Atos 21
God Ananin Balan (APEB) vs VC
1 Douk matukemaguk amudak nebemi manak malto kolohuk ali manak. Masahul mablo manak duldul ali manak matoglu enen ailan yeulinyumu Kos. Aliga wehluwih manak matoglu enyudak enen ailan chohwalen umu Ros. Wata chopuk matukemaguk Ros ali masahul manak matoglu wabul Patara.
1 Depois de nos separarmos dele, embarcamos e fomos em direção a Cós, e no dia seguinte a Rodes e dali a Pátara.
2 Matoglu agnabuk ali mogwatu onok kolohuk douk kwakli kunamu Finisia uli. Namudak ali manak malto okwobuk ali kwalawapu manak.
2 Encontramos aí um navio que ia partir para a Fenícia. Entramos e seguimos viagem.
3 Manak aliga matiku ailan Saipras, ali matukemen nyapeik algagul mechalaken manak matoglu enyudak provins Siria. Manak matoglu agnabuk ali kolohuk kwanak kweil wabul yeulibulmu Taia. Kweil umu chunikuk anah jah.
3 Quando estávamos à vista de Chipre, deixando-a à esquerda, continuamos rumo à Síria e aportamos em Tiro, onde o navio devia ser descarregado.
4 Mogwatu enech chagipech Jisas uli chape agnabuk ali manech mape atugu wik. God ananin Michin nyawich enech Kristen ali nyechuhul dodogowich atich chaklipu Pol umu kobi nunamu Jerusalem, wak.
4 Como achássemos uns discípulos, detivemo-nos com eles por sete dias. Eles, sob a inspiração do Espírito, aconselhavam Paulo que não subisse a Jerusalém.
5 Wakuli apakih nyumneh makli munech mupe ehi hatuh ali wata matukemechuk manak. Hanatimaguk hagipech Krais uli hanu batowich uli amamiyu almagou chanamapu matukemaguk ablabuk wabul matoglu adukibulmu ali manamu yous agundak kolohuk kwolomu. Manak matoglu ali manatimaguk maduk ahlubus algasig umu yous ali monek beten.
5 Mas, passados que foram esses dias, partimos e seguimos a nossa viagem. Todos eles com suas mulheres e filhos acompanharam-nos até fora da cidade. Ajoelhados na praia, fizemos a nossa oração.
6 Douk monek beten julug ali manech monokamu loguh. Apak wata manak malto kolohuk ali echech chatanamomu echechig wilag.
6 Despedimo-nos então e embarcamos, enquanto eles voltaram para suas casas.
7 Manak malto kolohuk kwatukemaguk Taia ali manak matoglu wabul yeulibulmu Tolemes. Manak matoglu monemech gude echech Kristen ali manech mape atuh nyumnah ablabuk wabul.
7 Navegando, fomos de Tiro a Ptolemaida, onde saudamos os irmãos, passando um dia com eles.
8 Wehluwih ali matukemaguk Tolemes manak matoglu Sisaria. Ali matukemaguk kolohuk manak manech mape Filip ananitu wilpat. Filip anan douk naklipech God ananin balan uli. Anan douk ananu umu amudak 7-poleim almam douk likuk chataliham Jerualem umu hugakomu amam aposel uli.
8 Partindo no dia seguinte, chegamos a Cesaréia e, entrando na casa de Filipe, o Evangelista, que era um dos sete {diáconos}, ficamos com ele.
9 Anan nalali nubatiyu nugaliyu ali owo wak wusuh anam almam e, wak. Owo douk isave waklipech God ananin balan kobi douk amam profet haklipechen umu.
9 Tinha quatro filhas virgens que profetizavam.
10 Mape Sisaria eneh nyumneh alagun ali ananu profet chohwalanamu Agabus uli napeli enyudak provins Judia ali naglumali Sisaria.
10 Já estávamos aí fazia alguns dias, quando chegou da Judéia um profeta, chamado Ágabo.
11 Nanaki agundak apak mapemu nohul Pol ananitu let nowechik ananigas ayas uli loguh ali nakli, “God ananin Michin nyakli namudak. Nyakli, ‘Echech Juda chape Jerusalem uli eke chuwechikanu namudak atudak letinali. Chuwechikanu ali eke chunolu kipahechi douk echech wak Juda uli e echechis wis.’”
11 Veio ter conosco, tomou o cinto de Paulo e, amarrando-se com ele pés e mãos, disse: Isto diz o Espírito Santo: assim os judeus em Jerusalém ligarão o homem a quem pertence este cinto e o entregarão às mãos dos pagãos.
12 Douk memnek enyudak balan ali manu enech elpech chape Sisaria uli manalak mapemu Pol umu kobi nunamu Jerusalem, wak.
12 A estas palavras, nós e os fiéis que eram daquele lugar, rogamos-lhe que não subisse a Jerusalém.
13 Wakuli Pol nakli, “Peyagwleh balan dodogowipu atipu peleh namobuk pakli punek yekihw apahw yowehw umu moneken? Yek wak iklimu inamu Jerusalem ali chuwechikemu atugun e, wak. Wakuli yakli chukli che igak umu, douk wosik che igak. Che umu ituk Diginali Jisas ananin yeul nyukih.”
13 Paulo, porém, respondeu: Por que chorais e me magoais o coração? Pois eu estou pronto não só a ser preso, mas também a morrer em Jerusalém pelo nome do Senhor Jesus.
14 Manalakumanu umu kobi nunak umu douk mabilak matik wak, ali wata muklimu munalakumanu alagun e, wak. Ali makli, “Wosik Diginali ananin moul. Anan nukli nunek malmu, wosik nunek kobi anan naklimu.”
14 Como não pudéssemos persuadi-lo, desistimos, dizendo: Faça-se a vontade do Senhor!
15 Douk mape Sisaria eneh nyumneh umu julug ali managapech echudak manamu Jerusalem.
15 Depois desses dias, terminados os preparativos, subimos a Jerusalém.
16 Enech chagipech Jisas ali chape Sisaria uli douk chanamapu manak. Manak ali chalawapamu ananu alman douk eke munak munanu mupe ananitu wilpat uli. Ananin yeul Nason ali chanalali enyudak ailan Saipras. Anan douk likuk yet nagipech Jisas uli.
16 Foram também conosco alguns dos discípulos de Cesaréia, que nos levaram à casa de Menason de Chipre, um antigo discípulo em cuja casa nos devíamos hospedar.
17 Douk manak matoglu Jerusalem ali echech Kristen chanubu chenehilau chanaki chenemapu gude.
17 À nossa chegada em Jerusalém, os irmãos nos receberam com alegria.
18 Wehluwih ali manu Pol manak umu mutik Jems. Hanatimaguk echech Kristen echechim nebemi douk chopuk hanaki hanu Jems howachabal hape.
18 No dia seguinte, Paulo dirigiu-se conosco à casa de Tiago, onde todos os anciãos se reuniram.
19 Pol natulum nenemom gude umu julug, ali neneyagamom umu ihenyumali moul douk God neneken nyatoglu anan Pol ananin moul ali kipahechi douk echech wak Juda uli e chatulin ali chenek bilip umu Diginalimu.
19 Tendo-os saudado, contou-lhes uma por uma todas as coisas que Deus fizera entre os pagãos por seu ministério.
20 Douk hemnek Pol ananin balan ali hatuk God ananin yeul nyakih. Ali haklipanu hakli, “Apakinyu Saninu, nyak douk nyadukemech. Wolobaibi tausenab Juda douk chenek bilip umu Jisas. Ali echech chanatimaguk douk chanubu dodogowich atich chagipech enyudak lo seiwak God nakaguk Moses enyi.
20 Ouvindo isso, glorificaram a Deus e disseram a Paulo: Bem vês, irmão, quantos milhares de judeus abraçaram a fé sem abandonar seu zelo pela lei.
21 Wakuli enech achaklipech umu chakli nyak nyaklipu chanatimaguk Juda douk chanak chanu kipahechi chape uli umu chutukemaguk enyudak lo. Chakli nyaklipech umu kobi chutah echechim nugamimiluh yegechiweluh, kobi chugipech apak Juda apakin pasin.
21 Eles têm ouvido dizer de ti que ensinas os judeus, que vivem entre os gentios, a deixarem Moisés, dizendo que não devem circuncidar os seus filhos nem observar os costumes {mosaicos}.
22 Adul apak madukemech. Echech eke chumnek umu agundak nyak anyanakmali. Namudak ali eke munek moneken?
22 Que se há de fazer? Sem dúvida, saberão de tua chegada.
23 Ati nyunek kobi douk apak muklipenyamu. Apak agundak douk nubatim anam apakimi almam hanubu hakli enen adulin atinyi balan umu God umu hunek enech echudak.
23 Faze, pois, o que te vamos dizer. Temos aqui quatro homens que têm um voto.
24 Kalemom ali nyunam nyugipech nyanatimaguk pasin. Puneken umu God nutulipu nukli ipak wosik panubu yopipu. Ali nyak wosik nyubukumom utabal nyutalmom ofa umu amam chopuk huhwalu amamigas balagas. Nyunek namudak ali chanatimaguk elpech eke chudukemech chukli nyanatimaguk balan chaklipech umu nyak uli douk wo adulin e. Ali echech wosik eke chudukemech umu nyak wosik nyagipech enyudak God ananin lo.
24 Toma-os contigo, faze com eles os ritos da purificação e paga por eles {a oferta obrigatória} para que rapem a cabeça. Então todos saberão que é falso quanto de ti ouviram, mas que também tu guardas a lei.
25 Ali elpech douk echech wak Juda ali chenek bilip uli douk amonekumech anap chup maklipech enyudak balan likuk mowechiken nyakus atugun uli. Balan enyudak. Kobi chuwak kakwich mahich douk chenek ofamech umu wak aduligeim god uli e, kobi chuwak butog, kobi chuwak mahich douk chakwunich-omech meyoh chagak chatahech uli, kobi chunasonukeh umu chuwich chutoglu hwaloh meyoh.”
25 Mas a respeito dos que creram dentre os gentios, já escrevemos, ordenando que se abstenham do que for sacrificado aos ídolos, do sangue, da carne sufocada e da fornicação.
26 Pol nemnek nebemi amamin balan ali wehluwih nalmu amudak nubatim almam hanak henek enyudak pasin umu God nutulum nukli wosik amam douk ayopum. Ali Pol nanak nawich God ananitu nebetali wilpat naklipaguk amam pris umu ahudak nyumnah douk eke hunek enyudak nyunak nyutuh ali hunubu hutoglu yopum ahi, ali umu agundak amam silisili ati hulawali echudak ali amam pris hunek ofamechumom huku God.
26 Então Paulo acompanhou aqueles homens no dia seguinte e, purificando-se com eles, entrou no templo e fez aí uma declaração do termo do voto, findo o qual se devia oferecer um sacrifício a favor de cada um deles.
27 Douk ehudak 7-poleih nyumneh henek enyudak umu halakatimu hutuh ali enech Juda douk chapeli enyudak provins Esia uli chatik Pol nawich nape numun agundak God ananitu nebetali wilpat tatawamu. Namudak ali chaklipech enen meyaluhin balan wolobaichi elpech chahulechi nyihihi-chigunmu ali chanak chasuh Pol.
27 Ao fim dos sete dias, os judeus, vindos da Ásia, viram Paulo no templo e amotinaram todo o povo. Lançando-lhe as mãos,
28 Chahwanu ali chohwalu chakli, “Ipak Isrel, aliga yowi gakamapu. Alman anudak douk nanak ihalub walub naklipu ihech elpech umu chukli wak apak Isrel chichogeik atudak God ananitu nebetali wilpat chukli yowetali uli. Ali chopuk naklipech umu chichogeik God ananin lo seiwak nakaguk Moses enyi. Ali wak nunek enyudak atin e, wak. Wakuli chopuk nalumali anam kipahemi almam douk amam wak Juda uli e hanaki hanak hawich numun banis atudak God ananitu wilpat tatawamu. Hawich ali henek God ananitu wilpat tanobosusih.”
28 gritavam: Ó judeus, valei-nos! Este é o homem que por toda parte prega a todos contra o povo, a lei e o templo. Além disso, introduziu até gregos no templo e profanou o lugar santo.
29 Chakli namudak umu moneken, anabu nyultab douk chatik Trofimas napeli Efesas uli nanu Pol hape Jerusalem ali chakli Pol nalawanu hawich banis numun atudak God ananitu wilpat tatawamu.
29 É que tinham visto Trófimo, de Éfeso, com ele na cidade, e pensavam que Paulo o tivesse introduzido no templo.
30 Namudak ali chanatimaguk elpech chape Jerusalem uli loguh hwonechlukech ali chape chohwalu chanaki chanak ali chasahul chanaki chowachabal. Chanaki chasuh Pol chasonukanu chatoglu aduk God ananitu nebetali wilpat ali wisnabul chowaluk duahas.
30 Alvoroçou-se toda a cidade com grande ajuntamento de povo. Agarraram Paulo e arrastaram-no para fora do templo, cujas portas se fecharam imediatamente.
31 Echudak wolobaichi elpech chakli chubo Pol nugak ali ahudak atuh balan nyanak nyaduk nebenalimu wolobaimi soldia uli, echech Rom echechim. Chaklipanu namudak chakli, “Chanatimaguk chape Jerusalem uli nyihihichich ali chape chohwalu chanaki chanak.”
31 Como quisessem matá-lo, o tribuno da coorte foi avisado de que toda Jerusalém estava amotinada.
32 Namudak ali ahudak atuh nalumu anam nebemi hagimagu anan uli hanu anam soldia ali hasahul haglumu echudak wolobaichi elpech. Douk echech Juda chatik anudak nebenalimu amam soldia uli nanali ananim soldia hanaki ali wata chatukemanaguk umu agundak chanomu.
32 Ele tomou logo soldados e oficiais e correu aos manifestantes. Estes, ao avistarem o tribuno e os saldados, cessaram de espancar Paulo.
33 Anudak nebenali soldia nanamu Pol nahwanu ali nanalak umu ananim soldia howechikanu biab senab. Ali nasolikech nakli, “Anudak meinali alman ali nenek moneken?”
33 Aproximando-se então o tribuno, prendeu-o e mandou acorrentá-lo com duas cadeias. Perguntou então quem era e o que havia feito.
34 Ali echudak wolobaichi elpech, enech chohwalali chaklipanali enen balan. Enech chohwalali chaklipanali kipainyi. Chohwaligas chahwagas namudak ali anudak nebenali soldia nabilak umu numnek bawogenyumu balan nabilak wak. Namudak ali nakagas amam soldia umu hulawanu huwich anatu amam soldia amamitu wilpat.
34 Na multidão todos gritavam de tal modo que, não podendo apurar a verdade por causa do tumulto, mandou que fosse recolhido à cidadela.
35 Amam soldia halawanu hanak hatoglu halakatimu atudak wilpatin leta ali hatukanu hanasahuk iluh meyoh. Umu moneken echech elpech chanubu nyihihichich ali dodogowich atich umu chakli chonu nugak.
35 Quando Paulo chegou às escadas, foi carregado pelos soldados, por causa do furor da multidão.
36 Chanatimaguk chanaki ali chohwalu chakli, “Boweyanu nugak!”
36 O povo o seguia em massa dizendo aos gritos: À morte
37 Amam soldia halakatimu hulau Pol huwich amamitu wilpat ali naklipu nebenali soldia nakli, “Deke wosik iklipenyu enen balan, waka?”
37 Quando estava para ser introduzido na fortaleza, Paulo perguntou ao tribuno: É-me permitido dizer duas palavras? Este respondeu: Sabes o grego!
38 Yek yakli nyak eke anudak alman douk napeli Isip uli. Anabu nyultab likuk nanaki nohul wanoh hwatik gavman ali neyotu nalik 4,000 poleim almam hasuh wanohwich echudak ali hanamu wohigunmu elpech wak umu.”
38 Não és tu, portanto, aquele egípcio que há tempos levantou um tumulto e conduziu ao deserto quatro mil extremistas?
39 Ali Pol wata naklipanu nakli, “Yek onowe Juda. Cheyalali nebebuli wabul Tasis douk blape enyudak provins Silisia uli. Yek douk yanu echech abuldak wabul yeul nyakihabul uli atupu elpech. Ali yakli nyuklipe wosik umu iklipech yekin balan echudak elpech.”
39 Paulo replicou: Eu sou judeu, natural de Tarso, na Cilícia, cidadão dessa ilustre cidade. Mas rogo-te que me permitas falar ao povo.
40 Anudak nebenali soldia naklipanu wosik ali Pol naitak neyotu noulumech logul aliga chasak ali nape neyagwleh enyudak ganagain balan Arameik ali nape naklipech ananin balan.
40 O tribuno lho permitiu. Paulo, em pé nos degraus, acenou ao povo com a mão e se fez um grande silêncio. Falou em língua hebraica do seguinte modo:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.