Marcos 8

Chyoiyúng chyumlaiká: dangshikaq asik; Zaiwa (ATBNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Haú yoq má, gotû byù moq mó gi, lé zîng bum akô; haú bang zoshuq langhpyut to kô é yanmai, Yesuq gi, Yhâng é chángzô pé lé wut yù mù,
1 Pouco tempo depois, ajuntou-se outra vez uma grande multidão. Como eles não tinham nada para comer, Jesus chamou os discípulos e disse:
2 "Ngò, shí bang lé wú shogyo ri; yhangmoq gi, Ngò eq rahá nghut nyi é sum nyí bò bê, haî le a myàng zo kó nghut ri.
2 — Estou com pena dessa gente porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm nada para comer.
3 Yhangmoq chyáng mâ é ra-am gi, mau we mai lé é bang nghut é yanmai, yhangmoq lé, zòmut gû yhûm shut nhang kat é nghut le gi, hkyolat má mutyut yut é ló hui kó râ nghut lhê." ga taî ri.
3 Se eu os mandar para casa com fome, eles vão cair de fraqueza pelo caminho, pois alguns vieram de longe.
4 Haú hkûn, Yhâng é chángzô pé gi, Yhang lé, "Îsu é yoso má nhîng, shî myhô bang lé luq shoq byi tso râ zoshuq gi, hkâmá ê yû râ lhú?" ga taî akô.
4 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
5 Yesuq gi, "Nungmoq, muk hkâ-myhó long wó akô lhú?" ga taû myi jáng, yhangmoq gi, "Nyhit long." ga, dum tû taî akô nghut ri.
5 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete! — responderam eles.
6 Haû mù, Yhang gi, byù hpûng lé myigùng htoq má zùng nhang to luî, muk haû nyhit long lé yù mù, jeju ban hkya-on jáng, myhik hpé luî, haú bang lé gàm byi râ matú, Yhâng é chángzô pé lé byî kat ri; haû mù, yhangmoq gi, haú bang lé gàm byî akô nghut ri.
6 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão. Depois pegou os sete pães e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
7 Yhangmoq gi, ngo-nú zo ratsuí le wó akô nghut ri; haû mù, Yhang gi, ngozo haú pê é matú jeju hkya-on luî, chángzô pé lé dum gàm byí nhang ri.
7 Eles tinham também alguns peixinhos. Jesus deu graças a Deus por eles e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 Yuq hkangmó zô gyî bùm kô é htâng má, haû chángzô pé gi, amyit ahtâng lé nyhit mung byíng shoq wó guq tsîng yu ashî kó nghut ri.
8 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
9 Zô é bang gi, byù myi hkyîng kô nghut ri; Yesuq gi, haú bang lé, nhang kat luî,
9 As pessoas que comeram eram mais ou menos quatro mil. Jesus mandou o povo embora,
10 Yhâng é chángzô pé eq rahá, lhaî má wang ji mù, Dalamanuhta mau má ê jé akô nghut ri.
10 e, logo depois, subiu no barco com os seus discípulos, e foi para a região de Dalmanuta.
11 Hparishe pé gi, lé mù, Yesuq eq dang htíng htîng lhûm akô; hau htoq agó, yhangmoq gi, mauhkûng mâ é kumlhá lé dûng é dông, Yhang lé chyam wú akô nghut ri.
11 Alguns fariseus chegaram e começaram a falar com Jesus. Eles queriam conseguir alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
12 Yesuq gi, myit nò-kying kying luî, yhangmoq lé taî é gi, "Haî mù luî, shí ipyat lhê é byu pé gi, limik kumlhá dûng akô lhú? Ngò teng za taí kôlé, shí ipyat mâ é bang lé, hai kumlhá le tûn shit râ a nghut." gâ ri.
12 Jesus deu um grande suspiro e disse:
13 Hau htâng, Yhang gi, yhangmoq lé pyâm to mù, lhaî má dum taû wang ló luî, tû tap shut gû dap e ló bê nghut ri.
13 Então Jesus foi embora. Ele subiu no barco e voltou para o lado leste do lago.
14 Haû chángzô pé gi, muk yu chûng râ lé tô-myhî pyám kôluî, lhaî hkaû má muk ralong za ru wó akô nghut ri.
14 Os discípulos haviam esquecido de levar pão e só tinham um pão no barco.
15 Yesuq gi, yhangmoq lé, "Nungmoq gi, Hparishe pé eq Herut é múnchi lé, sidiq luî, koi pyâm nyì keq." ga taî ri.
15 Jesus chamou a atenção deles, dizendo:
16 Haú hkûn, yhangmoq gi, "Nga-nhûng chyáng muk a bo é yanmai, haû su ga taî é nghut ri." ga luî, rayuq eq rayuq taî lhûm bum akô nghut ri.
16 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não temos pão.
17 Haû su ga taî lhûm nyì kô é lé Yesuq sé jáng, yhangmoq lé, "Nungmoq gi, muk a bo é hkyô lé, haî mù taî lhûm nyi akô lhú? Ahkuî jé shoq, nungmoq gi, a byu-myàng, a sê gyo shi kó lhú? Nungmoq é myit nhiklhum gi, ru htan nyi ashî kó lhú?
17 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
18 Myoq dap to kôluî nhîng, a myàng kó lhú? Nohkyap dap to kôluî nhîng, a wó gyo kó lhú?
18 Vocês têm olhos e não enxergam? Têm ouvidos e não escutam? Não lembram
19 Ngò, muk ngo long lé myhik hpé mù, byù ngo hkyîng lé byi tsô é hkûn, zô myhit shuq htâng lé, nungmoq hkâ-myhó mung wó guq tsîng yu é lé, bun ashî kó lhú?" ga myi jáng, yhangmoq gi, "Raxe í mung." ga tû taî akô.
19 dos cinco pães que eu parti para cinco mil pessoas? Quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze.
20 Dum, Yesuq gi, "Ngò, muk nyhit long lé myhik hpé mù, byù myi hkyîng lé byi tsô é hkûn, zô myhit tô é ajap azo lé, nungmoq hkâ-myhó mung wó guq tsîng yù kô é lhú?" ga myi jáng, yhangmoq gi, "Nyhit mung." ga dum tû taî akô.
20 Jesus perguntou outra vez: Eles responderam: — Sete.
21 Haú hkûn, Yesuq gi, "Haû nghut le nhîng, ahkuî le, a sê gyo shi kó lhú?" ga, yhangmoq lé myî ri.
21 Então Jesus perguntou:
22 Yhangmoq gi, Bet-saida wà mó má jé lò kô é hkûn, byù ra-am gi, myoqjit é byù rayuq lé, Yesuq chyáng shuî lé lô mù, haú yuq lé záng byi râ matú, dûng tôngbán akô.
22 Depois Jesus e os discípulos chegaram ao povoado de Betsaida. Algumas pessoas trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Yesuq gi, myoqjit sû haú yuq é loq lé zui mù, wà shinggan shut shuî htoq ló luî, yhâng é myoq má sôkan byé tik byi mù, loq ke byi luî, "Nàng, rajung jung lé myang ri lhú?" ga myî kat ri.
23 Ele pegou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Então cuspiu, passou a saliva nos olhos do homem, pôs a mão sobre ele e perguntou:
24 Haû jáng, yhang gi, tu wú kat luî, "Byu pé gi, sikgâm su dut luî, hkyô sô wún é lé, ngò myang ri." ga taî ri.
24 O homem olhou e disse: — Vejo pessoas; elas parecem árvores, mas estão andando.
25 Hau htâng, Yesuq gi, haú yuq é myoq má Yhâng é loq dum ke byî ri; haú hkûn, haú yuq é myoq gi, bóng lô mù, ge byuq luî, haî lé le san za myàng bê nghut ri.
25 Jesus pôs outra vez as mãos sobre os olhos dele. Dessa vez o cego olhou firme e ficou curado; aí começou a ver tudo muito bem.
26 Yesuq gi, haú yuq lé, "Wà hkaû má hkâwang ló lo." ga taí luî, yhâng é yhûm shut ló nhang kat bê nghut ri.
26 Em seguida, Jesus mandou o homem para casa e ordenou:
27 Yesuq eq Yhâng é chángzô pé gi, Kesare-Hpilipi wà mó awui ayàm mâ é wà pé shut e ló é hkûn, hkyô má, Yesuq gi, chángzô pé lé, "Byu pé gi, ngo lé ó yuq nghut lhê ga, taî akô lhú?" ga myî ri.
27 Depois Jesus e os seus discípulos foram para os povoados que ficam perto de Cesareia de Filipe. No caminho, ele lhes perguntou:
28 Haú hkûn, yhangmoq gi, "Ra-am gi, Wui-myhup Sará Yohan ga, góbang gi, Eliyaq ga, dum ra-am gi, myiqhtoi rayuq yuq nghut ri ga taî akô." ga, Yhang lé tû taî akô.
28 Os discípulos responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
29 Yesuq gi, "Nungmoq gi, ngo lé ó yuq nghut lhê nghu akô lhú?" ga, yhangmoq lé xoq myi jáng, Petruq gi, "Nàng gi, Hkrisduq nghut ri." ga tû taî ri.
29 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. — O senhor é o
30 Yesuq gi, haú hkyô ó lé le a taî kyo râ matú, yhangmoq lé taî hkúm ri.
30 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
31 Hau htâng, Yhang gi, yhangmoq lé mhoqshit é má, "Haû Byu Yhangzo gi, zing-rî é myo myo hui zo luî, suwún wuî, hkyangjong agyi pé, tarâ sará pê èq he-ngik pyâm é hui mù, sat pyâm é hui ra râ nghut lhê; nghut kôlhang, sum nyí nghû râ buinyì má, dum dui toq râ nghut lhê." gâ ri.
31 Jesus começou a ensinar os discípulos, dizendo: — O
32 Yesuq gi, haú hkyô lé san za dut shoq taî nyi é yanmai, Petruq gi, Yhang lé rahkyam shut shuî htoq yû mù, Yhang lé tân ri.
32 Jesus dizia isso com toda a clareza. Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo.
33 Nghut kôlhang, Yesuq gi, Yhâng é chángzô pé lé lhing wú kat mù, Petruq lé, "Tsadán nàng, Ngá chyáng mai hpâng aq! Nàng gi, Garai Gasang eq sêng é hkyô lé a myit e za, byù eq sêng é hkyô lé za myit é sû nghut ri." ga tân kat ri.
33 Jesus virou-se, olhou para os discípulos e repreendeu Pedro, dizendo:
34 Hau htâng, Yhang gi, byù moq mó eq Yhâng é chángzô pé lé wut yù mù, taî é gi, "Ngá htâng cháng naû sû ó yuq nghut kôle, yhumsing gùng yhumsîng he-ngik pyám mù, yhumsing é tapzîng lé waq chûng luî, cháng ra râ nghut lhê.
34 Aí Jesus chamou a multidão e os discípulos e disse:
35 Hkâsu mù gâ le, yhumsing é asak lé hkyi yù naù sû ó yuq nghut kôle, asak sum râ nghut lhê; nghut kôlhang, Ngá é yanmai le, haû gabú danglù é yanmai le, yhumsing é asak sûm pyâm é sû kúm gi, asak hkyi yu é hui râ nghut lhê.
35 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa e por causa do
36 Byù gi, mingkan gón lé wó sing to kôlhang, yhumsing é asak woi-nyí sûm byuq é nghut le gi, yhâng é matú, hai akyû bò râ lhú?
36 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira?
37 Byù gi, yhumsing é asak woi-nyí lé, hai èq wó htaî yù râ lhú?
37 Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
38 Yubak mara myô é eq su-myi sulàng shut é ipyat shî má, Ngò eq Ngá é dang lé hoq pyâm é sû ó yuq lé le, haû Byu Yhangzo gi, Yhâng Wâ é hpungwup shingkang bo é èq, haû chyoiyúng maumang lagyô pé eq rahá jé lé é hkûn, hoq pyám râ nghut lhê." gâ ri.
38 Portanto, se nesta época de incredulidade e maldade alguém tiver vergonha de mim e dos meus ensinamentos, então o Filho do Homem, quando vier na

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.