Marcos 3
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARIB
1 Jisɔs ama jyɛ né ɛcha mmyɛmenɛne ne mende ayi ɛbwɔ ɛgboó ji abɔ́ alú wyɛ.
1 Outra vez entrou numa sinagoga, e estava ali um homem que tinha uma das mãos atrofiada.
2 Ɛ́fɛɛ́ mbɔntó, bɔɔ́ fɔ́ abi ákɛ́lege meti mánjɔɔ́ nnó Jisɔs ápyɛ genó gebo álú wyɛ ápɛ́le ji dome mangɛ nnó apyɛ nyɛ mende yimbɔ atoó né bií uwyaá bwɔ́ ne ájɔɔ́ nnó ákwé ɛbɛ́.
2 E observavam-no para ver se no sábado curaria o homem, a fim de o acusarem.
3 Jisɔs aké ne mende yimbɔ, “Kwilé, chwɔ́ tɛ́né mbɛ ushu bwɔ́.”
3 E disse Jesus ao homem que tinha a mão atrofiada: Levanta-te e vem para o meio.
4 Agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛbɛ́ ɛsé ɛké depyɛ ndé né bií uwyaá? Ɛke dépyɛ galɔ́gálɔ́ wá gabogabo? Mampyɛ mekwaá apó wá mánlyaá ji agbó?”
4 Então lhes perguntou: É lícito no sábado fazer bem, ou fazer mal? salvar a vida ou matar? Eles, porém, se calaram.
5 Metɔɔ́ ɛsɔɔ́ Jisɔs dɔɔ́ apɛ ɛbwɔ́ agyaá yɛ́mbɔ meshwɛ akwɔ́ ji metɔɔ́ gétúgé áŋeá matɔɔ́. Ajɔɔ́ ne mende yimbɔ aké, “Nyaá ɛbwɔ wyɛ.” Ányágé ɛbwɔ wuú ɛtoó.
5 E olhando em redor para eles com indignação, condoendo-se da dureza dos seus corações, disse ao homem: Estende a tua mão. Ele estendeu, e lhe foi restabelecida.
6 Tɛ́nétɛ́né yimbɔ bɔɔ́ Farasi átáné dafyɛ ájyɛ báne ɛkwɔ́ Hɛrɔd, ásɔ́ mala nnó ápyɛ Jisɔs áwá.
6 E os fariseus, saindo dali, entraram logo em conselho com os herodianos contra ele, para o matarem.
7 Jisɔs ne baá utɔɔ́ bií ályaá áfɛ́ ne mbále gentoge mewaá Galilií, né gejamégé bɔɔ́ ákwɔlége ji abi átáné gebage mewaá Galilií, Judiya,
7 Jesus, porém, se retirou com os seus discípulos para a beira do mar; e uma grande multidão dos da Galiléia o seguiu; também da Judéia,
8 Jɛrosalɛ, Idumiya, abi átáné ɛgbɛ́ ɛbɛɛ́ Jodan, ne gebagé mewaá ɛyi gelu kwɔ́kwɔ́lé ne Tiya ne Sidɔn. Bɔɔ́ bina áko ábɔ́ áchwɔ ɛfɛɛ́ gétúgé áwú unó bi Jisɔs ápyɛɛ́.
8 e de Jerusalém, da Iduméia e de além do Jordão, e das regiões de Tiro e de Sidom, grandes multidões, ouvindo falar de tudo quanto fazia, vieram ter com ele.
9 Jisɔs agaré baá utɔɔ́ bií nnó ákwyɛ ɛkpeé ji akpɛ mmu, néndé bɔɔ́ ája dɔɔ́ ɛkagé áŋmɛ́ré ji mme.
9 Recomendou, pois, a seus discípulos que se lhe preparasse um barquinho, por causa da multidão, para que não o apertasse;
10 Ne gétúgé ji apyɛ gejamégé bɔɔ́ atoó, bɔɔ́ mameé ako ámmyɛ mánchwɔ́ ji mmyɛ nnó áta ji.
10 porque tinha curado a muitos, de modo que todos quantos tinham algum mal arrojavam-se a ele para lhe tocarem.
11 Yɛ́ndégébé bɔɔ́ bi áwya aló nchyɛ ágɛgé Jisɔs, aló nchyɛ bimbɔ ápyɛ ɛbwɔ́ akwéne mme mbɛ ushu wuú ákálege áké, “Wɔ ɔlu Maá Ɛsɔwɔ.”
11 E os espíritos imundos, quando o viam, prostravam-se diante dele e clamavam, dizendo: Tu és o Filho de Deus.
12 Yɛ́mbɔ Jisɔs anyáne abi nnó ɛ́kágé ájyɛ ágáré bɔɔ́ ákaá gefɔge muú yi ji alu.
12 E ele lhes advertia com insistência que não o dessem a conhecer.
13 Ɛ́wyagé Jisɔs afɛ́ mfaá mekwɛ́, akuú bɔɔ́ bí ji akɛlege nnó ákwɔ́le ji, áchwɔ́gé,
13 Depois subiu ao monte, e chamou a si os que ele mesmo queria; e vieram a ele.
14 ajya bɔɔ́ áfyanéápeá nnó ábɛ́ ne ji, achyɛ ɛbwɔ́ mabo nnó áŋgbá. Agare ɛbwɔ́ aké, “Ntɔ́me nyɛ ɛnyú dafyɛ nnó déjyɛ́ degarége mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ melɔ́mélɔ́,
14 Então designou doze para que estivessem com ele, e os mandasse a pregar;
15 ne uto bií déférégé aló nchyɛ bi áchyɛge bɔɔ́ ɛfwyale mmyɛ.”
15 e para que tivessem autoridade de expulsar os demônios.
16 Gɛ mabɔ bɔɔ́ abi ji ajyá na, Simun ayi Jisɔs achyɛ ji mabɔ amifɔ nnó Pita,
16 Designou, pois, os doze, a saber: Simão, a quem pôs o nome de Pedro;
17 Jɛmsi ne meŋmɛ wuú Jɔn baá Sɛbɛdee, Jisɔs achyɛ bwɔ́ mabɔ nnó Banagis, ula útɛné nnó baá nénfée.
17 Tiago, filho de Zebedeu, e João, irmão de Tiago, aos quais pôs o nome de Boanerges, que significa: Filhos do trovão;
18 Andru, Filip, Batolomyo, Matyo, Tɔmasi, Jɛmsi maá Alfɔs, Tadyɔs ne Simun ayi alu muú ɛkwɔ bɔɔ́ Kanɛnia,
18 André, Filipe, Bartolomeu, Mateus, Tomé, Tiago, filho de Alfeu, Tadeu, Simão, o cananeu,
19 ne Judas Iscarot ayi meso gébé achyɛ́ Jisɔs maŋkwaá.
19 e Judas Iscariotes, aquele que o traiu.
20 Ndɛre bɔ Jisɔs akérégé mmu, gejamégé bɔɔ́ ama chwɔ́ ɛfɛɛ́ ája kpaá ápyɛ ji ne ákwɔlé bií gébé gepɔ́ ɛyi ɛbwɔ́ ákáge nyɛɛ́ yɛ́ menyɛɛ́.
20 Depois entrou numa casa. E afluiu outra vez a multidão, de tal modo que nem podiam comer.
21 Bɔɔ́ ula gepú Jisɔs áwuúge ndɛre bɔɔ́ ájɔ́ge nnó Jisɔs alé meé gebwɔ́ áfɛ́ manjyɛ sɛ ji.
21 Quando os seus ouviram isso, saíram para o prender; porque diziam: Ele está fora de si.
22 Ne ánlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ fɔ abi átané Jɛrosalɛ ábɔ́ ájɔɔ́ge áké, “Jisɔs awya melo nchyɛ ayi ákuú nnó Bɛlsɛbɔb mfwa áló nchyɛ. Ji ne achyɛ́gé Jisɔs utó nnó ábúgé aló nchyɛ.”
22 E os escribas que tinham descido de Jerusalém diziam: Ele está possesso de Belzebu; e: É pelo príncipe dos demônios que expulsa os demônios.
23 Jisɔs awúgembɔ, akúu bɔɔ́ bimbɔ nnó áchwɔ́, áchwɔ́ge alɔ mántó ɛbwɔ́ makámejɔɔ́ aké, “Danchɔmeló ákáge bú mbɔ gemɛ jií nnó?
23 Então Jesus os chamou e lhes disse por parábolas: Como pode Satanás expulsar Satanás?
24 Mbɔgé melɔ ɛkarégé ɛké ɛmyɛ́ ne atɛ, melɔ ɛwémbɔ ɛtɛ́négé.
24 Pois, se um reino se dividir contra si mesmo, tal reino não pode subsistir;
25 Mbɔgé ula gepú ukarégé, uké umyɛ ne atɛ utyage.
25 ou, se uma casa se dividir contra si mesma, tal casa não poderá subsistir;
26 Ne mbɔgé danchɔmeló aké amyɛ ne bɔɔ́ bií, ɛbyɛnnó ɛwú ɛbyɛ.
26 e se Satanás se tem levantado contra si mesmo, e está dividido, tampouco pode ele subsistir; antes tem fim.
27 “Muú ákaágé kpɛ fɔ́ gepúgé meto muú ájó genó mbɔgé álá bɔmbɛ áwɛ́ ji wɔ. Ɛ́kosé nnó abɔgé mbɛ awɛge ji ne ákaáge kpɛ ajó yɛ́ndégenó.
27 Pois ninguém pode entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens, se primeiro não amarrar o valente; e então lhe saqueará a casa.
28 “Ne ɛnyú kaáge wáwálé nnó Ɛsɔwɔ ajigente gabo yi muú apyɛ ne mejɔɔ́ mebomebo ɛwé ɛ́tánege ji meno.
28 Em verdade vos digo: Todos os pecados serão perdoados aos filhos dos homens, bem como todas as blasfêmias que proferirem;
29 Yɛ́mbɔ ájígé fɔ́ nte muú ayi ájɔ́gé mejɔɔ́ mebomebo ne Mendoó Ukpea, gabo yimbɔ alaá ji mmyɛ tɛ kwyakwya.”
29 mas aquele que blasfemar contra o Espírito Santo, nunca mais terá perdão, mas será réu de pecado eterno.
30 (Jisɔs ajɔ́mbɔ gétúgé bɔɔ́ ábɔ́ ájɔgé nnó, “Ji awyaá meló nchyɛ.”)
30 Porquanto eles diziam: Está possesso de um espírito imundo.
31 Mmá Jisɔs ne aŋmó bií áchwɔ́ tɛ́ne dafyɛ, átɔ́ muú nnó akúu ji.
31 Chegaram então sua mãe e seus irmãos e, ficando da parte de fora, mandaram chamá-lo.
32 Ne gejamégé bɔɔ́ bí ájwɔ́lé ánɔɔ́ Jisɔs mme, ágaré ji áke, “Mmá wyɛ ne aŋmó byɛɛ́ álú dafyɛ ákɛ́lege wɔ.”
32 E a multidão estava sentada ao redor dele, e disseram-lhe: Eis que tua mãe e teus irmãos estão lá fora e te procuram.
33 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Gɔge me ngaré ɛnyú ntó muú ayi alú mmá wa ne áŋmó ba”.
33 Respondeu-lhes Jesus, dizendo: Quem é minha mãe e meus irmãos!
34 Abwɔlé apɛ bɔɔ́ bí ájwɔlé ánɔɔ́ ji mme aké, Gɛ́ge mmá wa ne aŋmó ba na.
34 E olhando em redor para os que estavam sentados à roda de si, disse: Eis aqui minha mãe e meus irmãos!
35 Yɛ́ndémuú ayi awuú ne ápyɛ́ genó ɛyígé Ɛsɔwɔ ákɛlege, ji ne alú meŋmó wa ne mmá wa.
35 Pois aquele que fizer a vontade de Deus, esse é meu irmão, irmã e mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.