Mateus 11
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Mvə̀k nə̀ Jisòs ànə tip wes ŋgàa fàak ye sə̀ hum-ncòp-ba sə fana yi me'rə mvwe' yà'sə, nə lo. Yi à lòo, nə sə kə yə'rə bwìŋ mʉmvwe' ndaap pìriyà bʉ̀ʉ Jus wèŋ, nə sə tsoho lo fa bwìŋ Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ nə mʉmvwe' buk lak sə̀ Galìli sə.
1 Quando acabou de dar essas ordens aos seus doze discípulos, Jesus saiu daquele lugar e foi ensinar e anunciar a sua mensagem nas cidades que ficavam perto dali.
2 Ànə geŋ Jon yuk bə bum sə̀ Jisòs nə̀ yi Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə à sə gʉ̀ʉ fana yi tirə gesə lo fa nà' yumok cùhù ŋgàa fàak ye mok. Ànə ye yè'sə ŋga Jon nə cu mʉ ndapndzəmə̀.
2 João Batista estava na cadeia e, quando ouviu falar do que Cristo fazia, mandou que alguns dos seus discípulos
3 Jon nə də yà'a kə fek nà' də, <<Wu yà'sə ŋwə̀ nə̀ wo à dʉk də yi nə̀ və̀ə nə kè, vèes kʉk də yi cu ntòzok-ɛ?>>
3 fossem perguntar a ele: — O senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?
4 À kə̀ dzèeŋ fana Jisòs dʉk fa wo də, <<Wèeŋ du, nə kə tsok fa Jon yusə̀ wèŋ yuk, nə ye sə̀ wèŋ yə bə lis awèŋ.
4 Jesus respondeu:
5 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à loho lis sə yə fe'lə bum sə̀mok, bʉ̀ʉ sə̀ wo ànə sə ka gi sə gìi. Ŋgàa kuturu wèŋ sə gʉŋ, bʉ̀ʉ sə̀ wo à loho ntu' wèŋ sə yuk fe'lə bum. Mʉ̀ sə lòkoksə bwìŋ mvwe' kpʉ, nə sə tsoho fa ŋgàa jìŋ wèŋ Ntirə̀ nə Bə̀boŋ nə sə̀'.
5 Digam a ele que os cegos veem, os coxos andam, os leprosos são curados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados, e os pobres recebem o
6 Nə tsok ləsə fa yi də mʉ̀ dʉk də, rɛŋsi bohòŋwə̀ nə̀ yi ka məmərə̀ sə ntʉʉ̀ yi bʉ̀ʉ mʉ̀ tse' lok.>>
6 E felizes são aqueles que não abandonam a sua fé em mim!
7 Wo ànə bwi ŋkwɛ̀ŋ də wo lòo, fana Jisòs nə ye ŋgòtsòho fa bʉ̀ʉ sə̀ fo' yumok bə liŋ Jon nə. Yi sə cep də, <<Wèŋ ànə lo ŋgəà fa' ŋgòkʉ̀k ja'a yà? À ye ŋgòkə̀ ja'a ŋwə̀ nəmòk nə̀ yusə̀ bwìŋ cèep, yi sə dzəm kɛ' gu yusə̀ wo cep sə nduk à? Ka lɛ vɛ'nə yeŋ.
7 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo o seguinte a respeito de João:
8 Ye də wèŋ à lòŋgòkə̀ yə yè'sə yu yà lɛ? Ànə ye də wèeŋ kə ye ŋwə̀ nəmòk nə̀ yi à nitse' cə̀ək sə̀ bə̀boŋ à? Nə yeè nə sə̀' də nsàap bʉ̀ʉ sə̀ wo nigə̀ cə̀ək sə̀ bə̀boŋ yè'sə kà ŋgəà cugə̀. Wo cugə̀ ma mʉmvwe' nto'o ŋkəŋkum wèŋ.
8 O que foram ver? Um homem bem-vestido? Ora, os que se vestem bem moram nos palácios!
9 Ye də wèŋ ànə tesə lo yè'sə ŋgògʉ̀ yà? À ye ŋgòkə yə ŋgà tsòhòbum Nwì à? Ŋ̀, a vɛ'nə zìnə, yi yam gha' ŋgàa tsòhòbum Nwì nsàp nə̀ wèŋ rì yàwèŋ anə laŋ.
9 Então me digam: o que esperavam ver? Um
10 Nà'a masinjà nə̀ wo à còm nòŋsə bum mok ndzənə Ŋwàk Nwì bə liŋ ye nə. Wo à còm də,
10 Porque João é aquele a respeito de quem as
11 Fana Jisòs nə cep mali sə̀mok də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ yusə̀ zìnə də bwe sə̀ wo à dzə wo sə nzeŋgòoŋ fɛŋ pwe'fo', wo ka mòk nə̀ yi càsə Jon ŋgà bàptɛsə bwìŋ ntòdzə. Yi ye-a sə̀' vɛ'nə fana ŋwə̀ nə̀ də yi jə'rə càsə gha' mvwe' gaŋ ŋkum Nwì yi nə yam gha' Jon nə.
11 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: de todos os homens que já nasceram, João Batista é o maior. Porém quem é menor no
12 Ye jəŋ ghà nə̀ Jon à sə tsòho, nə sə bàptɛsə bwìŋ tè ŋga'a, gaŋ ŋkum Nwì sə sə ni fʉ ntu'ù bwìŋ bə ŋàŋ wùriŋ. Bwìŋ sə lʉ̀ mègù bə ŋàŋ ŋkuŋ nə kə ni fo'.
12 Desde os dias em que João anunciava a sua mensagem, até hoje, o Reino do Céu tem sido atacado com violência, e as pessoas violentas tentam conquistá-lo.
13 Lʉ̀ʉk Musì bə ŋgàa tsòhòbum Nwì wèŋ pwe' à sə cèp sə̀' bə nzak gaŋ Nwì yè'sə tə̀tè ŋkuŋ Jon sə kə və ye maŋkwɛ̀ŋ.
13 Até o tempo de João, todos os
14 Nə ye də a ye-a də wèŋ dzəm bə zeŋ fana Jon nə yà'sə Àlajà nə̀ wo à tsòho də yi nə̀ və̀ ntsə'mòk nə.
14 E, se vocês querem crer na mensagem deles, João é Elias, que estava para vir.
15 Ŋwə̀ nə̀ yi tse'-a ntu' ŋgòyuk bum fo', yi yuk.
15 Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
16 <<Aco mʉ fʉhʉ ŋgwì bʉ̀ nə̀ niè' nə yè'sə bə yà lɛ-ò? Wo yè'sə co bwe mok sə̀ wo tə mʉntɛɛ̀ŋ, nə sə dʉk fa ŋge' awo sə̀ bə yà'wèeŋ ŋàhagə̀ jap də,
16 — Mas com quem posso comparar as pessoas de hoje? São como crianças sentadas na praça. Um grupo grita para o outro:
17 <Vès yəm ŋkìi sə̀ wo fisgə̀ ŋwàŋwè fo', wèŋ kà dzeŋ nə kà. Vès yəm ŋkìi kpʉ, wèŋ kà mbɛŋ sə̀ kom lok.>
17 “Nós tocamos músicas de casamento,
18 Mʉ̀ dʉk vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ Jon nə ànə və ye, yi kà rùk sə no, nə sə dzə zʉzʉ. Bwìŋ à yə vɛ'nə wo də yi tse' yòŋsə̀ ze' ndzə ni'ì yi anə.
18 João Batista jejua e não bebe vinho, e todos dizem: “Ele está dominado por um demônio.”
19 Mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ̀ a və̀ yàm, mʉ̀ sə zʉ bɛŋ, nə sə no rùk sə̀'. Fana bwìŋ a yə vɛ'nə, wo dʉk də, <Wèeŋ ye ŋgà no jʉ̀hʉ̀ rùk bə tà zʉ bum kà ze' mòok nè'.> Wo to mʉ də ŋge' ŋgàa gʉ̀ bʉp bə ŋgàa ko mbàam tas wèŋ. Mègù də yumok kə̀ lə̀gə̀ ŋkuŋ bwìŋ riŋ də a bə̀boŋ kè bʉp àlɛ.>>
19 O
20 Yà'sə à mèe, Jisòs ye ŋga'a ŋgòyàk buhu lak sə̀ yi à gʉ̀ maŋgəŋgèeŋ ye fo', wo ye nə kà bʉp awo ŋkwɛ̀ŋ bwìŋ fa sə.
20 Então Jesus começou a acusar as cidades onde tinha feito muitos milagres. Ele fez isso porque os seus moradores não haviam se arrependido dos seus pecados. Jesus disse:
21 Yi sə cep də, <<Lak Corazì bə lak Bèsadà, wèŋ cu bʉp. Mʉ̀ dʉk vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ bʉ̀ʉ lak Tayà bə Sidòŋ wèŋ ànə ye-a nsàap bum sə̀ mʉ̀ à gʉ̀ tsə̀' fa weŋ yà'a wo bwɛ̀rɛ wo a kupsə laŋ. À ye-a wo də wo a ni gàa cə̀k, nə yok və ŋgònìtsə̀' də wo kəàcù laŋ.
21 — Ai de você, cidade de Corazim! Ai de você, cidade de Betsaida! Porque, se os milagres que foram feitos em vocês tivessem sido feitos nas cidades de Tiro e de Sidom, os seus moradores já teriam abandonado os seus pecados há muito tempo. E, para mostrarem que estavam arrependidos, teriam vestido roupa feita de pano grosseiro e teriam jogado cinzas na cabeça!
22 Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ də nùmbu sak nzak nə̀ kə̀ dzèeŋ, Nwìi nə koksə ghak manziŋ bohòbʉ̀ʉ lak Tayà bə Sidòŋ nə noŋsə wèŋ yè'e.
22 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida.
23 Wèŋ bʉ̀ʉ lak Kàpanùm, wèŋ sə nɛ̀ ni' co də wèeŋ nə kok lo mʉbu à? Wèeŋ nə lo tsətsoŋ mvwe' ŋgə' vɛ'ɛ bòŋ. Bum maŋgəŋgèeŋ sə̀ wo à gʉ̀ yà' bohòwèŋ yà'a ànə ye-a mvwe' lak Sodòm də bwɛ̀rɛ lak awo sə cu mali niè' ntòfo'.
23 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
24 Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ də nùmbu sak nzak ye nùu, Nwìi nə koksə ghak manziŋ bohòbʉ̀ʉ lak Sodòm wèŋ nə noŋsə wèŋ.>>
24 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Sodoma do que de você, Cafarnaum.
25 Mvə̀k ànə à ye fana Jisòs cep fis də, <<Mʉ̀ kwasə wu-o, Tɛ̀'. Tà mʉbu bə nə̀ sə nzeŋgòŋ ba fo'. Wù a swìhi gɛsə bum yè'sə bohòŋgàa ŋkərə̀ nə ye bʉ̀ʉ sə̀ aco wo rɛɛŋ bum wèŋ, nə niŋtsok fa yà' bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo co bweŋke' wèŋ.
25 Naquela ocasião Jesus disse:
26 Hòli, mʉ̀ kwasə wu Tɛ̀', bʉ̀ʉsə̀ yà' bòkok wu sə və̀ə wù də wu gʉ yà' vɛ'nə.>>
26 Sim, ó Pai, tu tiveste prazer em fazer isso.
27 Yi cep fe'lə sə̀' də, <<Tɛ̀' am a fa bum pwe'fo' ndzə bohòmʉ̀. Ŋwə̀ nəmòk ka mwe nə riŋ, rì mègù Tɛ̀' nə. Ŋwə̀ nəmòk ka Tɛ̀' nə sə̀' riŋ. Rì mègù yi mwe nə, nə ye bʉ̀ʉ sə̀ mwe nə dzəm də yi niŋ tsok fa yà'wèŋ sə.
27 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
28 Wèŋ sə̀ wèŋ fàak, nə wo sə, wèeŋ və bohòmʉ. Wèŋ sə̀ wèŋ bə̀k bum sə̀ rə̀rwi', wèeŋ və bohòmʉ̀ sə̀' ya mʉ gʉ weŋ, wèŋ yoŋsə.
28 — Venham a mim, todos vocês que estão cansados de carregar as suas pesadas cargas, e eu lhes darei descanso.
29 Wèeŋ yuŋ nsàp mandzə̀ njàm, nə sə yə'rə jəŋ bum bohòmʉ̀. Bʉsə̀ mʉ fʉ̀ə̀, nə tse' ntʉm nə̀ bə̀boŋ. Wèeŋ gʉ-a vɛ'nə ya wèeŋ nə yoŋsə.
29 Sejam meus seguidores e aprendam comigo porque sou bondoso e tenho um coração humilde; e vocês encontrarão descanso.
30 Bʉsə̀ mandzə̀ àm ka gʉgʉŋ yeŋ, nə ye sə̀' də bum sə̀ mʉ nə naaŋ mʉ tuhù wèŋ sə fufup.>>
30 Os deveres que eu exijo de vocês são fáceis, e a carga que eu ponho sobre vocês é leve.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.