Lucas 10
Chyoiyúng chyumlaiká: dangshikaq asik; Zaiwa (ATBNT) vs NTLH
1 Hau htâng má, Yhumsîng gi, gotû chángzô pé nyhit xê yuq lé hkyin yù mù, Yhang e ló râ wà eq jowò hkangmó shut í yuq razúm zúm kut luî, Yhâng é hí má ê nhang kat ri.
1 Depois disso o Senhor escolheu mais setenta e dois dos seus seguidores e os enviou de dois em dois a fim de que fossem adiante dele para cada cidade e lugar aonde ele tinha de ir.
2 Yesuq gi, yhangmoq lé, "Kyô shû yù râ myo shoq joq kôlhang, mû zui râ byù gi, shaû nyi ri. Haû mù, haû kyô Yhumsîng lé, Yhâng é kyô yò má, kyô shu byù myo myo nhâng byi râ matú, dung keq.
2 Antes de os enviar, ele disse:
3 Nungmoq e ló keq! Wamhkui hpúng má nhang hâng kat é sau zô pé lé su, Ngò, nungmoq lé nhang kat é nghut lhê.
3 Vão! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos.
4 Ngùn htûng eq, etap, hkyî-tsung pé hkâyu chûng kó, hkyô má ó lé le hkâshichyên kûn nyì kó.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias. E não parem no caminho para cumprimentar ninguém.
5 Nungmoq gi, hká yhûm má wàng e ló kô le, 'Shi yhûm nguingón nyî sháng gaq.' nghû luî, hí taí keq.
5 Quando entrarem numa casa, façam primeiro esta saudação: “Que a paz esteja nesta casa!”
6 Haú yhûm má nguingón hkyô eq gingdán sû nyi é nghut le gi, nguingón hkyô haû gi, haú yuq é ahtoq má joq to râ nghut lhê. Haû a nghut jáng, nguingón hkyô haû gi, nungmoq chyáng dum taû lo byuq râ nghut lhê.
6 Se um homem de paz morar ali, deixem a saudação com ele; mas, se o homem não for de paz, retirem a saudação.
7 Haú yhûm má nyi to mù, yhangmoq haî byî le haî zo haî shuq keq; hkâsu mù gâ le, mû zui sû gi, zuihpau wó yû gíng lhê; haû mù, nungmoq rayhum htâng rayhûm hkâhtot nyi wún kó.
7 Fiquem na mesma casa e comam e bebam o que lhes oferecerem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de uma casa para outra.
8 Nungmoq hká wà má wang ló kôlhang, yhangmoq lhom hap yù kô é nghut le gi, nungmoq é hí má yhangmoq htung to byî é zoshuq lé, zo keq, shuq keq.
8 — Quando entrarem numa cidade e forem bem-recebidos, comam a comida que derem a vocês.
9 Haú mâ é nò bang lé lhoq gê byi mù, 'Garai Gasâng é mingdán gi, nungmoq eq chyâng lò bê nghut ri.' nghû luî, yhangmoq lé taî kyo keq.
9 Curem os doentes daquela cidade e digam ao povo dali: “O
10 Nghut kôlhang, nungmoq hká wà má wang ló kô le, yhangmoq a lhom hap yu é nghut le gi, haú wâ mâ é hkyô mó má htoq ê mù,
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, vão pelas ruas, dizendo:
11 'Ngamoq é hkyî má dap tô é nungmoq wà mâ é hpuilhaû lháng, nungmoq lé hkyang pû tsô nyì râ matú ngamoq ko hkyô pyâm to byi bê. Nghut kôlhang, Garai Gasâng é mingdán gi, chyâng lò bê hkyô lé, sé to keq.' nghû luî taí keq.
11 “Até a poeira desta cidade que grudou nos nossos pés nós sacudimos contra vocês! Mas lembrem disto: o Reino de Deus chegou até vocês.”
12 Ngò, nungmoq lé taí kôlé, haú buinyì lé, haú wâ gi, Sodom wà htoq má je hpuzo râ nghut lhê.
12 E Jesus disse mais isto:
13 Kurazin wà mó ê! Nàng dingnyé wó ri! Bet-saida wà mó ê! Nàng dingnyé wó ri! Nungmoq chyáng lé kut shit é laklaí kumlhá pé lé, Turuq myuq eq Sidun myuq má kut shit é ru nghut le gi, yhangmoq, noq noq mai myit lhîng mù, jimê tû wut lhê, myiwap kyaq gyûn lhê kut zung ngûng to bekô râ nghut lhê.
13 Jesus continuou:
14 Haû mù, tarâ jéyáng é nyí jé jáng, nungnhik gi, Turuq myuq eq Sidun myuq htoq má je hpuzo kó râ nghut lhê.
14 No Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida!
15 Dum mù, Kaperna-um wà nàng ê, nàng gi, mauhkûng jé shoq waq toq é hui râ lhú? A nghut, mosumhkung má sheq gyó râ nghut lhê." ga taî ri.
15 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
16 Hau htâng má, chángzô pé lé dum xoq taî é gi, "Nungmoq é dang gyo sû gi, ngá é dang gyo sû le nghut bê; nungmoq lé he-ngik é sû gi, ngo lé le he-ngik é sû nghut bê; ngo lé he-ngik é sû gi, ngo lé nhang kat sû lé le, he-ngik é sû nghut bê." gâ ri.
16 Então disse aos discípulos:
17 Hau htâng, haû chángzo nyhit xê yuq gi, gabú myit èq dum taû lò mù, "Yhumsîng ê, náng é myìng lé lang jáng, nat gâng pé lháng ngamoq é dang lé gyô bum akô." ga taî akô.
17 Os setenta e dois voltaram muito alegres e disseram a Jesus: — Até os demônios nos obedeciam quando, pelo poder do nome do senhor, nós mandávamos que saíssem das pessoas!
18 Haû su ga taí kôjáng, Yesuq tû taî é gi, "Tsadán gi, mauhkûng htoq mai lhap hpyat é su byit gyó lo é lé ngò myang kat bê.
18 Jesus respondeu:
19 Wú keq! Ngò gi, nungmoq lé, lhangmuì eq gogok pé lé wó nang râ eq gumlau gyè pê é wum-o a-tsam banshoq lé wó ûng râ ahko ahkáng lé byi bê nghut mù luî, hai èq le nungmoq lé wó lhoq hten râ a nghut lo.
19 Escutem! Eu dei a vocês poder para pisar cobras e escorpiões e para, sem sofrer nenhum mal, vencer a força do inimigo.
20 Nghut kôlhang, nat pé nungmoq é dang gyô é lé za hkâgabú nyî kó, mauhkûng htoq mâ é asak jihpán laiká buk má nungmoq é myìng bo to bê lé sheq gabú nyî keq." ga taî ri.
20 Porém não fiquem alegres porque os espíritos maus lhes obedecem, mas sim porque o nome de cada um de vocês está escrito no céu.
21 Haú u lé, Yesuq gi, Chyoiyúng Woi-nyí má gabú é myit byíng lô mù, "Mauhkûng eq myigung é Yhumsîng, Âwa ê, Nàng gi, haú pé lé, hpaqchyî byéng-yá bò bang eq myit hpaqchyî sé bâng é hí mai haq nghop to luî, zoshâng wuì lé tûn shit bê nghut é yanmai, Ngò, Nang lé hkya-ôn lhê ô. Nghut bê, Âwa ê, haû gi, Nàng ô nau é hkyô nghut ri.
21 Naquele momento, pelo poder do Espírito Santo, Jesus ficou muito alegre e disse:
22 Ngá Wa gi, lhunglháng lé Ngá é loq má ap byi to bê. Garai Gasang Yhangzo ó nghut é gi, Âwa Garai Gasang mai lai luî ó le a sé; Âwa ó nghut é lé le, haû Zo eq haû Zo mai sé nhâng râ matú hkyin yu é bang mai lai luî, ó a sé." ga taî ri.
22 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
23 Hau htâng má, Yhâng é chángzô pê shut lhing wú luî, yhangmoq lé baú za haq taí kat é gi, "Nungmoq byu-myàng é hkyô pé lé, myang é myoq pé gi, hkungsô wó nyi ri.
23 Então Jesus virou-se para os discípulos e disse só para eles:
24 Hkâsu mù gâ le, Ngò, nungmoq lé taí kôlé, nungmoq wó myâng, wó gyô é pé lé, myiqhtoî pé eq hkohkam pé myo myo gi, myàng naù gyo naù kôlhang, a wó myâng, a wó gyo kó nghut ri." ga taî ri.
24 Eu afirmo a vocês que muitos
25 Haú hkûn, wú keq, tarâ sará rayuq gi, toq luî, Yesuq lé, "Sará ê, ahtum abyuq é asak lé wó yû shoq, ngò hkâsu kut râ râ lhê lhú?" ga luî, Yhang lé myî chyam wú ri.
25 Um mestre da Lei se levantou e, querendo encontrar alguma prova contra Jesus, perguntou: — Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
26 Yesuq gi, "Mosheq é tarâ má hkâsu ga kâ tô ri lhú? Nàng haû lé hkâsu nghap yu nyi lhê lhú?" ga luî, yhang lé myî ri.
26 Jesus respondeu:
27 Haú yuq gi, "'Haû Yhumsîng náng é Garai Gasang lé, náng é myit nhiklhum banshoq, náng é asak woi-nyí lhum gón, náng é wum-o banshoq, náng myit é hkyô banshoq èq, chyitdap râ lhê;' 'náng gûng lé nàng chyitdap é su, náng é chyangnâm mâ é bang lé le chyitdap aq.'" ga tû taî ri.
27 O homem respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com todas as forças e com toda a mente. E ame o seu próximo como você ama a você mesmo.”
28 Yesuq gi, "Nàng tû taî é dang jô ri; haû su yhang kut aq, haû jáng nàng gi, asak duì râ nghut lhê." ga yhang lé taî ri.
28 — A sua resposta está certa! — disse Jesus. — Faça isso e você viverá.
29 Nghut kôlhang, haú yuq gi, yhâng gungdu dingmán é lé, tûn shit naû luî, "Ngá é chyangnâm mâ é sû gi, ó yuq nghut lhê lhú?" ga luî, Yesuq lé myî ri.
29 Porém o mestre da Lei, querendo se desculpar, perguntou: — Mas quem é o meu próximo?
30 Yesuq tû taî é gi, "Byù rayuq gi, Yerusalem wà mó mai Yerihko wà shut gyó ló le, damyaq eq htûng huî ri. Damyaq haú bang gi, yhâng é mebu pé lé hkyut shang pyám byi kôluî, rayúm gyut shoq bat nha mù, aluq shoî shî jáng sheq tô pyâm to kôluî ló byuq bekô.
30 Jesus respondeu assim:
31 Haú u lé, hkyangjong rayuq gi, haú hkyô mai laî âng ló le, haû damyaq hui sû lé myàng jáng, koi laî ló byuq ri.
31 Acontece que um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho. Quando viu o homem, tratou de passar pelo outro lado da estrada.
32 Haû eq rajung za, Lewiq rayuq le, haû mai laî ló é hkûn, haú yuq lé myàng jáng, koi laî ló byuq ri.
32 Também um
33 Nghut kôlhang, Samariq byù rayuq le, haû mai laî ló é hkûn, haú yuq leq tô é lé myàng jáng, wú shogyo luî yhâng chyáng huî ê mù,
33 Mas um
34 yhâng é dàm má, xû eq tsibyiq wing shoq gyun luî, rago za htup byi mù, yhâng é logúng má, haú yuq lé bún ke luî, bing-yhûm ralhum má jé shoq shuî ló mù, gôn lajang byî ri.
34 Então chegou perto dele, limpou os seus ferimentos com azeite e vinho e em seguida os enfaixou. Depois disso, o samaritano colocou-o no seu próprio animal e o levou para uma pensão, onde cuidou dele.
35 Htang nyí lé, yhang gi, haû bing-yhûm yhumsîng lé ngùn Denari í chap shê byi mù, taî é gi, 'Shí yuq lé wú lajang byi laq, yhâng gùng má nàng myo chung záng é banshoq lé ngò dum taû lò jáng, lo xap râ.' gâ ri." gâ ri.
35 No dia seguinte, entregou duas moedas de prata ao dono da pensão, dizendo:
36 Hau htâng, tarâ sará lé, "Nàng gi, byù haú bang sum yuq má damyaq huí sû é chyangnâm mâ é dông nghut sû gi, hká yuq nghut râ su ngam ri lhú?" ga luî, Yesuq myî ri.
36 Então Jesus perguntou ao mestre da Lei:
37 Haû tarâ sará gi, "Haú yuq lé shogyo sû nghut ri." ga taî ri.
37 — Aquele que o socorreu! — respondeu o mestre da Lei. E Jesus disse:
38 Ahkuî, Yesuq eq Yhâng é chángzô pé hkyô xoq sô e ló kô le, wà rawà má jé wang ló é hkûn, Mahtaq gâ é myiwe rayuq gi, Yesuq lé yhâng yhûm má lhom te yu ri.
38 Jesus e os seus discípulos continuaram a sua viagem e chegaram a um povoado. Ali uma mulher chamada Marta o recebeu na casa dela.
39 Mahtaq gi, Mariq gâ é yhanggu myiwe zo rayuq wó ri. Mariq haû gi, Yhumsîng Yesuq é hkyî wang má zung to mù, Yhang mhoqshit é dang lé gyô nyi ri.
39 Maria, a sua irmã, sentou-se aos pés do Senhor e ficou ouvindo o que ele ensinava.
40 Mahtaq kúm gi, saí tso saí huq é amû myo luî, gyin bûn nyi ri. Haû mù luî, yhang huî ê mù, "Yhumsîng ê, ngá gu gi, saí tso saí huq é amû má, ngo lé baú za rap kut tô é lé, nàng a bo myàng byi lhú? Ngo lé, lé garúm sháng gaq, yhang lé taí byi laq." ga luî, Yesuq lé taî ri.
40 Marta estava ocupada com todo o trabalho da casa. Então chegou perto de Jesus e perguntou: — O senhor não se importa que a minha irmã me deixe sozinha com todo este trabalho? Mande que ela venha me ajudar.
41 Haú hkûn, Yhumsîng gi, "Mahtaq, Mahtaq, nàng gi, muzó lé za ma nyì mù, myit myo myit chiq é huî nyi ri.
41 Aí o Senhor respondeu:
42 Nghut kôlhang, je ahkyak é hkyô gi, rahkat za nghut lhê. Mariq kúm gi, haû je ge é hkyô lé hkyin yù bê nghut ri. Haû lé yhâng chyáng mai wó yu pyám byi râ a nghut." ga luî, yhang lé tû taî ri.
42 mas apenas uma é necessária! Maria escolheu a melhor de todas, e esta ninguém vai tomar dela.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.