Tiago 2

Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Bwema am wèŋ, wèŋ sə̀ wèŋ à fa ntʉm awèŋ bohòTà Jisòs Krɛst, nə̀ ŋwə̀ nəmòk kaco yi mok kuk dzeŋ, wèŋ tse' ŋgòjəŋ bwìŋ pwe' yəyərə̀.
1 Meus irmãos, vocês que creem no nosso glorioso Senhor Jesus Cristo, nunca tratem as pessoas de modo diferente por causa da aparência delas.
2 Yusə̀ mʉ̀ sə dʉk sə vɛ'; A dʉk-a də bwìŋ və̀ mvwe' kwe' bʉ̀ʉ cos bwìŋ ba, ŋgà ghàk bə ŋgà jìŋ. Ŋgà ghàk nə ni tse' cə̀k nə tasə mviŋ sə̀ yà' gʉ ntɛŋ nə̀ bʉp ndzə bohòyi, nə̀ ŋgà jìŋ nə ni ye bwe gàa cə̀k.
2 Por exemplo, entra na reunião de vocês um homem com anéis de ouro e bem-vestido, e entra também outro, pobre e vestindo roupas velhas.
3 Wo və̀ə, wèŋ lap dzə̀' nə̀ bə̀boŋ, nə dʉk fa ŋgà ghàk nə də, <<Hooyo' və̀ bə̀boŋ, kə̀ cà cum fɛn.>> Nə dʉk fa ŋgà jìŋ nə ye dʉk də, <<Təəŋ tse' yòfa' nə,>> kè də, <<Kə̀ cum yòsə nze ŋgʉ kùhu mʉ̀ fɛn.>>
3 Digamos que vocês tratam melhor o que está bem-vestido e dizem: “Este é o melhor lugar; sente-se aqui”, mas dizem ao pobre: “Fique de pé” ou “Sente-se aí no chão, perto dos meus pés.”
4 Wèeŋ gʉ-a vɛ'nə, ye də wèŋ kʉk wo ka mʉ lisə̀, nə dʉk sə və̀ə wèŋ də mok bògha' mok yeŋ à? Wèeŋ gʉ-a vɛ'nə, ye də wèŋ sə sak bwìŋ, nə sa'a nə bə jòŋ.
4 Nesse caso vocês estão fazendo diferença entre vocês mesmos e estão se baseando em maus motivos para julgar o valor dos outros.
5 Bwema am wèŋ-a, yè; Nwì a ghàksə ŋgàa jìŋ yà'sə bə dzədzəm nə̀ yà'wèŋ tse' bohòyi, nə dʉk də wo nə kə tse' mvwe' ncum mvwe' lak sə̀ yi a kà' nòŋsə fa bʉ̀ʉ sə̀ wo dzəm yi.
5 Escutem, meus queridos irmãos! Deus escolheu os pobres deste mundo para serem ricos na fé e para possuírem o Reino que ele prometeu aos que o amam.
6 Fana wèŋ jə ŋgàa jìŋ co bʉ̀ʉ sə̀ wà. Ŋga a sə̀ dàpsə lògə̀ weŋ mʉ kot mvwe' nzak ndà wèŋ? A yegə̀ sə̀ ŋgàa ghàak sə.
6 No entanto, vocês desprezam os pobres. Por acaso, não são os ricos que exploram vocês e os arrastam para serem julgados nos tribunais?
7 A soho bʉpsəgə̀ liŋ Jisòs sə̀ bə̀boŋ sə̀ wèŋ tse' yà'a ka sə̀ wo yeŋ à?
7 São eles que falam mal do bom nome que Deus deu a vocês.
8 A bə̀boŋ də wèeŋ noŋsə lʉ̀k nə̀ Nwì nə̀ yi ŋkum à còm nòŋsə ndzənə ŋwàk ye də,
8 Se vocês obedecerem à lei do Reino, estarão fazendo o que devem, pois nas Escrituras Sagradas está escrito: “Ame os outros como você ama a você mesmo.”
9 A ye-a ŋga wèŋ sə jə bwìŋ də mok ghak mok, fana ye də wèŋ gʉ̀ bʉp, nə gbʉ̀ʉ̀ nə lʉ̀k Nwì laŋ, bʉ̀ʉsə̀ wèŋ ka lʉ̀k nje nə noŋsə.
9 Mas, se vocês tratam as pessoas pela aparência, estão pecando, e a lei os condena como culpados.
10 Yusə də, ŋwèe nòŋsə-a lʉ̀ʉk sə lòoŋ, nə gʉ bʉpsə megu nə̀ mò'fis, ye də yi yəyərə̀ bə ŋwə̀ nə̀ yi gʉ̀ bʉpsə ye yà' lòoŋ.
10 Porque quem quebra um só mandamento da lei é culpado de quebrar todos.
11 Bʉsə̀ Nwì nə̀ yi à dʉk də, <<Ŋwèe kà nto ko>>, à dʉk sə̀' də, <<Kà ŋwè zə.>> Ye də wu ka-a nto kogə̀, nə zə ŋwè, wu gu sə ŋgà gbʉ̀ lʉ̀k co ŋwə̀ nə̀ yi à gbʉ̀ yà' pwe', bʉ̀ʉsə̀ wù zə ŋwè.
11 Pois o mesmo que disse: “Não cometa adultério” também disse: “Não mate”. Mesmo que você não cometa adultério, será culpado de quebrar a lei se matar.
12 Ye də wèeŋ sə cep bum, nə sə gʉ bum co bʉ̀ʉ sə̀ wèŋ rì də Nwìi nə̀ kə̀ sak weŋ bə lʉ̀k nə̀ yi a nòŋsə. Lʉ̀k ye nə tse' ŋàŋ sə̀ ŋgòfis me'rə bwìŋ mvwe' bʉp.
12 Falem e vivam como pessoas que serão julgadas pela lei que nos dá a liberdade.
13 Nwìi nə sak ŋwə̀ nə̀ yi kà manziŋ koksə̀gə̀ sə̀' jì manziŋ, fana bʉ̀ʉ sə̀ wo koksəgə̀ manziŋ ka ŋgòwəp nzak yeŋ.
13 Quando Deus julgar, não terá misericórdia das pessoas que não tiveram misericórdia dos outros. Mas as pessoas que tiveram misericórdia dos outros não serão condenadas no Dia do Juízo Final.
14 Bwema am wèŋ, a ye-a ŋga ŋwè dʉk-a də yi dzəm bohòJisos Krɛst, wù kà yà' bə fàak sə̀ yi sə gʉ̀ʉ yə, ye də dzədzəm nè'nə nsàp nə̀ fòlɛ? Aco nsàp dzədzəm nà'nə tɛsə yi à? A bʉ̀ə̀.
14 Meus irmãos, que adianta alguém dizer que tem fé se ela não vier acompanhada de ações? Será que essa fé pode salvá-lo?
15 A dʉk-a də moma yònə̀ ŋwə̀mbam kè nə̀ ŋwàŋwè ka cə̀k tse', nə kà zʉzʉ sə̀' tse',
15 Por exemplo, pode haver irmãos ou irmãs que precisam de roupa e que não têm nada para comer.
16 yi və bohòwù, wù dʉk fa gu yi bə cù də, <<Gèŋ bə̀boŋ, Nwìi se wu, mbʉəp kà wu ko, ye zəze', njèe kà wu ya mbà,>> nə kà yi yusə̀ co yi tɛsə ni' ye bə zeŋ fa, ye də yu bə̀boŋ sə̀ wù gʉ̀ sə yà?
16 Se vocês não lhes dão o que eles precisam para viver, não adianta nada dizer: “Que Deus os abençoe! Vistam agasalhos e comam bem.”
17 Dzədzəm bohòncèp Nwì mègù sə̀' vɛ'nə də, nà' kà-a fàk sə gʉ, ye də dzədzəm ànə kpʉ laŋ, nà' ka fàk tse'.
17 Portanto, a fé é assim: se não vier acompanhada de ações, é coisa morta.
18 Kàmòk aco ŋwə̀ nəmòk dʉk də, <<Aco ŋwə̀ nəmòk tse' ye dzədzəm, mòk sə gʉ ye fàk.>> Ŋwèe dʉk-a vɛ'nə, mʉ fek ŋgə̀ŋgàŋ dʉk də, yi niŋ tsok fa-a mʉ dzədzəm ye nə jì fàk, ya mʉ niŋ tsok fa yi dzədzəm am bə fàak sə̀ mʉ̀ sə gʉ̀ʉ.
18 Mas alguém poderá dizer: “Você tem fé, e eu tenho ações.” E eu respondo: “Então me mostre como é possível ter fé sem que ela seja acompanhada de ações. Eu vou lhe mostrar a minha fé por meio das minhas ações.”
19 Wù dzəm nə̀ zìnə də Nwì mègù yi nə̀ mò'fis à? A vɛ'nə bə̀boŋ. Wù rì sə̀' də yòŋsə̀ə ze' wèeŋ dzəmgə̀ sə̀' vɛ'nə nə sə wəp, nə sə kaŋ. Nsàp dzədzəm nà'nə ka fàk tse'.
19 Você crê que há somente um Deus? Ótimo! Os demônios também creem e tremem de medo.
20 Ho'ò, wù ləm! Wù sə dʉk yè'e də wo tsok wu tsə̀'ə də, wù tse'-a dzədzəm nə̀ nà'a kà fàkgə̀, ye də nà'a wà à?
20 Seu tolo! Vou provar-lhe que a fé sem ações não vale nada.
21 Wèeŋ kʉk ja'a na. Wèŋ rì də tàcici àvès Abràham a bʉ̀ʉŋ ŋwə̀ nə̀ kə̀kʉrə̀ bohòNwì bʉ̀ʉ nsàp fàk nə̀ yi a gʉ̀ də yi fa mo ye Azìk co satikà', ka vɛ'nə yeŋ à?
21 Como é que o nosso antepassado Abraão foi aceito por Deus? Foi pelo que fez quando ofereceu o seu filho Isaque sobre o altar.
22 Aco wèŋ ye yàwèŋ sə̀' də dzədzəm ye à sə gì yùrə be'lə mvwe' mò'fis bə fàak ye, fana fàak ye sə gʉ boŋsə wesə dzədzəm ye nə.
22 Veja como a sua fé e as suas ações agiram juntas. Por meio das suas ações, a sua fé se tornou completa.
23 Yà'a mvwe' sə̀ yà' à yəəŋ də yusə̀ wo à còm ndzənə ŋwàk Nwìi zìnə. A nja də,
23 Assim aconteceu o que as Escrituras Sagradas dizem: “Abraão creu em Deus, e por isso Deus o aceitou.” E Abraão foi chamado de “amigo de Deus”.
24 Wèŋ yə yàwèŋ sə̀' dʉk də ŋwèe yegə̀ bə̀boŋ bohòNwì bə nsàp fàk nə̀ yi gʉ̀ʉ, ka bʉ̀ʉ dzədzəm yiìyi megu.
24 Assim, vocês veem que a pessoa é aceita por Deus por meio das suas ações e não somente pela fé.
25 Ŋwà sàhà nə̀ wo à to liŋ ye də Rahàp nà'a à ye bohòyi sə̀' vɛ'nə. Yi à ye ŋwə̀ nə̀ bə̀boŋ bohòNwì sə̀' njo fàk. À ye ŋga yi à ko swìhi ŋgàa mfʉəp bʉ̀ʉ Izùrɛ, nə casə wo mvwe' mandzə̀ nə̀ zok.
25 Foi o que aconteceu com a prostituta Raabe, quando hospedou os espiões israelitas e os ajudou a sair da cidade por outro caminho. Deus a aceitou pelo que ela fez.
26 Mègù sə̀' mʉmvə̀'nə̀ ni' ŋwèe ye-a jì yòŋsə̀, ye də nà' kpʉ laŋ yà'a, dzədzəm nə̀ jì fàak sə̀' dzədzəm nə̀ nà'a kpʉkpʉ.
26 Portanto, assim como o corpo sem o espírito está morto, assim também a fé sem ações está morta.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.