Atos 14

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Ndɛre Pɔl ne Banabas ájyɛ́ né melɔ Ikɔnyɔm, ápyɛ wyɛ nkane ábɔ́ ápyɛ́ né Antiɔk. Ɛbwɔ ájyɛ́ kpɛ mmu ɛcha mmyɛmenɛne bɔɔ́ Jus, álɔ mangaré depɔré Jisɔs né gefɔ́ ɛyi gepyɛ́ gejamégé bɔɔ́ Jus ne abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus ákamé ne Jisɔs.
1 E aconteceu que, em Icônio, entraram juntos na sinagoga dos judeus e falaram de tal modo, que creu uma grande multidão, não só de judeus, mas também de gregos.
2 Yɛ́mbɔ bɔɔ́ Jus abi áshyá mekomejɔɔ́ yimbɔ, áfyɛ abifɔ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus mewɛ ula nnó ásɔ́gé matɔɔ́ né bɔɔ́ bi ákamé ne Jisɔs.
2 Mas os judeus incrédulos incitaram e irritaram, contra os irmãos, os ânimos dos gentios.
3 Pɔl ne Banabas ábɛlé gejamégé ndɔ ɛ́fɛɛ́, ágárege depɔré Jisɔs gbɔŋéné nkane ji álɛ́régé galɔ́gálɔ́ mbaá bɔɔ́. Jisɔs ne achyɛ bwɔ́ uto ne, ápyɛ́ ufélekpa ɛbi ulɛré nnó depɔ ɛti ɛbwɔ́ agarege delu wáwálé.
3 Detiveram-se, pois, muito tempo, falando ousadamente acerca do Senhor, o qual dava testemunho à palavra da sua graça, permitindo que por suas mãos se fizessem sinais e prodígios.
4 Ndɛre ɛbwɔ́ ágarege mbɔ, bɔɔ́ melɔ ɛwémbɔ ákaré malu apea. Abifɔ álú ne áŋgbá Jisɔs, abifɔ álú ne bɔɔ́ Jus abi áshyá mekomejɔɔ́ yimbɔ.
4 E dividiu-se a multidão da cidade: uns eram pelos judeus, e outros, pelos apóstolos.
5 Ɛbɛ́légé bɔɔ́ Jus ne abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus chóncho ne ákpakpa bwɔ́ ajyɛ sɔ́ mala nnó áfwalé aŋgbá Jisɔs ne áwá bwɔ́ ne mataá.
5 E, havendo um motim, tanto dos judeus como dos gentios com os seus principais, para os insultarem e apedrejarem,
6 — ausente —
6 sabendo-o eles, fugiram para Listra e Derbe, cidades da Licaônia, e para a província circunvizinha;
7 — ausente —
7 e ali pregavam o evangelho.
8 Mende fɔ abɔ alu né melɔ Lystra, ayi tɛ ábyɛné ji, alu mbwɛ́ré.
8 E estava assentado em Listra certo varão leso dos pés, coxo desde o seu nascimento, o qual nunca tinha andado.
9 Bií fɔ ajwɔlé awuú mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ ayi Pɔl agarege. Pɔl agɛ́ge nnó mende yina áfyɛɛ́ metɔɔ́ nnó Ɛsɔwɔ akage apyɛ ji atoó,
9 Este ouviu falar Paulo, que, fixando nele os olhos e vendo que tinha fé para ser curado,
10 akuú ji ne ɛshyɛ aké: “Kwile tɛ́né cho.” Tɛ́nétɛ́né yimbɔ mende yina anyó atɛné, alɔ mankɛne agyage.
10 disse em voz alta: Levanta-te direito sobre teus pés. E ele saltou e andou.
11 Ne gejamégé bɔɔ́ ágɛ́gé genó ɛyigé Pɔl apyɛ́, ádo ɛlúlú, ájɔɔ́ né mejɔɔ́ bwɔ́ Lykania áké: “Áló ábwɔlé bɔɔ́ áshulé, áchwɔ́ gɛ́ ɛsé.”
11 E as multidões, vendo o que Paulo fizera, levantaram a voz, dizendo em língua licaônica: Fizeram-se os deuses semelhantes aos homens e desceram até nós.
12 Ne ákuú Banabas nnó Sɛus, mabɔ meló bwɔ́ yi kpa, ákuú nto Pɔl nnó Hɛmɛs nende ji ne atɛné mbɛ ajɔge mejɔɔ́.
12 E chamavam Júpiter a Barnabé, e Mercúrio, a Paulo, porque este era o que falava.
13 Gepúge upɛ meló yi ákuú ji Sɛus gelu kwɔ́kwɔ́lé ne melɔ. Ne mempyɛɛ́ upɛ wuú achwɔ́ ne bɔ mpɔ ne ukoó genɔɔ́.
13 E o sacerdote de Júpiter, cujo templo estava em frente da cidade, trazendo para a entrada da porta touros e grinaldas, queria com a multidão sacrificar- lhes.
14 Pɔl ne Banabas ágɛ́gé genó ɛyigé bɔɔ́ bimbɔ ákɛ́lege mampyɛ, ágyá mandeé mmyɛ manlɛré nnó genó ɛyigé bɔɔ́ bina achwɔ́ pyɛ gelɔ wɔ́, ábó ájyɛ kpɛ metɔɔ́ metɔɔ́ bwɔ́ ákálege áké:
14 Ouvindo, porém, isto os apóstolos Barnabé e Paulo, rasgaram as suas vestes e saltaram para o meio da multidão, clamando
15 “Bɔɔ́ bina, ndé genó ɛnyú dépyɛ́ mbɔ? Ɛsé delu wyɛ akwaá nkane ɛnyú. Ɛse dechwɔ́ fa mangaré ɛnyú mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ nnó ɛnyú delyaá aló abi ɛnyú dénoge mbɔ, dékwɔ́lé Ɛsɔwɔ yi alu mebɛ. Ji akwyɛ mfaa ne mme ne manyi ne unó uko bi úlú wyɛ.
15 e dizendo: Varões, por que fazeis essas coisas? Nós também somos homens como vós, sujeitos às mesmas paixões, e vos anunciamos que vos convertais dessas vaidades ao Deus vivo, que fez o céu, e a terra, e o mar, e tudo quanto há neles;
16 Mbɛ mbɛ Ɛsɔwɔ alyá bɔɔ́ nnó apyɛge uno bi ujii ɛbwɔ́ matɔɔ́.
16 o qual, nos tempos passados, deixou andar todos os povos em seus próprios caminhos;
17 Yɛ le bɔɔ́ ábɔ́ ápyɛmbɔ, ji áchyɛ́ge ɛbwɔ́ unó ulɔ́úlɔ́ mampyɛ ɛbwɔ́ akaá nnó ji alu mebɛ. Apyɛ manaá akwene né gébé gelɔ́gelɔ́ mampyɛ uno nyú uwɛ́né chancha. Achyɛge ɛnyú menyɛɛ́ ne apyɛ matɔɔ́ ágɔ́ ɛnyú.”
17 contudo, não se deixou a si mesmo sem testemunho, beneficiando-vos lá do céu, dando-vos chuvas e tempos frutíferos, enchendo de mantimento e de alegria o vosso coração.
18 Yɛ nkane Pɔl ne Banabas ájɔge mbɔ, ɛlu ɛké ágbɛle manaá meso mekwalé, bɔɔ́ bina átome wyɛ ɛshyɛ mampyɛ gepɛ ɛyigembɔ ɛta bwɔ́.
18 Dizendo isto, com dificuldade impediram que as multidões lhes sacrificassem.
19 Ɛké ɛwyage bɔɔ́ Jus fɔ átané melɔ Antiɔk ne melɔ Ikɔnyɔm, ápyɛ gejamégé bɔɔ́ ákamé ne ɛbwɔ́. Ne ɛbwɔ́ átó Pɔl ne mataá, ája ji mmemme, atané melɔ bwɔ́, ályá ji áfɛ́rége nnó agbó.
19 Sobrevieram, porém, uns judeus de Antioquia e de Icônio, que, tendo convencido a multidão, apedrejaram a Paulo e o arrastaram para fora da cidade, cuidando que estava morto.
20 Yɛ́mbɔ gébégé bɔɔ́ bi ákamé ne Jisɔs áchwɔ nɔ́ Pɔl mme, ɛwyágé akwili ka, akwɔle ɛbwɔ́ akéré né melɔ ɛwémbɔ. Ujyagé Pɔl ne Banabas áfɛ́ né melɔ Debe.
20 Mas, rodeando-o os discípulos, levantou-se e entrou na cidade. E, no dia seguinte, saiu, com Barnabé, para Derbe.
21 Ne ɛbwɔ́ ágaré abya Ɛsɔwɔ melɔ́mélɔ́ né melɔ́ Debe, ápyɛ gejamégé bɔɔ́ ákame ne Jisɔs. Ɛbɛ́légé mboó ndɔ, ɛbwɔ́ ákeré né melɔ Lystra ne Ikɔnyɔm ne Antiɔk ayi alu kwɔ́kwɔ́le ne gebagé mewaá Pisidya.
21 E, tendo anunciado o evangelho naquela cidade e feito muitos discípulos, voltaram para Listra, e Icônio, e Antioquia,
22 Ɛbwɔ́ ákɛ́ne, áfyɛ́ bɔɔ́ Jisɔs ɛshyɛ ne áchyɛge ɛbwɔ́ majyɛ nnó ákwɔ́légé wyɛ depɔré Jisɔs cháŋéné ne ákaá nnó abɔ́ mangɛ gejamégé ɛfwyale ne ányɛ geŋwá gébégé Ɛsɔwɔ ágbárege gefwa jií.
22 confirmando o ânimo dos discípulos, exortando-os a permanecer na fé, pois que por muitas tribulações nos importa entrar no Reino de Deus.
23 Ɛbwɔ́ ájya bɔɔ́ nnó ábɛ́ ákpakpa né ɛchomele bɔɔ́ Jisɔs né yɛndé melɔ, ánerege ályage menyɛɛ́ kpékpé, ánɛmmyɛ ne áfyɛ́ ɛbwɔ́ né amu Jisɔs ayi ɛbwɔ́ ákame ne ji.
23 E, havendo-lhes por comum consentimento eleito anciãos em cada igreja, orando com jejuns, os encomendaram ao Senhor em quem haviam crido.
24 Ne ɛbwɔ́ ákógé né gebagé mewaá Pisidiya, áfɛ́ né gebagé mewaá Pamfilya,
24 Passando depois por Pisídia, dirigiram-se a Panfília.
25 ɛfɛɛ́ ágaré mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ né melɔ Pɛga. Ánérégé ɛfɛɛ́, áshulé áfɛ́ né melɔ Atalya.
25 E, tendo anunciado a palavra em Perge, desceram a Atália.
26 Átánégé melɔ ɛwémbɔ akpɛ ɛ́kpe, ákeré né melɔ Antiɔk, melɔ ɛwé ábɔ́ áfyɛ́ ɛbwɔ́ né amu Ɛsɔwɔ nnó ápoógé ɛbwɔ́, ajyɛ́ pyɛ́ utɔɔ́ bi nana ánéré.
26 E dali navegaram para Antioquia, onde tinham sido recomendados à graça de Deus para a obra que já haviam cumprido.
27 Ɛbwɔ́ ákwɔ́négé né Antiɔk, ánywéré ɛchomele bɔɔ́ Jisɔs melu ɛma ne ágaré ɛbwɔ́ nkane ɛbwɔ́ ákɛné ne nkane Ɛsɔwɔ abɔ́ apoó ɛbwɔ́, anené matɔɔ bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus nnó áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Jisɔs.
27 E, quando chegaram e reuniram a igreja, relataram quão grandes coisas Deus fizera por eles e como abrira aos gentios a porta da fé.
28 Ne Pɔl ne Banabas ánérégé manjɔɔ́ depɔ tí, ɛbwɔ́ ábɛlé ne bɔɔ́ Jisɔs abi alu ɛfɛɛ́ né gejamégé ndɔ.
28 E ficaram ali não pouco tempo com os discípulos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.