João 5

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Ndɔfɔ́ ɛkógé, Jisɔs alyaá Galilií akwɔ́ afɛ́ né Jɛrosalɛ manjyɛ nyɛ́ ɛpaá bɔɔ́ Jus fɔ́.
1 Depois disso, houve uma festa dos judeus, e Jesus subiu a Jerusalém.
2 Né melɔ Jɛrosalɛ, géntoógé manaá fɔ́ gélú wyɛ́ ɛyigé anɔ geji nebɔ agbá ata, Kwɔ́kwɔ́lé ne menombi ɛwé magɔ́ŋme ákóge wyɛ. Ákuú geji né mejɔɔ́ Hibru nnó Bɛtsata.
2 Há em Jerusalém, junto à porta das Ovelhas, um tanque, chamado em hebraico Betesda, que tem cinco pórticos.
3 Gejamégé bɔɔ́ abi amée, ájwɔlége wyɛ. Abi amɛ nónómé, ubwéré, ne abi amée unchanchi. Ágile nnó Nnyi nebulé.
3 Nestes pórticos jazia um grande número de enfermos, de cegos, de coxos e de paralíticos, que esperavam o movimento da água.
4 Ɛkiɛ́nné Ɛsɔwɔ fɔ́ ɛchwɔ́ɔ, gébégébé ɛbúlege géntoógé manaá ɛyimbɔ. Ne muú ayi ábɔɔ́ mbɛ ashúlége né mmu manaá mimbɔ, yɛ́ndé nemée ɛniné ji amée nebyɛɛ́.
4 {Pois de tempos em tempos um anjo do Senhor descia ao tanque e a água se punha em movimento. E o primeiro que entrasse no tanque, depois da agitação da água, ficava curado de qualquer doença que tivesse.}
5 Mende fɔ ntó ayi abɔ́ amée né aŋmɛ ɛsaá meso nekuúnelɛɛ́ abɔ alu ɛfɛɛ́.
5 Estava ali um homem enfermo havia trinta e oito anos.
6 Jisɔs agɛ́gé ji ndɛre álú ɛ́fɛɛ́ bɛ́lé, akaá nnó amée mɛ́ né gejamégé aŋmɛ. Agií ji aké, “Ɔkɛlege nemée nyɛ́ɛ nebyɛ?”
6 Vendo-o deitado e sabendo que já havia muito tempo que estava enfermo, perguntou-lhe Jesus: Queres ficar curado?
7 Mende yimbɔ ashuú ji meko aké, “Ata, mpɔ́ ne muú ayi akpané me afyɛɛ́ né mmu gentoó ɛyigémbɔ gébégé nnyi nébulégé. Yɛ́ndégébé nkulégé manjyɛ, muú yicha abɔ́ mbɛ.”
7 O enfermo respondeu-lhe: Senhor, não tenho ninguém que me ponha no tanque, quando a água é agitada; enquanto vou, já outro desceu antes de mim.
8 Ajɔɔ́gé mbɔ, Jisɔs aké ne ji, “Kwilé ka, pwi gebɔ jyɛ́, ɔjyɛ mmu.”
8 Ordenou-lhe Jesus: Levanta-te, toma o teu leito e anda.
9 Ne tɛ́nétɛ́né ayi Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ mende yimbɔ atoó, akwilé ka, apwi gébɔ jií akɛne.
9 No mesmo instante, aquele homem ficou curado, tomou o seu leito e foi andando. Ora, aquele dia era sábado.
10 Ɛpyɛ́gémbɔ, ákpakpa bɔɔ́ Jus ájɔɔ́ ne mende yi atoó mbɔ áké, “Fina ɛlé bií uwyaá, ne ɛbɛ́ sé ɛkamé fɔ́ nnó muú akpá gébɔ né bií uwyaá wɔ́.”
10 E os judeus diziam ao homem curado: E sábado, não te é permitido carregar o teu leito.
11 Ne mende yimbɔ ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Muú ayi apyɛ me ntoó ne agaré me nnó nkpá gébɔ ya nkɛ njyɛ.”
11 Respondeu-lhes ele: Aquele que me curou disse: Toma o teu leito e anda.
12 Ákpakpa bimbɔ, ágií ji áké, “Ndé muú awú agaré wɔ nnó ɔkpá gébɔ jyɛ ɔkɛné”?
12 Perguntaram-lhe eles: Quem é o homem que te disse: Toma o teu leito e anda?
13 Mende yimbɔ akagé sé muú ayi apyɛ ji atoó, néndé gejamégé bɔɔ́ abɔ́ alú ɛfɛɛ́, ne Jisɔs akpɛ né mpú bwɔ́.
13 O que havia sido curado, porém, não sabia quem era, porque Jesus se havia retirado da multidão que estava naquele lugar.
14 Ɛwyagé Jisɔs ama agɛ́ ji né mmu ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ, ajɔɔ́ ne ji aké, “Gɛ́, nana ɔtoó, ɔpyɛgé sé gabo, ɛ́kágé mechɔ́ kpáa ɛshúlí wɔ mmyɛ.”
14 Mais tarde, Jesus o achou no templo e lhe disse: Eis que ficaste são; já não peques, para não te acontecer coisa pior.
15 Ne mende yimbɔ ajyɛ garé yɛ́ ákpakpa bɔɔ́ Jus bimbɔ nnó ɛlé Jisɔs ne abɔ́ apyɛɛ́ ji atoó.
15 Aquele homem foi então contar aos judeus que fora Jesus quem o havia curado.
16 Ɛfɛɛ́ mbɔ ne ákpakpa bɔɔ́ Jus álɔɔ́ manchyɛgé Jisɔs ɛfwyale gétúgé ji apyɛɛ́ muú atoó né bií uwyaá.
16 Por esse motivo, os judeus perseguiam Jesus, porque fazia esses milagres no dia de sábado.
17 Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Ntɛ wa apyɛ utɔɔ́ yɛ́ndégébé, mentó mbɔ mampyɛge utɔɔ́.”
17 Mas ele lhes disse: Meu Pai continua agindo até agora, e eu ajo também.
18 Ajɔɔ́gé mbɔ, matɔɔ́ ásɔ́ ákpakpa bɔɔ́ Jus kpaá, ányɛ́meno nnó ábɔ́ manwá ji. Néndé ji akwé fɔ́ ɛbɛ́ bií uwyaá ɛwú ɛwú wɔ́, amɛɛ́ ntó mmyɛ ne Ɛsɔwɔ gétúgé ajɔɔ́ nnó Ɛsɔwɔ alú ntɛ wuú.
18 Por esta razão os judeus, com maior ardor, procuravam tirar-lhe a vida, porque não somente violava o repouso do sábado, mas afirmava ainda que Deus era seu Pai e se fazia igual a Deus.
19 Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Me ngaré ɛnyú wáwálé nnó me Maá ntɛ́négé fɔ́ ushu ushu ba mampyɛ genó, ɛkosé unó bi me ngɛ́ne Ntɛ wa apyɛ́ɛ ne me ntó mpyɛ néndé yɛ́ndégenó ɛyigé Ntɛ apyɛ, geji ntó ne Maá apyɛɛ́.
19 Jesus tomou a palavra e disse-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: o Filho de si mesmo não pode fazer coisa alguma; ele só faz o que vê fazer o Pai; e tudo o que o Pai faz, o faz também semelhantemente o Filho.
20 Ɛlé Ntɛ agboó ne me Maá alɛ́rege me unó uko ɛbi jimbɔɔ́ apyɛɛ́. Ne amágé lɛ́re nyɛ me ukpɛ́kpɛ́ unó bi upwɔɔ́ bina. Ne ɛnyú délaá nyɛ mano mekpo fuú.
20 Pois o Pai ama o Filho e mostra-lhe tudo o que faz; e maiores obras do que esta lhe mostrará, para que fiqueis admirados.
21 Ne wyɛ ndɛre Ntɛ apyɛ bɔɔ́ abi ágboó ákwilege ne negbo, achyɛ ɛbwɔ́ geŋwá, mbɔntó ne Maá achyɛgé geŋwá mbaá yɛ́ndémuú ayi ji Ntɛ akɛ́lege.
21 Com efeito, como o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, assim também o Filho dá vida a quem ele quer.
22 Ne yɛ́ muú ayi Ntɛ wa asɔ́ɔ mpa wuú apɔ́. Yɛ́mbɔ achyɛ me Maá wuú utó nnó nsɔ́gé mpa bɔɔ́ akó.
22 Assim também o Pai não julga ninguém, mas entregou todo o julgamento ao Filho.
23 Nnó bɔɔ́ ako ánógé Maá wyɛ ndɛre ánógé Ntɛ. Muú ayi álá anógé Maá wɔ́, ɛbyɛnnó ánógé fɔ́ ntó Ntɛ muú atɔmé ji.
23 Desse modo, todos honrarão o Filho, bem como honram o Pai. Aquele que não honra o Filho, não honra o Pai, que o enviou.
24 “Ne me ngarége ɛnyú wáwálé nnó yɛ́ndémuú yi awuú mekomejɔɔ́ wa ayina, ne áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne muú ayi atɔmé me, awya geŋwá ɛyi gélágé byɛ́. Muú yimbɔ ntó akpɛ́né fɔ́ unɔɔ́ mpa, atané mɛ né meti negbo akpɛ né meti geŋwá.
24 Em verdade, em verdade vos digo: quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou tem a vida eterna e não incorre na condenação, mas passou da morte para a vida.
25 Ngarége ɛnyú wáwálé nnó gébé géchwɔɔ́, ne géchwɔ́ mɛ́ ɛyigé bɔɔ́ abi álú ne meti negboó awuú nyɛ meko Maá Ɛsɔwɔ. Ne bɔɔ́ abi awuú ne áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne ji, ákerege nyɛ́ né meti geŋwá.
25 Em verdade, em verdade vos digo: vem a hora, e já está aí, em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus; e os que a ouvirem viverão.
26 Ndɛre Ntɛ wa jimbɔ alú menchyɛɛ́ geŋwá mbɔntó ne ji apyɛ me Maá wuú nnó mbɛ́ menchyɛɛ́ geŋwá.
26 Pois como o Pai tem a vida em si mesmo, assim também deu ao Filho o ter a vida em si mesmo,
27 Ne achyɛɛ́ mɛ Maá wuú uto mansɔ́ mpa akwaá, néndé melú Maá Ntɛ Mekwaá.
27 e lhe conferiu o poder de julgar, porque é o Filho do Homem.
28 “Ɛ́kágé délá mano mekpo fuú gétúgé mechɔ́ ɛwé. Gébé géchwɔ́ɔ ɛyigé áwuú bɔɔ́ abi álú né mmu manome áwúu nyɛ mekomejɔɔ́ Maá Ntɛ Mekwaá
28 Não vos maravilheis disso, porque vem a hora em que todos os que se acham nos sepulcros sairão deles ao som de sua voz:
29 Áwúgé átánege nyɛ mmu manome. Abi ápyɛɛ́ unó bi Ɛsɔwɔ ákɛ́lege, ákwilége nyɛ ákpɛ né geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́. Ne abi ápyɛɛ́ gabo ákwilége nyɛ ákpɛ né unɔɔ́ mpa.
29 os que praticaram o bem irão para a ressurreição da vida, e aqueles que praticaram o mal ressuscitarão para serem condenados.
30 Nkágé tɛ́ne fɔ́ ushu ushu ba mpyɛ genó. Nkane Ntɛ wa agárege me mbɔntó ne nsɔ́ɔ mpa. Ne gefɔɔ́ ɛyigé me nsɔ́ɔ mpa gelú cho, néndé nkɛlege lé mampyɛ genó ɛyigé muú ayi atɔmé me akɛ́lege nnó mpyɛ, ɛpɔ́fɔ́ ndɛre me nkɛ́lege mampyɛ.
30 De mim mesmo não posso fazer coisa alguma. Julgo como ouço; e o meu julgamento é justo, porque não busco a minha vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
31 “Mbɔgé me mbɔɔ́ nke ngarege bɔɔ́ depɔ ɛtiré détome ne uto ba ɛbyɛ́nnó unó bi me ngarege mbɔ úlú detú.
31 Se eu der testemunho de mim mesmo, não é digno de fé o meu testemunho.
32 Muú fɔ ntó alú ayi alú ntɛ́sɛ́ wa, ne nkaá nnó unó bi ji agarege átóme ne me, úlú wáwálé.
32 Há outro que dá testemunho de mim, e sei que é digno de fé o testemunho que dá de mim.
33 Ɛnyú detɔ́ nyá bɔɔ́ dentɔɔ́ mbaá Jɔn menwyaá bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ, ne ji agaré ɛnyú wáwálé gefɔgé muú ayi me nlú.
33 Vós enviastes mensageiros a João, e ele deu testemunho da verdade.
34 Me nkɛlege fɔ́ nnó bɔɔ́ ákaá gefɔgé muú ayi me nlu. Me njɔ́gé mbɔ ntome ne Jɔn, nkɛlege ɛlé nnó ɛnyú dewu nnó ɛ́kágé dekwe mpa Ɛsɔwɔ.
34 Não invoco, porém, o testemunho de homem algum. Digo-vos essas coisas, a fim de que sejais salvos.
35 Ji Jɔn abɔ́ alú ɛké ɛtulekaŋ ɛwé ɛ́lúlí ɛ́gɛ́nege. Ne mboó gébé fɔ́ ɛnyú debɔ désɛ́ geŋgbɔ́ jií ne nechɔ́chɔ́.
35 João era uma lâmpada que arde e ilumina; vós, porém, só por uma hora quisestes alegrar-vos com a sua luz.
36 Me nwya unó bi úlɛ́rege gefɔgé muú ayi me nlú, ɛbi uŋea upwɔ ɛbi Jɔn ágaré. Ɛlé wyɛ utɔɔ́ ubi, ɛbi Ntɛ wa afyɛɛ́ me né amu nnó nnéré, ubi ne mpyɛ́ɛ. Ne ubi ne úlɛ́rege nnó Ntɛ wa ne atɔmé me.
36 Mas tenho maior testemunho do que o de João, porque as obras que meu Pai me deu para executar - essas mesmas obras que faço - testemunham a meu respeito que o Pai me enviou.
37 Ne Ntɛ wa muú atɔmé me, agaré ntó gefɔgé muú ayi me nlú. Ɛnyú délú danwú meko wuú, ne yɛ gefɔgé muú ayi ji alú délú daŋgɛ́.
37 E o Pai que me enviou, ele mesmo deu testemunho de mim. Vós nunca ouvistes a sua voz nem vistes a sua face...
38 Ne ɛnyú debelé fɔ́ mekomejɔɔ́ wuú né matɔɔ́ nyú wɔ́, néndé genó ɛyi gelɛrege mbɔ ɛlé metɔɔ́ ɛwé ɛnyú dela défyɛɛ́ fɔ ne muú ayi ji atɔmé wɔ́.
38 e não tendes a sua palavra permanente em vós, pois não credes naquele que ele enviou.
39 Ɛnyú dechɛrege uno ɛbi ásame né muu ŋwɛ Ɛsɔwɔ ayi défɛré nnó ji ne apyɛ́ɛ ɛnyú débɔ́ geŋwá ɛyi gélágé byɛ́ ne mekomejɔɔ́ yimbɔ ajɔɔ́gé atome ɛlé ne me.
39 Vós perscrutais as Escrituras, julgando encontrar nelas a vida eterna. Pois bem! São elas mesmas que dão testemunho de mim.
40 Yɛ́mbɔ ɛnyú dékɛ́légé fɔ́ manchwɔ́ ɛta wa nnó débɔ́ geŋwá ɛyi gélágé byɛ́.
40 E vós não quereis vir a mim para que tenhais a vida...
41 “Me nkɛ́légé fɔ́ nnó ákwaá áfɛɛ́ me.
41 Não espero a minha glória dos homens,
42 Yɛ́mbɔ ndɛre me nkaá ɛnyú, ɛnyú débɔɔ́ fɔ́ gejeé ne Ɛsɔwɔ wɔ́.
42 mas sei que não tendes em vós o amor de Deus.
43 Me nchwɔ́ né mabɔ Ntɛ wa, ɛnyú déshya mansɛ me. Yɛ́mbɔ muú yi chá achwɔ́ge né mabɔ amií jimbɔɔ́, ɛnyú désɛlé nyɛ ji.
43 Vim em nome de meu Pai, mas não me recebeis. Se vier outro em seu próprio nome, haveis de recebê-lo...
44 Ɛnyú dékɛ́lege nnó atɛ bɔɔ́ ne áfɛge ɛnyú dékɛ́lege fɔ́ nnó muú yi ji mbií ne alú Ɛsɔwɔ, afɛɛ́ ɛnyú. Ɛpyɛmbɔ nnó ne ɛnyú défyɛɛ́ matɔɔ́ ne me.
44 Como podeis crer, vós que recebeis a glória uns dos outros, e não buscais a glória que é só de Deus?
45 “Yɛ́mbɔ défɛrégé fɔ́ nnó me ne nkúu nyɛ ɛnyú mpa né mbɛ ushu Ntɛ wa, ɛlé Mosis ayi ɛnyú dénɛré matɔɔ́ ne ji ne akuú nyɛ ɛnyú mpa.
45 Não julgueis que vos hei de acusar diante do Pai; há quem vos acusa: Moisés, no qual colocais a vossa esperança.
46 Mbɔgé ɛnyú débɔ́ défyɛɛ́ matɔɔ́ ne Mosis wáwálé, mbɔ́ défyɛɛ́ ntó matɔɔ́ ne me, néndé unó bi ji asamé, útoó ne me.
46 Pois se crêsseis em Moisés, certamente creríeis em mim, porque ele escreveu a meu respeito.
47 Tɛɛ́ ndɛre ɛnyú délá kamé nnó unó bi Mosis asamé úlú wáwálé wɔ́, ɛpyɛmbɔ nnó ne dekame nnó ɛbi me njɔ́gé úlú wáwálé?”
47 Mas, se não acreditais nos seus escritos, como acreditareis nas minhas palavras?

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.