Mateus 25
Ndamu Ɣɛtɛ Siwu (AKP) vs VC
1 “I ɔwi gɔmɔ ame ne, Ɣaa sigarakaɖekɔ̃ aase lɛ ngbe. Ɔwi ɔwɛ̃ ame ne, mabitɛ iweo mawɛ̃ ɔsu ma sikaniɛ sɔ maasarɛgu ɔrɛrɛ̃ ɔwɛ̃ gɔ nto ɔkɔ ɔrɔ̃go.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Mabitɛ iweo magbe ame ne, iru ɖe madzimifɔ fiɛ iru ana ɖe manɔgbadze.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Madzimifɔ ɔsu ma sikaniɛ, ɣɛɛ maisu nnɔĩ mabua i sikaniɛ iso.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Manɔgbadze ɣɛɛ ne, mato nnɔĩ i abui ame mabua i mmɛ mpia i ɔkaniɛ ame iso.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Gɔ ɔrɔ̃go kɔdze ɔgbikama ku iba ɔso ne, mabitɛ ɔtsɛ sirɛ itua kere ne marɛ sirɛ ne.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 “Lɛ kasɛ̃ ndɛ̃ ne, kulu ɔsia sɔ, ‘Ɔrɔ̃go kɔdze ɔɔba ɔ̃abo ne miba miasarɛgu wũ!’
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 “Mabitɛ iweo ɔɖuɖu ɔta, ne mayara ma sikaniɛ ne.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Ne madzimifɔ to maɣere manɔgbadze sɔ, ‘Mitã bo mi nnɔĩ kɛkɛĩ alasɔ bo sikaniɛ ka sinyi.’
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 “Ne manɔgbadze ɔɣere ma sɔ, ‘Ooɣo! Bo nnɔĩ iibaɣo bo gu mi inyɔ ne mikɛlɛ mma nto marɔdɛ̃ kɔrɛ miaɣa.’
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 “Ku marui kere ne, ɔrɔ̃go kɔdze ɔba ɔ̃abo. Mabitɛ iru ma nɣɛ masia wũ ɔsiai wũ makɛlɛ ɔrɔ̃go kakɔkɔ̃ kere ne masɛ̃ kayogodɔ̃ ne.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 “Ne kama ne, mabitɛ dzimifɔ iru mamɔ ɔba maabo, ne makpere sɔ, ‘Tete! Tete! Sese bo!’
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 “Ne ɔrɔ̃go kɔdze ɔtã ma mmuai sɔ, ‘Ooɣo! Loiɣe mi!’ ”
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Ne Yesu ɔwirigu ma igbã sɔ, “Ne ɔso midzuɛ̃ so alasɔ miiɣe iyi ɣee ɔwi gɔ ame loaba.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 “Ɔwi gɔmɔ ame ne, Ɣaa sigarakaɖekɔ̃ aase lɛ ngbe. Ɔwi ɔwɛ̃ ame ne, ɔrɛrɛ̃ ɔwɛ̃ to ɔkɛlɛ ɔri dzoroa, ne ɔso ɔkpere ɔ̃ maɖabo ɔsu ɔ̃ karana ɔpia ma i nrɔɔ̃ ame.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Ɔtã ma ɔbiara i ma ɔle kanya. Ɔwɛ̃ ne, ɔtã wũ sikã sikoto iru, ɔwɛ̃ ana ikoto inyɔ fiɛ ɔwɛ̃ ana ɔkoto ɔwɛ̃ fiɛ ɔrui ɔkɛlɛ ɔri.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Ɔɖabo gɔ lofɔ ikoto iru ɔkɛlɛ ɔsɛ ɔ̃afinikira nrɔɔ̃ i ɔ̃ sikã iso ɔna ikoto iru mama ɔsia i iso.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Ngbɔ ame ngɔ lofɔ ikoto inyɔ ana ɔsɛ ɔ̃ana ikoto inyɔ ɔbua ne.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Ɣɛɛ ɔɖabo gɔ lofɔ ɔkoto ɔwɛ̃ ne, ɔkɛlɛ ɔsɛ ɔ̃akuri iwo ɔsu makɔse sikã ɔkɔla.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 “Ayi gbodzoo kama ne, makɔse ɔba sɔ si ɔba ɔ̃akigu ma i siko ame ɔnyɔ nnɛ maɔna masia.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Ɔɖabo gɔ lofɔ sikã ikoto iru ɔsu sikoto iru nɛ ɔna ɔsia i iso ɔbɔ. Ɔɣere makɔse sɔ, ‘Tete, sikã ikoto iru atã me ɣɛɛ loɔna ikoto iru mama lobua iso.’
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 “Makɔse ɔɣere wũ sɔ, ‘Ɖafe, ɔɖabo sɛɛ gu nukuarese aɖe! Gɔ aɖe ɔnukuare i ara kosoi ame ɔso ne, loasu ara siare lopia i fɔ nrɔɔ̃ ame. Ba nagu me isoɣɔ!’
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 “Ɔɖabo gɔ matã sikã ikoto inyɔ ana ɔba ɔ̃abo, ne ɔɣɛ sɔ, ‘Tete, sikã ikoto inyɔ iɖe atã me, ɣɛɛ ne, nyɔ, loɔna ikoto inyɔ losia i iso.’
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 “Makɔse ɔɣere wũ sɔ, ‘Ɖafe, ɔɖabo sɛɛ gu nukuarese aɖe. Kumɛgɔ aɖe ɔnukuare i ara kosoi ame ɔso ne, loasu ara siare lopia-ɔ i nrɔɔ̃ ame. Ba nagu me isoɣɔ!’
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 “Ne ɔɖabo gɔ matã sikã ɔkoto ɔwɛ̃ ana ɔba ɔ̃abo ne. Ɔɣɛ sɔ, ‘Tete, loɣe sɔ ɔturi gɔ itɔ̃me mba ɔle aɖe. Asɛ asu aɖera i ngbegɔ aikpɛ̃, fiɛ asɛ asa ɔraɖui kanya i ngbegɔ aisa ɔraɖui.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Ne ɔso gɔ loto lonigã-ɔ ɔso ne, lokuri karɔ̃ losu fɔ sikã lobiara. Nya fɔ sikã i ngbe!’
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 “Ne makɔse ɔfɔ kanya sɔ, ‘Ɔɖabo lalaa gu dãdze aɖe. Aɣe sɔ nsɛ losu aɖera i ngbegɔ loikpɛ̃ fiɛ nsɛ losa ɔraɖui kanya i ngbegɔ loisa ɔraɖui?
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Iyɔ be ɔso fiɛ aisu wũ sikã asɛ aasɛ i sikã kakɔlakɔ̃ sɔ si loba ne, loasɛ loafɔ sɛ̃ ku kusia?’
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 “Ne ɔ̃ ɔkɔse ɔɣɛ sɔ, ‘Mimɔɛ̃ sikã mifɔ i ɔ̃ kɔrɛ misu mitã ngɔ mba ikoto iweo.’
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Alasɔ ɔbiara gɔ mba ira ne, maatã wũ mabua ɔna isi gbodzoo, ɣɛɛ ngɔ nna kuira ne, kɛkɛĩ gɔ ame ɔba ne, maamɔɛ̃ mafɔ wũ iso.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Ɔɖabo gɔ nna kusia kukuwɛ̃ i ngbe ɣɛɛ ne, mifuĩdza wũ mipia i idududu ame ngbegɔ i kaku gu arɔĩ iɖo ikpa pia.
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 “Ɔwi gɔ i Ɔturi Awune Ɔbi aaba lɛ igara gu ɔ̃ makpabo ne, ɔto ɔ̃asɛ i ɔ̃ sigaraiyara iso.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Fiɛ kayiiso maturi ɔɖuɖu aaya i ɔ̃ katɔ̃. Mmɔ ɔ̃aɣɛ ma ame lɛ kumɛgɔ i ngɔ nto ɔɣedza masɛrɛ sɛ ɔɣɛ kutepuĩ gu masɛrɛrerɔ̃ ame ne.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Ɔto ɔ̃atã maturi bɔlɔlɔa ɔya i ɔ̃ kuɖearɔ̃ iso fiɛ malalaa ana aaya i ɔ̃ kubena iso.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 “Ne igara aaɣere mma nɣɛ wũ i kuɖearɔ̃ iso sɔ, ‘Miba, mi ma i Tete ɔtã isobuɛ, miba miabo i sigarakaɖekɔ̃ ga maledza masɛ mi ta kayi karɔ̃kasɛkɔ̃ ame.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Alasɔ kukã ɔkpɛ̃ me, mitã me aɖera, ɔme ɔkore me, mitã me ndu lonɛ, loɖe ɔfɔ lobo mi, mifɔ me.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Minya me losɛ isɔ̃, mitã me arapia, gɔ lonyɛ ne, minyɔ me iso fiɛ gɔ mamɔɛ̃ me marara i iyo ne, miba minyɔ me.’
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 “Mmɔ i maturi bɔlɔlɔa aakarɛ wũ sɔ, ‘Bosate, ku mme ɔwi bonya-ɔ sɔ kukã to-ɔ botã-ɔ aɖera ɣee ɔme ɔkore-ɔ botã-ɔ ndu?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Ku mme ɔwi bonya-ɔ aɖe ɔfɔ aba bo kɔrɛ fiɛ bofɔ-ɔ ɣee asɛ isɔ̃ botã-ɔ arapia?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Ku mme ɔwi bonɔ sɔ ato anyɛ boba boaya-ɔ ɣee mamɔɛ̃-ɔ marara i iyo boba boaya-ɔ?’
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 “Mmɔ i igara aatã ma mmuai sɔ, ‘Ira biara nɛ miabara mitã manyii ma loire kuira i ngbe ne, mme mibara mitã.’
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 “Ne ka ɔ̃aɣere mma i ɔ̃ kubena iso sɔ, ‘Mirui me i kɔrɛ mi ma i Ɣaa ɔgbarĩ. Mikɛlɛ itɔkpe nɛ mapia masɛ Ɔbosam gu ɔ̃ makpabo fiɛ iisɛ inyi ame!
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Alasɔ kukã ɔkpɛ̃ me, miitã me aɖera, ɔme ɔkore me, miitã me ndu.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Loba loabo mi lɛ ɔfɔ, ɣɛɛ miifɔ me, losɛ isɔ̃ miitã me arapia. Nto lonyɛ, miinyɔ me iso mamɔɛ̃ me marara i iyo miiba mianyɔ me.’
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 “Mmɔ maakarɛ wũ sɔ, ‘Bosate, ku mme ɔwi bonya sɔ kukã ɣee ɔme ɔkore-ɔ ɣee aɖe ɔfɔ ɣee asɛ isɔ̃ ɣee ato anyɛ ɣee arɛ i iyo fiɛ boibuai-ɔ?’
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 “Ne igara aatã ma mmuai sɔ, ‘Nto loɣere mi sɔ ira biara nɛ misɛ̃ sɔ miito mibara mitã manyii ma loire kuira i ngbe ne, mme miibara mitã!’
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 “Mmagbe ne, maakɛlɛ ngbegɔ inyɛwe iibaro inya fiɛ maturi sɛɛ ne, maakɛlɛ isoɣɔ nɛ loibaro inya ame.”
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.