsư chaư ꞌcột#ꞌhới, ꞌsứ đaư ꞌpứng chảu chắng ꞌmá thử chaư ꞌháu ꞌsịn#ꞌlế.
18 Mas Jesus, percebendo a maldade deles, respondeu:
19 Au ꞌngớn sia quí ꞌnặn ꞌmá hảư ꞌháu bớng#đú.” Sau chắng au măn ꞌngớn#ꞌnưng ꞌmá#hảư.
19 Mostrem-me a moeda do imposto. Trouxeram-lhe um denário.
20 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tham sau#ꞌva, “Hún kéng ꞌchư nẳng măn ꞌngớn ꞌnị ꞌmen khong#phaư?”
20 E Jesus lhes perguntou:
21 Sau tóp ꞌva, “Khong Chảu Cai‑ꞌsa.”
21 Eles responderam: — De César. Então Jesus lhes disse:
22 ꞌPứng ꞌcốn ꞌmá tham Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy ꞌnghín ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ lák#lai, chắng au căn ꞌpai sia ꞌTan#chảu.
22 Ouvindo isto, se admiraram e, deixando-o, foram embora.
23 Cuông ꞌmự ꞌnặn mốt ꞌcốn phái ꞌSa‑đu‑cai ꞌcọ ꞌmá tham Chảu ꞌGiê‑ꞌsu. Phái ꞌSa‑đu‑cai ꞌhiạk#ꞌva ꞌcốn tai ꞌlẹo báu#ꞌcứn ꞌhéng ꞌmá#đảy. Sau chắng ꞌvạu sú Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva,
23 Naquele dia, alguns saduceus, que dizem não haver ressurreição, aproximaram-se de Jesus e lhe perguntaram:
24 “ꞌSáy ꞌpo#ꞌhới, pú ꞌMô‑ꞌsê đảy bók#ꞌva, ꞌpi ꞌchái au ꞌmía ꞌlẹo tai ꞌnhắng báu#ꞌhế ꞌmí#ꞌlụk, ꞌnọng ꞌchái ꞌmắn đảy au ꞌpi ꞌpạư mải ꞌmá pên ꞌmía ꞌvạy sứp ꞌchựa sai ꞌpi ꞌchái#ꞌmắn.
24 — Mestre, Moisés disse: “Se alguém morrer, não tendo filhos, o irmão desse homem deve casar com a viúva e gerar descendentes para o falecido.”
25 ꞌSướng ꞌnặn ꞌsúm khỏi ꞌmí chết ꞌpi ải ꞌnọng#ꞌchái. ꞌPi ꞌchái cốc au ꞌmía ꞌlẹo tai sia báu#ꞌhế ꞌmí#ꞌlụk, ꞌváng ꞌmía pên mải ꞌvạy hảư ꞌnọng#ꞌchái.
25 Ora, havia entre nós sete irmãos. O primeiro, tendo casado, morreu e, não tendo descendência, deixou sua mulher para seu irmão.
26 Phủ thứ#song, phủ thứ#sam, ꞌtạu ꞌhọt phủ thứ chết ꞌcọ pên ꞌsướng#ꞌnặn.
26 O mesmo aconteceu com o segundo, com o terceiro, até o sétimo.
27 Lả sút ꞌmá ꞌnhính mải ꞌnặn ꞌcọ tai#sia.
27 Por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
28 ꞌTếng chết ải ꞌnọng phaư ꞌcọ đảy au phủ ꞌnhính ꞌnặn ꞌdệt#ꞌmía, ꞌsướng ꞌnặn ꞌhọt ꞌchớ đaư phủ tai đảy ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá, ꞌnhính ꞌnặn ꞌchí pên ꞌmía phủ#đaư?”
28 Portanto, na ressurreição, de qual dos sete ela será esposa? Porque todos casaram com ela.
29 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp ꞌcốn phái ꞌSa‑đu‑cai ꞌnặn#ꞌva, “ꞌPứng chảu ngắm#phít, báu#ꞌhụ ꞌpặp ꞌchiến ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo ꞌcọ báu#ꞌhụ chắc phép ꞌquiến Chảu Pua ꞌPhạ ꞌnéo#đaư.
29 Jesus respondeu:
30 ꞌChớ đaư phủ tai pay ꞌlẹo đảy ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá, ꞌchí báu#au căn pên phua pên#ꞌmía, ꞌcọ pék ꞌsướng tiên ꞌchạư cá ꞌmướng#ꞌphạ.
30 Porque, na ressurreição, nem casam, nem se dão em casamento, mas são como os anjos no céu.
31 ꞌVạu ꞌhọt ꞌviạk ꞌcốn tai đảy ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá, ꞌpứng chảu ꞌcọ đảy đu bớng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ bók ꞌpứng chảu ꞌlẹo#ꞌquá, ꞌTan chảu bók#ꞌva,
31 Quanto à ressurreição dos mortos, vocês nunca leram o que Deus disse a vocês:
32 ꞌTan chảu pên Chảu Chom pú Ắp‑ꞌla‑ꞌham, ꞌI‑ꞌsạc kéng Da‑ꞌkhộp ꞌmưa ꞌláng vảy#ꞌsớ. Chảu Pua ꞌPhạ ꞌmen Chảu Chom ꞌcốn#ꞌnhắng, báu#ꞌmen Chảu Chom ꞌcốn#tai,” [mai#ꞌva pảu pú ꞌnặn báu#ꞌmen đảy tai pay ꞌlẹo lỏ#ꞌlẹo cá#đaư].
32 “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó”? Ele não é Deus de mortos, e sim de vivos.
33 ꞌCốn ꞌtếng#cá đảy ꞌnghín ꞌquám Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók son ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ lák#lai.
33 Ouvindo isto, as multidões se maravilhavam da sua doutrina.
34 Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai đảy ꞌnghín#ꞌva Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók son ꞌnéo ꞌdệt hảư phái ꞌSa‑đu‑cai mết pák ꞌvạu săng báu#đảy, mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai chắng ꞌsúm#căn.
34 Entretanto, os fariseus, sabendo que Jesus havia silenciado os saduceus, reuniram-se em conselho.
35 Cuông mốt sau ꞌmí ꞌsáy ꞌluột phủ#ꞌnưng chắng tham thử chaư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva,
35 E um deles, intérprete da Lei, querendo pôr Jesus à prova, perguntou-lhe:
36 “ꞌSáy ꞌpo#ꞌhới, cuông ꞌluột ꞌláng Chảu Pua ꞌPhạ đảy bók ꞌvạy#ꞌnặn, khỏ đaư nháư ꞌsứa#mết?”
36 — Mestre, qual é o grande mandamento na Lei?
37 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp#ꞌva, “ꞌMí ꞌsướng#ꞌnị: ‘Hảư sút mốc sút chaư sút ꞌquám ngắm ꞌhặc au Chảu Pua ꞌPhạ pên Chảu Chom khong#chảu.’
37 Jesus respondeu:
38 Khỏ ꞌnặn pên khỏ cốc nháư ꞌsứa#mết.
38 Este é o grande e primeiro mandamento.
39 ꞌLẹo khỏ thứ song ꞌcọ nháư ꞌsướng#điêu, bók#ꞌva, ‘Hảư ꞌhặc ꞌpi ꞌnọng bản ꞌmướng ꞌsướng ꞌhặc ꞌlắm ꞌmo#chảu.’
39 E o segundo, semelhante a este, é: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.”
40 ꞌChu khót ꞌchu ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌchiến ꞌmá ꞌnặn ꞌcọ ꞌhốm ꞌmá sút ꞌto nẳng song khỏ ꞌnị#lo.”
40 Destes dois mandamentos dependem toda a Lei e os Profetas.
41 Cuông ꞌchớ mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ꞌnhắng ꞌsúm căn#dú, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tham sau#ꞌva,
41 Estando reunidos os fariseus, Jesus lhes perguntou:
42 “ꞌVạu ꞌmá ꞌtáng Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌnặn, ꞌpứng chảu ngắm ꞌnéo#đaư, ꞌtan pên nó ꞌnéo ꞌchựa sai phủ#đaư?”
42 — O que vocês pensam do Cristo? De quem é filho? Eles responderam: — De Davi.
43 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng tham sau máư, “ꞌCợn pên săng Chảu Khuôn Saư chắng ꞌpá chaư pua Đa‑ꞌvịt khék Chảu ꞌKha‑ꞌlịt pên Chảu#Chom, ꞌsướng pua đảy cáo#ꞌva:
43 E Jesus perguntou:
44 Chảu Pua ꞌPhạ bók hảư phủ pên Chảu Chom khỏi ꞌnặn
44 “Disse o Senhor ao meu Senhor:
45 Pua Đa‑ꞌvịt khék Chảu ꞌKha‑ꞌlịt pên Chảu#Chom, ꞌlẹo ꞌsướng đaư chắng ꞌhiạk#ꞌva Chảu ꞌKha‑ꞌlịt pên nó ꞌnéo ꞌchựa sai pua Đa‑ꞌvịt ꞌsịn#ꞌlế.”
45 — Portanto, se Davi o chama de Senhor, como ele pode ser filho de Davi?
46 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu ꞌsướng#ꞌnặn, báu#ꞌmí phủ đaư tóp ꞌTan chảu đảy sắc#khót, tẳng té ꞌmự ꞌnặn pay báu#ꞌmí phaư dám tham ꞌTan#chảu.
46 E ninguém podia lhe responder uma palavra; e a partir daquele dia ninguém mais ousou fazer perguntas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.