Atos 9
yer (YER) vs NVI
1 UShawulu ka̱ ya ka̱ nsat atak ónəm aPonzhi-Yesu pa̱ o gbá̱n oza̱. Te uza̱ ga atak aponzhi onəm oga mpyal awop
1 Enquanto isso, Saulo ainda respirava ameaças de morte contra os discípulos do Senhor. Dirigindo-se ao sumo sacerdote,
2 uza̱ ɓəp na pa̱ uza̱ a na oga awasika awo na o ga atak onəm oga nzhí Inan mɓwakan va̱ ka̱ aDəmaska na o ya onəm oga nla pa̱ mmawó ka̱sa̱l aYesu va̱ ta̱, onunggwan ka̱ ochar. Te ò wur oza̱ ò ɓa aUrushelima ka̱ ka̱ ashe ikan.
2 pediu-lhe cartas para as sinagogas de Damasco, de maneira que, caso encontrasse ali homens ou mulheres que pertencessem ao Caminho, pudesse levá-los presos para Jerusalém.
3 Uza̱ ka̱ ashe ngga, uza̱ ɓa dat chit ka̱ aDəmaska te, atak atántàn mul na ka̱ nfa ka̱ apaɓur a ghan gang na ka̱ ashe.
3 Em sua viagem, quando se aproximava de Damasco, de repente brilhou ao seu redor uma luz vinda do céu.
4 Te uza̱ ru ka̱ mbin. Uza̱ fe achu ro ka̱ nla á na pa̱, <<ÁShawulu, áShawulu, sang kang ɓu ɓək anung á mi yà?>>
4 Ele caiu por terra e ouviu uma voz que lhe dizia: "Saulo, Saulo, por que você me persegue? "
5 Te uShawulu là pa̱, <<Mmaɓu uda ya ánəm ga nzhi?>> Achu va̱ ta na ama̱n á na pa̱, <<Mmami uYesu va ɓu ɓək anung á mi.
5 Saulo perguntou: "Quem és tu, Senhor? " Ele respondeu: "Eu sou Jesus, a quem você persegue.
6 Won na u ga ashe aDəmaska. Ka̱ ta te, nna mí là iya̱m va̱ aɓu pa̱ u nəm.>>
6 Levante-se, entre na cidade; alguém lhe dirá o que você deve fazer".
7 Onəm va̱ ka̱ ya nzəng ka̱ na te, oza̱ tong nnap-nlà ɗak oza̱ ka̱ nla. Oza̱ fe achu fe kan oza̱ ya unənəm ka̱t.
7 Os homens que viajavam com Saulo pararam emudecidos; ouviam a voz mas não viam ninguém.
8 Te uShawulu won. Uza̱ bol iwu te, uza̱ ya atak ka̱t. Ma kpán awuwo ma dap na oza̱ ga ashe aDəmaska.
8 Saulo levantou-se do chão e, abrindo os olhos, não conseguia ver nada. E eles o levaram pela mão até Damasco.
9 Ǹrəra pa̱ nshaɗən iwu ya atak ka̱t. Uza̱ ri iya̱m ro ka̱t. Uza̱ wa iya̱m ro ka̱t kpa.
9 Por três dias ele esteve cego, não comeu nem bebeu.
10 Unəm aYesu kəristi ro uwa ya ka̱ ashe aDəmaska aɗiɗin pa̱ uHananiya. UPonzhi-Yesu wór na ka̱ ashe alár pa̱, <<ÁHananiya.>> Te uza̱ ma̱n pa̱, <<À, m ma̱n aPonzhi-Yesu.>>
10 Em Damasco havia um discípulo chamado Ananias. O Senhor o chamou numa visão: "Ananias! " "Eis-me aqui, Senhor", respondeu ele.
11 Te uPonzhi-Yesu là á na pa̱, <<Won ga nzhi aYahuda va ka̱sa̱l va̱ mí wór pa̱ Asa̱l aga Nsat Nzwan. Wa ɓəp izər anəm uga aTarsus ro ka̱ ta aɗiɗin pa̱ uShawulu. Uwa ka̱ ta ka̱ nnəm aduwa.
11 O Senhor lhe disse: "Vá à casa de Judas, na rua chamada Direita, e pergunte por um homem de Tarso chamado Saulo. Ele está orando;
12 Uza̱ ya chit ka̱ ashe alár pa̱ unəm ro aɗiɗin pa̱ uHananiya ka̱ ntar ka̱ atak wò. Uza̱ nak awo a wò ká̱ ishi na ò ya atak kà̱ɗi .>>
12 numa visão viu um homem chamado Ananias chegar e impor-lhe as mãos para que voltasse a ver".
13 Te uHananiya na ama̱n pa̱, <<ÁPonzhi-Yesu, n fe iya̱m chit pa̱ makmak ka̱ apal ishi anəm va̱ ta̱, ka̱ apir iya̱m ɓá̱ngɓa̱ng va̱ uza̱ nəm ónəm oga ngwa ɓu ka̱ aUrushelima.
13 Respondeu Ananias: "Senhor, tenho ouvido muita coisa a respeito desse homem e de todo o mal que ele tem feito aos teus santos em Jerusalém.
14 Uza̱ ɓa ka̱ ta̱ ká̱ ichumchum ka̱ atak onəm oga mpyal awop ochumchum pa̱ uza̱ a wur nkpaktak onəm oga ngwór ka̱ ashe aɗin ɓu uza̱ a kuk.>>
14 Ele chegou aqui com autorização dos chefes dos sacerdotes para prender todos os que invocam o teu nome".
15 Ká̱ nnà te, uPonzhi-Yesu là á na pa̱, <<Ga atətak. Ka̱kul n yak na chit unəm uga nnəm inok mi. Na uza̱ a nak onəm va̱ oYahudi ka̱t, a nyi aɗin mi, ka̱ oponzhi, ka̱ oYahudi kpa.
15 Mas o Senhor disse a Ananias: "Vá! Este homem é meu instrumento escolhido para levar o meu nome perante os gentios e seus reis, e perante o povo de Israel.
16 Mi nyám á na apir mɓək anung va̱ nkpak pa̱ uza̱ a ɓək ka̱kul aɗin mi.>>
16 Mostrarei a ele o quanto deve sofrer pelo meu nome".
17 Te uHananiya ga. Uza̱ ga tar nzhi va̱ ta. Uza̱ nak awo úShawulu ká̱ ishi te, uza̱ là pa̱, <<Ágənang mi uShawulu, uPonzhi-Yesu a re mi. Uwa ka̱ nyám ishi wò aɓu ka̱sa̱l ká̱ mɓa ɓu ka̱ ta̱ a. Uza̱ re mi pa̱ u ya atak kà̱ɗi. Na aRuhu-Nəna̱n a yəl ɓu kpa.>>
17 Então Ananias foi, entrou na casa, impôs as mãos sobre Saulo e disse: "Irmão Saulo, o Senhor Jesus, que lhe apareceu no caminho por onde você vinha, enviou-me para que você volte a ver e seja cheio do Espírito Santo".
18 Ta byet te, iya̱m ro wa akwangkwang tak fa ka̱ ashe iwu aShawulu. A nak te, uza̱ ya atak kà̱ɗi. Te uza̱ won ga ma nəm abaptisima á na.
18 Imediatamente, algo como escamas caiu dos olhos de Saulo e ele passou a ver novamente. Levantando-se, foi batizado
19 Nva̱n va̱ uza̱ ri iya̱m-nrì te, uza̱ ya nkam izər. UShawulu təm nzəng ka̱ onəm aYesu Kəristi oga aDəmaska ya nra wat.
19 e, depois de comer, recuperou as forças. Saulo passou vários dias com os discípulos em Damasco.
20 Uza̱ kali ka̱t, uza̱ ɓan nla nnap ónəm ka̱ ashe nzhí Inan mɓwakan pa̱ uYesu uwa uYa Inan.
20 Logo começou a pregar nas sinagogas que Jesus é o Filho de Deus.
21 Nkpaktak onəm va̱ fe na te, a sat iya̱m iga nɗak oza̱. A nak te, oza̱ ɓəp owan oza̱ pa̱, <<Unəm va ta̱ uwa ka̱ nəm iɓà̱ng ônəm oga nna nnandər ka̱ aɗin aYesu oga aUrushelima ka̱t ɗò? Uza̱ ɓa ka̱ ta̱ ka̱kul ngwur onəm ò kùk ónəm oga nshi iya̱m awop ochumchum ka̱t ɗò?>>
21 Todos os que o ouviam ficavam perplexos e perguntavam: "Não é ele o homem que procurava destruir em Jerusalém aqueles que invocam este nome? E não veio para cá justamente para levá-los presos aos chefes dos sacerdotes? "
22 Ká̱ nnà te, uShawulu kà̱ nkam kà̱ nkam ka̱ ashe nnap-nlà wo. Iya̱m va̱ uza̱ i là ónəm va nyám pa̱ uYesu uwa uKəristi Unəm uyákyàk Inan te, a ɗak oYahudi oga aDəmaska. A nak te, oza̱ ya ka̱ anung ngga nla iya̱m ro ka̱t.
22 Todavia, Saulo se fortalecia cada vez mais e confundia os judeus que viviam em Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 A gba̱ng nva̱ng chit te, oYahudi nəm ichən ká̱ izər oza̱ pa̱ o gba̱l uShawulu.
23 Decorridos muitos dias, os judeus decidiram de comum acordo matá-lo,
24 Iya̱m-ɓá̱ngɓa̱ng va̱ oza̱ sar ta̱ te, uShawulu won nyi. Izwam ka̱ alum mí panchi anung-asa̱l ga atak va̱ ta na ma kpán na, na ma gba̱l.
24 mas Saulo ficou sabendo do plano deles. Dia e noite eles vigiavam as portas da cidade a fim de matá-lo.
25 Te okpari kpari yar na ká̱ ìzwam oza̱ re na ka̱ ashe anap fər ka̱ mɓol ro ká̱ izər akamsəlang va ma gang aDəmaska ka̱.
25 Mas os seus discípulos o levaram de noite e o fizeram descer num cesto, através de uma abertura na muralha.
26 Nva̱n va̱ uza̱ ɓa chu aUrushelima te, uza̱ ɗom pa̱ o gwang ishi ka̱ aɓo onəm oga nna nnandər ka̱ uYesu. Te ayəyər nəm nkpaktak oza̱. Oza̱ ma̱n ka̱ pa̱ uza̱ ta̱l unəm aYesu kəristi chit na kpa ka̱t.
26 Quando chegou a Jerusalém, tentou reunir-se aos discípulos, mas todos estavam com medo dele, não acreditando que fosse realmente um discípulo.
27 Te uBarnaba ka̱m na ɓa atak onəm oga nre aYesu kəristi ka̱. Uza̱ là óza̱ asa̱l va̱ uShawulu ya uPonzhi-Yesu ka̱ asa̱l aDəmaska, ka̱ asa̱l va̱ uYesu là nnap ka̱ na, ka̱ asa̱l va̱ uShawulu là nnap ónəm ka̱ aDəmaska ka̱ ashe aɗin aYesu ka̱ ashe nkam-ìgwak.
27 Então Barnabé o levou aos apóstolos e lhes contou como, no caminho, Saulo vira o Senhor, que lhe falara, e como em Damasco ele havia pregado corajosamente em nome de Jesus.
28 A nak te, oza̱ ka̱m na uza̱ təm nzəng ka̱ oza̱ ka̱ ashe aUrushelima. Uza̱ i wali ka̱ oza̱ pa̱ shat.
28 Assim, Saulo ficou com eles, e andava com liberdade em Jerusalém, pregando corajosamente em nome do Senhor.
29 Uza̱ i là nnap ónəm ka̱ ashe aɗin aPonzhi-Yesu kpa ka̱ ashe nkam-ìgwak. Uza̱ dap atam ka̱ oYahudi oga nfe iHeleni. Te oza̱ ɗak pa̱ o gba̱l na.
29 Falava e discutia com os judeus de fala grega, mas estes tentavam matá-lo.
30 Nva̱ng va̱ ogənang nyi chit pa te, oza̱ ga ka̱ na ka̱ aKaisariya. Oza̱ re nre ka̱ na ga aTarsus.
30 Sabendo disso, os irmãos o levaram para Cesaréia e o enviaram para Tarso.
31 Ikilisiya ka̱ ashe nkpaktak mbin aYahudiya, ka̱ aGalili, ka̱ aSamariya təm ka̱ ashe ikángkáng. Iyəl oza̱ ka̱ mmak i ga mpyal na chwat. Oza̱ təm ka̱ ashe nna ichumchum úPonzhi-Inan. ARuhu-Nəna̱n ka̱ nkam oza̱. Oza̱ ya ngga mpyal pa̱ makmak.
31 A igreja passava por um período de paz em toda a Judéia, Galiléia e Samaria. Ela se edificava e, encorajada pelo Espírito Santo, crescia em número, vivendo no temor do Senhor.
32 UBiturus ka̱ nra nggang ka̱ ashe mbin va̱ ta te, uza̱ ɓa chu ka̱ atak onəm oga nna nnandər va ka̱ aLida.
32 Viajando por toda parte, Pedro foi visitar os santos que viviam em Lida.
33 Ka̱ ta te, uza̱ ya unəm ro aɗiɗin pa̱ uIniyas. Uza̱ rwa chit izun pa̱ ina̱nne, ngwon ya á na ka̱t. Ka̱kul izər kuku ka̱ na.
33 Ali encontrou um paralítico chamado Enéias, que estava acamado fazia oito anos.
34 Te uBiturus là á na pa̱, <<ÁIniyas, uYesu Kəristi ka̱ ntan ɓu. Won chəndər iya̱m-nra ɓu.>> Ta byet te, uIniyas won.
34 Disse-lhe Pedro: "Enéias, Jesus Cristo vai curá-lo! Levante-se e arrume a sua cama". Ele se levantou imediatamente.
35 Nkpaktak onəm oga aLida ka̱ aSarona oza̱ ya iya̱m va̱ ma nəm ta̱ te, oza̱ na nnandər ku uPonzhi-Yesu.
35 Todos os que viviam em Lida e Sarona o viram e se converteram ao Senhor.
36 Ka̱ aYafa te, uchar uga nna nnandər ka̱ uYesu ro uwa ya aɗiɗin pa̱ uTabita. (Aɗin va̱ ta ká̱ iHeleni pa̱ uDokas nna ipipir pa̱, <<nkàr>> a.) Uchar va̱ ta yar nyi nnap te. Uza̱ i na nka̱mshi ónəm oga nkun ka̱sa̱l pa̱ ɗongɗong.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita, que em grego é Dorcas, que se dedicava a praticar boas obras e dar esmolas.
37 Ka̱ ashe nra va̱ ta te, uza̱ rwa te, uza̱ ku. Ma wór izər á na ma nar na ka̱ ashe nzhi ngga apal.
37 Naqueles dias ela ficou doente e morreu, e seu corpo foi lavado e colocado num quarto do andar superior.
38 AYafa pa te, a gba̱ng ka̱ aLida ka̱t. Onəm aYesu Kəristi oga atak va̱ ta fe pa̱ uBiturus uwa ka̱ aLida te, oza̱ re onəm pa̱ oparəm ka̱tətak pa̱ uza̱ a ɓa atak oza̱ pa̱ kəlak kəlak.
38 Lida ficava perto de Jope, e quando os discípulos ouviram falar que Pedro estava em Lida, mandaram-lhe dois homens dizer-lhe: "Não se demore em vir até nós".
39 UBiturus ma̱n won ga nzəng ka̱ oza̱. Uza̱ ɓa chu te, ma kyen ka̱ na ka̱ nzhi ngga apal va̱. Ochar okpələn va̱ oɓar oza̱ kuku te, oza̱ tong dat ku uBiturus i yən. Oza̱ i ya ka̱ nnyam á na ilukwán ká̱ iya̱m va̱ uDokas ka̱p ya uwa ya nzəng ka̱ oza̱ a.
39 Pedro foi com eles e, quando chegou, foi levado para o quarto do andar superior. Todas as viúvas o rodearam, chorando e mostrando-lhe os vestidos e outras roupas que Dorcas tinha feito quando ainda estava com elas.
40 UBiturus nak oza̱ pa̱ kpaktak fa agbai. Te uza̱ kuchi chál Inan. Uza̱ ga̱ɓa̱n dər akúm va̱ ta te, uza̱ là pa̱, <<ÁTabita, won.>> Uza̱ bol iwu ya uBiturus te, uza̱ won təm.
40 Pedro mandou que todos saíssem do quarto; depois, ajoelhou-se e orou. Voltando-se para a mulher morta, disse: "Tabita, levante-se". Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 UBiturus kpán na ka̱wo ka̱mshishi won ta̱l ga akul. Te uza̱ wór onəm oga nna nnandər ka̱ ochar okpələn va̱, uza̱ yichi na óza̱ uriri.
41 Tomando-a pela mão, ajudou-a a pôr-se de pé. Então, chamando os santos e as viúvas, apresentou-a viva.
42 Ma fe nnap va̱ ta̱ gang ka̱ ashe nkpaktak aYafa. Onəm pa̱ makmak na nnandər ku uPonzhi-Yesu.
42 Este fato se tornou conhecido em toda a cidade de Jope, e muitos creram no Senhor.
43 UBiturus təm ka̱Yafa nəm nra pa̱ makmak. Uza̱ təm ka̱ nzhi aSiman unəm uga mmə́chi awa.
43 Pedro ficou em Jope durante algum tempo, com um curtidor de couro chamado Simão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.