Lucas 18
Chyoiyúng chyumlaiká: dangshikaq asik; Zaiwa (ATBNT) vs NTLH
1 Yesuq, Yhâng é chángzô pé lé, myit wum a gyuî é za, hkâ-nhám le kyûdûng nyì râ hkyô lé, dangtú dông mhoqshit é gi,
1 Jesus contou a seguinte parábola , mostrando aos discípulos que deviam orar sempre e nunca desanimar:
2 "Wà rawà má, Garai Gasang lé le a gyuq hoq, byù lé le haî su a ngàm é tarâ agyì rayuq nyi ri.
2 — Em certa cidade havia um juiz que não
3 Haú wâ má chuimó myhí rayuq le nyi ri. Yhang gi, haû tarâ agyì wá chyáng ê luî, 'Ngò eq amû htoq sû lé, yhâng é mara eq rajung za, jéyáng byi laq.' ga luî, ê dum taí taí kut nyi ri.
3 Nessa cidade morava uma viúva que sempre o procurava para pedir justiça, dizendo: “Ajude-me e julgue o meu caso contra o meu adversário!”
4 Nghut kôlhang, tarâ agyì wá gi, ahkyíng rayoq zo jé shoq tarâ a jéyáng byî é tô tô ri. Hau htâng má, yhang gi, 'Ngò, Garai Gasang lé le a gyuq a hoq, byù lé le haî su a ngàm,
4 — Durante muito tempo o juiz não quis julgar o caso da viúva, mas afinal pensou assim: “É verdade que eu não temo a Deus e também não respeito ninguém.
5 nghut kôlhang, chuimó myhí shí yuq é amû lé, ngò a jéyáng a doqdan byî é nghut le gi, yhang dum lé lé kut mù, ngo lé myit hpêbù nhâng râ dut ri. Haû mù, ngò yhâng é amû lé jéyáng byi râ.' ga, yhâng é unghkaû má myit yu ri." gâ ri.
5 Porém, como esta viúva continua me aborrecendo, vou dar a sentença a favor dela. Se eu não fizer isso, ela não vai parar de vir me amolar até acabar comigo.”
6 Haû mù luî, Yhumsîng Yesuq gi, "A ding a mán é tarâ agyì wá taî é dang mai mhoq yû keq.
6 E o Senhor continuou:
7 Garai Gasang gi, Yhang lé nyí myín wut dûng nyi é, Yhang hkyin yu to bê bang lé, tarâ é dông a kut byî é gi, myáng myáng nyi to râ lhú?
7 Será, então, que Deus não vai fazer justiça a favor do seu próprio povo, que grita por socorro dia e noite? Será que ele vai demorar para ajudá-lo?
8 Ngò, nungmoq lé taí kôlé, Garai Gasang gi, yhangmoq lé hân yhang tengmán é dông jéyáng byi berâ nghut lhê. Nghut kôlhang, haû Byu Yhangzo jé lé é buinyì má, lumjíng hkyô lé gi, mingkan htoq má myang wú shirâ lhú?" ga taî ri.
8 Eu afirmo a vocês que ele julgará a favor do seu povo e fará isso bem depressa. Mas, quando o
9 Yhumsing gùng lé dingmán bun luî, byù góbang lé wú tiq é bang ra-am lé, Yesuq dangtú dông taî é gi,
9 Jesus também contou esta parábola para os que achavam que eram muito bons e desprezavam os outros:
10 "Byù í yuq kyûdung kó râ ga, noqkuq yhûm má doq e akô. Rayuq gi, Hparishe, rayuq gi, kang guq sû nghut ri.
10 — Dois homens foram ao Templo para orar. Um era
11 Hparishe hpó gi, yap to luî, 'Garai Gasang ê, ngò gi, byù góbang su lú zo lú shuq é hkyô le a kut, agè ashop é hkyô le a cháng, su-myi le a lú é htoq agó, shî kang guq sû su le, a nghut é yanmai, ngò nàng lé jeju bûn lhê ô!
11 O fariseu ficou de pé e orou sozinho, assim: “Ó Deus, eu te agradeço porque não sou avarento, nem desonesto, nem imoral como as outras pessoas. Agradeço-te também porque não sou como este cobrador de impostos.
12 Ngò gi, rabat má zoshuq í dâm gám nyi lhê; ngò wó yu é gû mâ é xê gambùm ragambùm le kat nyi lhê.' ga luî, yhang baú yhang gotû kut dûng nyi ri.
12 Jejuo duas vezes por semana e te dou a décima parte de tudo o que ganho.”
13 Kang guq sû kúm gi, we we má yap to mù, mauhkûng shut lháng a wám tu wú é za, wànggàng bat luî, 'Garai Gasang ê, shî yubak dap sû ngo lé, shogyô yù laq ò!' ga dûng ri.
13 — Mas o cobrador de impostos ficou de longe e nem levantava o rosto para o céu. Batia no peito e dizia: “Ó Deus, tem pena de mim, pois sou pecador!”
14 Ngò, nungmoq lé taí kôlé, kang guq sû kúm gi, Garai Gasâng é hí má mara hkyut san byî é lé wó yû luî, yhûm shut dum taû ló bê; nghut kôlhang, Hparishe wá gi, a wó nghut ri. Hkâsu mù gâ le, yhumsing gùng lé waq toq sû ó yuq nghut kôle, lhoq nyhum pyâm é hui râ nghut lhê; yhumsing gùng lé lhoq nyhum é sû kúm gi, waq toq é hui râ nghut lhê." ga taî ri.
14 E Jesus terminou, dizendo:
15 Byu pé gi, zonú wuî lé Yesuq záng htung byi sháng gaq ga, Yhâng chyáng shuî lé lo bum akô. Chángzô pé gi, haû lé myàng jáng, lhom tân hkûm akô nghut ri.
15 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos viram isso e repreenderam aquelas pessoas.
16 Nghut kôlhang, Yesuq gi, zoshâng wuì lé, wut yù luî, "Haû zoshâng wuì lé, Ngá chyáng lé nhâng keq; yhangmoq lé hkâhkûm zing to kó; hkâsu mù gâ le, Garai Gasâng é mingdán gi, haû sû é bâng é mingdán ru nghut lhê.
16 Então Jesus chamou as crianças para perto de si e disse:
17 Ngò, nungmoq lé teng za taí kôlé, Garai Gasâng é mingdán lé, zoshâng su kut a lhom hap yu é nghut le gi, mingdán haú má gè gè yhang wó wâng râ a nghut." ga taî ri.
17 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
18 Ayá wó é byù rayuq le, Yesuq lé, "Ge é Sará ê, ahtum abyuq é asak wó yû râ matú, ngò haî kut ra râ lhú?" ga myî ri.
18 Certo líder judeu perguntou a Jesus: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
19 Yesuq gi, "Haî mù, Ngo lé ge é Sará nghu lhê lhú? Garai Gasang mai lai luî, ge é ó yuq le a nyì.
19 Jesus respondeu:
20 Jep é tarâ má, 'Su-myi sulàng hkâlú, byù hkâsat, hkâhkau, a teng a mán é saksé hkâhkám, nángnu nángwa lé hkungga aq.' gâ é dang pé lé, nàng sé gû bê." ga luî, yhang lé tû taî ri.
20 Você conhece os mandamentos: “Não cometa adultério, não mate, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, respeite o seu pai e a sua mãe.”
21 Haú yuq gi, "Haú pé banshoq lé, ngò, zoshâng hkûn mai cháng bê nghut lhê." ga taî ri.
21 O homem respondeu: — Desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos.
22 Yesuq gi, dang haú lé wó gyo jáng, "Nàng kut râ rajung râ tô ashî; nàng wó miwó lé ûng pyám luî, myùng bang lé byî pyám aq; haû jáng, nàng, mauhkûng htoq má sutzè wó râ nghut lhê; haû mù, Ngá htâng lé cháng aq." ga luî, yhang lé taî ri.
22 Quando Jesus ouviu isso, disse:
23 Haú yuq gi, dang haú lé wó gyo jáng, sutzè gyai wó sû nghut é yanmai, gyai yhang myit a ngón dut byuq ri.
23 Quando o homem ouviu isso, ficou muito triste, pois era riquíssimo.
24 Yesuq gi, haú yuq lé wú luî, "Sutzè wó bang gi, Garai Gasâng é mingdán má wàng râ matú, haû-í yhang wuî ri-nhung!
24 Vendo a tristeza dele, Jesus disse:
25 Sutzè wó sû rayuq, Garai Gasâng é mingdán má wó wâng râ htoq, gola-uq radu âpno mai wó wang lai râ gi, je luì râ nghut lhê." ga taî ri.
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Dang haú lé wó gyô é bang gi, "Haû su ru nghut le gi, ó yuq za hkyi yu é hui râ nghut lhê lhú?" ga myî bum akô nghut ri.
26 Os que ouviram isso perguntaram: — Então, quem é que pode se salvar?
27 Haú hkûn, Yesuq gi, "Byù a wó kut é hkyô lé, Garai Gasang gi, wó kut lhê." ga taî kyô ri.
27 Jesus respondeu:
28 Haú hkûn, Petruq gi, Yesuq lé, "Wú aq, ngamoq gi, wó miwó tô pyâm to luî, Náng htâng cháng bê nghut lhê." ga taí jáng,
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos a nossa família e seguimos o senhor.
29 Yesuq gi, "Ngò, nungmoq lé teng za taí kôlé, Garai Gasâng é mingdán é yanmai, yhumsing é yhûm, yhumsing é yhangmyi, yhumsing é âgu âmang, yhumsing é înu îwa, yhumsing é yhangzô pé lé, pyâm to sû ó yuq nghut kôle,
29 Jesus respondeu:
30 shí pyat má, akyû myo myo wó hkam yù râ htoq agó, htang pyat má le, ahtum abyuq é asak a wó yu é gi, a nyì râ nghut lhê." ga luî, yhangmoq lé taî ri.
30 receberá ainda nesta vida muito mais e, no futuro, receberá a vida eterna.
31 Yesuq gi, Yhâng é lagyô pé raxe í yuq lé gotû kut wut yù mù, "Gyô wú keq, nga-nhúng gi, Yerusalem wà mó shut doq ló nyi é nghut lhê. Haú má jé jáng, haû Byu Yhangzo eq séng luî, myiqhtoî pé kâ tô é banshoq gi, dik lò berâ nghut lhê.
31 Jesus levou os doze discípulos para um lado e disse:
32 Hkâsu mù gâ le, Byu Yhangzo gi, tûngbaù pê é loq má ap pyâm é hui luî, haú bâng èq Yhang lé, wuìzuì kut pyâm é, rhoî rip e, sôkan byé gyûn é, nhuq bat é kut yû mù, sat pyám kó râ nghut lhê.
32 Ele será entregue aos não judeus, e estes vão zombar dele, insultá-lo, cuspir nele
33 Hau htâng sum nyí nghû râ buinyì má, Yhang gi, dum dui toq lô râ nghut lhê." ga luî, yhangmoq lé taî ri.
33 e bater nele; e depois o matarão. Mas no terceiro dia ele ressuscitará.
34 Lagyo pé gi, dang haú pé rahkun lé lháng a sê gyo kó; dang hau é lichyúm gi, yhangmoq é hí má zaú nghop tô é nghut é yanmai, Yhang haî taí nyi é hkyô pé lé yhangmoq a sé kó nghut ri.
34 Os discípulos não entenderam nada do que Jesus disse. O que essas palavras queriam dizer estava escondido deles, e eles não sabiam do que Jesus estava falando.
35 Ahkuî, Yesuq Yerihko wà nàm má jé lo nyi le, myoqjit é byù rayuq gi, hkyô yàm má zùng mù, dung zô nyi ri.
35 Jesus já estava chegando perto da cidade de Jericó. Acontece que um cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
36 Yhang gi, byù rajùm rayò sô laî ló é htê lé wó gyo jáng, haû haî dut nyi é hkyô lé, myi kat ri.
36 Quando ouviu a multidão passando, ele perguntou o que era aquilo.
37 Haú hkûn, yhangmoq gi, "Nazaret wà byù Yesuq laî ló ri." ga luî, yhang lé taî kyo akô.
37 — É Jesus de Nazaré que está passando! — responderam.
38 Haû su gâ é lé wó gyo jáng, yhang gi, "Dawiq é Yhangzo Yesuq ê, ngo lé shogyo yù laq ô!" ga wut dûng kat ri.
38 Aí o cego começou a gritar: — Jesus,
39 Hí má laî ló é bang gi, zim za nyì râ matú yhang lé tân hkûm akô; nghut kôlhang, yhang gi, "Dawiq é Yhangzo ê, ngo lé shogyo yù laq ô!" ga, je riyhang htê mó o mó èq wut dûng kat ri.
39 As pessoas que iam na frente o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca. Mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
40 Haû mù, Yesuq gi, yap kat mù, byù haú yuq lé Yhâng chyáng shuî lé lô nhang kat ri. Myoqjit sû Yhâng nàm má jé lé jáng, Yesuq gi,
40 Jesus parou e mandou que trouxessem o cego. Quando ele chegou perto, Jesus perguntou:
41 "Ngò, nàng lé haî kut byi râ ô nau ri lhú?" ga, yhang lé myi kat ri.
41 — O que é que você quer que eu faça? — Senhor, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
42 Hau hkûn, Yesuq gi, "Náng myoq myàng sháng gaq! Náng é lumjíng myit gi, nang lé lhoq gê byi bê nghut ri." ga, yhang lé taî ri.
42 Então Jesus disse:
43 Haú yuq gi, haú hkûn jáng, yhang myoq wó myâng mù, Garai Gasang lé hkya-on uchyang Yesuq htâng cháng bê. Lhunglhâng bang haû lé myàng kôjáng, Garai Gasang lé hkya-ôn nyi bum akô.
43 No mesmo instante o homem começou a ver e, dando glória a Deus, foi seguindo Jesus. E todos os que viram isso começaram a louvar a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.