Lucas 10
ymp (YMP) vs NAA
1 Yôv me Anômbêng hîtôk avîlanô vi hîtôm 72 be hêv loho yiyi imung be ê hêndêng melak lông takatu be tem yêni ni.
1 Depois disso, o Senhor escolheu outros setenta e os enviou de dois em dois, para que fossem adiante dele a cada cidade e lugar onde ele haveria de passar.
2 Me yêni henang ethak loho nena, “Nôm bêng anông lêk hîyôk îmô kukapô, metom ŋa ku tomtom yom. Be ditu môlô teng mek êndêng ku ya alang vo nêŋgêv ŋa ku bini vo ithup nôm anông.
2 E lhes disse:
3 Môlô nu. Ya hêv môlô be ô hîtôm boksipsip nali îmô avung yatap lîvông.
3 Vão! Eis que eu os envio como cordeiros para o meio de lobos.
4 Me dô môlômbua vak valuseleng lêk vak me veŋiŋkapô bokgôp imbing andô. Me dô onang waklîvông ethak anô te be okam îndôk loŋdaŋlê andô.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias; e não saúdem ninguém pelo caminho.
5 “Môlô yô melak te kapô me môlô nang ethak loho nena, ‘Wapômbêng ya lambali hîmô hiving môlô.’
5 Ao entrarem numa casa, digam primeiro: “Paz seja nesta casa!”
6 Anô lambali te hîmô melak êng, êng me môlô ning ambô mavî êng tem nîmô imbing yêni. Me mî, êng me tem ambô êng nîmbôlêm vo môlô da ethak loŋbô.
6 Se houver ali uma pessoa que ama a paz, sobre ela repousará a paz de vocês; se não houver, a paz voltará sobre vocês.
7 Me môlô mô melak êng yom. Me oŋgwang be unum nôm takatu be êv hêndêng môlô yom hîtôm môlô ning ku ya vuli. Me dô môlô nu thak melak viyang mayaliv andô.
7 Fiquem na mesma casa, comendo e bebendo do que eles tiverem; porque o trabalhador é digno do seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 “Môlô yô melak lông te be iwa môlô thô be êv nôm hêndêng môlô, êng me oŋgwang.
8 Quando entrarem numa cidade e ali forem bem-recebidos, comam do que lhes for oferecido.
9 Me môlômbong loho ning avîlanô lêk kômbôk imbutak mavî me môlô nang bêŋiti, ‘Wapômbêng ya lêkliŋyak bêng lêk hêlêm bidong vo môlô.’
9 Curem os doentes que nela houver e digam ao povo dali: “O Reino de Deus se aproximou de vocês.”
10 Metom mî iwa môlô thô amî, êng me môlô nu me omba loŋdaŋlê be môlô nang nena,
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, saiam pelas ruas, dizendo:
11 ‘Môlô ning melak lông ya limbalôm atu be hîmô yoô veŋing kapô me yoô ik vê hîlôk môlô malemim vo niŋgik thô nena môlôvong kambom. Metom lemim êŋgêv katô vômbê nena Wapômbêng ya lêkliŋyak bêng lêk bidong.’
11 “Até o pó desta cidade, que grudou nos nossos pés, sacudimos contra vocês! No entanto, saibam que está próximo o Reino de Deus.”
12 Ya hanang ethak môlô nena waklavông atu be Wapômbêng tem nembong ambô ethak avîlanô me avîlanô long atu be mî iwa môlô thô amî, loho ning malêing me tem nîmbô thak vo avîlanô kambom nang Sodom.
12 Eu digo a vocês que, naquele dia, haverá menos rigor para Sodoma do que para aquela cidade.
13 “Alitaknena, môlô avîlanô Kolasin lo Betsaida! Bôk môlô yê nôm thamtham lomaloma. Metom bôk yambong nôm thamtham takêng îmô Taia lo Saidon lîvông, ketheng oyang me tem iŋgik kwêv kambom lêk ethav amela kambôk ethak luŋiŋkwandôk be ende kapôlôŋing lîlîng.
13 — Ai de você, Corazim! Ai de você, Betsaida! Porque, se em Tiro e em Sidom se tivessem operado os milagres que foram feitos em vocês, há muito que elas teriam se arrependido, assentadas em pano de saco e cinza.
14 Waklavông Wapômbêng îthô avîlanô pîk lelalîlîng, êng me môlô ning malêing tem nîmbô thak vo avîlanô Taia lo Saidon ining!
14 Mas, no Juízo, haverá menos rigor para Tiro e Sidom do que para vocês.
15 Me môlô avîlanô Kapenaom, tem êŋgêv môlô ning athêng ling ethak leng mesa? Mî, tem môlôndôk bunu ŋa ema ning long!”
15 — E você, Cafarnaum, pensa que será elevada até o céu? Será jogada no inferno!
16 Yisu henang ethak ya ŋa hîndông nena, “Anô te helaŋô môlô ning ambô, êng me ôpêng helaŋô yînîng ambô hiving. Me anô te hele dôm lîlîng hêndêng môlô, êng me yêni hele dôm lîlîng hêndêng ya hiving. Me anô te hele dôm lîlîng hêndêng ya, êng me yêni hele dôm lîlîng hêndêng Ôpatu be hêv ya be ya halêm hiving.”
16 — Quem ouve vocês ouve a mim; e quem rejeita vocês é a mim que rejeita; quem, porém, me rejeita está rejeitando aquele que me enviou.
17 Avîlanô 72 takatu îvôlêm ethak loŋbô me leŋing mavî bêng anông be enang nena, “Anômbêng, hethak yong athêng me gôk kambom elaŋô yoô ning ambô be esopa.”
17 Então os setenta voltaram, cheios de alegria, dizendo: — Senhor, em seu nome os próprios demônios se submetem a nós!
18 Me Yisu henang nena, “Ya hayê Sakdang hêv yak hîlôk leng hîtôm damak.
18 Jesus lhes disse:
19 Ondaŋô. Bôk ya hêv lêklokwang hêndêng môlô yôv vo môlômbak bôyîv lêk ŋalivang pesa. Me môlô hîtôm okav Sakdang ôpatu be môlô ning ŋakyo ya lêklokwang sapêng li. Me nômate mî hîtôm nimbuling môlô amî.
19 Eis que eu dei a vocês autoridade para pisarem cobras e escorpiões e sobre todo o poder do inimigo, e nada, absolutamente, lhes causará dano.
20 Me dô môlô lemim mavî bêng anông be onang nena gôk kambom elaŋô môlô ning ambô andô, metom môlô lemim mavî ethak Wapômbêng bôk hekavu môlô ning athêng yôv hêk melak leng.”
20 No entanto, alegrem-se, não porque os espíritos se submetem a vocês, e sim porque o nome de cada um de vocês está registrado no céu.
21 Yôv me Lovak Matheng hevong Yisu kapô mavî be henang nena, “Wakamik, ong me pîk lo leng ya alang! Lêk huvung yong auk vo ŋa auk bêng me huik thô hêndêng ŋa takatu be îtôm sêiknena. Be ditu ya hêv yong athêng ling! Wakamik, avanông ong da hosopa yong lem hiving be ditu hovong bêng.
21 Naquela hora, Jesus exultou no Espírito Santo e exclamou:
22 “Wakamik bôk êv nômkama sapêng hêndêng ya yôv. Me anô te mî heyala Nakandung atu katô amî, me Wakamik yom. Me anô te mî heyala Wakamik katô amî. Me Nakandung lêk ŋa takatu be Nakandung la hiving niŋgik lambô thô êndêng loho yom.”
22 — Tudo me foi entregue por meu Pai. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e também ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e aquele a quem o Filho o quiser revelar.
23 Me Yisu hik i lîlîng be henang ethak ya ŋa hîndông yom nena, “Wapômbêng hevong mavî hêndêng môlô be môlô yê nôm takiti.
23 E, voltando-se para os seus discípulos, Jesus lhes disse em particular:
24 Ya hanang ethak môlô nena sêmbôk me plopet lêk king bêng anông leŋing iving injê nôm takiti be lêk môlô yê, metom mî êyê amî. Me leŋing iving endaŋô ambô takiti be lêk môlô laŋô, metom mî elaŋô amî.”
24 Pois eu lhes digo que muitos profetas e reis quiseram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e quiseram ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
25 Wak te me anô lêk auk ethak ambô balambung te hiviyô heva vo neyek Yisu be henang nena, “Kîdôŋga, tem yambong ômbête vo yambua lêkmala îtôm wak nômbêng iti sapêng?”
25 E eis que certo homem, intérprete da Lei, se levantou com o objetivo de pôr Jesus à prova e lhe perguntou: — Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
26 Me Yisu henang ik ôpêng ling nena, “Ambô balambung henang bisête? Me hosam ambô êng be hoyala bisête?”
26 Então Jesus lhe perguntou:
27 Me ôpêng enang viyang nena, “Lem imbing Anômbêng yong Wapômbêng injêk ong kapôlôm lêk dôhôlôm me lêklokwang lêk yong auk sapêng. Me lem imbing yong avîlanô môlôô hîtôm lem hiving ong da.”
27 A isto ele respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, com todas as suas forças e todo o seu entendimento.” E: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.”
28 Me Yisu henang nena, “Avanông. Nombong bêng me tem numbua lêkmala.”
28 Então Jesus lhe disse:
29 Metom hevong vo avîlanô injê nena yêni me anô auk mavî be ditu henang nena, “Yînîng avîlanô môlôô me ŋa sêla?”
29 Mas ele, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: — Quem é o meu próximo?
30 Me Yisu henang viyang nena, “Anô te hetak Jelusalem me hivup hîlôk be hê Jeliko. Êng me ŋa vanî êyê yêni be ik inda kambom anông be hemayak hêk loŋdaŋlê me iwa ya nômkama vanî be ê.
30 Jesus prosseguiu, dizendo:
31 Hêndêng waklavông êng yom me anô hîmbôk da te hesopa loŋdaŋlê êng ivup îlôk be hê. Me hêyê ôpêng, metom hivup îlôk loŋdaŋlê vi hele be hê.
31 Por casualidade, um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho e, vendo aquele homem, passou de largo.
32 Bêng yom me anô ondong Livai te hivup îlôk loŋdaŋlê tomêng yom hele me hêyê ôpêng, metom hivup îlôk loŋdaŋlê vi atu hele be hê.
32 De igual modo, um levita descia por aquele lugar e, vendo-o, passou de largo.
33 Yôv me anô Samalia te hivup îlôk loŋdaŋlê êng hele me hêyê ôpêng be lahiki.
33 Certo samaritano, que seguia o seu caminho, passou perto do homem e, vendo-o, compadeceu-se dele.
34 Be ditu yêni hê hêndêng ôpêng me heŋgathô waing lêk wel hethak ya palê me hithum. Yôv me hiwa ôpêng be hetak hêyô hîmô ya bokdoŋki me helom be hê melak vathi te me yêni da heyaŋging.
34 E, aproximando-se, fez curativos nos ferimentos dele, aplicando-lhes óleo e vinho. Depois, colocou aquele homem sobre o seu próprio animal, levou-o para uma hospedaria e tratou dele.
35 Hiviyô heyang me hêv valuseleng silva yi hêndêng melak alang be henang nena, ‘Noyaŋging anô ti mavî. Me valuseleng iti mî hîtôm amî be wakma atu ya havôlêm be hotak doho êyômô long hiving, me tem ya wê yong valuseleng takêng viyang.’”
35 No dia seguinte, separou dois denários e os entregou ao hospedeiro, dizendo: “Cuide deste homem. E, se você gastar algo a mais, farei o reembolso quando eu voltar.”
36 Yisu henang ambô dôhô êng yôv me henang ik anô lêkauk ethak balambung êng ling nena, “Lem hêv bisête? Ôpatu be ŋa kambom ik me loho alialê ditu hîtôm ya anô môlôô te?”
36 Então Jesus perguntou:
37 Me anô lêkauk ethak balambung atu henang viyang nena, “Ôpatu be hêv kapô hêndêng yêni.”
37 O intérprete da Lei respondeu: — O que usou de misericórdia para com ele. Então Jesus lhe disse:
38 Yisu lêk ya ŋa hîndông eveng be ê me Yisu hêyô melak lông te be hê. Me avî te be ya athêng nena Mata hiwa Yisu thô be hê hîmô ya melak.
38 Quando eles seguiam viagem, Jesus entrou numa aldeia. E certa mulher, chamada Marta, hospedou-o na sua casa.
39 Me Mata yang molok Malia hîmô bidong vo Anômbêng va be helaŋô ya ambô.
39 Marta tinha uma irmã, chamada Maria, que, assentada aos pés do Senhor, ouvia o seu ensino.
40 Metom Mata lahiki ethak yêni yom evong ku bêng anông vo hepesang nôm. Êng me yêni hê hêndêng Yisu me henang nena, “Anômbêng, lem hêv bisête? Ya havong ku bêng anông me yînîng aiyang molok mî hêv ya livung doke amî. Be ditu nonang ethak inda vo nêlêm êŋgêv ya livung.”
40 Marta agitava-se de um lado para outro, ocupada em muitos serviços. Então se aproximou de Jesus e disse: — O Senhor não se importa com o fato de minha irmã ter deixado que eu fique sozinha para servir? Diga-lhe que venha me ajudar.
41 Metom Anômbêng henang viyang hêndêng inda nena, “Mata, Mata, bisête be lem ik ong be kapôlôm malêing hethak nômkama lomaloma bêng anông?
41 Mas o Senhor respondeu:
42 Nômate yom ditu nômbêng be Malia lêk la hiving vo nimbua me lêk iwa nôm êng yôv, be anô te mî hîtôm nimbua nôm êng vê injêk yêni amî.”
42 mas apenas uma é necessária. Maria escolheu a boa parte, e esta não lhe será tirada.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.