Mateus 15
Chyoiyúng chyumlaiká: dangshikaq asik; Zaiwa (ATBNT) vs NTLH
1 Hau htâng má, Hparishe pé eq tarâ sará pé ra-am gi, Yerusalem wà mó mai Yesuq chyáng jé lé lô kômù,
1 Então alguns fariseus e alguns mestres da Lei vieram de Jerusalém para falar com Jesus e lhe perguntaram:
2 "Náng é chángzô pé gi, haî mù luî, îchyí îwa pê é htûngli lé a cháng kut akô lhú? Yhangmoq gi, loq hí a chî é zang zô akô nghut ri." ga, lé taî akô.
2 — Por que é que os seus discípulos comem sem lavar as mãos, desobedecendo assim aos ensinamentos que recebemos dos antigos?
3 Haû jáng, Yesuq tû taî é gi, "Nungmoq gi, haî mù, nungmoq é htûnglî é yanmai, Garai Gasâng é hkunmó lé a cháng kô é lhú?
3 Jesus respondeu:
4 Hkâsu mù gâ le, Garai Gasang gi, 'Nungmoq é înu îwa lé, hkungga keq.' ga le, 'Înu îwa lé, nhîng é sû ó yuq nghut kôle, sat pyâm é hui râ lhê.' ga le, taî tô é nghut lhê.
4 Pois Deus disse: “Respeite o seu pai e a sua mãe!” E disse também: “Que seja morto aquele que amaldiçoar o seu pai ou a sua mãe!”
5 Nghut kôlhang, nungmoq taî é gi, 'byù rayuq yuq, yhumsing é yhângnu yhângwa lé byi âng é zè lé, Garai Gasang lé byi râ chyunghuq nghut lhê ga taî é nghut jáng,
5 Mas vocês ensinam que, se alguém tem alguma coisa que poderia usar para ajudar os seus pais, em sinal de respeito, mas diz: “Eu dediquei isto a Deus”,
6 haú yuq gi, yhângwa lé hkungga nó a ra.' gâ akô nghut ri. Haú dông mai, nungmoq gi, nungmoq é htûnglî é yanmai, Garai Gasâng é mungdang lé he-ngik pyâm akô nghut ri.
6 então não precisa ajudar os seus pais. Assim vocês desprezam a mensagem de Deus para seguir os seus próprios ensinamentos.
7 Gegùn labyoq kut bang ê! Nungmoq eq séng luî, myiqhtoi Esai-aq htoî tô é dang gi, têng ri.
7 Hipócritas! Isaías estava certo quando disse a respeito de vocês o seguinte:
8 Myiqhtoi dang haû gi,
8 “Deus disse:
9 Yhangmoq, Ngo lé noqkuq nyi kô é gi, akôm má za nghut nyi ri;
9 A adoração deste povo é inútil,
10 Hau htâng, Yesuq gi, shiwa byu pé lé, Yhâng chyáng wut yù luî, "Gyô yù mù, sé lo keq.
10 Jesus chamou a multidão e disse:
11 Nhut má wang lo é haí jung le, byù lé a sanséng dut nhang é a nghut, nhut mai htoq lo é pé sheq, byù lé a sanséng dut nhang é ru nghut lhê." ga taî ri.
11 Não é o que entra pela boca que faz com que alguém fique
12 Haú hkûn, haû chángzô pé gi, Yhâng chyáng lé lô kôluî, "Hparishe pé gi, shí hkyô lé wó gyo mù, nhik-yô nyi bùm kô é lé, Nàng sê lhê lhú?" ga myi kôjáng,
12 Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Sabe que os
13 Yhang gi, "Mauhkûng htoq tsáng myhâng mâ é Ngá Wa a hô tô é agàm hkangmó gi, apûn eq roq nut pyâm é hui râ nghut lhê.
13 Jesus respondeu:
14 Yhangmoq é yanmai, myit hkâ-myo kó; yhangmoq gi, myoqjit bang nghut kôle, myoqjit é bang lé hkyô-u she é bang nghut akô. Myoqjit yhangchang hkyô-u she lhûm é nghut le gi, í yuq é yhang donghkong má byit gyó kó râ za nghut lhê." ga tû taî ri.
14 Não se preocupem com os fariseus. São guias cegos. E, quando um cego guia outro, os dois acabam caindo num buraco.
15 Haú hkûn, Petruq gi, "Ngamoq lé, dangtú hau é lichyúm taî sân kyo laq." ga taí jáng,
15 Então Pedro pediu: — Explique para nós aquilo que o senhor disse antes.
16 Yesuq gi, "Nungmoq, ahkuî le haû-í yhang go nyi ashi kô luq?
16 Jesus disse:
17 Nhut má wang lo é haí jung le, wamdau hkaû má jé wang ló mù, gungdu mai dum htoq ló é nghut lhê.
17 O que entra pela boca vai para o estômago e depois sai do corpo.
18 Nghut kôlhang, nhut mai htoq lo é gi, myit nhiklhum mai htoq lo é nghut mù, byù lé a sanséng dut nhang ri.
18 Mas o que sai da boca vem do coração. É isso que faz com que a pessoa fique impura.
19 Hkâsu mù gâ le, myit nhiklhum mai htoq lo é gi, agè ashop é dông myit é hkyô pé, byù sat é hkyô, su-myi sulàng lú hkyô, ashop é dông gungsho zùm yap é hkyô, hkaû é hkyô, a tengmán é saksé hkâm é hkyô, lumù gansang é hkyô pé nghut ri.
19 Porque é do coração que vêm os maus pensamentos, os crimes de morte, os adultérios, as imoralidades sexuais, os roubos, as mentiras e as calúnias.
20 Haû pé gi, byù lé a sanséng dut nhang é hkyô pé nghut ri; loq a chî e za zo shuq é gi, byù lé a sanséng a dut nhang é nghut lhê." ga taî ri.
20 São essas coisas que fazem com que alguém fique impuro. Mas comer sem lavar as mãos não torna ninguém impuro.
21 Hau htâng, Yesuq gi, haú mai Turuq eq Sidun mau shut htoq e ló bê nghut ri.
21 Jesus saiu dali e foi para a região que fica perto das cidades de Tiro e de Sidom .
22 Haú hkûn, haú mau má nyi é Hkanan myiwe myhí rayuq gi, Yhâng chyáng lé jé mù, "Dawiq é Yhangzo, Yhumsîng ê, ngo lé shogyô yù laq ô! Ngá byizo gi, nat gang wang júng mù, gyai yhang nò gyîn nyi ri." ga taî garû ri.
22 Certa mulher cananeia, que morava naquela terra, chegou perto dele e gritou: — Senhor,
23 Nghut kôlhang, Yesuq gi, dang rahkun le a tû taí nghut ri. Haû mù, Yhâng é chángzô pé gi, Yhâng chyáng lé jé kômù, "Myiwe myhí haú lé ló nhang pyám aq; haî mù gâ le, yhang gi, nga-nhûng é htâng má châng garû nyi ri." ga taî akô.
23 Mas Jesus não respondeu nada. Então os discípulos chegaram perto dele e disseram: — Mande essa mulher embora, pois ela está vindo atrás de nós, fazendo muito barulho!
24 Yesuq gi, "Byuq byuq é sau pé su nghut nyi é Israelaq byu pê chyáng sheq, Ngo lé nhang kat é ru nghut lhê." ga taî ri.
24 Jesus respondeu:
25 Haú hkûn, myiwe myhí haû gi, Yhâng é hí má lé mù hkyihput htuq luî, "Yhumsîng ê, ngo lé garúm yû laq ô!" ga taî ri.
25 Então ela veio, ajoelhou-se aos pés dele e disse: — Senhor, me ajude!
26 Yesuq gi, "Zô wui chyáng mâ é zoshuq lé yù mù, hkuî pé lé byi tsô é jung a nghut." ga tû taí jáng,
26 Jesus disse:
27 myiwe myhí haû gi, "Yhumsîng ê, haû kúm nghut ri; nghut kôlhang, hkuî pé lháng, yhumsîng hpô é zohpoq mai gyó é zang cham zang htâng lé, zô akô mhaî." ga dum taî ri.
27 — Sim, senhor, — respondeu a mulher — mas até mesmo os cachorrinhos comem as migalhas que caem debaixo da mesa dos seus donos.
28 Haû mù, Yesuq gi, "Myiwe zo ê, náng é lumjíng myit gi, kô nyi ri! Nàng dûng é hkyô lé gyo byi bê nghut lhê." ga tû taî ri. Haú hkûn jáng, myiwe myhí hau é byizo le ge byuq bê nghut ri.
28 — Mulher, você tem muita fé! — disse Jesus. — Que seja feito o que você quer! E naquele momento a filha dela ficou curada.
29 Yesuq gi, haú mai htoq ló luî, Galile nhông yàm má ê jé mù, bùm shut doq ló luî, ló zung nyi ri.
29 Jesus saiu dali e foi até o lago da Galileia. Depois subiu um monte e sentou-se ali.
30 Haú hkûn, byù moq mó gi, hkyî hten bang, myoqjit bang, gung-yùn bang, nhut jit bang eq nò bang gotû myo myo lé shuî lé lô kômù, Yhâng é hkyî wang má lé nyhi to kô é nghut luî, Yhang gi, haú bang lé lhoq gê byî ri.
30 E foram até Jesus grandes multidões levando coxos, aleijados, cegos, mudos e muitos outros doentes, que eram colocados aos seus pés. E ele curou todos.
31 Haû shiwa byu pé gi, nhut jit bang dang wó nyò kô é lé le, gung-yùn bang ge byuq é le le, hkyî hten bang hkyô wó sô é lé le, myoqjit bang myoq wó myang é lé le, myàng kôjáng, wú maú kômù, Israelaq é Garai Gasang lé hkya-ôn bum akô nghut ri.
31 O povo ficou admirado quando viu que os mudos falavam, os aleijados estavam curados, os coxos andavam e os cegos enxergavam. E todo o povo louvou ao Deus de Israel.
32 Yesuq gi, Yhâng é chángzô pé lé wut yù mù, "Ngò, shí bang lé wú shogyô ri; yhangmoq gi, Ngò eq rahá nghut nyi é sum nyí bò bê, haî le a myàng zo kó nghut ri. Yhangmoq, hkyolat má mut yut ló yut kó abe, yhangmoq zòmut to gû lé, Ngò a nhang kat naù." ga taî ri.
32 Jesus chamou os seus discípulos e disse:
33 Haú hkûn, Yhâng é chángzô pé gi, "Isû é yoso má nhîng, byù shî myhô bang lé luq shoq byi tso râ zoshuq gi, hkarâ é wó râ lhú?" ga myî akô.
33 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
34 Yhang gi, "Nungmoq, muk hkâ-myhó long wó akô lhú?" ga tau myi jáng, yhangmoq gi, "Muk nyhit long eq ngo-nú zo ratsuí wó lhê." ga tû taî akô.
34 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete pães e alguns peixinhos! — responderam eles.
35 Haû mù, Yhang gi, byù hpûng lé, myigùng htoq má zùng nhang ri.
35 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão.
36 Hau htâng, Yhang gi, haû muk nyhit long eq ngozo lé yù mù, jeju ban hkya-on jáng, myhik hpé luî, haû chángzô pé lé byi jáng, yhangmoq gi, byù hpûng lé gàm byî akô nghut ri.
36 Depois pegou os sete pães e os peixes e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
37 Yhangmoq lhunglhâng bang zô gyî bùm kô é htâng má, haû chángzô pé gi, amyit ahtâng lé nyhit mung byíng shoq wó guq tsîng yu ashî kô nghut ri.
37 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
38 Haú hkûn zô é bang má, myiwe wuì eq zoshâng wuì lé a nghap lhôm é za, yuqgè wuì baú myi hkyîng yuq bo ri.
38 Os que comeram foram quatro mil homens, sem contar as mulheres e as crianças.
39 Yesuq gi, byù hpûng lé ló nhang pyâm é htâng má, lhaî má wang ji mù, Magadan mau shut dap e ló bê nghut ri.
39 Então Jesus mandou o povo embora, subiu no barco e foi para a região de Magadã .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.