1 Samuel 25

yer (YER) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ka̱ nvəva̱ng te, uSamuwel kú, kang nkpaktak oIsa̱rila ɓut ka̱kul ǹyə́ng ikuku. Oza̱ li na ka̱ nzhizhi ka̱ aRama. Te uDawuda wong ga ashe nzam mmaləng aParan.
1 Samuel morreu, e todo o Israel se reuniu para lamentar sua morte. Foi sepultado em Ramá, onde tinha vivido. Então Davi desceu para o deserto de Maom.
2 Unəm uro uwa yà ka̱ aMayon ká̱ iya̱m nkang ka̱ aKarmel kang à dur byet. Uza̱ ká̱ iɓəl ìkalong kang itam ìkalong pa̱ ishatɗing kang u wa kà̱ nkpat akpap itam wò ka̱ aKarmel.
2 Havia um homem rico em Maom, que tinha propriedades perto da região do Carmelo. Possuía três mil ovelhas e mil cabras, e era época da tosquia das ovelhas.
3 Unəm va̱ ta aɗiɗin ka̱ yà pa̱ uNabal, uchichar aɗiɗin ka̱ yà pa̱ uAbigel. Uza̱ ka̱ yà uchar uɓyenɓyen uga aghan, ǹnyi te, uɓəɓar unəm uga mɓa̱ng ka̱ afu kang à yà ká̱ aɗor ka̱t ka̱ ashe iya̱m va̱ uza̱ i nəm, uza̱ ka̱ yà ka̱ akum ìjili aKalip.
3 O homem se chamava Nabal; sua esposa, Abigail, era uma mulher inteligente e bonita. Mas Nabal, descendente de Calebe, era um homem rude e perverso em tudo que fazia.
4 Awalang va̱ uDawuda ka̱ ashe nzam mmaləng te, uza̱ fe pa̱ uNabal kà̱ nkpat akpap itam wò.
4 Quando Davi soube que Nabal estava tosquiando as ovelhas,
5 Te uza̱ re ovan nza̱m wò pa̱ ogba̱pchi, kang à là ôza̱ pa̱, <<O ga atak aNabal ka̱ aKarmel na o re anung á na ka̱ ashe aɗin mi.
5 chamou dez rapazes e lhes disse: “Subam ao Carmelo e vão a Nabal; enviem saudações em meu nome.
6 Ó là á na pa̱, <Irirì ɓu á təm mbyet, nnap nnəna̱n a yà ka̱ apal ishi ɓu ká̱ nzhi ɓu, ká̱ nkpaktak iya̱m va̱ mmaɓu ká̱ á.
6 E digam a ele: ‘Paz e prosperidade ao senhor e à sua família, e a tudo que é seu.
7 << <N fe pa̱ mmaɓu kà̱ nkpat akpap itam ɓu. Awalang va̱ onəm oga nkpak iya̱m nkang ɓu təm ka̱ ashe yi ka̱ aKarmel te, í nyán ká̱ oza̱ ka̱t kang iya̱m oza̱ iro yà lar ka̱t.
7 Disseram-me que é época da tosquia. Enquanto seus pastores estiveram entre nós perto do Carmelo, nunca lhes fizemos mal, e nada foi roubado deles.
8 Ɓəp okpari ɓu, te oza̱ i là a ɓu pa̱ wanta na. Ka̱kul nva̱ ta te, nəm nka̱mshi ônəm mi, ka̱kul i ɓa ka̱ awalang aga nnəm nchang izər. Kusuk na ozwal ɓu ká̱ uyen ɓu uDawuda iya̱m va̱ pa̱ kap u ya màl pa̱ u na ôza̱.> >>
8 Pergunte a seus homens, e eles lhe dirão que isso é verdade. Diante disso, pedimos que o senhor seja bondoso conosco, pois chegamos numa época de celebração. Por favor, reparta conosco e com seu amigo Davi o que puder dos seus mantimentos’”.
9 Nva̱ngva̱ onəm aDawuda chu te, oza̱ là ǹre va̱ ta ûNabal ka̱ ashe aɗin aDawuda. Te oza̱ lok pa̱ ó fe aməma̱n.
9 Os rapazes transmitiram essa mensagem a Nabal em nome de Davi e esperaram pela resposta.
10 UNabal na ama̱n ôkpari aDawuda pa̱, <<Uda uDawuda va̱ yà? Uya àJese va̱ uda yà? Ka̱ ashe oga nra va̱ ta̱ te, okpari onəm pa̱ makmak fa iya̱mkak ká̱ onəm oga nzhi oza̱.
10 “Quem é esse tal de Davi?”, perguntou-lhes Nabal. “Quem esse filho de Jessé pensa que é? Hoje em dia, há muitos servos que fogem de seus senhores.
11 Ka̱kul iza̱ kang mi yar nzəngkəng mi ká̱ ndəng ngwa mi, ká̱ izhé va̱ m pà ka̱kul onəm oga kpat akpap iya̱m nkang mi, mi na onunggwan ova mmá nyi atak va̱ oza̱ fa ka̱ ka̱t yà?>>
11 Devo pegar meu pão, minha água e a carne dos animais que abati para meus tosquiadores e entregar a um bando que vem não se sabe de onde?”
12 Te ovan nza̱m va̱ uDawuda re te, le ga là á na iya̱m va̱ uNabal là pa̱ kpaktak.
12 Então os rapazes enviados por Davi voltaram e lhe contaram tudo que Nabal tinha dito.
13 Te uDawuda là ôza̱ pa̱, <<Uda nggo á gal ndokchi wò.>> Te nkpaktak oza̱ gal ndokchi oza̱, kang uDawuda gal ndokchi nji wò kpa. Onunggwan chu ìgba̱l chu pa̱ ineɗing yar nva̱ng aDawuda, kang mmá re onunggwan ìgba̱l pa̱ iparəm pa̱ a pángchí iya̱m ìkum oza̱.
13 “Peguem suas espadas!”, disse Davi, e pôs sua espada à cintura, e seus homens fizeram a mesma coisa. Quatrocentos deles partiram com Davi, enquanto duzentos ficaram para guardar a bagagem.
14 Uzəngtəng ka̱ ashe okpari aNabal là ûAbigel, uchar aNabal pa̱, <<UDawuda re okpari wò ka̱ ashe nzam mmaləng pa̱ á ná nre anung wò ûnəm uga nzhi yi, ǹnyi te, uza̱ pwat oza̱.
14 Enquanto isso, um dos servos de Nabal foi até Abigail e lhe disse: “Davi enviou mensageiros do deserto para saudar nosso senhor, mas ele lhes respondeu com insultos.
15 Ká̱ nna kpa te, onunggwan va̱ ta nəm inəna̱n á yi byet. I ɓək anung ka̱ ashe awo oza̱ ka̱t, nkpaktak awalang va̱ mmayi ka̱ atak nkpak iya̱m nkang nzəng ká̱ oza̱ te, iya̱m iro yà lar ká̱ yi ka̱t.
15 Os homens de Davi foram muito bons conosco e nunca nos fizeram mal. Nada foi roubado de nós durante o tempo em que estiveram conosco no campo.
16 Oza̱ gang yi wa akamsəlang izwam ká̱ alum. Oza̱ ipángchí yi nkpaktak awalang va̱ mmayi kà̱ nkpak itam dat ka̱ oza̱.
16 Na verdade, dia e noite eles foram como um muro de proteção para nós e para as ovelhas.
17 Ǹyangmata̱ rəng nnap pa̱ dakdak kang ɓu dər iya̱m va̱ mal pa̱ u nəm, ka̱kul mɓək anung i ga ǹya ûnəm uga nzhi yi ka̱ nkpaktak nzhizhi. Ka̱kul uza̱ unəm ulakchilakchi uva unəm uro i là nnap á na i ka̱m ka̱t.>>
17 É bom que a senhora leve esses fatos em consideração e resolva o que fazer, pois haverá problemas para nosso senhor e para toda a sua família. Nabal é um homem tão cruel que ninguém consegue conversar com ele!”.
18 UAbigel gha̱n wur oga nzəngkəng ìgba̱l pa̱ ìparəm, ká̱ ndəng iba̱ngba̱ng ka̱ ashe awa pa̱ parəm, ká̱ itam pa̱ itukun iva mmá pà mmá pək chit, ká̱ ìpir ikur iforfor ikpang iga mma iya̱m pa̱ igba̱pchi ama̱n pa̱ shatɗing, ká̱ mɓit awar iba̱ngba̱ng va wom chit ìgba̱l, ká̱ mɓit awar ipipyan ìgba̱l pa̱ ìparəm va wom chit. Uza̱ ɓak oza̱ ka̱ apal oga azhaki.
18 Sem perder tempo, Abigail providenciou duzentos pães, duas vasilhas de couro cheias de vinho, cinco ovelhas preparadas, cinco cestos de grãos tostados, cem bolos de passas e duzentos bolos de figo. Colocou tudo em jumentos
19 Te uza̱ là ôkpari wò pa̱, <<Ó gəga kang mi ɓa ka̱ nva̱ng wó.>> Ǹnyi te, uza̱ là atak ngga wò uɓar wò uNabal ka̱t.
19 e disse aos servos: “Vão adiante, e logo os seguirei”. Mas não contou a seu marido, Nabal, o que estava fazendo.
20 Nva̱ uza̱ kà̱ nkwak azhaki wò ga chu akum aɓam te, uDawuda uwa ta̱ ká̱ onəm wò kà̱ nfəng nvang, te uza̱ gwang oza̱.
20 Quando Abigail entrava num desfiladeiro montada em seu jumento, avistou Davi e seus homens vindo em sua direção.
21 UDawuda ka̱ là pa̱, <<A sat iya̱m ilakchi nva̱ n pak inok nnak ishi ká̱ iya̱m anəm va̱ ta̱ ka̱ ashe nzam mmaləng, kang iyəya̱m iro yà ka̱ lar ka̱t. N nəm inəna̱n á na ǹnyi te, uza̱ mwa mi ká̱ inga.
21 Davi tinha acabado de dizer: “De nada adiantou ajudarmos esse sujeito. Protegemos seus rebanhos no deserto, e nenhum de seus bens se perdeu ou foi roubado. Mas ele me pagou o bem com o mal.
22 Re Inan á zhì mi, a yà pa̱ ìpin ká̱ ìɓotak kang n re ununggwan uro re ká̱ irirì ka̱ ashe nzhizhi pa̱ uzəng á.>>
22 Que Deus me castigue severamente se eu deixar um homem ou menino vivo na casa de Nabal até amanhã de manhã!”.
23 Awalang va̱ uAbigel ya uDawuda te, uza̱ fər ka̱ apal azhaki wò pa̱ kəlak, uza̱ ru zəp ká̱ afu ka̱ mbin ka̱ mpipyal.
23 Quando Abigail viu Davi, desceu depressa do jumento e se curvou diante de Davi com o rosto em terra.
24 Uza̱ ru ka̱ apal ashəshar uza̱ là pa̱, <<Yar mpat ûzwal ɓu, anəm uga nzhi mi. Re n là nnap ka̱ ɓu, gwong achwang ká̱ iya̱m va̱ uzwal ɓu ká̱ pa̱ ô là.
24 Caiu a seus pés e disse: “A culpa é toda minha, meu senhor! Por favor, ouça o que sua serva tem a dizer.
25 Kang unəm uga nzhi mi á nak ishi ká̱ uNabal unəm ulakchilakchi ka̱t, ka̱kul uza̱ wa aɗiɗin. Ipir aɗiɗin pa̱ mpərək, kang nnəm mpərək i kap ká̱ na ka̱t. Kang wa mmami uzwal ɓu ǹnyi te, n ya onəm va̱ u re nre ká̱ ka̱t.
25 Nabal é um homem perverso; não dê atenção ao que ele disse. Ele é um insensato, como seu nome indica. Mas eu nem sequer vi os rapazes que o senhor enviou.
26 Ǹyangmata̱, ánəm uga nzhi mi, wa nva uYawe Inan ɓu uwa ka̱ irirì, kang wa nva na u ya ka̱ irirì, ka̱kul uYawe ka̱ dang ɓu chit ka̱ ntar nchə̀r ká̱ mpyat mpat, re nkpaktak okpa ìkum ɓu ká̱ ovəngva̱ ka̱ nɗom pa̱ ó nəm inga á ɓu a ya wa aNabal.
26 “Agora, meu senhor, tenha certeza de que, tão certo como vive o S enhor , e tão certo como a sua própria vida, foi o S enhor que o impediu de matar e se vingar com as próprias mãos! Que todos os seus inimigos e os que procuram matá-lo acabem como Nabal!
27 Re unəm uga nzhi mi a ka̱m imwa va̱ ta̱ uzwal ɓu ɓa ká̱ á ɓu, na u ná ôvan nza̱m va̱ nzəng ká̱ ɓu.
27 Aqui está um presente que sua serva trouxe para o senhor e seus companheiros.
28 <<N chal ɓu yar mpat uzwal ɓu a yà pa̱ m pat a ɓu ká̱ asa̱l aro á. UYawe Inan ɓu, i nak iponzhi iga akum ìjili ɓu i təm mbyet, ka̱kul ìkum va̱ mmaɓu ka̱ nlulung te, iji àYawe. Re mpat nro a yà ka̱ ɓu ka̱t ka̱ ashe nkpaktak irirì ɓu.
28 Por favor, perdoe-me se o ofendi de algum modo. Que o S enhor lhe conceda uma dinastia duradoura, pois está lutando as batalhas do S enhor . Que ele o livre de fazer o mal durante toda a sua vida!
29 A yà pa̱ unəm uro wong pa̱ ô ram irirì ɓu te, uYawe, Inan ɓu uwa i kpak irirì ɓu ká̱ ikángkáng ka̱ ashe onəm oga irirì. Ǹnyi te, uYawe i mang irirì okpa ìkum ɓu wa nva mí mang ìpang ká̱ nchwalak á.
29 “Mesmo quando for perseguido por aqueles que procuram matá-lo, sua vida estará segura sob o cuidado do S enhor , seu Deus, protegida como um tesouro. Mas a vida de seus inimigos desaparecerá como pedras atiradas de uma funda!
30 Nva̱ngva̱ uYawe a yəl nkpaktak iya̱m inəna̱n va̱ uza̱ yar nsar nnap-nlà ûnəm uga nzhi mi kà̱ kang uza̱ nak na chit uponzhi oIsa̱rila te,
30 Quando o S enhor tiver feito tudo que prometeu e o tiver colocado como líder de Israel,
31 kang ìgwak ɓu a nak ɓu pa̱ mmaɓu ká̱ mpat ka̱t, ka̱t te, ɓu nak pa̱ na u yà ká̱ nchə̀r ka̱ awo ɓu ka̱t, kang wa pyat mpat ká̱ ishi ɓu ka̱t. Nva̱ngva̱ uYawe Inan ɓu a na igwan ûnəm uga nzhi mi te, wa rəng ká̱ uzwal ɓu.>>
31 não haverá em sua consciência a tristeza e o peso de ter derramado sangue e se vingado sem necessidade. E, quando o S enhor tiver feito grandes coisas em seu favor, lembre-se de sua serva!”.
32 UDawuda là ûAbigel pa̱, <<Ashep təm aji aYawe, Inan oIsa̱rila, uva re ɓu chit n̂da va̱ ta̱ pa̱ u gwang mi á.
32 Davi respondeu a Abigail: “Louvado seja o S enhor , Deus de Israel, que hoje a enviou ao meu encontro!
33 Re nnap nnəna̱n a təm ka̱ apal ɓu ka̱kul aghan ɓu, nva̱ u ɗa̱t mi kà̱ ntar nchə̀r kang u ɗa̱t mi ka̱ mpyat mpat ká̱ ishi mi kpa n̂da va̱ ta̱ á.
33 Graças a Deus por seu bom senso! Que você seja abençoada por me impedir de matar e me vingar com minhas próprias mãos.
34 UYawe ɗa̱t mi ka̱ nnəm iɓá̱ngɓa̱ng a ɓu. Ká̱ yà pa̱ u mor u gha̱n u gwang mi ta̱ ka̱t te, n sóng anung a ɓu ká̱ uYawe Inan oIsa̱rila uga irirì pa̱, ìpin te, ununggwan àNabal uro yà pa̱ uzəng uva̱ mmá ká̱ re ká̱ irirì ka̱t.>>
34 Pois, tão certo como vive o S enhor , o Deus de Israel, que me impediu de lhe fazer mal, se você não tivesse vindo depressa ao meu encontro, amanhã pela manhã não haveria nenhum homem ou menino vivo na casa de Nabal”.
35 Te uDawuda ka̱m imwa va̱ uza̱ ɓa ká̱ ka̱ awuwo, kang à là á na pa̱, <<Ga nzhi ká̱ ikángkáng. N fe iya̱m va̱ chit u là, kang mi nəm iya̱m va̱ nəm u ɗom.>>
35 Então Davi aceitou o presente de Abigail e lhe disse: “Volte para casa em paz. Ouvi o que você disse e farei o que me pediu”.
36 Awalang va̱ uAbigel le te, á ya uNabal kà̱ nzhi kà̱ nnəm mɓut ngga nchang izər wa apir nja aponzhi. Uza̱ ka̱ ashe nchang izər kang à wa iya̱m iwawa gbá̱l na pa̱ gənggəng te, uAbigel là iya̱m iro á na ka̱t ipin fa kpa̱k kang.
36 Quando Abigail chegou em casa, viu que Nabal estava oferecendo um banquete digno de rei. Ele se divertia e já estava muito bêbado, de modo que ela só lhe contou sobre o encontro com Davi na manhã seguinte.
37 Ká̱ ipin awalang va̱ nnap nnəm aNabal ɓa izəzər chit, te uchichar là á na iya̱m va̱ fa pa̱ kpaktak te, ìchəgwak ləp na, uza̱ yà wa ìpang.
37 Pela manhã, quando Nabal estava sóbrio, sua esposa lhe contou o que havia acontecido. Como consequência, ele teve um mal súbito e ficou completamente paralisado.
38 Kà̱ nva̱ng nra pa̱ ngba̱pchi te, uYawe ləp uNabal kang uza̱ kú.
38 Passados cerca de dez dias, o S enhor o feriu, e ele morreu.
39 Awalang va̱ uDawuda fe pa̱ uNabal kú chit, te uza̱ là pa̱, <<Ashep təm aji aYawe, uva sat ka̱ apal mi ka̱ awalang va̱ uNabal ɓak mi. UYawe ɗa̱t mi kà̱ nnəm inga kang uza̱ le ká̱ inga aNabal á na chit ka̱ apal ishishi.>>
39 Quando Davi soube que Nabal estava morto, disse: “Louvado seja o S enhor , que vingou o insulto que recebi de Nabal e me impediu de fazer o mal. O S enhor retribuiu a Nabal o castigo por seu pecado”. Então Davi enviou mensageiros a Abigail para pedir que se tornasse sua esposa.
40 Awalang va̱ onəm oga ǹre àDawuda ga aKarmel te, oza̱ là ûAbigel pa̱, <<UDawuda á re yi pa̱, í ka̱m ɓu i ɓa ká̱ na ú yà uchar wò.>>
40 Quando os mensageiros chegaram ao Carmelo, disseram a Abigail: “Davi mandou buscá-la para que se case com ele”.
41 UAbigel ru zəp ká̱ afu ka̱ mbin, kang à là pa̱, <<Mmami uzuzwal kang m məma̱n pa̱ n nəm inok á na kang mì nàl ashar ozwal anəm uga nzhi mi.>>
41 Ela se curvou com o rosto em terra e respondeu: “Eu, sua serva, ficarei contente em me casar com Davi e, como uma serva, lavar os pés de seus servos!”.
42 UAbigel wong pa̱ kəlak kyen azhaki, kang ovan ɓyen oga nnəm inok á na pa̱ otukun yar nvəva̱ng, kang uza̱ ga nzəng ká̱ onəm oga nre va̱ uDawuda re á. Te uza̱ ga təm uchar àDawuda.
42 Sem demora, Abigail montou num jumento e, levando consigo cinco moças que a serviam, voltou com os mensageiros de Davi. E assim se tornou esposa dele.
43 UDawuda ka̱m ichar ká̱ uAhinowam uga aJezireyel kpa, kang oza̱ pa̱ oparəm va̱ ta tong ochəchar.
43 Davi também se casou com Ainoã, de Jezreel, e ambas foram suas esposas.
44 UShawulu ka̱ yar uyen wò uMikal uchar àDawuda chit, ná ûPalti uya àLayish unəm uga aGalim, a təm uchəchar.
44 Nesse meio-tempo, Saul tinha dado sua filha Mical, esposa de Davi, a um homem de Galim chamado Palti, filho de Laís.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.