João 6

Nyɩhyɛ Fʋfɔlɛʼn (ANY) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ɛhɩ anzin, Zozi kɔ sa kɔ hɔ Galile mân nɩn anun ɛlɔ. Cɩan kʋn ɔ kɔ kpɛ Galile asue kpili'n mɔ bɛ fɛlɛ yɩ́ biekun kɛ *Tibeliadɩ'n, ɔ kɔ hɔ yɩ́ nzin ɛlɔ.
1 Depois disso, Jesus atravessou o lago da Galileia, que também é chamado de Tiberíades.
2 Menian dɔʋn kpa kɔ si yɩ́ sʋ, ɔ sanlɩn kɛ bɛ nwunlin asinbɛnwʋn ninnge m'ɔ yɔlɩ manlɩn nwuluwafʋɛ'n-mɔ anwʋn salɩ'n.
2 Uma grande multidão o seguia porque eles tinham visto os milagres que Jesus tinha feito, curando os doentes.
3 Zozi nʋn yɩ́ menian'n-mɔ kɔ fʋ kɔ tanlan bʋka kʋn asʋ.
3 Ele subiu um monte e sentou-se ali com os seus discípulos.
4 Ɔ 'ba yɔ sɔ'n, anɩn Zufʋ'n-mɔ *Pakɩ elie'n ka kaan ju biekun.
4 A Páscoa , a festa principal dos judeus, estava perto.
5 Ɛhɩ a, bɛ tɩ ɛbɛlɛ kaan mɔ ɔ 'kɔ bie'n, Zozi 'tʋ yɩ́ nyɩn nɩan an, menian dɔʋn kpa lɛ ba yɩ́ nwʋn, nán ɔ'a bisa Filipʋ kɛ: “Filipʋ, ninhan yɛ̂ yɛ 'nyan like yɛ to yɛ man menian nwala ɛhɩ di ɔ?”
5 Jesus olhou em volta de si e viu que uma grande multidão estava chegando perto dele. Então disse a Filipe:
6 Ɔ 'kan sɔ nán ɔ nɩan mɔ Filipʋ 'ba bua'n. Ɔ sanlɩn kɛ yɩ́ muonun ɔ sɩ like mɔ ɔ 'ba yɔ ɔ.
6 Ele sabia muito bem o que ia fazer, mas disse isso para ver qual seria a resposta de Filipe.
7 Filipʋ nwan: “Sɛ bɔbɔ yɛ fa jɛtɛ fufue mma ɛya nnyuan yɛ to kpaʋn an, ɔ nza man fɩ́ɩ́ mɔ bɛ́ nun kʋn biala nyan sin kaan sʋa di ɔ.”
7 Filipe respondeu assim: — Para cada pessoa poder receber um pouco de pão, nós precisaríamos gastar mais de duzentas moedas de prata .
8 M'ɔ Filipʋ anʋan tɔlɩ'n, Zozi menian'n-mɔ anun kʋn, bɛ fɛlɛ yɩ́ Andele m'ɔ tɩ Simʋn Pɩɛlɩ anianman'n nwan:
8 Então um dos discípulos, André, irmão de Simão Pedro, disse:
9 “Kpafɛlɛ kaan kʋn wɔ ɛwa, ɔ le *ɔlɩzʋ kpaʋn nnun nʋn ejue nnyuan. Nan kʋsʋ menian nwala ɛhɩ, nzukɛ yɛ̂ ɔ 'sa yɩ́ yɔ ɔ?”
9 — Está aqui um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixinhos. Mas o que é isso para tanta gente?
10 Zozi nwan: “Ɛmɔ mán menian'n-mɔ kʋalaa tɛ́tanlan asɩ.” Lɩka sɔ'n tɩ tɛtɛlɛ kpa, ndile dɔʋn kʋsʋ wɔ ɛbɛlɛ. Mɔ Zozi hanlɩn sɔ'n, bɛ́ kʋalaa bɛ kɔ tɛtanlan asɩ. Bɛ́ mɔ bɛ walɩ ɛbɛlɛ'n, mmelenzua mɔ bɛ wɔ bɛ́ nun'n, bɛ ju kɔ yɔ akpɩɩ nnun.
10 Jesus disse: Então todos se sentaram. (Havia muita grama naquele lugar.) Estavam ali quase cinco mil homens.
11 Zozi kɔ fa kpaʋn nnun'n ɔ kɔ la Nyanmɩan asɩ ɔ kɔ hye kɔ man bɛ́. Ɛsɛ ɔ kɔ fa ejue nnyuan'n ɔ kɔ la Nyanmɩan asɩ biekun ɔ kɔ hye kɔ man bɛ́. Sʋanlan kʋn biala nyanlɩn mɔ yɩ́ kunnun jɔ yɩ́ nwʋn ɔ lili.
11 Em seguida Jesus pegou os pães, deu graças a Deus e os repartiu com todos; e fez o mesmo com os peixes. E todos comeram à vontade.
12 Mɔ bɛ́ kʋalaa bɛ yuelɩ didi'n, Zozi kɔ han kɔ hele yɩ́ menian'n-mɔ kɛ: “Ɛmɔ sɩ́sa yɩ́ bʋ'n mɔ ɔ'a ha'n, nán bɛ ju fɩ́ɩ́ bɛ tʋ.”
12 Quando já estavam satisfeitos, ele disse aos discípulos:
13 Ɔlɩzʋ kpaʋn nnun'n, bɛ lili dede m'ɔ halɩ yɩ́ bʋ mɔ Zozi menian'n-mɔ sɩsalɩ'n, ɔ tɩ ece mma bulu nʋn nnyuan.
13 Eles ajuntaram os pedaços e encheram doze cestos com o que sobrou dos cinco pães.
14 Mɔ menian'n-mɔ nwunlin asinbɛnwʋn like'n mɔ Zozi yɔlɩ'n, bɛ́ nwan: “Nyanmɩan *kpɔmanfʋɛ'n mɔ bɛ kan kɛ ɔ lɛ ba'n, sakpa, yɩ́ y'ɔ le bian ɛhɩka.”
14 Os que viram esse milagre de Jesus disseram: — De fato, este é o
15 Mɔ Zozi nwunlin kɛ bɛ 'kpʋnndɛ bɛ fa yɩ́ bɛ sie bɛ́ belemgbin'n, yɩ́ ngʋnmɩn ɔ tɩlɩ yɩ́ nwʋn ɔ hɔlɩ bʋka nɩn asʋ ɛlɔ biekun.
15 Jesus ficou sabendo que queriam levá-lo à força para o fazerem rei; então voltou sozinho para o monte.
16 Mɔ alɩ́ɛ'n tɔlɩ nun'n, Zozi menian'n-mɔ hɔlɩ asue nɩn anʋan ɛlɔ.
16 De tardinha, os discípulos de Jesus desceram até o lago.
17 Bɛ kɔ fʋ ɛlɛɛ kʋn anun bɛ lɛ kpɛ asue'n bɛ kɔ Kapɛɛnawɔmʋn kulo nɩn asʋ. Ɔ 'ba yɔ sɔ'n, anɩn alɩ́ɛ nɩn a muan sʋ a yue, kʋsʋ Zozi a mma ndʋ man bɛ́.
17 Subiram num barco e começaram a atravessar o lago na direção da cidade de Cafarnaum. Quando já estava escuro, Jesus ainda não tinha vindo se encontrar com eles.
18 Anɩn asutue kʋsʋ lɛ tu sɛlɛ kpa.
18 De repente, um vento forte começou a soprar e a levantar as ondas.
19 Bɛ hanlɩn ɛlɛɛ'n bɛ hɔlɩ dede kɔ yɔ cilo nnun anaan nsian'n, anɩn Zozi nanndɩ asue nɩn anyɩnsʋ ɔ lɛ ba bɛ́ nwʋn ɛbɛlɛ. Ɛbɛlɛ ala, esulo kɔ han bɛ́, bɛ jʋnlɩn kɛ like bie ɔ.
19 Os discípulos já tinham remado uns cinco ou seis quilômetros, quando viram Jesus andando em cima da água e chegando perto do barco. E ficaram com muito medo.
20 Nan m'ɔ walɩ dede m'ɔ ka kaan tʋ bɛ́'n, yɩ́ nwan: “Mɩ́n ɔ, nán bɛ sulo.”
20 Mas Jesus disse:
21 Sian'n m'ɔ hanlɩn sɔ'n, anɩn bɛ kulo kɛ bɛ fa yɩ́ ɛlɛɛ nɩn anun. Ɛbɛlɛ ala, bɛ kɔ si asɩ, bɛ kɔ ju lɩka mɔ bɛ lɛ kɔ'n.
21 Então eles o receberam com prazer no barco e logo chegaram ao lugar para onde estavam indo.
22 Ɛhɩ, meninsʋnman'n mɔ bɛ halɩ asue nɩn anzin ɛlɔ'n nwunlin kɛ mɛlɛ mɔ Zozi menian'n-mɔ 'kpɛ asue'n, anɩn ɛlɛɛ kʋnmgba cein yɛ̂ ɔ si ɛbɛlɛ ɔ. Bɛ sɩ kɛ Zozi a nvʋ man nun bie, yɩ́ menian'n-mɔ angʋnmɩn ala yɛ̂ bɛ fʋlɩ nun bɛ hɔlɩ ɔ. Kʋsʋ mɔ alɩ́ɛ hɩnlɩn'n, meninsʋnman'n 'ba ju a, anɩn Zozi nnʋn man ɛbɛlɛ.
22 No dia seguinte a multidão que estava no lado leste do lago viu que ali só havia um barco pequeno. Sabiam que Jesus não tinha embarcado com os discípulos, pois estes haviam saído sozinhos.
23 Ɛlɛɛ mmie-mɔ kʋsʋ fi Tibeliadɩ kulo nɩn asʋ, bɛ kɔ a kɔ sisi m'ɔ mantan lɩka mɔ yɛ́ Mɩn lalɩ Nyanmɩan asɩ, ɔ falɩ kpaʋn'n manlɩn meninsʋnman'n lili'n.
23 Enquanto isso, outros barcos chegaram da cidade de Tiberíades e encostaram perto do lugar onde a multidão tinha comido pão depois de o Senhor Jesus ter dado graças.
24 Nan mɔ meninsʋnman'n nwunlin kɛ Zozi nʋn yɩ́ menian'n-mɔ nnʋn man ɛbɛlɛ'n, bɛ́ kʋsʋ bɛ kɔ fa ɛlɛɛ sɔ'n-mɔ bɛ kɔ hɔ Zozi ɛkpʋnndɛ Kapɛɛnawɔmʋn.
24 Quando viram que Jesus e os seus discípulos não estavam ali, subiram nos barcos e saíram para Cafarnaum a fim de procurá-lo.
25 Menian'n-mɔ kɔ hɔ kɔ tʋ Zozi asue nɩn ebue kʋn ɛlɔ Kapɛɛnawɔmʋn kulo nɩn asʋ, bɛ́ nwan: “Labi, ɛ juli ɛwa cɩan benin?”
25 A multidão encontrou Jesus no lado oeste do lago, e perguntaram a ele: — Mestre, quando foi que o senhor chegou aqui?
26 Zozi nwan: “Mɩɩn kan yɩ́ ananhɔlɛ mɩn kele ɛmɔ kɛ nán kɛ asinbɛnwʋn ninnge'n mɔ ɛmɔ tɩ yɩ́ bʋ nɩn ati yɛ̂ ɛmɔ lɛ kpʋnndɛ mɩ́n ɔ. Nan kpaʋn'n mɔ ɛmɔ a li dede bɛ́ kʋ a yi'n, yɩ́ ti yɛ̂ ɛmɔ lɛ kpʋnndɛ mɩ́n ɔ.
26 Jesus respondeu:
27 Alɩɛ'n m'ɔ sɛcɩ'n, ɛmɔ nán bɛ di yɩ́ nwʋn junman. Nan ɛmɔ lí alɩɛ'n m'ɔ man bɛ nyan ngʋan m'ɔ le man ayuelɩɛ nɩn anwʋn junman. Alɩɛ sɔ'n, *Mân Baa'n yɛ̂ ɔ fa man ɔ. Yɩ́ yɛ̂ Sɩɛ Nyanmɩan Kpili a man yɩ́ atɩn kɛ ɔ fá alɩɛ sɔ'n mán mân nɩn ɔ.”
27 Não trabalhem a fim de conseguir a comida que se estraga, mas a fim de conseguir a comida que dura para a vida eterna. O
28 Bɛ́ nwan: “Nzu yɛ̂ yɛ 'yɔ nán y'a li junman mɔ Nyanmɩan kulo ɔ?”
28 — O que é que Deus quer que a gente faça? — perguntaram eles.
29 Zozi nwan: “Junman'n mɔ Nyanmɩan kulo kɛ ɛmɔ di'n y'ɔ le kɛ ɛmɔ lé sʋanlan'n mɔ ɔ'a sʋan yɩ́'n bɛ lí.”
29 — Ele quer que vocês creiam naquele que ele enviou! — respondeu Jesus.
30 Bɛ́ nwan: “Nzukɛ asinbɛnwʋn like dɩɛ yɛ̂ ɛ 'yɔ maan yɛ nwun yɩ́ nán y'a le wɔ́ y'a li ɔ? Nzu junman dɩɛ yɛ̂ ɛ kʋala yɩ́ di ɔ?
30 Eles disseram: — Que milagre o senhor vai fazer para a gente ver e crer no senhor? O que é que o senhor pode fazer?
31 Daba, ɛwâ nɩn anun ɛlɔ, yɛ́ nannan-mɔ lili *mannan kɛ Ɛhɛlɛ Ɛjɔlɛ'n kan yɩ́'n. Yɩ́ nwan: Ɔ'a man bɛ́ nyanmɩansʋ kpaʋn b'a li.”
31 Os nossos antepassados comeram o maná no deserto, como dizem as Escrituras Sagradas : “Do céu ele deu pão para eles comerem.”
32 Zozi nwan: “Mɩɩn kan yɩ́ ananhɔlɛ mɩn kele ɛmɔ kɛ, kpaʋn'n mɔ *Moyizɩ falɩ manlɩn ɛmɔ anan-mɔ'n, nán nyanmɩansʋ kpaʋn kpa nɩn ɔ. Nan nyanmɩansʋ kpaʋn kpa'n y'ɔ le mɔ mɩ́n Sɩ lɛ fa man ɛmɔ'n.
32 Jesus disse:
33 Ɔ sanlɩn kɛ, kpaʋn kpa'n mɔ Nyanmɩan fa man menian'n-mɔ'n y'ɔ le sʋanlan'n m'ɔ fi nyanmɩansʋ ɔ'a ju asɩ m'ɔ man mân'n nyan ngʋan'n.”
33 Porque o pão que Deus dá é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Ɛhɩ a, bɛ́ nwan: “Yɛmɩnlɩn, anɩn fa kpaʋn sɔ'n bie man yɛ́ cɩan daa e.”
34 — Queremos que o senhor nos dê sempre desse pão! — pediram eles.
35 Zozi nwan: “Kpaʋn'n m'ɔ man bɛ nyan nyanmɩansʋ ngʋan'n y'ɔ le mɩ́n. Sʋanlan biala m'ɔ kɔ a mɩ́n nwʋn'n, ɛhɔɛ ngun man yɩ́ lé. Yɛ̂ sʋanlan biala m'ɔ kɔ le mɩ́n kɔ li'n, nzuhoe ngun man yɩ́ lé.
35 Jesus respondeu:
36 Nan m'an han m'an hele ɛmɔ, ɛmɔ a nwun mɩ́n, kʋsʋ afɩ ɛmɔ nne man mɩ́n nni man.
36 Mas eu já disse que vocês não creem em mim, embora estejam me vendo.
37 Sʋanlan biala mɔ Sɩɛ'n kɔ fa yɩ́ kɔ man mɩ́n'n, ɔ 'ba mɩ́n nwʋn. Yɛ̂ sʋanlan biala m'ɔ kɔ a mɩ́n nwʋn'n, cɩan bie lé, mɩn nyɩ man yɩ́.
37 Todos aqueles que o Pai me dá virão a mim; e de modo nenhum jogarei fora aqueles que vierem a mim.
38 Ɔ sanlɩn kɛ n vi nyanmɩansʋ m'an mma man kɛ mɩn 'ba yɔ like mɔ mɩn kulo ɔ. Nan m malɩ kɛ mɩn 'ba yɔ like mɔ sʋanlan'n mɔ ɔ'a sʋan mɩ́n'n kulo'n.
38 Pois eu desci do céu para fazer a vontade daquele que me enviou e não para fazer a minha própria vontade.
39 Like mɔ sʋanlan'n mɔ ɔ'a sʋan mɩ́n'n kulo'n y'ɔ le kɛ bɛ́ mɔ ɔ'a fa bɛ́ ɔ'a man mɩ́n'n fɩ́ɩ́ n'ɔ minlin mɩ́n sa nun. Nan cɩan m'ɔ li sian nɩn anun, n dínnge bɛ́ fi ewue nun maan bɛ nyan nyanmɩansʋ ngʋan m'ɔ le man ayuelɩɛ'n.
39 E a vontade de quem me enviou é esta: que nenhum daqueles que o Pai me deu se perca, mas que eu ressuscite todos no último dia.
40 Like mɔ Sɩɛ'n kulo'n y'ɔ le kɛ bɛ́ kʋalaa mɔ bɛ kɔ nwun Baa'n mɔ bɛ kɔ le yɩ́ bɛ kɔ li'n, bɛ nyán nyanmɩansʋ ngʋan'n. Ɛsɛ cɩan m'ɔ li sian nɩn anun, n dínnge bɛ́ maan bɛ fi ewue nun bɛ jásʋ.”
40 Pois a vontade do meu Pai é que todos os que veem o Filho e creem nele tenham a vida eterna; e no último dia eu os ressuscitarei.
41 Mɔ Zozi hanlɩn sɔ yuelɩ'n, Zufʋ'n-mɔ kɔ fɛ yɩ́ nwʋn ɛya, bɛ lɛ jʋjɔ yɩ́ bɛ́ konvin abʋ kɛ yɩ́ nwan: “Kpaʋn'n m'ɔ fi nyanmɩansʋ'n y'ɔ le mɩ́n”.
41 Eles começaram a criticar Jesus porque ele tinha dito: “Eu sou o pão que desceu do céu.”
42 Bɛ́ nwan: “Zozi sɔ'n muonun, nán Zozɛfʋ awa dɩɛ nɩn ɔ? Yɛ sɩ yɩ́ sɩ nʋn yɩ́ nin. Yɛ̂ ɔ yɔ sɛ m'ɔ kan kɛ ɔ fi nyanmɩansʋ yɛ̂ ɔ'a ju ɔ?”
42 E diziam: — Este não é Jesus, filho de José? Por acaso nós não conhecemos o pai e a mãe dele? Como é que agora ele diz que desceu do céu?
43 Zozi nwan: “Ɛmɔ yáci bɛ́ konvin abʋ ɛjʋjɔlɛ'n.
43 Jesus respondeu:
44 Sɛ ɛmɔ nwun kɛ sʋanlan kʋn lɛ ba mɩ́n nwʋn an, anɩn Sɩɛ'n mɔ ɔ'a sʋan mɩ́n'n y'ɔ nʋn yɩ́ a a ɔ. Mɩ́n kʋsʋ cɩan m'ɔ li sian nɩn anun, mɩn 'tinnge yɩ́ maan ɔ fi ewue nun jasʋ.
44 Só poderão vir a mim aqueles que forem trazidos pelo Pai, que me enviou, e eu os ressuscitarei no último dia.
45 Afɩ b'a hɛlɛ wɔ Nyanmɩan mgbɔmanfʋɛ'n-mɔ kalata nɩn anun kɛ: Nyanmɩan 'ba hehele menian'n-mɔ kʋalaa ninnge. Yɩ́ sɔ ati, sʋanlan biala m'ɔ kɔ tie Sɩɛ'n kɔ fa yɩ́ atɩn dɩɛ nɩn asʋ'n, ɔ 'ba mɩ́n nwʋn.
45 Nos
46 Nán kɛ sʋanlan bie a nwun Sɩɛ'n lé ti ɔ, nan sʋanlan'n m'ɔ fi Nyanmɩan anwʋn ɛlɔ ɔ'a ju'n, yɩ́ ngʋnmɩn ala yɛ̂ ɔ'a nwun Sɩɛ nɩn ɔ.
46 Isso não quer dizer que alguém já tenha visto o Pai, a não ser aquele que vem de Deus; ele já viu o Pai.
47 Mɩɩn kan yɩ́ ananhɔlɛ mɩn kele ɛmɔ kɛ sʋanlan biala m'ɔ kɔ le mɩ́n kɔ li'n, ɔ 'nyan ngʋan m'ɔ le man ayuelɩɛ'n.
47 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem crê tem a vida eterna.
48 Ɔ sanlɩn kɛ alɩɛ mɔ bɛ di a, bɛ nyan ngʋan'n y'ɔ le mɩ́n.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Kɛ ɛmɔ anan-mɔ lili mannan nɩn ɛwâ nɩn asʋ ɛlɔ'n, anun bɛ halɩ ɛbɛlɛ ɔ? Ɔ yɔlɩ dede bɛ́ kʋalaa bɛ yuelɩ wu.
49 Os antepassados de vocês comeram o maná no deserto, mas morreram.
50 Nan kpaʋn'n m'ɔ fi nyanmɩansʋ'n dɩɛ, sʋanlan m'ɔ kɔ li bie'n, ɔ nwu man lé.
50 Aqui está o pão que desce do céu; e quem comer desse pão nunca morrerá.
51 Ngʋan kpaʋn kpa'n m'ɔ fi nyanmɩansʋ'n y'ɔ le mɩ́n. Sʋanlan m'ɔ kɔ li kpaʋn sɔ'n bie'n, ɔ le ngʋan cɩan daa. Kpaʋn'n mɔ mɩn 'fa mɩn man'n y'ɔ le mɩ́n nwʋnnaan'n. Mɩn 'fa mɩn man maan mân nɩn anun menian'n-mɔ nyan ngʋan.”
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Se alguém comer desse pão, viverá para sempre. E o pão que eu darei para que o mundo tenha vida é a minha carne.
52 Ɛjɔlɛ sɔ'n m'ɔ hanlɩn nɩn anwʋn, Zufʋ'n-mɔ kɔ su akpʋlʋwa kpili kpa bɛ́ afian ɛlɔ, bɛ́ nwan: “Nan sʋanlan ɛhɩ muonun, ɔ 'yɔ sɛ nán ɔ'a fa yɩ́ nwʋnnaan'n ɔ'a man y'a li?”
52 Aí eles começaram a discutir entre si. E perguntavam: — Como é que este homem pode dar a sua própria carne para a gente comer?
53 Zozi nwan: “Mɩɩn kan yɩ́ ananhɔlɛ mɩn kele ɛmɔ kɛ sɛ ɛmɔ a nni man *Mân Baa nɩn anwʋnnaan'n, ɛsɛ sɛ ɛmɔ a nnʋn man yɩ́ moja nɩn an, anɩn ɛmɔ le man ngʋan.
53 Então Jesus disse:
54 Sʋanlan m'ɔ kɔ li mɩ́n nwʋnnaan'n, m'ɔ kɔ nʋn mɩ́n moja'n, ɔ le nyanmɩansʋ ngʋan m'ɔ le man ayuelɩɛ'n, ɛsɛ cɩan m'ɔ li sian nɩn anun, mɩn 'tinnge yɩ́ maan ɔ fi ewue nun ɔ jasʋ.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Afɩ ɛmɔ nwún yɩ́ kɛ, alɩɛ kpa'n y'ɔ le mɩ́n nwʋnnaan'n yɛ̂ nzan kpa'n y'ɔ le mɩ́n moja'n.
55 Pois a minha carne é a comida verdadeira, e o meu sangue é a bebida verdadeira.
56 Sʋanlan m'ɔ kɔ li mɩ́n nwʋnnaan'n, mɔ ɛsɛ ɔ kɔ nʋn mɩ́n moja'n, anɩn ɔ nʋn mɩ́n tɩ, mɩ́n kʋsʋ, mɩn nʋn yɩ́ tɩ.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue vive em mim, e eu vivo nele.
57 Kɛmɔ Sɩɛ'n mɔ ɔ'a sʋan mɩ́n'n tɩ asɩ mɔ yɩ́ dunman nun yɛ̂ mɩ́n kʋsʋ n dɩ asɩ'n, yɩ́ sɔ kʋsʋ ala, sʋanlan m'ɔ kɔ li mɩ́n nwʋnnaan'n, mɩ́n dunman nun, ɔ 'nyan ngʋan.
57 O Pai, que tem a vida, foi quem me enviou, e por causa dele eu tenho a vida. Assim, também, quem se alimenta de mim terá vida por minha causa.
58 Kpaʋn'n m'ɔ fi nyanmɩansʋ'n, kɛ ɔ tɩ yɩ́ nɩn anɩn. Ɔ tɩ man kɛ mɔ ɛmɔ anan-mɔ lili bɛ wuli'n. Sʋanlan m'ɔ kɔ li kpaʋn sɔ'n, ɔ 'nyan ngʋan ɔ tanlan asɩ dahuu.”
58 Este é o pão que desceu do céu. Não é como o pão que os antepassados de vocês comeram e mesmo assim morreram. Quem come deste pão viverá para sempre.
59 Tɛmʋn mɔ Zozi 'kan ɛjɔlɛ ɛhɩ-mɔ ɔ kekele menian'n-mɔ ninnge'n, anɩn ɔ wɔ Kapɛɛnawɔmʋn, Zufʋ'n-mɔ asɔnɩn sua nɩn anun.
59 Jesus disse isso quando estava ensinando na sinagoga de Cafarnaum.
60 Mɔ Zozi menian'n-mɔ dɔʋn tɩlɩ yɩ́ ɛjɔlɛ'n m'ɔ hanlɩn'n, bɛ́ nwan: “Hei! Ɛjɔlɛ ɛhɩ dɩɛ ɔ yɔ sɩ o! Nwan sʋanlan dɩɛ yɛ̂ ɔ kʋala sʋ di ɔ?”
60 Muitos seguidores de Jesus ouviram isso e reclamaram: — O que ele ensina é muito difícil! Quem pode aceitar esses ensinamentos?
61 Mɔ Zozi nwunlin kɛ ɛhɩ anwʋn yɛ̂ yɩ́ menian'n-mɔ lɛ jʋjɔ bɛ́ konvin abʋ'n, yɩ́ nwan: “Yɩ́ ti, ɛhɩ yɔ sɩ man ɛmɔ ɔ?
61 Não disseram nada a Jesus, mas ele sabia que eles estavam resmungando contra ele. Por isso perguntou:
62 Nan anɩn sɛ cɩan bie ɛmɔ nwun kɛ *Mân Baa'n lɛ fʋ kɔ lɩka m'ɔ fi walɩ nɩn an, yɩ́ dɩɛ, ɛmɔ 'yɔ bɛ́ nwʋn sɛ?
62 E o que aconteceria se vocês vissem o
63 Nyanmɩan Wawɛ'n yɛ̂ ɔ man bɛ nyan ngʋan ɔ. Anwʋnnaan'n tɩ man like fɩ́ɩ́. Ɛjɔlɛ'n mɔ m'an han m'an hele ɛmɔ'n, ɔ kele kɛ bɛ kpɩn bɛ nyan Nyanmɩan Wawɛ'n ɔ nʋn nyanmɩansʋ ngʋan'n.
63 O Espírito de Deus é quem dá a vida, mas o ser humano não pode fazer isso. As palavras que eu lhes disse são espírito e vida,
64 Nan kʋsʋ ɛmɔ anun mmie-mɔ nne nni man.” Zozi hanlɩn kɛ menian'n mmie-mɔ nne nni man, ɔ sanlɩn kɛ mɔ ɔ 'bɔ yɩ́ junman nɩn abʋ'n, ɔ sɩ menian mɔ bɛ nne bɛ nni man'n, ɛsɛ ɔ sɩ sʋanlan'n mɔ ɔ 'kpɛ yɩ́ nwʋn atɩn maan bɛ cɩ yɩ́'n.
64 mas mesmo assim alguns de vocês não creem. Jesus disse isso porque já sabia desde o começo quem eram os que não iam crer nele e sabia também quem ia traí-lo.
65 Mɔ Zozi hanlɩn sɔ yuelɩ'n, ɛsɛ yɩ́ nwan: “Ɛhɩka ati, sʋanlan biala mɔ mɩ́n Sɩ a nyɩ man yɩ́ kɛ ɔ bála mɩ́n nwʋn'n, ɔ ngʋala man mɩ́n nwʋn ba.”
65 Jesus continuou:
66 Ɔ fi ɛbɛlɛ, yɩ́ menian'n mmie-mɔ dɔʋn yacili yɩ́ tʋlɩ, b'a nzi man yɩ́ sʋ kʋ́n.
66 Por causa disso muitos seguidores de Jesus o abandonaram e não o acompanhavam mais.
67 M'ɔ yɔlɩ sɔ'n, nán Zozi a bisa yɩ́ menian bulu nʋn nnyuan'n kɛ: “Nan ɛmɔ lɩlɩ, ɛmɔ dɩɛ bɛ ngɔ man?”
67 Então ele perguntou aos doze discípulos:
68 Kɛ Zozi anʋan 'tɔ ala, Simʋn Pɩɛlɩ kukuli yɩ́ nʋan sʋ a, yɩ́ nwan: “Yɛ́ Mɩn, anɩn nwan sʋanlan dɩɛ anwʋn yɛ̂ yɛ 'kɔ ɔ? Wɔ́ yɛ̂ wɔ́ nʋan ɛjɔlɛ'n man bɛ nyan nyanmɩansʋ ngʋan m'ɔ le man ayuelɩɛ nɩn ɔ.
68 Simão Pedro respondeu: — Quem é que nós vamos seguir? O senhor tem as palavras que dão vida eterna!
69 Yɛ́ dɩɛ yɛ de wɔ́ yɛ di, ɛsɛ y'a nwun kɛ Sʋanlan Nwannzan-nwannzan'n mɔ Nyanmɩan a sʋan yɩ́'n y'ɔ le wɔ́.”
69 E nós cremos e sabemos que o senhor é o Santo que Deus enviou.
70 Mɔ Simʋn Pɩɛlɩ hanlɩn sɔ yuelɩ'n, Zozi nwan: “Ɛmɔ menian bulu nʋn nnyuan'n, asʋ nán mɩ́n yɛ̂ n vɛlɛlɩ ɛmɔ ɔ? Nan kʋsʋ ɛmɔ anun kʋn tɩ busuɔfʋɛ.”
70 Jesus disse:
71 Sʋanlan sɔ'n mɔ Zozi lɛ kan yɩ́ ɛjɔlɛ'n y'ɔ le Simʋn Isikaliɔtɩ awa Zudasɩ mɔ cɩan bie ɔ 'yɩ Zozi man'n. Zudasɩ sɔ'n tɩ Zozi menian bulu nʋn nnyuan nɩn anun kʋn.
71 Ele estava falando de Judas, filho de Simão Iscariotes. Pois Judas, embora fosse um dos doze discípulos, ia trair Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.