Marcos 9

Chyoiyúng chyumlaiká: dangshikaq asik; Zaiwa (ATBNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Hau htâng, Yesuq gi, yhangmoq lé, "Ngò, nungmoq lé teng za taí kôlé, shí má yap tô é bang ra-am gi, Garai Gasâng é mingdán, hpungwup a-tsâm èq jé lé lo é lé, a myang é za shî kó râ a nghut." ga taî ri.
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Hkyuq nyí laî htâng má, Yesuq gi, Petruq lé le, Yakuq eq Yohan lé le, shuî chûng mù, yhangmoq baú myhang é bùm ralhum má doq ló akô; haú hkûn, yhangmoq é myoq hí tê má, Yesuq é ihpyô isâm htaî lo ri.
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 Hau htoq agó, Yhâng é mebu gi, wik wik duq hpyu zan lo ri; myidàm htoq má, ó yuq le haû-í hpyû shoq a wó xaû hpyu wú é nghut lhê.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Eliyaq eq Mosheq gi, yhangmoq é hí má htoq shit mù, Yesuq eq dáng nyo lhûm nyi akô.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Haû mù, Petruq gi, Yesuq lé, "Rabai ê, shí jowò má nga-nhúng nyi le ge ri; haû mù, Náng é matú ralhum, Mosheq é matú ralhum, Eliyaq é matú ralhum kut, ngamoq lé, zúm sûm lhum saí nhâng laq." ga taî ri.
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Hkâsu mù gâ le, yhangmoq gi, gyai yhang gyuq dan bùm kô é yanmai, Petruq gi, haî taí râ le a sé mù, haû su gâ é nghut ri.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Hau htâng, mhut htoq lô luî, yhangmoq lé htup zíng lô mù, mhut hkaû mai htoq lo é htê gi, "Shí yuq gi, Ngò chyitdap é Ngá Zo nghut lhê; Yhâng é dang gyo keq." gâ ri.
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Haú hkûn jáng, chángzô pé gi, lhînghkyuq má wú kat le, Yesuq za yhangmoq eq rahá nghut nyi é mai lai luî, ó lé le, a myàng lo kó nghut ri.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Yhangmoq, bùm mai taû gyó lô kô é hkûn, Yesuq gi, haû Byu Yhangzo shi é mai a dum dui toq toq gi, yhangmoq myang é hkyô lé, ó lé le a taî kyo râ matú taî hkûm tô ri.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Chángzô pé gi, dang haú lé myit má kat to kôluî, "Shi é mai dum dui toq râ." gâ é lichyúm lé, rayuq eq rayuq myî lhûm bum akô nghut ri.
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Hau htâng, yhangmoq gi, "Eliyaq hí lé ra râ nghut lhê ga, tarâ sará pé haî mù taí kô é lhú?" ga, Yesuq lé myî akô.
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Haú hkûn, Yesuq gi, "Eliyaq hí jé lé é gi, teng bê nghut luî, lhunglháng lé dum lajâng tô é nghut ri. Nghut kôlhang, haû Byu Yhangzo gi, myo myo hpuzo luî, he-ngik pyâm é hui ra nghut lhê ga le, Chyúmdang má kâ to ashî, a nghut kó lhú?
12 Ele respondeu:
13 Ngò, nungmoq lé taí kôlé, Eliyaq gi, jé lé bê nghut mù, yhang eq séng luî Chyúmdang má kâ tô é eq rajung za, yhangmoq gi, ô nau é dông banshoq kut bekô nghut ri." ga tû taî ri.
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Yhangmoq gi, chángzô pê chyáng dum taû jé lô kô é hkûn, haú bâng é lhînghkyuq má byù moq mó zîng lé é lé le, tarâ sará pé, haú bang eq dang htíng htîng lhûm nyì kô é lé le, myang akô.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Haú má nyi tô é lhunglhâng bang gi, Yesuq lé myang kat é eq, maú byuq kôluî, din ê mù, ê shi-kyâm akô nghut ri.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Haú hkûn, Yesuq gi, yhangmoq lé, "Nungmoq gi, yhangmoq eq haî lé dang htíng htîng lhûm nyi akô lhú?" ga myî ri.
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Byù hpúng hkaû mâ é rayuq tû taî kat é gi, "Sará ê! Nhut jit nhang é nat wang júng tô é ngâ é yuqzo lé, Náng chyáng shuî lé lo lhê.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Nat haû gi, yhâng chyáng wàng hkangmó, yhang lé myì htoq má lhoq leqbat nhang ri; haû mù, yhang gi, nhut mai guttsû htoq lhê, zuì kyik kyik lhê, langhtan lo lhê, dut ri; hau é yanmai, nat haú lé hkat htoq pyám byi râ matú, Náng é chángzô pé lé dûng wú kôlhang, yhangmoq a wó dut kó nghut ri." gâ ri.
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Haú hkûn, Yesuq gi, "Lumjíng myit a bo é amyû pé ê, Ngò gi, hkâ-myháng jé shoq nungmoq eq rahá nyì mù, wó jân nyì râ lhú? Yuqgè zo haû lé, Ngá chyáng shuî lé lô keq." ga taî kat ri.
19 Jesus disse:
20 Haû mù, yhangmoq gi, yuqgè zo haû lé shuî lé lo akô; nat haû gi, Yesuq lé myang kat é eq yhang, yuqgè zo haû lé langhtân nhang ri; yuqgè zo haû gi, myigùng má lêng leq luî goleng leng mù, nhut mai tsû-myup htoq nyi ri.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Haú hkûn, Yesuq gi, yhângwa lé, "Yhang, isu dut é hkâ-myháng myáng bê lhú?" ga myi jáng, yhâng wa gi, "Zoshâng hkûn mai nghut bê.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 Nat haû gi, yhang lé lhoq sat pyám naû mù, myi má le, wuì má le, anum num lêng wàng nhang wú bê nghut lhê; nghut kôlhang, Nàng, rajung jung wó kut byî é nghut le gi, ngá hpe lé shogyo yù laq, garúm yû laq." ga tû taî ri.
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Yesuq gi, "'Nàng, wó kut byî é nghut le gi,' nghû, haî mù taî lhê lhú? Lumjíng myit bò su é matú gi, haî le wó dut lhê." ga, yhang lé taî ri.
23 Jesus respondeu:
24 Haû zôshang é yhângwa gi, radá dâm, "Ngò lumjíng lhê; nghut kôlhang, ngá é lumjíng myit gi, shaû ashî nghut é yanmai garúm yû laq." ga taî garû ri.
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Yesuq gi, byù hpúng din zîng lé lô kô é lé, myàng jáng, haû agè ashop é nat lé, "Nojit, nhutjit nhang é nat ê! Ngò, nang lé hkunmó hkyô lhê, yhâng chyáng mai htoq ló aq; hkâ-nhám le, yhâng chyáng hkâdum wàng lo." ga tân kat ri.
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Haú hkûn, nat haû gi, garu mù, zoshâng haû lé wum kat langhtân nhâng luî, htoq ló byuq bê. Zoshâng haû gi, shî màng gùng su dut byuq é yanmai, byù myo myo gi, "Yhang shî bê nghut ri." ga taî akô.
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Nghut kôlhang, Yesuq gi, zôshang é loq má zui luî, tu toq kat ri; haû mù, zoshâng gi, yap to bê nghut ri.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Yesuq, yhúmhkaû má wang ló é htâng, Yhâng é chángzô pé gi, "Ngamoq gi, haî mù, nat haû lé a wó hkat htoq é lhú?" ga, tsik za Yhang lé myî akô.
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Yesuq gi, "Haú jung nat lé gi, kyûdûng é dông za a nghut jáng, wó hkat htoq râ a nghut." ga, yhangmoq lé tû taî ri.
29 Jesus respondeu:
30 Yhangmoq gi, haú jowò mai htoq ló mù, Galile mau mai laî ló akô; nghut kôlhang, Yesuq gi, ó lé le a sé nhâng naù nghut ri.
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 Haî mù gâ le, Yhang gi, "Haû Byu Yhangzo gi, byu pê é loq má ap pyâm é hui râ nghut lhê; haú bang gi, Yhang lé sat pyám kó râ nghut lhê; nghut kôlhang, Yhang gi, shi é htâng sum nyí nghû râ nyí má, dum dui toq râ nghut lhê." ga, Yhâng é chángzô pé lé mhoqshit byî nyi é yanmai nghut ri.
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Yhâng é chángzô pé gi, dang haú lé a sê gyo kôlhang, Yhâng chyáng a wám myi kó nghut ri.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Yhangmoq gi, Kaperna-um wà má jé e akô nghut ri. Yesuq gi, yhúmhkaû má nyi tô é hkûn, chángzô pé lé, "Hkyô má, nungmoq, hai hkyô lé dang chyin chyîn lhum kô é lhú?" ga myî ri.
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Nghut kôlhang, yhangmoq gi, zim za nyi tô akô; hkâsu mù gâ le, ko dik sû gi, ó yuq nghut lhê nghû é hkyô lé, hkyolat má, yhangmoq dang chyin chyîn lhum kô é yanmai nghut ri.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Yesuq gi, zùng mù, haû chángzo raxe í yuq lé, wut yù luî, "Kô dik naû sû ó yuq nghut kôle, tiq dik sû eq banshoq bâng é dui-nhâng zoshâng dut ra râ nghut lhê." ga taî ri.
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Hau htâng, Yhang gi, zoshâng rayuq lé shuî yù mù, yhangmoq é gung gûng má shap to luî, dum bún yù mù, yhangmoq lé taî é gi,
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 "Shî sû é zoshâng lé, Ngá é myìng mai hap yu é sû ó yuq nghut kôle, Ngo lé hap yu é sû nghut bê; Ngo lé hap yu é sû ó yuq nghut kôle, Ngo lé za hap yu é a nghut, Ngo lé nhang kat é Sû lé hap yu é le nghut lhê." gâ ri.
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Haú hkûn, Yohan gi, "Sará ê! Náng é myìng lang luî, nat gâng pé lé hkat pyám byî wún é byù rayuq lé, ngamoq myang ri. Yhang gi, nga-nhûng chyáng a lòm sû nghut é yanmai, yhang lé ngamoq hkûm pyâm é nghut lhê." ga taî ri.
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Yesuq kúm gi, "Yhang lé hkâhkúm kó; Ngá myîng lé lang luî, laklaí kumlhá kut é sû gi, razup za má, Ngò eq séng luî, a ge é hkyô pé lé taí râ a nghut;
39 Jesus respondeu:
40 Hkâsu mù gâ le, nga-nhúng lé gyè a kut é sû gi, nga-nhûng é hkyam shut nghut lhê.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Ngò, nungmoq lé teng za taí kôlé, nungmoq gi, Hkrisduq eq sêng é bang nghut lhê gâ é yanmai, ngá é myìng lé lang luî, nungmoq lé, uchyam ragóm byi huq é sû ó yuq nghut kôle, zuihpau lé hkyak myang hkam yù râ za nghut lhê.
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 Ngo lé lumjíng é zoshâng wuì mâ é rayuq lé, mara kut shut nhang é sû gi, yhâng é lingzing má luqluí long mó tuî hut byi luî, wuimau má ê dú hkyó pyâm é huî é nghut lé gi, yhang é matú je gè râ nghut lhê.
42 Jesus continuou:
43 Náng é loq èq, nang lé mara kut shut nhang é nghut le gi, haú lé hpyit dú pyám aq; loq í loq dap luî, hkâ-nhám le, myiduq a dat shum é ngaraî ming wàng râ htoq má, loq raloq eq za ahtum abyuq é asak wó râ shut wàng le gi, náng é matú je ge ri.
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 (Haû ngaraî ming gi, 'yhangmoq lé hkê nyi é luq le a shî, myiduq le a shûm' é jowò nghut lhê.)
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 Náng é hkyi èq, nang lé mara kut shut nhang é nghut le gi, haû lé hpyit dú pyám aq; hkyî í hkyî dap luî, hkâ-nhám le, myiduq a dat shum é ngaraî ming má dú hkyô pyâm é hui râ htoq má, hkyî rahkyî za dap luî, ahtum abyuq é asak wó râ shut wang le gi, náng é matú je ge ri.
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 (Haû ngaraî ming gi, 'yhangmoq lé hkê nyi é luq le a shî, myiduq le a shûm' é jowò nghut lhê.)
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 Náng é myoqjí èq, nang lé mara kut shut nhang é nghut le gi, haû lé lap choq pyám aq; myoqjí í jí dap gû, ngaraî ming má dú hkyó pyâm é hui râ htoq má, myoq rají eq za, Garai Gasâng é mingdán má wang le gi, náng é matú je ge ri.
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 (Haû ngaraî ming gi, 'yhangmoq lé hkê nyi é luq le a shî, myiduq lé a shûm' é jowò nghut lhê.)
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 Hkâsu mù gâ le, hkungga sho lé xo kat luî lhoq sansêng é su, myi gi, yuq hkangmó lé lhoq sanséng râ nghut lhê.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 Xo gi, ge lhê. Nghut kôlhang, xomân kân byuq jáng gi, hkâsu kut dum wó lhoq ngam yù râ lhú? Nungmoq gi, xo su ngam nyì mù, rayuq eq rayuq nguingón nyî keq." ga taî ri.
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.