Marcos 4

Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 À ye nùmbu mòk Jisòs lo ŋgòyə'rə fe'lə bwìŋ ŋgʉ ndzəp Galìli, fana bwìŋ kə benə fo' maŋgəŋgèŋ. Yi ni cum sənə ŋgwes mʉ ndzəpə̀. Bwìŋ təəŋ yàwo mʉ mfèŋ.
1 Mais uma vez, Jesus começou a ensinar à beira-mar. Em pouco tempo, uma grande multidão se juntou ao seu redor. Então ele entrou num barco e sentou-se, enquanto o povo ficou na praia.
2 Mvə̀'nə̀ yi à sə yə'rə yà', yi sə tsoho fa yà'wèŋ bum ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ. Yi cep yà' bə gbʉ'. Fana yi tsok wo dʉk də,
2 Ele os ensinou contando várias histórias na forma de parábolas, como esta:
3 <<Wèeŋ yu'rə bə̀boŋ. Ŋwə̀ nəmòk à lòŋgòŋwə̀ ŋgwìi bum mʉ nzuù.
3 “Ouçam! Um lavrador saiu para semear.
4 Ŋgwìi mok gbʉhʉ nooŋ sə mandzə̀. Swiŋ və, nə kə te' zʉ lo yà'.
4 Enquanto espalhava as sementes pelo campo, algumas caíram à beira do caminho, e as aves vieram e as comeram.
5 Mok gbʉ mvwe' lìs ŋga nze ka fo' ŋkʉ̀ʉŋ yeŋ, nə to ca jwaŋ, bʉ̀ʉsə̀ nze à ye fo' jo.
5 Outras sementes caíram em solo rochoso e, não havendo muita terra, germinaram rapidamente,
6 Nùm to, yà' yum, nə kpʉ wes pwe' bʉ̀ʉsə̀ yà' à ka ŋgàŋ sə̀sap so.
6 mas as plantas logo murcharam sob o calor do sol e secaram, pois não tinham raízes profundas.
7 Mok gbʉ mvwe' ndik sə̀ bə njàk, ndik sə kuk, nə ram te'lə bʉpsə yà', yà' kà zəm.
7 Outras sementes caíram entre espinhos, que cresceram e sufocaram os brotos, sem nada produzirem.
8 Mok à gbʉ̀ mvwe' nze nə̀ bə̀boŋ, nə kuk nə zəm, mok hum tɛ', mok hum ntùŋfu wèŋ, mok zəm ŋkʉ̀ mò'fis.>>
8 Ainda outras caíram em solo fértil e germinaram, cresceram e produziram uma colheita trinta, sessenta e até cem vezes maior que a quantidade semeada”.
9 Yi lə̀sə ŋgòcèp də, <<Ŋwə̀ nə̀ wù tse'-a ntu' ŋgòyuk yusə̀ mʉ̀ cèp yè'sə, wù yuk.>>
9 Então ele disse: “Quem tem ouvidos para ouvir, ouça com atenção!”.
10 Jisòs à kə̀ cu mègù mok bə bwe ye sə̀ hum-ncòp-ba nə ye bʉ̀ʉ mok sə̀', fana wo ye ŋgòfek yi dʉk də, <<Tsok rɛŋsə fa ves gbʉ' nə̀ wù cèp màk taaŋ nà'a nɛ̀.>>
10 Mais tarde, quando Jesus estava sozinho com os Doze e os outros que estavam reunidos ao seu redor, perguntaram-lhe qual era o significado das parábolas.
11 Yi dʉk fa yà' də, <<Nwì à gʉ̀ weŋ yàwèŋ ŋgòrì yu səmok bə gaŋ ŋkum ye sə̀ yà'a sə̀swihì bohòbʉ̀ʉ səmok. Fana bʉ̀ʉ sə̀ wo yàwo sə mbi, wo yuk gù yàwo gbʉ' nə.
11 Ele respondeu: “A vocês é permitido entender o segredo do reino de Deus, mas uso parábolas para falar aos de fora,
12 Fana wo sə kʉk nə kʉk, nə kà yə rì. Wo sə yuk nə kà rɛɛŋ. Bwɛ̀rɛ wo bʉʉŋ və bohòNwì yi swifa wo.>>
12 de modo que: ‘Mesmo que vejam o que faço, não perceberão, e ainda que ouçam o que digo, não compreenderão. Do contrário, poderiam voltar-se para mim, e ser perdoados’”.
13 Jisòs yèto ŋgòdʉk fa wo də, <<Wèŋ ka gbʉ' nè'e rɛŋ yè'e də wèeŋ nə rɛŋ yuk gbʉ' mok sə̀' laŋ à?
13 Então Jesus disse: “Se vocês não entendem o significado desta parábola, como entenderão as demais?
14 Ŋgà ŋwə̀ŋwə̀ à ŋwə̀ ncèp Nwì sə ntʉʉ̀ bwìŋ.
14 O lavrador lança sementes ao anunciar a mensagem.
15 Ntʉm bʉ̀ʉ mook co mandzə̀, wo yuk ncèp Nwì ntɛ̀ŋ, Satà və, nə kə jəŋ gɛsə ncèp nə sə ntʉʉ̀ wo anə.
15 As sementes que caíram à beira do caminho representam os que ouvem a mensagem, mas Satanás logo vem e a toma deles.
16 Bʉ̀ʉ səmok yàwo co ŋgwìi sə̀ yà' à gbʉ̀ mvwe' nze nə̀ bə lìs. Yà'a wo sə̀ wo yuk ncèp Nwì, wo kwa bə zeŋ wùriŋ.
16 As que caíram no solo rochoso representam aqueles que ouvem a mensagem e, sem demora, a recebem com alegria.
17 Mègù də ncèp nə kà sə ntʉʉ̀ wo cəco lò, fana ŋgə' və̀ bohòwo bʉ̀ʉ ncèp Nwì àlaa, wo təəŋ moòm ghàr nə yamak, nə gbʉ gɛsə lo fo'.
17 Contudo, uma vez que não têm raízes profundas, não duram muito. Assim que enfrentam problemas ou são perseguidos por causa da mensagem, cedo desanimam.
18 Bʉ̀ʉ mok yàwo yè'e co ŋgwìi sə̀ yà' à gbʉ̀ mvwe' ndik. Yè'e bʉ̀ʉ sə̀ wo yuk ncèp Nwì fana,
18 As que caíram entre os espinhos representam outros que ouvem a mensagem,
19 bum nzeŋgòŋ kə jipsə tes wo, fana wo swi ncèp nə, nà' kà ŋgwì zəm. Bum sə̀ co ghàk bə bum mok sə̀ bwìŋ sə dzəm yà' sə nzeŋgòŋ anə ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ, yà' kə jipsə ncèp nə.
19 mas logo ela é sufocada pelas preocupações desta vida, pela sedução da riqueza e pelo desejo por outras coisas, não produzindo fruto.
20 Ŋgwìi sə̀ yà' à zəm mok hum tɛ', mok hum ntùŋfu, bə ŋkʉ̀ mò'fis wèŋ yà'a, yà'sə ntʉm bʉ̀ʉ səmok sə̀ wo yuk ncèp Nwì, nə dzəm nà' fana nà' ye co wo bì yumok mvwe' nze nə̀ bə̀boŋ fana yà' zəm vɛ'nə.>>
20 E as que caíram em solo fértil representam os que ouvem e aceitam a mensagem e produzem uma colheita trinta, sessenta ou até cem vezes maior que a quantidade semeada”.
21 Jisòs dʉk malì dʉk də, <<Wo bwe'gə̀ laàm, wo tes gesə ma sə ŋkò'o, kè wo tes gesə ma sə mbwè kè ɛ? Hai', ka vɛ'nə yeŋ. Wo tesgə̀ nà' mʉmvwe' dzòk.
21 Em seguida, Jesus lhes perguntou: “Alguém acenderia uma lâmpada e a colocaria sob um cesto ou uma cama? Claro que não! A lâmpada é colocada num pedestal, de onde sua luz brilhará.
22 Yumok sə̀ yà'a sə̀swihì, də yà'a nə̀ kà kə̀ yəəŋ ka yeŋ. Yè'sə də yusə̀ yà' cu mvwe' ndzəm nə̀ kə̀ və̀ mvwe' marɛŋ.>>
22 Da mesma forma, tudo que está escondido será revelado, e tudo que está oculto virá à luz.
23 Yi sə dʉk fe'lə mali də, <<Ŋwə̀ nə̀ yi tse'-a ntu' ŋgòyuk bum bə zeŋ, yi yuk.>>
23 Quem tem ouvidos para ouvir, ouça com atenção!”.
24 Yi tsok fa malì wo də, <<Njo nə̀ wo nə fʉk fəsə fa wu sə̀' bə nsàp yu nə̀ wu fʉ̀k fagə̀ bwìŋ ca, ghàmòk casə njo nə, fana yu'rə yusə̀ wù yuk bə̀boŋ.
24 Então acrescentou: “Prestem muita atenção ao que vão ouvir. Com o mesmo padrão de medida que adotarem, vocês serão medidos, e mais ainda lhes será acrescentado.
25 Wo nə fa ŋwə̀ nə̀ yi tse' ŋkʉ̀ʉŋ sə̀mok, fana ŋwə̀ nə̀ yi ka ye tse', wo nə jəŋ gɛsə bwe bè'lə̀ə sə̀ yi tse' sə pwe'.>>
25 Pois ao que tem, mais lhe será dado; mas do que não tem, até o que tem lhe será tirado”.
26 Jisòs à dʉk fe'lə mok sə̀' dʉk də, <<Gaŋ ŋkum Nwì sə co nzum ŋwə̀ nə̀ yi à ŋwə̀ nzaŋ mʉ nzuù yi.
26 Jesus também disse: “O reino de Deus é como um lavrador que lança sementes sobre a terra.
27 Yi nə dzəm lo, nə sə yəəŋ, nə dzəm lo, nə sə yəəŋ. Ŋgwìi nzaŋ sə to, nə sə kuk. Yi kà yuye yusə̀ yà' gʉ̀ yà' kuk rì.
27 Noite e dia, esteja ele dormindo ou acordado, as sementes germinam e crescem, mas ele não sabe como isso acontece.
28 Nze nə bə tu ye gʉ ntseŋ nə ŋgòkùuk, nə kə tse' mvə̀m. A yəəŋ to ntòntseŋ nə, ghàr tu nə yəəŋ, fana ŋgwì zəm nə gʉŋ.
28 A terra produz as colheitas por si própria. Primeiro aparece uma folha, depois se formam as espigas de trigo e, por fim, o cereal amadurece.
29 Yà' gʉŋ ntɛ̀ŋ, yi jəŋ fɛ̀cɛ̀s, nə kə ci', bʉ̀ʉsə̀ mvə̀k nə̀ ŋgòkʉp kʉ̀rə laŋ.>>
29 E, assim que o cereal está maduro, o lavrador vem e o corta com a foice, pois chegou o tempo da colheita”.
30 Jisòs jə və fe'lə ncèp mòk də, <<Aco a fʉ̀hʉ kok gaŋ Nwì sə yè'sə bə yà, kènə aco a fʉhʉ nà' yè'sə bə nsàp gbʉ' nə̀ fò?
30 Jesus disse ainda: “Como posso descrever o reino de Deus? Que comparação devo usar para ilustrá-lo?
31 A co mʉŋgwì tʉ nəmòk nə̀ wo togə̀ nà' də mostà. Wo bìgə̀ nà', nà' jə'rə casə ŋgwìi bum sə nzeŋgòŋ pwe' zeŋ.
31 É como uma semente de mostarda plantada na terra. É a menor das sementes,
32 Ghàr ŋga nà' kùuk, fana nà' yam casə tʉ pwe' sə̀' yi. Yi fis ma nsàap ntaŋ mok sə̀ ghaŋ. Swiŋ sə kə ci ndap awo mbwa, mvwe' fifi.>>
32 mas se torna a maior de todas as hortaliças, com ramos tão grandes que as aves fazem ninhos à sua sombra”.
33 Jisòs à tsòho fa bwìŋ ncèp nə bə nsàap gbʉ' yè'sə ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ ya wo yuk, nə rɛɛŋ bə̀boŋni.
33 Jesus usou muitas histórias e ilustrações semelhantes para ensinar o povo, conforme tinham condições de entender.
34 Ghà yà lòoŋ fo' nə̀ yi à sə cèp bohòwo, yi sə cèp megu bə gbʉ'. Fana yi kə̀ cu mègù mok bə ŋgàa fàak ye, yi tsòho rɛŋsə fa wo bum sə làaŋ.
34 Na verdade, só usava parábolas para ensinar em público. Depois, quando estava sozinho com seus discípulos, explicava tudo para eles.
35 À mègù nùmbu ànə ŋga nùm co tsə lòo, Jisòs dʉk fa ŋgàa fàak ye sə dʉk də bə yà'wèeŋ to lo nto ndzəp ma nja.
35 Ao anoitecer, Jesus disse a seus discípulos: “Vamos atravessar para o outro lado do mar”.
36 Bwe ye à ni ŋgwes nə̀ yi ànə ye ca nə. Ŋgwes mok à ye bə nə̀ Jisòs wèŋ nə mʉ ndzəpə̀ anə mvwe' mò'fis. Wo à lòo, nə me'rə bʉ̀ʉ sə̀ wo à ye fo' wùriŋ sə maŋkwɛ̀ŋ.
36 Com ele a bordo, partiram e deixaram a multidão para trás, embora outros barcos os seguissem.
37 Fə̀fə̀ nə̀ bʉp à yèto ŋgòcàa, nə sə bwi'lə ŋgwes nə mʉ ndzəpə̀ anə nsàp nə̀ bə jòŋ. Ndzəp ni ca, tə̀tè nà' kʉəp də nà'a rwiŋ.
37 Logo uma forte tempestade se levantou. As ondas arrebentavam sobre o barco, que começou a encher-se de água.
38 À ye ŋga Jisòs naaŋ tu ye bə pilù, nə sə dzəm yuye lo mà ŋkwɛ̀ɛŋ bʉ̀ʉ sə̀ wo à cu sənə ŋgwes nə. Bwe ye sə yəmsə yi, nə fek yi dʉk də, <<Cicà, wù sə kà mbɛŋ kom yè'e də vèes kpʉ ntɛ̀ŋ à?>>
38 Jesus dormia na parte de trás do barco, com a cabeça numa almofada. Os discípulos o acordaram, clamando: “Mestre, vamos morrer! O senhor não se importa?”.
39 Yi à lòkok mʉtsə̀, nə dʉk fa fə̀fə̀ nə də, <<Teŋsə, kà mok cà fe'lə̀>>, nə dʉk bohòndzəp nə sə̀' də, <<Naaŋ yòsə̀' gəe'!>> Fə̀fə̀ à dʉk gù dok, fana ci'i təəŋ fo' mok wʉmm.
39 Jesus despertou, repreendeu o vento e disse ao mar: “Silêncio! Aquiete-se!”. De repente, o vento parou, e houve grande calmaria.
40 A mèe, yi fek bwe ye sə də, <<Wèŋ sə wəp yè'sə yà? Kaco wèŋ fa ntʉm awèŋ bohòmʉ̀ yeŋ à?>>
40 Então Jesus lhes perguntou: “Por que estão com medo? Ainda não têm fé?”.
41 Və̀m à kok wo kiŋ, wo mərə, nə sə dʉk də, <<Nè'e nsàp ŋwə̀ nə̀ fò? Fə̀fə̀ bə ndzəp sə yuk yi ɛ?>>
41 Apavorados, os discípulos diziam uns aos outros: “Quem é este homem? Até o vento e o mar lhe obedecem!”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.