Lucas 12

Tai Dam (BLT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꞌChớ ꞌnặn lai ꞌpắn ꞌcốn ꞌmá ꞌhốm căn [ha Chảu ꞌGiê‑ꞌsu] chao đảy ꞌnhăm tin#căn. Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng bók mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu cón#ꞌva: “Hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌchự hiêm ꞌchựa pẻng phái ꞌcốn ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai, mai#ꞌva, ꞌnhá pên ꞌcốn nả ꞌsư chaư ꞌcột ꞌsướng#sau.
1 Milhares de pessoas se ajuntaram, de tal maneira que umas pisavam as outras. Então Jesus disse primeiro aos discípulos:
2 ꞌMí săng ꞌsuôn ꞌvạy ꞌcọ hák ꞌchí chẻng#ók, ꞌmí săng dăm ꞌvạy ꞌcọ hák ꞌchí#ꞌhụ.
2 Tudo o que está coberto vai ser descoberto, e o que está escondido será conhecido.
3 ꞌQuám đaư ꞌpứng ꞌnọng ꞌvạu nẳng bón ꞌmựt ꞌcọ hák ꞌchí ꞌnghín ók nẳng bón#ꞌhung. ꞌQuám đaư ꞌpứng ꞌnọng ꞌlặc ꞌsặp căn dú cuông lúc ꞌcọ ꞌchí tống páo ók ꞌtếng lăng#ꞌcá#ꞌhướn.
3 Assim tudo o que vocês disserem na escuridão será ouvido na luz do dia. E tudo o que disserem em segredo, dentro de um quarto fechado, será anunciado abertamente.
4 ꞌHáu bók hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌhụ#ꞌva, ꞌnhá dản phủ khả đảy ꞌto ꞌmo ꞌkính#ꞌnặn, tó pay sau ꞌcọ báu#ꞌdệt săng hảư đảy cá#đaư.
4 Jesus continuou:
5 ꞌHáu ꞌchí bók hảư ꞌhụ#ꞌva ꞌchọ dản phủ#đaư, hảư ꞌhụ dản Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌpưa ꞌTan chảu khả ꞌmo ꞌkính đảy ꞌlẹo ꞌnhắng ꞌmí phép ꞌquiến thỉm sáư heo ꞌpháy#máư. Phủ ꞌpứng ꞌnọng ꞌchọ dản ꞌmen ꞌTan chảu ꞌnặn#lo.
5 Vou mostrar a vocês de quem devem ter medo: tenham medo de Deus, que, depois de matar o corpo, tem poder para jogar a pessoa no inferno. Sim, repito: tenham medo de Deus.
6 Hảư bớng ꞌva hả tô ꞌnộc chók sáu khai ꞌto song su ꞌtóng đeng#ꞌló, hák#ꞌva Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ ngắm ꞌhọt ꞌchu#tô.
6 — Por acaso não é verdade que cinco passarinhos são vendidos por algumas moedinhas? No entanto Deus não esquece nenhum deles.
7 ꞌPứng ꞌnọng lỏ#pên phủ#ꞌcốn, ꞌcọ ꞌvén quí ꞌpéng ꞌsứa lai tô ꞌnộc chók ꞌnặn#ꞌquá, phôm nẳng hua ꞌpứng ꞌnọng ꞌmí kỉ#sểm Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ ꞌhụ#mết. ꞌSướng ꞌnặn ꞌnhá ꞌpuốn dản săng#ꞌnớ.
7 Até os fios dos cabelos de vocês estão todos contados. Não tenham medo, pois vocês valem mais do que muitos passarinhos!
8 ꞌHáu bók hảư#ꞌhụ, phủ đaư nhẳn ꞌtoi ꞌtáng ꞌháu tó nả ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn#ꞌnị, ꞌcọ ꞌchí nhẳn phủ ꞌnặn tó nả tiên ꞌchạư Chảu Pua#ꞌPhạ.
8 Jesus disse ainda:
9 ꞌVa phủ đaư hák thiêng sia ꞌháu tó nả ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌháu ꞌcọ ꞌchí thiêng sia phủ ꞌnặn tó nả tiên ꞌchạư Chảu Pua#ꞌPhạ.
9 Mas aquele que disser publicamente que não é meu, o Filho do Homem também dirá diante dos anjos de Deus que essa pessoa não é dele.
10 Phủ đaư ꞌvạu khắt khoang ꞌháu ꞌcọ ꞌnhắng ꞌchí dáng ꞌdóm hảư#đảy. Hák#ꞌva phủ đaư pák đu ꞌngai Chảu Khuôn#Saư, Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí báu#dáng ꞌdóm hảư phủ#ꞌnặn.”
10 — Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, porém quem
11 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu máư#ꞌva, “ꞌChớ đaư sáu pắt ꞌpứng ꞌnọng pay ta ꞌviạk tó nả ꞌpứng ꞌcốn nẳng ꞌhướn#ꞌsúm, tó nả ông quan bản ꞌmướng ꞌpứng phủ ꞌmí chức#ꞌquiến, hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌnhá ꞌpuốn lo săng nẳng ꞌviạk ꞌchí pák ꞌvạu kẻ ꞌmo#chảu.
11 — Quando levarem vocês para serem julgados nas
12 ꞌMưa ꞌchớ ꞌnặn ꞌmá#ꞌhọt, Chảu Khuôn Saư hák ꞌchí bók ꞌpứng ꞌnọng hảư ꞌhụ khót đaư ꞌchọ#ꞌvạu.”
12 Pois naquela hora o Espírito Santo lhes ensinará o que devem dizer.
13 ꞌMí phủ ꞌnưng cuông mốt ꞌcốn ꞌmá ꞌhốm căn ꞌnặn ꞌvạu cắp Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “ꞌSáy ꞌpo#ꞌhới, so bók ꞌpi ꞌchái khỏi béng păn ꞌchương khong ải ꞌếm hảư khỏi#é.”
13 Um homem que estava no meio da multidão disse a Jesus: — Mestre, mande o meu irmão repartir comigo a herança que o nosso pai nos deixou.
14 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp ꞌva, “ꞌMứng#ꞌhới, ꞌháu báu#đảy téng ꞌmá pên phủ kin ꞌván ꞌviạk béng păn ꞌchương khong hảư su cá#đaư.”
14 Jesus disse:
15 ꞌLẹo ꞌTan chảu bók phen ꞌcốn ꞌnặn#ꞌva, “ꞌChự hiêm chảu ꞌvạy hảư#đi, ꞌnhá ngắm húp mảm ăn#đaư. ꞌViạk ꞌhăng ꞌmí sính khong ꞌngớn ꞌcắm báu#ꞌchoi hảư ꞌlới ꞌcốn đảy đi săng cá#đaư.”
15 E continuou, dizendo a todos:
16 ꞌTan chảu chắng ꞌvạu ꞌquám đải khái hảư sau#ꞌphắng: “Sủ ꞌsướng tón đin ꞌhay khong ꞌcốn ꞌhăng phủ#ꞌnưng đảy khảu ꞌmạk mák ꞌtứ#lai.
16 Então Jesus contou a seguinte parábola :
17 ꞌMắn chắng ngắm#ꞌva, ꞌkhạy ꞌchí ꞌdệt ꞌnéo#đaư, ꞌlạu chắng ꞌchí ꞌpó sáư#khảu.
17 Então ele começou a pensar: “Eu não tenho lugar para guardar toda esta colheita. O que é que vou fazer?
18 ꞌMắn chắng ngắm#đảy, ꞌchí pé ꞌlạu cáu sia ꞌlẹo tẳng ꞌlạu máư nháư#ꞌsứa, ꞌlẹo ꞌchí au khảu au ꞌchương khong ꞌtếng mết ꞌmá#ꞌvạy.
18 Ah! Já sei! — disse para si mesmo. — Vou derrubar os meus depósitos de cereais e construir outros maiores ainda. Neles guardarei todas as minhas colheitas junto com tudo o que tenho.
19 ꞌLẹo ngắm cuông chaư#ꞌva, ꞌchương khong ꞌcọ ꞌmí ꞌvạy cổm lai pi#ꞌlẹo, ꞌto ꞌhéng dú ꞌlạ kin đai ỉn#ꞌmuôn.
19 Então direi a mim mesmo: ‘Homem feliz! Você tem tudo de bom que precisa para muitos anos. Agora descanse, coma, beba e alegre-se.’ ”
20 Hák#ꞌva Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ bók ꞌmắn#ꞌva, ‘Bả ꞌchạ#ꞌhới, ꞌchua ꞌcốn ꞌmứng ꞌchí mết#sia cuông ꞌcứn ꞌnị#ꞌlẹo, ꞌchương khong ꞌmứng kếp sỏn ꞌhốm ꞌvạy ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí báu#ꞌmen khong ꞌmứng ꞌlẹo#lo.’”
20 Mas Deus lhe disse: “Seu tolo! Esta noite você vai morrer; aí quem ficará com tudo o que você guardou?”
21 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva, “Phủ đaư sỏn ꞌhốm ꞌchương khong ꞌvạy hảư ꞌhăng ꞌmí sáư ꞌlắm ꞌmo chảu#ꞌnặn, hák báu#ꞌhăng ꞌmí ꞌvạy nẳng Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌcọ ꞌchí pên ꞌsướng điêu phủ ꞌhăng ꞌmí ꞌnặn#lo.”
21 Jesus concluiu:
22 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng bók mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu#ꞌva: “ꞌSướng ꞌnặn ꞌháu bók hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌhụ#ꞌva, ꞌnhá ꞌpuốn lo săng nẳng ꞌchua ꞌlới#ꞌva ꞌviạk#kin, ꞌchương ꞌnung ꞌmá sáư ꞌlắm#ꞌmo.
22 Então Jesus disse aos seus discípulos:
23 ꞌChua ꞌlới ꞌnặn ꞌvén quí ꞌsứa sia ꞌchương#kin, ꞌlắm ꞌmo ꞌcọ quí ꞌsứa sia ꞌchương#ꞌnung.
23 Pois a vida é mais importante do que a comida, e o corpo é mais importante do que as roupas.
24 Hảư ngắm bớng#ꞌva, ꞌpứng tô ca báu#ꞌhụ#ván, báu#ꞌhụ kếp#kiếu, ꞌlẹo báu#ꞌmí ꞌlạu sáư#khảu, kho sáư#ꞌchương, hák Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ ꞌnhắng ꞌliệng tô#ꞌnộc. ꞌChí ꞌvạu săng ꞌpứng ꞌnọng#máư, ꞌcọ ꞌvén quí ꞌpéng ꞌsứa tô ꞌnộc#ꞌquá.
24 Vejam os corvos: não semeiam, não colhem, não têm despensas nem depósitos, mas Deus dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os pássaros?
25 Ta#ꞌva khốn#lo nẳng ꞌchua ꞌcốn ꞌcọ báu#ꞌmí phaư ꞌdệt hảư ꞌchua ꞌcốn chảu ꞌdứn tứm đảy ꞌchộp#ꞌnưng cá#đaư.
25 Qual de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso?
26 Té nả ꞌviạk ꞌnọi ꞌnặn ꞌpứng ꞌnọng ꞌcọ ꞌnhắng ꞌdệt báu#đảy, ꞌchí khốn#lo săng nẳng ꞌviạk ứn#máư.
26 Portanto, se vocês não podem conseguir uma coisa assim tão pequena, por que se preocupam com as outras?
27 ꞌCọ ꞌsướng ꞌpứng co bók pống khửn, ꞌmắn báu#ꞌhụ ꞌdệt#ꞌviạk, báu#ꞌhụ pắn ꞌhụ khên#phải. ꞌHáu bók hảư ꞌhụ#ꞌva, pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn pang ꞌchạu ꞌnung ꞌchương ꞌchăn dỏng têm ꞌmo ꞌcọ ꞌnhắng báu#ꞌchăn ꞌto thuông bók#ꞌnưng cá#đaư.
27 Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas. Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como uma dessas flores.
28 Bók co nhả lom ꞌtông ꞌnéo ók ꞌmự#ꞌnị, ꞌmự ꞌpụk ꞌchí ꞌchọ tắt phau ꞌpháy#sia, Chảu Pua ꞌPhạ ꞌnhắng hảư ꞌmắn đảy ꞌchăn ꞌcơ#ꞌnị. ꞌChí ꞌva săng ꞌpứng ꞌnọng#máư, ꞌTan chảu ꞌvén ꞌchí ꞌkhớng téng ꞌchương ꞌnung hảư ꞌsứa ꞌnặn#ꞌquá, ꞌpứng ꞌnọng ꞌsứ chắng ꞌchưa Chảu Pua ꞌPhạ ꞌnọi ꞌcợn#ꞌlế.
28 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje está aqui e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
29 ꞌViạk khảu ꞌnặm ꞌcắm kin, ꞌpứng ꞌnọng ꞌnhá ꞌpuốn ꞌnhá lo#săng.
29 Portanto, não fiquem aflitos, procurando sempre o que comer ou o que beber.
30 ꞌPhắn ꞌcốn phái ꞌmướng ꞌlum phaư ꞌcọ ꞌmặc ꞌkhớng lo ꞌpứng nả ꞌviạk#ꞌnị. ꞌPứng ꞌnọng ꞌchọ ꞌmí dú ꞌmí kin ꞌnéo#đaư, Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên ꞌPo ꞌsúm ꞌháu ꞌcọ ꞌhụ cón#ꞌlẹo.
30 Pois os pagãos deste mundo é que estão sempre procurando todas essas coisas. O Pai de vocês sabe que vocês precisam de tudo isso.
31 Hảư au chaư ꞌkhớng ha phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ#cón, ꞌlẹo ꞌchọ ꞌmí ăn đaư ꞌTan chảu hák ꞌchí au hảư#máư.
31 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
32 Phung ꞌdo ꞌnọi#ꞌhới, ꞌpứng ꞌnọng ꞌnhá ngắm dản ꞌpuốn săng#ꞌnớ, Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên ꞌPo sôm chaư hảư ꞌpứng ꞌnọng khảu téng đa phén ꞌhôm ꞌngáu ꞌTan chảu#ꞌlẹo.
32 Jesus continuou:
33 Hảư khai ꞌchương khong ꞌlẹo au ꞌngớn pay ꞌchoi ꞌcốn ꞌcặt#khó. ꞌDệt thông ꞌngớn ꞌnéo báu#ꞌhụ#khát, dom au khong quí ꞌpéng báu#ꞌhụ mết#sia ꞌvạy nẳng ꞌmướng#ꞌphạ, bón báu#ꞌmí phủ#ꞌlặc, báu#ꞌmí ꞌméng ꞌmọt#cắt.
33 Vendam tudo o que vocês têm e deem o dinheiro aos pobres. Arranjem bolsas que não se estragam e guardem as suas riquezas no céu, onde elas nunca se acabarão; porque lá os ladrões não podem roubá-las, e as traças não podem destruí-las.
34 Khong quí ꞌpéng ꞌpứng ꞌnọng dú bón#đaư, chaư ꞌpứng ꞌnọng ꞌcọ ꞌchí dú bón hẳn#lo.”
34 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
35 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva: “Hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌnung ꞌchương ꞌkhặn ꞌkháng tảy ꞌlén#ꞌvạy,
35 E Jesus disse ainda:
36 ꞌsướng ꞌcốn ꞌhướn ꞌtứ ꞌcứn thả chảu ꞌhướn pay kin cưới ꞌmá ꞌchớ#đaư, đảy ꞌnghín tói tu ꞌcọ khay hảư ꞌtan#ngay.
36 Sejam como os empregados que esperam pelo patrão, que vai voltar da festa de casamento. Logo que ele bate na porta, os empregados vão abrir.
37 ꞌMưa chảu ꞌhướn ꞌmá hên ꞌcốn ꞌhướn ꞌtứ ꞌcứn#thả, ꞌpứng phủ dú thả ꞌcọ ꞌchí đảy ꞌnhọng#sưng. ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, chảu ꞌhướn ꞌcọ ꞌchí ꞌhặng eo#sia, bók hảư ꞌpứng ꞌcốn ꞌhướn ꞌnăng ꞌpán ꞌlẹo ꞌchí ꞌchạư#sau.
37 Felizes aqueles empregados que o patrão encontra acordados e preparados! Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o próprio patrão se preparará para servi-los, mandará que se sentem à mesa e ele mesmo os servirá.
38 Ta ꞌva cang ꞌcứn ꞌhứ khỏn#ꞌhung, ꞌmưa chảu ꞌhướn ꞌmá hên ꞌpứng ꞌcốn ꞌhướn ꞌtứ ꞌcứn#thả, ꞌpứng phủ dú thả ꞌcọ ꞌchí đảy ꞌnhọng sưng ꞌtẹ#lo.
38 Eles serão felizes se o patrão os encontrar alertas, mesmo que chegue à meia-noite ou até mais tarde.
39 Hảư ꞌphắng au ꞌquám#ꞌnị, ꞌva ꞌpo ꞌhướn phủ#ꞌnưng hák ꞌhụ cón ꞌchớ ꞌcốn ꞌchí ꞌmá ꞌlặc ꞌchương#ꞌhướn, ꞌmắn ꞌcọ ꞌchí báu#hảư phủ ꞌlặc ꞌmá ꞌngạy khảu ꞌhướn#đảy.
39 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse a que hora o ladrão viria, não o deixaria arrombar a sua casa.
40 ꞌNéo ꞌnặn#lo, ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌcọ ꞌchí táo ꞌlống ꞌmá cuông ꞌchớ ꞌpứng ꞌnọng báu#ꞌngương báu#ꞌngớ, hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌkhặn ꞌkháng thả#dú.”
40 Vocês, também, fiquem alertas, porque o
41 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu ꞌsướng ꞌnặn ꞌlẹo Pê‑tô chắng tham#ꞌva, “ꞌChiếng ꞌTan#chảu, ꞌquám ꞌvạu ꞌnặn bók ꞌto ꞌpứng ꞌnọng ꞌhứ#ꞌva bók ꞌcốn ꞌtếng lai#ꞌlế?”
41 Então Pedro perguntou: — Senhor, essa
42 ꞌTan chảu tóp#ꞌva: “Đải khái phủ đaư pên phủ chảu ꞌhướn ꞌchưa chaư#đảy, pên phủ ꞌhụ phủ#lắc, chảu ꞌhướn chắng téng hảư phủ ꞌnặn pên cốc ꞌpứng ꞌcốn#ꞌhướn, ꞌhụ ꞌliệng đu bớng ꞌdéng ꞌpứng ꞌcốn ꞌhướn ꞌmen#ꞌchớ.
42 O Senhor respondeu:
43 ꞌMưa đaư chảu ꞌhướn ꞌmá ꞌpọ phủ cốc ꞌcốn ꞌhướn ꞌnặn đang ꞌdệt nả ꞌviạk ꞌmắn#dú, phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí đảy sáng bang#đi.
43 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
44 ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, chảu ꞌhướn ꞌchí téng hảư phủ ꞌnặn ꞌlăm đu ꞌtếng#cá ꞌchương ꞌhướn khong dảo#chảu.
44 Eu afirmo a vocês que, de fato, o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
45 ꞌCốn ꞌhướn phủ cốc ꞌnặn ngắm ꞌva ꞌnhắng hơng chảu ꞌhướn chắng ꞌchí táo ꞌcứn#ꞌmá, ꞌdiến ꞌtặp ti ꞌpứng ꞌcốn ꞌhướn cá ꞌnhính ꞌchái ꞌtếng kin khảu lảu#ꞌmáu,
45 Mas imaginem o que acontecerá se aquele empregado pensar que o seu patrão está demorando muito para voltar. E imaginem que esse empregado comece a bater nos outros empregados e empregadas e a comer e a beber até ficar bêbado.
46 chảu ꞌhướn ꞌchí ꞌcứn ꞌmá ꞌmự ꞌmắn báu#ꞌngương báu#ꞌngớ, ꞌchớ ꞌmắn báu#ngắm#ꞌhọt. Chảu ꞌhướn ꞌcọ ꞌchí ꞌphắn ꞌmắn pên song#tón, ꞌlẹo au pay sáư bón điêu ꞌtoi ꞌcốn báu#ꞌchưa.
46 Então o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe. Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os desobedientes vão.
47 ꞌCốn ꞌhướn phủ ꞌhụ chaư chảu ꞌhướn ꞌlẹo ꞌnhắng báu#ꞌkhặn#ꞌkháng, báu#ꞌdệt ꞌtoi chaư chảu#ꞌhướn, ꞌcọ ꞌchí chuốp ꞌmạy hoi ꞌtặp lai#ꞌcạp.
47 — O empregado que sabe qual é a vontade do patrão, mas não se prepara e não faz o que ele quer, será castigado com muitas chicotadas.
48 ꞌCốn ꞌhướn phủ báu#ꞌhụ chaư chảu#ꞌhướn, hák đảy ꞌdệt ꞌkhợ sôm au ꞌmạy hoi ꞌtặp ꞌcọ ꞌchí chuốp ꞌtặp ꞌnọi ꞌcạp#thôi. Phủ đaư đảy lai nẳng Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ au ꞌcứn hảư ꞌTan chảu#lai. Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchưa chaư phák ꞌvạy lai nẳng phủ#đaư, ꞌTan chảu ꞌcọ ꞌchí tham au ꞌcứn nẳng phủ ꞌnặn lai#ꞌsứa.”
48 Mas o empregado que não sabe o que o patrão quer e faz alguma coisa que merece castigo, esse empregado será castigado com poucas chicotadas. Assim será pedido muito de quem recebe muito; e, daquele a quem muito é dado, muito mais será pedido.
49 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva: “ꞌHáu ꞌlống ꞌmá ꞌcọ ꞌsướng au ꞌpháy ꞌmá thỉm sáư phén đin ꞌmướng#ꞌlum, ꞌva ꞌpháy ꞌnặn mảy khửn ꞌcọ ꞌchí đảy ꞌsướng ꞌláng áo#ꞌháu.
49 Jesus continuou:
50 ꞌHáu ꞌnhắng ꞌchí chuốp ꞌviạk báp ꞌmo ꞌnéo#ꞌnưng, ꞌnéo ꞌchí ꞌdệt hảư khổ khốn ꞌcơ đaư ꞌtạu ꞌhọt ꞌviạk ꞌnị mết#pay.
50 Tenho de receber um batismo e como estou aflito até que isso aconteça!
51 ꞌPứng ꞌnọng ngắm#ꞌva ꞌháu ꞌmá ꞌpưa hảư phủ ꞌcốn nẳng phén đin ꞌmướng ꞌlum đảy dú iên#ꞌhán ꞌcọ báu#ꞌmen. ꞌHáu ꞌmá ꞌpưa béng păn hảư phủ ꞌcốn păn phái păn#ꞌphệ.
51 Vocês pensam que eu vim trazer paz ao mundo? Pois eu afirmo a vocês que não vim trazer paz, mas divisão.
52 Té ꞌnị ꞌmứa#nả, ꞌchúa ꞌhướn hả ꞌcốn ꞌchí béng ók sam phít căn cắp song ꞌhứ#ꞌva song phít căn cắp#sam.
52 Porque daqui em diante uma família de cinco pessoas ficará dividida: três contra duas e duas contra três.
53 Phủ pên ꞌpo ꞌchí phít cắp ꞌlụk#ꞌchái, ꞌlụk ꞌchái ꞌchí phít cắp#ꞌpo. Phủ pên ꞌếm ꞌchí phít cắp ꞌlụk#ꞌnhính, ꞌlụk ꞌnhính ꞌchí phít cắp#ꞌếm. ꞌMe ꞌda ꞌchí phít cắp ꞌlụk#ꞌpạư, ꞌlụk ꞌpạư ꞌcọ ꞌchí phít cắp ꞌme ꞌda ꞌtẹ#lo.”
53 Os pais vão ficar contra os filhos, e os filhos, contra os pais. As mães vão ficar contra as filhas, e as filhas, contra as mães. As sogras vão ficar contra as noras, e as noras, contra as sogras.
54 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók son ꞌcốn ꞌtếng lai#ꞌva: “ꞌChớ ꞌpứng chảu hên piếng phả ꞌmựt ꞌmá ꞌtáng ꞌphượng ta ꞌvến tốc ꞌdiến#ꞌva ꞌchí ꞌmí#phôn, ꞌlẹo ꞌcọ phôn#ꞌtẹ.
54 Jesus disse também ao povo:
55 Hên ꞌlốm ꞌpặt ꞌmá ꞌtáng ꞌphượng tảư ꞌcọ#ꞌva ꞌchí#ꞌhọn, ꞌlẹo ꞌcọ ꞌhọn ók#ꞌtẹ.
55 E, quando sentem o vento sul soprando, dizem: “Vai fazer calor.” E faz mesmo.
56 ꞌPứng ꞌcốn nả ꞌsư chaư#ꞌcột, ꞌpứng chảu ꞌhụ bớng ꞌphạ bớng đin#ꞌva ꞌchí pên ók ꞌnéo#đaư, hák#ꞌva ꞌpứng chảu lỏ#báu#ꞌhụ pang ꞌnị ꞌchí pên ók ꞌnéo#đaư.
56 Hipócritas! Vocês sabem explicar os sinais da terra e do céu. Então por que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
57 ꞌPứng chảu chắng báu#ꞌhụ ꞌlưạk au ꞌluống ꞌtáng ꞌmen ꞌsịn#ꞌlế.
57 E Jesus terminou, dizendo:
58 ꞌChớ ꞌpứng chảu ꞌchọ pay kin ꞌván ꞌtoi phủ ꞌkiện#chảu, hảư chóng ổ đi nẳng sau sia cuông ꞌchớ ꞌnhắng dú cang#ꞌtáng, sau chắng ꞌchí báu#ꞌtắng au chảu pay ha ꞌsáy ta#ꞌviạk ꞌlẹo hảư lính pắt chảu sáư#ꞌtú.
58 Se alguém fizer uma acusação contra você e levá-lo ao tribunal, faça o possível para resolver a questão enquanto ainda está no caminho com essa pessoa. Isso para que ela não o leve ao juiz, o juiz o entregue ao guarda, e o guarda ponha você na cadeia.
59 ꞌHáu bók hảư#ꞌhụ, chảu ꞌchí đảy dú ꞌtú ꞌtạu păng ꞌnợ mết ꞌchu#su.”
59 Eu lhe afirmo que você não sairá dali enquanto não pagar a multa toda.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.