Mateus 24

God Ananin Balan (APEB) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Jisas natukemaguk God ananitu nebetali wilpat natoglu nanak ali ananim disaipel hanaki. Hanakimu hakli hugilapanu atudak nebetali wilpat umu agundak chalotu chenek dunuwaku wolobaigwi wilag ali tanubu takweitalimu.
1 Quando Jesus saía da área do templo, seus discípulos lhe chamaram a atenção para as diversas construções do edifício.
2 Ali naklipam nakli, “Ipak douk patulug ogudak gwanatimaguk dudukogwi wilag? Adul ati yaklipepu. Abaludak utabal douk chalabal wilpat uli eke kobi putikuk anam atum mutemoguk chihah kipaimi, wak. Blunatimaguk eke chubolunik blubih blukus atap atugun.”
2 Ele, porém, disse: “Estão vendo todas estas construções? Eu lhes digo a verdade: elas serão completamente demolidas. Não restará pedra sobre pedra!”.
3 Jisas nakih nape anudak maunten Oliv ali ananim disaipel atum hanaki hasalikanu hakli, “Apak makli nyuklipapamu ahudak nyumnah echudak dokwechuh nyaklipapomech uli eke chutoglamu. Ali chopuk eke monoken nyulik nyutoglu mutulin ali mudukemech umu abudak nyultab nyak nyutanamali ali apudak atap putuh umu douk ahalakatimu?”
3 Mais tarde, Jesus sentou-se no monte das Oliveiras. Seus discípulos vieram até ele em particular e perguntaram: “Diga-nos, quando isso tudo vai acontecer? Que sinal indicará sua volta e o fim dos tempos?”.
4 Ali Jisas nebemam balan nakli, “Ipak pugamu punenek yologimu kobi anam almam hunaki hunek lohumepu ali pugipech amamin balan, wak.
4 Jesus respondeu: “Não deixem que ninguém os engane,
5 Umu monoken, wolobaimi almam douk hunahuli yekin yeul uli eke hunaki ali amam atunu ati eke hukli, ‘Yek Krais, douk God natalihe ali nokoge yanakili.’ Eke hunek lohumepu huklipepu namudak ali wolobaichi elpech eke chumnek amamin balan.
5 pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Eu sou o Cristo’, e enganarão muitos.
6 Ipak eke pumnek balan umu wanoh hwatoglu kipailubi lougunilub walub. Ali chopuk eke pumnek chupe chulpak halakatimu ipak papemu. Wakuli mnek. Ipak douk kobi elgeipu, wak. Enyudak imas nyutoglu, wakuli hagikuk uli nyumnah eke kobi kebes hutaglu.
6 Vocês ouvirão falar de guerras e ameaças de guerras, mas não entrem em pânico. Sim, é necessário que essas coisas ocorram, mas ainda não será o fim.
7 Echech enen kantri eke chitak chunu enech kipainyi kantri chulpak. Ananu king nunu ananich eke chitak chunu kipainali king nunu ananich chupe chulpak. Wolobaigunmu eke nyulbiah hech ali enyik eke kutuk.
7 Uma nação guerreará contra a outra, e um reino contra o outro. Haverá fome e terremotos em várias partes do mundo.
8 Nyanatimaguk enyudak nyalik uli hevi nyutoglamu douk eke kobi halik uli nyih douk almagou wape wabilak umu wutas uli womnekeh.
8 Tudo isso, porém, será apenas o começo das dores de parto.
9 Ali ababuk nyultab eke chulawepu chunekepu anagu anagu pulau nebehi nyih ali eke chepu pugak. Chanatimaguk elpech chape ihalub walub uli eke chunubu chukli wakepu. Umu monoken, ipak douk yekipali pagipech yek uli.
9 “Então vocês serão presos, perseguidos e mortos. Por minha causa, serão odiados em todo o mundo.
10 Ali ababuk nyultab, wolobaichi chenek bilip umu yek uli eke chutukemaguk bilip. Chutukemenyuk ali eke chupe chunenemu birua ali chunowolepu chunogilapo-mamu echechich birua.
10 Muitos se afastarão de mim, e trairão e odiarão uns aos outros.
11 Wolobaimi henek lohumech uli profet eke hutoglu hunek loh umu wolobaichi elpech ali eke chugipechom.
11 Falsos profetas surgirão em grande número e enganarão muitos.
12 Enenyi enen yowenyi eke nyunubu nyutoglu nebeben atin. Namudak ali wolobaichi elpech eke chutukemaguk enyudak pasin umu ulkwip punosuh kipahechimu.
12 O pecado aumentará e o amor de muitos esfriará,
13 Wakuli echebuk douk chugipech yek dodogowich atich aliga chugak uli, echech God eke wata nunolawech chutanamali chupe kalbu.
13 mas quem se mantiver firme até o fim será salvo.
14 Ali enyudak God ananin yopinyi balan umu elpech chuwich aungak God nape nebenalimu ananich elpech umu douk eke chunak chuklipechen ihalub walub apudak atap. Douk chunatimaguk elpech chumneken chutuh, ali hagikuk uli nyumnah eke adakio hutaglu.”
14 As boas-novas a respeito do reino serão anunciadas em todo o mundo, para que todas as nações as ouçam; então, virá o fim.
15 Jisas balan nyeilen nakli, “Ipak eke putik enyudak nyanubu yowenyi nyuwich nyiyotu numun atudak God ananitu nebetali wilpat. Enyudak yowenyi douk seiwak God nohul profet Danyel naklienyuk.” Elpech chutalih enyudak balan uli imas chugamu chudukemen kalbu.
15 “Chegará o dia em que vocês verão aquilo de que o profeta Daniel falou, a ‘terrível profanação’ que será colocada no lugar santo. (Leitor, preste atenção!)
16 “Ali ababuk nyultab, elpech chape enyudak provins Judia uli imas chulhwas chultomu maudenab.
16 Quem estiver na Judeia, fuja para os montes.
17 Elpech chutemu aduk echechig wilag uli douk chubih ali kobi wata chukli chuwich chunohul enech echudak echechig wilag, wak. Chulhwas umu atugun.
17 Quem estiver no terraço no alto da casa, não desça para pegar suas coisas.
18 Elpech cheyotu nohobigas uli kobi wata chutanomamu walub umu chunahuli echechih luseh, wak.
18 Quem estiver no campo, não volte nem para pegar o manto.
19 Ehebuk nyumneh hutoglamu, yek douk yanubu yakli mapiliyu apaluhiwali almagou wanu oudak douk cheil chaboh umu.
19 Que terríveis serão aqueles dias para as grávidas e para as mães que estiverem amamentando!
20 Ipak imas punek beten ali pusolik God umu abudak nyultab enyudak nyutoglu ali pulhwas abali, enyen douk kobi nyutoglu ali pulhwas anah hanubu nyuglusihi nyumnah o pulhwas anah nyumnah Sabat, douk ipak Juda wo punek moul umu e, wak. Anah kipaihi wosik.
20 Orem para que a fuga de vocês não seja no inverno nem no sábado,
21 Umu monoken, ababuk nyultab eke chunubu chulau nebeben atinyi hevi. Seiwak susubati God nenek agudak nohobigomu aliga nameitu, enyudakmali hevi douk watak enen nyutoglu e, wak. Kwali chopuk eke kobi wata enen alagun nyutoglu.
21 pois haverá mais angústia que em qualquer outra ocasião desde o começo do mundo, e nunca mais haverá angústia tão grande.
22 Sapos God nukli kobi nunek ehebuk yowehi nyumneh hutaglu baneh ele, chanatimaguk elpech eke chugak chutuh. Wakuli anan douk wata ulkum molomu echudak anan ananaglahech uli. Namudak ali anan dakio eke wata nunek ehudak yowehi nyumneh hutaglu baneh.
22 De fato, se o tempo de calamidade não tivesse sido limitado, ninguém sobreviveria, mas esse tempo foi limitado por causa dos escolhidos.
23 Ali ababuk nyultab, sapos enech elpech chunaki chuklipepu chukli, ‘Ipak tik. Anudak alman Krais, douk God natalihanu ali nakaganu nanakili douk anudak’ o chuklipepu chukli, ‘Nani nape gani’, yek yakli ipak kobi punek bilipumech, wak.
23 “Portanto, se alguém lhes disser: ‘Vejam, aqui está o Cristo!’ ou ‘Ali está ele!’, não acreditem,
24 Umu monoken, anam henek lohumech uli almom eke hunaki ali amam atunu ati eke hukli, ‘Yek Krais.’ Anam eke hunek loh hukli, ‘Yek douk onowe profet.’ Ali eke hunek enenyi enen God atunu neneken uli moul. Amam hunek namudak umu hukli hunek loh umu God nanaglahech uli elpech umu chukli adul amam God nagakomom. Ali sapos dodogowim ele, amam eke hunek lohumech. Wakuli eke wak.
24 pois falsos cristos e falsos profetas surgirão e realizarão grandes sinais e maravilhas a fim de enganar, se possível, até os escolhidos.
25 Mnek! Chanatimaguk echudak douk watak chutoglu e ali douk ayalik yaklipepamech.
25 Vejam que eu os avisei disso de antemão.
26 Namudak ali sapos enech chunaki chuklipepu chukli, ‘Tik, Krais nani nape gani wohigunmu elpech wak umu’, yek yakli ipak kobi pumnekech punak, wak. O sapos chunaki chukli, ‘Anudak nonobechuk nape atudak wilpat’, yek yakli ipak kobi punek bilipumech, wak.
26 “Portanto, se alguém lhes disser: ‘Ele está no deserto!’, nem se deem ao trabalho de sair para procurá-lo. E se disserem: ‘Está escondido aqui!’, não acreditem.
27 Ipak douk padukemech ati. Utagu gukli bagologu guhiyatik umu, agag douk eke guhiyatiki gani aun nakihumali aliga gunak gabih gani nabuh umu. Ali yek Anudak Alman yatoglu aduligeinyi elpen uli inakumali douk eke namudak ati. Eke chunatimaguk tikuk ati.
27 Porque, assim como o relâmpago lampeja no leste e brilha no oeste, assim será a vinda do Filho do Homem.
28 Ipak douk padukemech. Meiguni agnabuk douk enen enyudak nyugak nyukusuk umu, kumub douk kadoumun umu eke bunaki buneyomu.”
28 Onde estiver o cadáver, ali se ajuntarão os abutres.
29 Jisas balan nyeilen nakli, “Enyudak nebenyi hevi eke nyutoglu nyunakuk ati ali nyumnahinu nunu wabinu aub eke yomotokwehib. Unib eke unotoli gani iluh utagu uglumali atap. Enechi enech chape iluh utagaluli chunu aub uli unib eke guldugolech chunaku chunaki.
29 “Imediatamente depois da angústia daqueles dias, ‘o sol escurecerá, a lua não dará luz, as estrelas cairão do céu e os poderes dos céus serão abalados’.
30 Ali banubu ababuk nyultab eke putik anagu yek Anudak Alman yatoglu aduligeinyi elpen uli yekigu mak gutaglu gupe gani iluh utagu. Banatimoguk lainab elpech chape apudak atap uli eke chutik namudak, elgeich ali eke chupe chuleh. Ali eke chutiku Yek itukemaguk heven inubu dodogowiwe otuwe ihiyatiki ali ilali onog olug inaki.
30 Então, por fim, aparecerá no céu o sinal da vinda do Filho do Homem, e haverá grande lamentação entre todos os povos da terra. Eles verão o Filho do Homem vindo nas nuvens do céu com poder e grande glória.
31 Nebehwi oluh eke hwunehepich nebegun ali eke ikagasi yekich enselahas chunamu ihagunmu apudak atap. Chunak nakipu nowalu ali chulawoli echudak elpech douk yek yonoglahech uli chunaki atugun.”
31 Ele enviará seus anjos com um forte sopro de trombeta, e eles reunirão os escolhidos de todas as partes do mundo, de uma extremidade à outra do céu.
32 Jisas balan nyeilen nakli, “Ipak ulkwip pulomu enyudak lowag fik ali pudukemech. Abudak nyultab enyen nyupe nyunaleh abali, ipak i save padukemech pakli eke wah atuh hutau.
32 “Agora, aprendam a lição da figueira. Quando os ramos surgem e as folhas começam a brotar, vocês sabem que o verão está próximo.
33 Ali douk eke namudak ati. Abudak nyultab putik enyudak nyanatimaguk hevi dokwechuh yaklipepamen uli nyupe nyutoglu abali, ipak douk punubu pudukemech umu yek douk ahuluk umu itanamali. Halakati meyoh.
33 Da mesma forma, quando virem todas essas coisas, saberão que o tempo está muito próximo, à porta.
34 Aduligu atugu yaklipepu. Ipak doumeipali, enepu eke kobi kebes pugak ali ihenyumali hevi dokwechuh yaklipepamu eke nyutoglu nyuneyatak.
34 Eu lhes digo a verdade: esta geração certamente não passará até que todas essas coisas tenham acontecido.
35 Utagu gunu enechi enech chapenyugu uli gunu apudak atap punu enechi enech chapenyup uli eke bulkwolech chunak chuwichuk. Wakuli yekin balan eke nyunubu nyupe namudak eheh nyumneh.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras jamais desaparecerão.
36 Wak enen atin elpen nyudukemu ahudak nyumnah o enyudak aua douk yek eke itanamalimu e, wak. God ananich ensel chape iluh heven uli chanu Yek ananiwe nuganinu chopuk wo mudukemech e. Aninu atunu nadukemech.
36 “Contudo, ninguém sabe o dia nem a hora em que essas coisas acontecerão, nem mesmo os anjos no céu, nem o Filho. Somente o Pai sabe.
37 Enenyi enen pasin cheneken seiwak Noa napenyubali nyultab uli chopuk eke wata chuneken abudak nyultab yek Anudak Alman yatoglu aduligeinyi elpen uli ikli itanamali abali.
37 “Quando o Filho do Homem voltar, será como no tempo de Noé.
38 Noa napenyubali nyultab douk namudak. Abudak nyultab abal watak blukih bliyawi apudak atap abali e, elpech douk chanopemu chawak woligun uli abal, chatal almagou ali chanosupu. Chapemu chanogimu ehudakmoli aliga aliga ahudak nyumnah Noa nawich kolohuk umu hatalgu.
38 Nos dias antes do dilúvio, o povo seguia sua rotina de banquetes, festas e casamentos, até o dia em que Noé entrou na arca.
39 Echech douk wo chudukemu enyudak eke nyutogloluli e, wak. Chanopemu namudak aliga abal blakih bleyawi apudak atap, blau blabo chanatimaguk elpech chagak chatuh. Yek Anudak Alman yatoglu aduligeinyi elpen uli itanamalimu douk eke namudak ati.
39 Não perceberam o que estava para acontecer até que veio o dilúvio e levou todos. Assim será na vinda do Filho do Homem.
40 Ahabuk nyumnah, biom almom eke hiyotu hunek moul anagu nahabigu. Ananu eke inalawanu ali ananu eke itukemanu niyotuk.
40 “Dois homens estarão trabalhando juntos no campo; um será levado, e o outro, deixado.
41 Biou almagou namudak eke wupe wumapoh wit umu wunek bret. Onok eke inatukwluk ali onok eke itukemok kunopeik.
41 Duas mulheres estarão moendo cereal no moinho; uma será levada, e a outra, deixada.
42 Namudak ali ipak imas punenek yologi pupe putulugun. Umu monoken, nyumnah yek ipakiwe Digiweli itanamalimu, ipak douk wo pudukemoh e, wak.
42 “Portanto, vigiem, pois não sabem em que ocasião o seu Senhor virá.
43 Ipak ulkwip pulomu enyudak balan: Sapos ananu wilpatinali anudukemech umu meibali nyultab wab ananu naku oluh uli eke nunaki nuwol ananitu wilpat umu, orait anan eke nupe nunek was ali anudak naku oluh uli eke kobi nunaki nuwol ananitu wilpat nuwich, wak.
43 Entendam isto: se o dono da casa soubesse exatamente a que horas viria o ladrão, ficaria atento e não permitiria que a casa fosse arrombada.
44 Ali ipak douk namudak ati. Wihluwehlu ipak imas pupe pubeyogunme. Umu monoken, yek Anudak Alman yatoglu aduligeinyi elpen uli eke wata inaki anabu nyultab douk ipak pukli eke kobi inaki abali.”
44 Estejam também sempre preparados, pois o Filho do Homem virá quando menos esperam.
45 Jisas balan nyeilen nakli, “Meinali nenek moul uli douk yopinyi save nyapenyunu ali i save neneken kalbu ananin moul? Anan douk anudak ananinu nebenali nautunomu nunek bos umu echudak enech chenekumonu moul uli. Nautunomu nunek bosumech ali nukech echechich kakwich abudak nyultab echech chulau kakwich abali.
45 “O servo fiel e sensato é aquele a quem seu senhor encarrega de gerir os outros servos da casa e alimentá-los.
46 Anudak nenek moul uli wosik iken nwunehilau abudak nyultab ananinu nebenali nutanomoli ali nutulunamu nupe nunek ananin moul kobi anan nakliponoguk umu.
46 Se o senhor voltar e constatar que o servo fez um bom trabalho, haverá recompensa.
47 Aduligu atugu yaklipepu. Nebenali eke nutulunu namudak ali eke nutunu nupe nebenalimu ihechumali anudak nebenali ananich echudak.
47 Eu lhes digo a verdade: ele colocará todos os seus bens sob os cuidados desse servo.
48 Wakuli sapos anudak nenek moul uli ananu yowenalimu, anan eke nuneyagwleh nukli, ‘Yekinu nebenali eke kobi nunaki wisnabul.’
48 O que acontecerá, porém, se o servo for mau e pensar: ‘Meu senhor não voltará tão cedo’,
49 Nukli namudak ali nitaki nupe nubo echudak enech echech atin moul umu. Ali nunak nunu hapemu hawak abal atubal uli huwak woligun ali huwak dodogowibali abal hugugaku.
49 e começar a espancar os outros servos, a comer e a beber e se embriagar?
50 Nunek namudak ali ananinu nebenali eke nunaki anah nyumnah douk anan nakli eke kobi nutanomali ahi. Eke nunaki anabu nyultab douk anan wo nudukemabu uli e.
50 O senhor desse servo voltará em dia que não se espera e em hora que não se conhece,
51 Douk nutanomali nutulunu namudak ali eke nunubu nonu nusaganu nupe sisahw. Ali eke nukaganu nunak nunu chapemu chenek loh atili yowechi elpech chupe. Nunech nupe agnabuk ali eke chuleh sisahw naluh hlunak hlichukuk chumnek nebehi nyih.”
51 cortará o servo ao meio e lhe dará o mesmo destino dos hipócritas. Ali haverá choro e ranger de dentes.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.