Romanos 2
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs ARIB
1 A ye-a ŋga wèŋ sə sak bwìŋ də wo ŋgàa gʉ̀ bʉp fana wèeŋ riŋtse' dʉk də wèeŋ yàwèŋ sə̀' ca. A ye-a də wu sə̀ ndà, ŋga wù sak ŋwə̀ nəmòk vɛ'nə fana ye də wù gbʉ̀ yònzak sə̀' bʉ̀ʉsə̀ wu gʉ̀gə̀ nsàap bʉp yà'sə yòsə̀'.
1 Portanto, és inescusável, ó homem, qualquer que sejas, quando julgas, porque te condenas a ti mesmo naquilo em que julgas a outro; pois tu que julgas, praticas o mesmo.
2 A rì də Nwìi sakgə̀ ndàaŋwè pwe' nə̀ yi gʉ̀ nsàp bʉp ànə, yi yəyərə̀ ŋgòsak wo vɛ'nə.
2 E bem sabemos que o juízo de Deus é segundo a verdade, contra os que tais coisas praticam.
3 A ye-a ŋga wù yə də bwìŋ sə gʉ̀ bʉp, wù sə sak wo fana wù kə gʉ yòsə̀' vɛ'nə, ye də wu nə̀ swìrə bohòNwì yè'sə va pip, ŋge' àm.
3 E tu, ó homem, que julgas os que praticam tais coisas, cuidas que, fazendo-as tu, escaparás ao juízo de Deus?
4 Wù tsəm də mvə̀'nə̀ Nwì sə ko ntʉm, nə sə cum gəe' yà'sə ye də yi nə kà wu yumok gʉ̀ à? Wù sə jə kontʉm ye nə co yusə̀ wà vɛ'nə. Wu ka riŋ də yi sə gʉ̀ bə̀boŋ, nə sə ko ntum vɛ'nə ŋgòfa wu mandzə̀ də ya wu kupsə ntʉm yòriŋ à?
4 Ou desprezas tu as riquezas da sua benignidade, e paciência e longanimidade, ignorando que a benignidade de Deus te conduz ao arrependimento?
5 Nə ye də a ye-a ŋga wù gʉ tu, nə kà kupsə̀ fana ye də wù sə to naaŋ ŋgə' nə̀ ghaŋ mʉtuhù wù. Wu nə ye ŋgə' nùmbu nə̀ Nwìi nə̀ nìtsə̀' də yi jò' laŋ, nə sak ndàaŋwè pwe' yəyərə̀ nə.
5 Mas, segundo a tua dureza e teu coração impenitente, entesouras ira para ti no dia da ira e da revelação do justo juízo de Deus,
6 Nùmbu ànə ye, Nwìi nə lak fəsə fa ndàaŋwè pwe'fo' sə̀' mvə̀'nə̀ yi à fàak.
6 que retribuirá a cada um segundo as suas obras;
7 Bʉ̀ʉ sə̀ wo sə kì ntʉm, nə sə gʉ bə̀boŋ fana ye də wo sə làp də Nwìi nə kuksə wo, nə fa wo lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà lə̀ yuk, nə se wo. Nwìi nə̀ fa tsə lì bʉ̀ʉ yà'sə wèŋ lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà mè yuk.
7 a saber: a vida eterna aos que, com perseverança em favor o bem, procuram glória, e honra e incorrupção;
8 Bʉ̀ʉ mook yàwo sə̀ wo sə kà zìnə nə bɛ', wo sə lap megu bum yàwo, nə sə gʉ megu bum sə̀ yà'a bʉp. Nwìi nə̀ kə̀ yeŋsə wo ŋgə', nə kà manziŋ bohòwo tse'.
8 mas ira e indignação aos que são contenciosos, e desobedientes à iniqüidade;
9 Ŋwə̀ nə̀ yi sə gʉ̀ bʉp pwe' nə̀ kə̀ yə ŋgə' wù kà fʉ̀k. Nà'a mantombì nə̀ bʉ̀ʉ Jus wèŋ ŋkuŋ nə ye bə bʉ̀ lakmvum wèŋ sə̀'.
9 tribulação e angústia sobre a alma de todo homem que pratica o mal, primeiramente do judeu, e também do grego;
10 Bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo sə gʉ̀ yàwo bə̀boŋ fana Nwìi nə̀ sè wo, nə kuksə liŋ awo. Yi nə gʉ wo ŋgòcu ncu nə̀ bə fifi. Nà'a mantombì bohòbʉ̀ʉ Jus wèŋ ŋkuŋ nə lo bohòbʉ̀ lakmvum wèŋ sə̀'.
10 glória, porém, e honra e paz a todo aquele que pratica o bem, primeiramente ao judeu, e também ao grego;
11 A vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ Nwìi sakgə̀ ndàaŋwè pwe'fo' nə kà mòk gèm ko fa.
11 pois para com Deus não há acepção de pessoas.
12 Bʉ̀ʉ sə̀ wo ànə ka lʉ̀ʉk Nwì riŋ, nə gʉ bʉp wèeŋ nə̀ kpʉ bisə, ŋga ye-a sə̀ də wo à ka lʉ̀ʉk sə riŋ yuk na. Bʉ̀ʉ sə̀ wo à rì yàwo lʉ̀ʉk sə laŋ, nə kà yà' nòŋsə̀ fana Nwìi nə̀ kə̀ sak wo, wo gbʉ nzak bʉ̀ʉsə̀ wo à rì lʉ̀ʉk sə laŋ, nə kà yà' nòŋsə̀.
12 Porque todos os que sem lei pecaram, sem lei também perecerão; e todos os que sob a lei pecaram, pela lei serão julgados.
13 Bʉsə̀ Nwìi nə̀ kà ŋwè də nà'a yəyərə̀ mʉlisə̀ yi bʉ̀ʉsə̀ nà' ànə yuk lʉ̀ʉk laŋ jə, yi nə̀ jə bʉ̀ʉ sə̀ wo à gʉ̀ mvə̀'nə̀ lʉ̀ʉk sə à sə tsə̀' sə.
13 Pois não são justos diante de Deus os que só ouvem a lei; mas serão justificados os que praticam a lei
14 Bʉ̀ lakmvum wèŋ ka lʉ̀k riŋ. Wo kà-a yà' sə̀' rìŋ vɛ'nə fana mvə̀k nəmòok ye yo nə̀ wo sə gʉ bum mok yà' kʉrə mvə̀'nə̀ lʉ̀k sə dzəm sə. Wo gʉ vɛ'nə fana yà' sə niŋtsok də wo nòŋsə fa ni' awo lʉ̀k.
14 {porque, quando os gentios, que não têm lei, fazem por natureza as coisas da lei, eles, embora não tendo lei, para si mesmos são lei.
15 Bum sə̀ wo sə gʉ̀ sə, sə nìtsə̀' də bum lʉ̀k sə ndzə ndʉəmə̀ wo. Ŋkərə̀ awo rìŋ sə̀' də yu nè'e nə̀ bə̀boŋ, nà'a ye nə̀ bʉp.
15 pois mostram a obra da lei escrita em seus corações, testificando juntamente a sua consciência e os seus pensamentos, quer acusando-os, quer defendendo-os},
16 Ye də Nwìi nə sak riŋ nzak awo kə̀kʉrə̀ nùmbu nə̀ yi nə̀ sak bwìŋ pwe' nə. Yi nə̀ sak bwìŋ ndzə bohòJisòs Krɛst. Yi nə sak wo bə yusə̀ yà' cu swihi sə ntʉʉ̀ wo. Yà'a yusə̀ mʉ̀ sə tsòho fa bwìŋ yà' ndzənə Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ nə.
16 no dia em que Deus há de julgar os segredos dos homens, por Cristo Jesus, segundo o meu evangelho.
17 Bohòma nə̀ njàwèŋ bʉ̀ʉ Jus sə̀ wèŋ sə dʉk də, wèeŋ yàwèŋ yəyərə̀ bʉ̀ʉsə̀ wèŋ rì lʉ̀ʉk Musì, nə sə kum ŋgùŋ bʉ̀ʉsə̀ wèŋ be'lə weŋ Nwì yà'a,
17 Mas se tu és chamado judeu, e repousas na lei, e te glorias em Deus;
18 wèŋ rì yusə̀ Nwì dzəm bʉ̀ʉsə̀ wo a yə'rə fa weŋ lʉ̀ʉk sə laŋ fana wèŋ riŋ yusə̀ yà'a bə̀boŋ.
18 e conheces a sua vontade e aprovas as coisas excelentes, sendo instruído na lei;
19 Wèŋ rìŋtse' pap də aco wèŋ niŋtsok fa bʉ̀ʉ sə̀ wo ka lis tse' wèŋ mandzə̀. Wèŋ sə dʉk sə̀' də wèeŋ co marɛŋ bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo cu sənə ndzəm.
19 e confias que és guia dos cegos, luz dos que estão em trevas,
20 Wèŋ də aco wèŋ tsok rɛŋsə fa bʉ̀ʉ sə̀ wo ləm wèŋ bum, nə yə'rə riŋ to bʉ̀ʉ sə̀ wo ka yumok riŋ wèŋ sə̀'. Yè'sə vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ lʉ̀ʉk sə a gʉ̀ weŋ wo ŋkuŋ wèŋ kərə vɛ'nə, yà' niŋtsok fa weŋ zìnə nə sə̀'.
20 instruidor dos néscios, mestre de crianças, que tens na lei a forma da ciência e da verdade;
21 Ye də wèŋ sə̀ wèŋ sə yə'rə bwìŋ yà'sə, kaco wèŋ yə'rə ni' awèŋ yeŋ à? Wèeŋ tsòho fagə̀ bwìŋ də ŋwèe kà yə̀yə̀, wèŋ sə yə yàwèŋ kè ka' ɛ?
21 tu, pois, que ensinas a outrem, não te ensinas a ti mesmo? Tu, que pregas que não se deve furtar, furtas?
22 Wèŋ sə dʉk də bwìŋ kà nto ko, wèŋ sə ko yàwèŋ kè ka' ɛ? Wèŋ də bwìŋ dzeeŋ rùm, wèŋ sə yə̀ jə bum mʉ tà'a rùm kè ka' ɛ?
22 Tu, que dizes que não se deve cometer adultério, adulteras? Tu, que abominas os ídolos, roubas os templos?
23 Wèŋ sə kum ŋgùŋ də wèŋ rì lʉ̀ʉk Musì, njo nə̀ wèŋ sə gʉ̀ bʉpsə bwìŋ lʉ̀ʉk sə, nə sə fa liŋ Nwì marè'tu ye kə bʉ̀ʉ yà?
23 Tu, que te glorias na lei, desonras a Deus pela transgressão da lei?
24 Yà' mègù mok mvə̀'nə̀ wo à còm nòŋsə yà' ndzənə ŋwàk Nwì də, <<Bʉ̀ lakmvum sə gʉ̀ bʉpsə liŋ Nwì sə bʉ̀ʉ wèŋ bʉ̀ʉ Jus.>>
24 Assim pois, por vossa causa, o nome de Deus é blasfemado entre os gentios, como está escrito.
25 Wèŋ bʉ̀ʉ Jus, wèŋ sə naaŋ tu bə nzak nə̀ ŋgòkom tu mbəmbam, də nà' sə nìtsə̀' də weŋ Nwì wèŋ a zʉ rʉ̀k. A ye-a ŋga wèŋ sə nòŋsə lʉ̀ʉk Musì fana kom tu nə tse' fàk bohòwèŋ. Yà' ye sə̀' də a ye-a ŋga wèŋ sə gʉ̀ bʉpsə lʉ̀ʉk sə fana kom tu nə nà' kà zə̀p fàk tse' lok.
25 Porque a circuncisão é, na verdade, proveitosa, se guardares a lei; mas se tu és transgressor da lei, a tua circuncisão tem-se tornado em incircuncisão.
26 A ye-a ŋga ŋwə̀ nə̀ wo a ka yi tu kom fa sə nòŋsə lʉ̀ʉk Musì sə fana Nwìi nə jəŋ ŋgə̀ŋgàŋ co ŋwə̀ nə̀ wo a kom fa yi tu.
26 Se, pois, a incircuncisão guardar os preceitos da lei, porventura a incircuncisão não será reputada como circuncisão?
27 Bʉ̀ʉ sə̀ wo a ka tu kom, nə sə noŋsə lʉ̀ʉk Musì wèŋ sə nìtsə̀' jəja də wèeŋ ŋgàa jòŋ. Mʉ̀ dʉk vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ wèŋ sə̀ wèŋ rì lʉ̀ʉk sə̀ wo à còm nòŋsə yà' ndzənə ŋwàk, nə kom tu sə̀' wèŋ sə, sə kà lʉ̀ʉk sə nòŋsə̀.
27 E a incircuncisão que por natureza o é, se cumpre a lei, julgará a ti, que com a letra e a circuncisão és transgressor da lei.
28 Yusə də, a ye-a ŋga ŋwè kom-a sə̀ tu, kaco yà'sə bʉsə yi ŋwə̀ Jus nə̀ zìnə nə yeŋ. Yusə̀ yà' tse' ŋgònìtsə̀' də nè'e ŋwə̀ə Nwì nə̀ zìnə ka yumok sə̀ yà'a ma mʉŋgùp ni'ì yeŋ.
28 Porque não é judeu o que o é exteriormente, nem é circuncisão a que o é exteriormente na carne.
29 Bʉ̀ʉ sə̀ wo bʉ̀ʉ Jus sə̀ zìnəə bʉ̀ʉ sə̀ ntʉm awo bohòNwì yəyərə̀. Yà'a fàak sə̀ ma ndzənə yòŋsə̀, yà' ka nzak bə lʉ̀k tse'. Nwìi nə sə kwasə riŋ nsàp ŋwə̀ ànə yi, ka bwìŋ yeŋ.
29 Mas é judeu aquele que o é interiormente, e circuncisão é a do coração, no espírito, e não na letra; cujo louvor não provém dos homens, mas de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.