Lucas 4
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NAA
1 Ndɛre Jɔn ábɔ́ áwyaá Jisɔs manaá Ɛsɔwɔ né ɛbɛɛ́ Jodan, Mendoó Ukpea ɛgbɛɛ́ Jisɔs metɔɔ́ ne ɛ́pyɛ ji afɛ́ né mashwɔne.
1 Jesus, cheio do Espírito Santo, voltou do Jordão e foi guiado pelo mesmo Espírito, no deserto,
2 Ɛ́bá ji né usaá ndɔ upeá, nnó danchɔmeló ammua ji. Jisɔs abɛlé né mashwɔne wyɛ́mbɔ yɛ menyɛɛ́ anyɛɛ́ wɔ́. Gébégé ndɔ yimbɔ ɛkwyágé mesa alɔ́ mammyɛ ji.
2 durante quarenta dias, sendo tentado pelo diabo. Nada comeu naqueles dias, ao fim dos quais teve fome.
3 *Danchɔmeló áchwɔ́ ɛta wuú ajɔɔ́ aké, “Mbɔgé wɔ ɔlu *Maá Ɛsɔwɔ, garé mataá áyina ábwɔ́lé ntoó brɛd.”
3 Então o diabo disse a Jesus: — Se você é o Filho de Deus, mande que esta pedra se transforme em pão.
4 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Ásá mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó, ‘Menyɛɛ́ jiji fɔ́ wɔ́ awyaá ɛshyɛ mángbaré geŋwágé mekwaá wɔ́.’”
4 Mas Jesus lhe respondeu:
5 Danchɔmeló akpá ji ákwɔ́ tɛ mfaá melu fɔ́ ɛwé ɛ́ŋɔgé ne alɛré ji malɔ mme mako ne gefwa. Jisɔs agɛ ájí gébé dáma.
5 Então o diabo o levou para um lugar mais alto e num instante lhe mostrou todos os reinos do mundo.
6 Ne ajɔɔ́ ne Jisɔs aké, “Áchyɛ me mme yiná meko ne nkage chyɛ́ yɛ́ waá ayi ajigé me metɔɔ́. Menchyɛge nyɛ wɔ uto ne gefwa yí gélú fá né mme yina.
6 E disse: — Eu lhe darei todo este poder e a glória destes reinos, porque isso me foi entregue, e posso dar a quem eu quiser.
7 Mbɔgé ɔtógé mánó mbɛ ushu wa ne ɔnogé me nkane Ɛsɔwɔ, mme yiná meko abɛɛ́ nyɛ́ awyɛ́.”
7 Portanto, se você me adorar, tudo isso será seu.
8 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Ása né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó,
8 Mas Jesus respondeu:
9 Dánchɔmeló ama asɛ Jisɔs afɛ́ né Jɛrosalɛ abelé ji né melu ɛwé ɛ́lú tɛtɛ mfaá ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ né Jɛrosalɛ ne aké ne ji, “Mbɔgé wɔ ɔlu Maá Ɛsɔwɔ nyó chɔ mme.
9 Então o diabo levou Jesus a Jerusalém, colocou-o sobre o pináculo do templo e disse: — Se você é o Filho de Deus, jogue-se daqui,
10 Néndé ásá né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó:
10 porque está escrito: “Aos seus anjos ele dará ordens a seu respeito, para que o guardem.”
11 Áma sá nnó:
11 E: “Eles o sustentarão nas suas mãos, para que você não tropece em alguma pedra.”
12 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Ájɔɔ́ nnó:
12 Jesus respondeu ao diabo:
13 Danchɔmeló ánérégé mámua Jisɔs alyá ji, afɛ́ kpɛ́.
13 Tendo concluído todas as tentações, o diabo afastou-se de Jesus, até momento oportuno.
14 Jisɔs ályágé melu ɛwémbɔ akeré meso né Gálilí, ne uto Mendoó Ukpea úlú ne ji. Ngɔ́ wuú akwɔ́ né malɔ́ Galilií yimbɔ mako,
14 Então Jesus, no poder do Espírito, voltou para a Galileia, e a sua fama correu por toda aquela região.
15 gétúgé ábɔ́ álɛ́rege bɔɔ́ né mmu macha mmyɛmenɛne ne bɔɔ́ ako bi awuú, áfɛ́ɛge ji.
15 E ensinava nas sinagogas, sendo elogiado por todos.
16 Né gébé gefɔ́ Jisɔs afɛ́ ntó né Nasarɛt mbaá yi áwɛɛ́ ji. Bií uwyaá bwɔ́ úkwɔ́négé afɛ́ mmu ɛcha mmyɛmenɛne ndɛre gepɔ jií gélu mɛ́. Ɛ́ké ɛ́wyáge akwilé ka mankwuú ŋwɛ Ɛsɔwɔ.
16 Jesus foi para Nazaré, onde havia sido criado. Num sábado, entrou na sinagoga, segundo o seu costume, e levantou-se para ler.
17 Áchyɛ́ ji ŋwɛ yi Asaya *Muú Ɛkpávé Ɛsɔwɔ ásamé. Anené ji, apɛ melu fɔ́ né mmu, akú melu ɛwémbɔ ɛ́ké:
17 Então lhe deram o livro do profeta Isaías. E, abrindo o livro, achou o lugar onde está escrito:
18 “Mendoó Ata Ɛsɔwɔ ɛlú ne me, gétúgé abɔ́ ajyá me nnó ngaré abya Ɛsɔwɔ melɔ́mélɔ́ mbaá bɔɔ́ gekpo.
18 “O Espírito do Senhor
19 ne mangaré nnó gébé gékwɔné ɛyígé Átá ápóoge nyɛ́ bɔɔ́ bií.”
19 e proclamar o ano aceitável
20 Jisɔs ájɔ́gé ŋwɛ yimbɔ, akweré, ashuú ɛtá mémbelé, ajwɔlé ka. Bɔɔ́ ako né mmu ɛcha mmyɛmenɛne átó ji amɛ mmyɛ.
20 Tendo fechado o livro, Jesus o devolveu ao assistente e sentou-se. Todos na sinagoga tinham os olhos fixos nele.
21 Alɔ mangaré ɛbwɔ́ aké, “Mekomejɔɔ́ yi déwuú fina né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ alu wáwálé.”
21 Então Jesus começou a dizer:
22 Bɔɔ́ áwúgé deŋgare mejɔɔ́ melɔ́mélɔ́ ɛwé ájɔɔ́, matɔɔ́ ágɔ bwɔ́ dɔɔ́. Ákamé nnó alu cho ne ákwéne dembyɔ́ áké, “Pɔ́ maá Josɛf na?”
22 Todos davam testemunho dele e se maravilhavam das palavras cheias de graça que lhe saíam dos lábios. E perguntavam: — Não é este o filho de José?
23 Jisɔs aké ne ɛbwɔ́, “Ɛ́la gachyɛ́ ɛnyú déto me maka mmyɛ nnó, ‘Mémpyɛ́ mamée, poó gemɛ jyɛ́, ufélekpá ɛbí ɔ́lɛrege né Kapanɔm, lɛ́ré úbí ntó fá né melɔ wyɛ́.’”
23 Então Jesus disse:
24 Jisɔs ama jɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Ngarege ɛnyú wáwálé nnó bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ apɔ́ ne ɛ́nógé né melɔ bwɔ́”.
24 E Jesus prosseguiu:
25 Ama ŋmɛ́re aké, “Wuúge gébégé Ɛlija álú Muú Ɛkpávé Ɛsɔwɔ, Ɛsɔwɔ apyɛ mekwyɛ́ abɛlé né áŋmɛ́ álɛɛ́ ne geba ne mesa akwé malɔ mako. Dekaá ntó nnó gejamégé akwí andée álú nyá né gébé ɛyigémbɔ fá melɔ́ Isrɛli,
25 Na verdade lhes digo que havia muitas viúvas em Israel no tempo de Elias, quando o céu se fechou por três anos e seis meses, reinando grande fome em toda a terra,
26 Ɛsɔwɔ átɔ fɔ́ *Ɛlija nnó ájyɛ́ ápoó afɔ wɔ́. Atɔ lé ji mbaá mekwí mendée yi ajwɔ́lege né Sarifat né gebagé mewaá Sidɔn ne apoó ji.
26 e Elias não foi enviado a nenhuma delas, a não ser a uma viúva de Sarepta de Sidom.
27 Gébégé *Ɛlishya alú *Muú Ɛkpávé Ɛsɔwɔ gefɔɔ́ genó ɛyígémbɔ gépyɛ ntó. Né mme Isrɛli, gejamégé bɔɔ́ ábɔ́ ámeé ubá ne Ɛlishya apoó yɛ́ muú bwɔ́ ama wɔ́. Apoó ɛ́lé *Naman ayi alú lé muú Siriya.”
27 Havia também muitos leprosos em Israel nos dias do profeta Eliseu, e nenhum deles foi purificado, a não ser Naamã, o sírio.
28 Bɔɔ́ bí alú né mmu Ɛcha Mmyɛmenɛne awuúgé depɔ ɛti, nchyɛ anwyɔné ɛbwɔ́,
28 Todos na sinagoga, ouvindo estas coisas, se encheram de ira.
29 ákwilé ka, ágbaré Jisɔs, ája ji áfɛ́ nnó ámmú ji akwé né nteé géŋkɔ. Ábɔ́ átɛné melɔ bwɔ́ né mfaa mekwɛ, ɛgbɛ ɛma ɛbɔ ɛ́lú nteé géŋkɔ.
29 E, levantando-se, expulsaram Jesus da cidade e o levaram até o alto do monte sobre o qual a cidade estava edificada, para que, de lá, pudessem atirá-lo abaixo.
30 Ndɛre ájyɛ ne ji abwɔlé mmyɛ akoó kóoge metɔɔ́ metɔɔ́ bwɔ́ afɛ́ ɛgbɛ́ wuú.
30 Jesus, porém, passando pelo meio deles, foi embora.
31 Jisɔs ashulé afɛ́ né Kapanɔm, melɔ kpaa ɛwú né gebagé mewaá Galilií, ne yɛ́ndé bií uwyaá bɔɔ́ Jus ukwɔnégé, alɛrege ɛbwɔ́ mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ.
31 E Jesus foi a Cafarnaum, cidade da Galileia, e os ensinava no sábado.
32 Ɛbwɔ́ ála mano mekpo fuú, né gefɔɔ́ ɛyígé ji álɛ́rege gétúgé ajɔ́ge ne uto.
32 E maravilhavam-se com a sua doutrina, porque a sua palavra era com autoridade.
33 Mende fɔ abɔ́ alu ɛ́fɛɛ́ né Ɛcha Mmyɛmenɛne ayi meló achyɛ́ge ɛfwyale. Ɛ́wyá wɔ́, alɔ mánkalé ne ɛshyɛ aké,
33 E apareceu na sinagoga um homem possuído de um espírito de demônio imundo, o qual gritou em alta voz:
34 “Ɛ ɛ́ Jisɔs ayi Nasarɛt, ɔkɛlege mampyɛ ɛsé ndé? Ɔchwɔ́ manií ɛsé mbwɛ? Nkage wɔ, ɔlu Muú Ukpea ayi atané mbaá Ɛsɔwɔ.”
34 — Ah! O que você quer conosco, Jesus Nazareno? Você veio para nos destruir? Sei muito bem quem você é: o Santo de Deus!
35 Jisɔs anyá meló nchyɛ yimbɔ aké, “Kwéné mejɔɔ́, táné ji mmyɛ.” Meló nchyɛ apyɛ mende yimbɔ akwé né mbɛ ushu bɔɔ́, ne atané ji mmyɛ. Yɛ́mbɔ achwu ji wɔ́.
35 Mas Jesus o repreendeu, dizendo: O demônio, depois de o ter jogado no chão no meio de todos, saiu daquele homem sem lhe fazer mal.
36 Bɔɔ́ ako ágɛ́gé gefɔɔ́ yina ala mano mekpo fuú ne ágige atɛ áké, “Mekomejɔɔ́ Jisɔs alu mbɔ nnó? Awya uto mányá áló nchyɛ átáné bɔɔ́ mmyɛ.”
36 Todos ficaram admirados e comentavam entre si: — Que palavra é esta? Pois, com autoridade e poder, ele ordena aos espíritos imundos, e eles saem.
37 Ngɔ́ Jisɔs akwɔ́ malɔ mako né gebagé mewaá ɛyigémbɔ.
37 E a fama de Jesus se espalhava por todos os lugares daquela região.
38 Jisɔs ályágé ɛcha mmyɛmenɛne, afɛ́ gepúgé Símun. Ɛ́fɛɛ́ mmá mendée Simun ameé njaja gefwine. Bɔɔ́ bí álú mmu gepu áke né Jisɔs: Ata pyɛ ji atoó.
38 Deixando a sinagoga, Jesus foi para a casa de Simão. A sogra de Simão estava doente, com febre muito alta, e pediram a Jesus em favor dela.
39 Ájɔ́gé mbɔ, Jisɔs akwilé ajyɛ tɛne ji né nékuú né mmyɛ né mbaá yi abɛlé. Anyá dámáa gefwine gebyɛ́ ji mmyɛ ne mendée yimbɔ akwilé ka achyɛ́ ɛbwɔ́ menyɛɛ́.
39 E inclinando-se para ela, Jesus repreendeu a febre, e esta a deixou. E imediatamente ela se levantou e passou a servi-los.
40 Nkwale aké akwɔnege bɔɔ́ bí áwya bɔɔ́ bi ámeé ufɔɔ́ mameé né upú bwɔ́ áchwɔ́ ne ɛbwɔ́ mbaá Jisɔs. Ji ata bwɔ́ amu mmyɛ, ɛbwɔ́ ako átoó.
40 Ao pôr do sol, todos os que tinham enfermos, com diferentes tipos de doença, os trouxeram a Jesus. E ele os curava, impondo as mãos sobre cada um deles.
41 Yɛ́mbɔ gejamégé bɔɔ́ abɔ́ álú ábí áló nchyɛ áchyɛ́ge bwɔ́ ɛfwyale. Gébégé áló nchyɛ bimbɔ átanégé ɛbwɔ né mmyɛ, ábó ákálege áke, “Jisɔs, ɔlu Maá Ɛsɔwɔ.” Jisɔs anyá ábí nnó ákwéné mejɔɔ́, akámé fɔ́ ábí ájɔɔ́ mejɔɔ́ wɔ́ néndé ákaá nnó alu *Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.
41 Também de muitos saíam demônios, gritando e dizendo: — Você é o Filho de Deus! Ele, porém, os repreendia para que não falassem, pois sabiam que ele era o Cristo.
42 Bií ujyágé alyá afɛ́ né melu ɛ́wé bɔɔ́ álá pɔ́ wyɛɛ́. Aké ajyɛ mbɔ, bɔɔ́ ála meso mákɛ́légé ji ne ágɛ ji wɔ́. Gébégé ágɛné ji alu mɛ́ tɛ́né manjyɛ. Ɛ́fɛɛ́ ne ánɛné ji mmyɛ nnó ajwɔ́lé ɛ́fɛɛ́ ne ɛbwɔ́
42 Quando amanheceu, Jesus saiu e foi para um lugar deserto. As multidões o procuravam, foram até junto dele e não queriam deixar que ele fosse embora.
43 Ashya aké ne ɛbwɔ́, “Mbɔ́ ntó manjyɛ né malɔ ayichá mangaré abya melɔ́mélɔ́ ayi agarege ndɛre gefwage Ɛsɔwɔ gélú. Ɛsɔwɔ atɔ́ me fá mme yina gétú ɛyígémbɔ.”
43 Jesus, porém, lhes disse:
44 Ajɔ́gé mbɔ ne ji alyá ájyɛ́ melɔ Nasarɛt meko, mángárége abya yimbɔ né mmu macha mmyɛmenɛne Judiya.
44 E pregava nas sinagogas da Judeia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.